Ázerbájdžánci v Kyrgyzstánu

Aktuální verze stránky ještě nebyla zkontrolována zkušenými přispěvateli a může se výrazně lišit od verze recenzované 16. listopadu 2020; kontroly vyžadují 2 úpravy .

Ázerbájdžánci ( Ázerbájdžánci: Qırğızıstan azərbaycanlıları ) jsou podle sčítání lidu z roku 2009 10. největšími lidmi v Kyrgyzstánu .

K 1. lednu 2012 žilo v republice přes 18 000 Ázerbájdžánců, kteří tvoří asi 0,3 % obyvatel republiky.

Ve druhé polovině 20. století se i přes některé zvlněné výkyvy v 90. letech výrazně zvýšil jejich počet, podíl i pořadí v žebříčku největších etnických skupin republiky, a to především díky vysokému přirozenému přírůstku mezi Ázerbájdžánci na venkově. Navzdory výraznému nárůstu podílu městských obyvatel mezi Ázerbájdžánci republiky (z 12,3 % v roce 1959 na 33,8 % v roce 2009) většina z nich nadále žije ve vesnicích regionů Chui a Osh . Přitom právě v oblasti Chui je jejich přítomnost nejpatrnější: žije zde přes 10 000 Ázerbájdžánců a jejich podíl dosahuje 1,3 %.

Na rozdíl od ázerbájdžánské diaspory Kazachstánu , která má velmi heterogenní původ, jsou téměř všichni Ázerbájdžánci v Kyrgyzstánu potomky Ázerbájdžánců, kteří byli do Kyrgyzstánu deportováni ze Zakavkazska ve 40. letech [1] .

Ázerbájdžánci v republice jsou vícejazyční: více než 91 % z nich mluví alespoň dvěma jazyky ( sčítání lidu v roce 1999 ). Podle tohoto ukazatele jsou na druhém místě za Dungany . Kvůli přelidnění a nedostatku půdy se již Ázerbájdžánci v republice stali obětí mezietnických konfliktů [2] .

Poznámky

  1. Demografické trendy, formování národů a mezietnické vztahy v Kyrgyzstánu Archivováno 23. září 2015 na Wayback Machine .
  2. Ázerbájdžánci také trpěli nepokoji v Kyrgyzstánu Archivováno 4. února 2016 na Wayback Machine .