Novohegeliánství

Novohegeliánství  je směr filozofie konce 19. a počátku 20. století, ve kterém došlo k částečnému oživení ducha hegelovské filozofie.

Novohegeliánství se zrodilo v Anglii v roce 1865 vydání knihy Jamese Stirlinga Hegelovo tajemstvíNa konci 19. století se tento trend rozšířil a byl vnímán jako reakce na dominanci pozitivismu a materialismu. Jeho největšími představiteli v anglicky mluvících zemích byli T. Green , F. G. Bradley , J. Royce , J. E. McTaggart [1] a také Collingwood . Na konci 20. let 20. století zanikla škola absolutního idealismu (anglosaský neohegelianismus), která nebyla schopna obstát v konkurenci analytické filozofie , která se rozvinula ve Velké Británii , a amerického pragmatismu a neorealismu . Hegelovská metoda však společenské vědy neopustila navždy, neboť Fukuyama lze nazvat moderním anglicky mluvícím neohegeliánem .

V 19. století se Hegelovo učení rozšířilo v Itálii prostřednictvím Augusta Vera . Ve 20. století je italský neohegelianismus reprezentován jmény G. Gentile a B. Croce [2] ; trend se šíří také v Holandsku a Francii ( J. Hyppolite , A. Kozhev ) [3] . V druhém případě se hegelianismus prolíná s existencialismem [4] .

V roce 1930 vzniklo v Holandsku centrum novohegeliánství - Mezinárodní hegeliánská unie, jejíž kongresy se konaly v Haagu (1930), Berlíně (1931) a Římě (1934). Události druhé světové války vedly ke zhroucení unie. V roce 1953 byla v Německu ( Berlín ) vytvořena nová Hegeliánská společnost ( německy:  Hegelgesellschaft ), která v roce 1983 získala mezinárodní status [5] .

Poznámky

1. ↑ Hegelianismus v Anglii . Získáno 9. října 2017. Archivováno z originálu 10. října 2017. (neurčitý)
2. ↑ Novohegeliánství v Itálii . Získáno 9. října 2017. Archivováno z originálu 10. října 2017. (neurčitý)
3. ↑ Francouzský novohegeliánství . Získáno 9. října 2017. Archivováno z originálu 10. října 2017. (neurčitý)
4. ↑ Hegelianismus a existencialismus. Vzestup "ateistické" verze existencialismu ve francouzském novohegelianismu (nepřístupný odkaz) . Získáno 9. října 2017. Archivováno z originálu dne 24. září 2015. (neurčitý) 
5. ^ Internationale Hegel-Gesellschaft Archivováno 27. ledna 2008.

Literatura

• New Hegelianism // New Encyclopedic Dictionary : Ve 48 svazcích (vyšlo 29 svazků). - Petrohrad. , Str. , 1911-1916.
• Yu, Η. Davydov . Novohegelianismus  // Nová filozofická encyklopedie  : ve 4 svazcích  / dříve. vědecky vyd. rada V. S. Stepina . — 2. vyd., opraveno. a doplňkové - M .  : Myšlenka , 2010. - 2816 s.

Slovníky a encyklopedie	Velký Rus Nový Britannica (online)