Ázerbájdžánci ( Ázerbájdžánci: Qırğızıstan azərbaycanlıları ) jsou podle sčítání lidu z roku 2009 10. největšími lidmi v Kyrgyzstánu .
K 1. lednu 2012 žilo v republice přes 18 000 Ázerbájdžánců, kteří tvoří asi 0,3 % obyvatel republiky.
Ve druhé polovině 20. století se i přes některé zvlněné výkyvy v 90. letech výrazně zvýšil jejich počet, podíl i pořadí v žebříčku největších etnických skupin republiky, a to především díky vysokému přirozenému přírůstku mezi Ázerbájdžánci na venkově. Navzdory výraznému nárůstu podílu městských obyvatel mezi Ázerbájdžánci republiky (z 12,3 % v roce 1959 na 33,8 % v roce 2009) většina z nich nadále žije ve vesnicích regionů Chui a Osh . Přitom právě v oblasti Chui je jejich přítomnost nejpatrnější: žije zde přes 10 000 Ázerbájdžánců a jejich podíl dosahuje 1,3 %.
Na rozdíl od ázerbájdžánské diaspory Kazachstánu , která má velmi heterogenní původ, jsou téměř všichni Ázerbájdžánci v Kyrgyzstánu potomky Ázerbájdžánců, kteří byli do Kyrgyzstánu deportováni ze Zakavkazska ve 40. letech [1] .
Ázerbájdžánci v republice jsou vícejazyční: více než 91 % z nich mluví alespoň dvěma jazyky ( sčítání lidu v roce 1999 ). Podle tohoto ukazatele jsou na druhém místě za Dungany . Kvůli přelidnění a nedostatku půdy se již Ázerbájdžánci v republice stali obětí mezietnických konfliktů [2] .
Ázerbájdžánci | |
---|---|
kultura | |
Ázerbájdžánci podle zemí |
|
Postoj k náboženství | |
Ázerbájdžánský jazyk | Dialekty |
Etnografické skupiny | |
Smíšený |
Národy Kyrgyzstánu | |
---|---|
Více než 1 milion lidí | kyrgyzština |
Více než 300 tisíc lidí | |
Více než 30 tisíc lidí | |
jiný |
|