Únos (logika)
Aktuální verze stránky ještě nebyla zkontrolována zkušenými přispěvateli a může se výrazně lišit od verze recenzované 8. října 2020; kontroly vyžadují 3 úpravy .Únos (z lat. ab - „c, from“ a lat. ducere - „vést“) je kognitivní procedura pro předkládání hypotéz [1] [2] .
Únos je druh reduktivního vyvozování se zvláštností, že druhý předpoklad vyplývá z předpokladu , což je podmíněné prohlášení, a závěru . Například,
první předpoklad : lidé jsou smrtelní; závěr : Sokrates je smrtelný;Únosem můžeme předpokládat, že druhý předpoklad : Sokrates je muž.
V dějinách logiky sahá myšlenka únosu ve formě apagogiky až k Aristotelovi [3] . V moderní době se únosem poprvé zabýval zakladatel pragmatismu a sémiotiky C. S. Pierce , který tento termín systematicky používá od roku 1901 [4] . Podle Charlese Peirce existují tři druhy základního uvažování: dedukce , indukce a únos.
Únos má široké pole vědeckého a aplikovaného využití, včetně systémů umělé inteligence . Jak píše G. I. Ruzavin :
... abduktivní uvažování se nejčastěji používá k objevování empirických zákonitostí, které nastolují nezbytná pravidelná spojení mezi pozorovanými vlastnostmi a vztahy jevů. Teoretické zákony nelze tímto způsobem objevit, protože obsahují abstraktní pojmy, které nelze experimentálně pozorovat. Cesta k nim proto vede přes hypotézy či soustavy hypotéz, které se obvykle ověřují logickým odvozením empirických zákonitostí z nich. Jak dosvědčují dějiny vědy, tak vlastně probíhalo objevování teoretických zákonitostí a konstrukce integrálních teorií a teoretických systémů [5] .
Poznámky
- ↑ Únos archivován 27. ledna 2011 na Wayback Machine – článek z New Philosophical Encyclopedia
- ↑ Svetlov V.A. Metodologické pojetí vědeckého poznání Charlese Pierce: jednota únosu, dedukce a indukce // Logické a filozofické studie. - 2008. - T. 5 . - S. 165-187 . — ISSN 2071-9183 .
- ↑ Aristoteles, First Analytics , II, 25, 69a
- ↑ Únos archivován 6. prosince 2010 na Wayback Machine //Commens Dictionary of Peirce's Terms, 2003
- ↑ Ruzavin G. I., Únos jako metoda hledání a zdůvodňování vysvětlujících hypotéz // Teorie a praxe argumentace. M., 2001. str. 44.
Literatura
- Vasyukov VL Vědecký objev a kontext únosu . Filosofie vědy . Problém. 9. M.: IF RAS , 2003.
- Ionin L. G. Sociologie kultury : Učebnice. — M.: Státní vysoká škola ekonomická, 2004 — 432 stran — ISBN 5-7598-0252-6
- Menzies, T. Applications of Abduction: Knowledge-Level Modeling , International Journal of Human-Computer Studies , 1996, 45.3, 305-335.
 Slovníky a encyklopedie |
| |||
|---|---|---|---|---|
| ||||
| Logika | |||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Filosofie • Sémantika • Syntaxe • Historie | |||||||||
| Logické skupiny |
| ||||||||
| Komponenty |
| ||||||||
| Seznam booleovských symbolů | |||||||||