Joan Beaufortová | |
---|---|
Angličtina Joan Beaufortová | |
James I a Joan Beaufort. Joan drží žezlo a kvetoucí bodlák , květinový znak Skotska. | |
Erb Johanky provdané Štít je řezán: vlevo je erb Beaufortů (štít, ohraničený stříbrno-azurovým lemem, je řezán a zkřížený: v 1. a 4. části v azurovém poli jsou tři zlaté lilie [královský znak Francie], ve 2. a 3. části v šarlatovém poli tři zlatí leopardi ozbrojení azurem [kráčící lev na stráži]). Vpravo - skotský královský erb (ve zlatém poli šarlatový, vyzbrojený azurem, stoupající lev, obklopený dvojitým vzkvétajícím a protikvětým vnitřním okrajem [Skotsko]) | |
Královna choť Skotska | |
2. února 1424 – 21. února 1437 | |
Předchůdce | Anabella Drummondová |
Nástupce | Marie z Geldernu |
Narození | OK. 1404 |
Smrt |
15. července 1445 Dunbar , Skotské království |
Pohřební místo | Kartuziánské převorství v Perthu |
Rod | Beauforts → Stuartovci |
Otec | John Beaufort, hrabě ze Somersetu |
Matka | Margaret Hollandová |
Manžel |
1. James I 2. James Stewart |
Děti |
z 1. manželství : Margarita , Isabella , Maria , Joanna , Alexander , Jacob , Annabella , Eleanor z 2. manželství : John , James , Andrew |
Postoj k náboženství | Katolicismus |
Mediální soubory na Wikimedia Commons |
Joan Beaufort [1] ( Eng. Joan Beaufort ; kolem 1404 - 15. července 1445 ) - skotská královna (od 1424 do 1437). Manželka krále Jakuba I. , matka jeho osmi dětí, včetně skotského krále Jakuba II . Po smrti Jakuba I. se znovu vdala a měla další tři děti.
Joan byla nejstarší ze dvou dcer a čtvrté dítě Johna Beauforta , hraběte ze Somersetu a Margaret Hollandové . Jak otcem, tak matkou byla dívka příbuzná anglických králů. Jejím otcem byla neteř krále Jindřicha IV ., který byl synem jejího dědečka, vévody z Lancasteru Jana z Gauntu z jeho první manželky [3] ; Král Jindřich V. , syn Jindřicha IV., byl jejím bratrancem a král Jindřich VI ., syn Jindřicha V., byl jejím bratrancem-synovcem. Matkou byla praneteř krále Richarda II . [1] , který byl synem její prababičky Joanny, služky z Kentu , ze třetího manželství.
Od roku 1406 byl Jakub I. (1394-1437) nejprve skotským princem a poté králem vězněm anglického krále. Zde se Jákob nejpozději roku 1420 setkal s Joan [2] . Předpokládá se, že právě jí skotský král věnoval svou romantickou báseň „The King's Book“ ( The Kingis Quair , circa 1424), která vypráví o zajatém v lásce [1] . Podle legendy ji napsal král, když z okna svého pokoje spatřil dívku v zahradě [4] .
Sňatek, který se uskutečnil 12. února 1424 v kostele St Mary's Church v Southwarku [5] , měl vzhledem k Joanině příbuzenství s anglickými králi i politický podtext: byl součástí dohody o osvobození skotského krále ze zajetí a od pohledu Anglie, přispěl k uzavření spojenectví se Skotskem, které se tak připravilo o možnost uzavřít spojenectví s Francií [2] . Joanino věno bylo deset tisíc skotských merků ; věno zaplatilo část výkupného, za což Jákob dostal svobodu [6] [1] .
Rok po svatbě pár bydlel ve Winchesterském paláci , který patřil Joaninu strýci, kardinálu Henrymu Beaufortovi . Joan pak doprovázela svého manžela na jeho návratu do Skotska, kde byli oba korunováni v opatství Scone Královna měla zmírňující vliv na autoritářskou politiku Jakuba I.: na její žádost král opakovaně propouštěl zatčené barony; navíc se Jana často zastávala těch, kteří měli být popraveni [7] . Během třinácti let manželství Joan porodila osm dětí, ale mezi nimi byli jen dva chlapci – dvojčata Jakub (budoucí skotský král Jakub II.) a Alexander, který zemřel v dětském věku [2] .
21. února 1437 byl v paláci v Perthu zavražděn král Jakub ; královna byla také terčem pokusu o atentát, ale vyvázla se zraněním. Joan úspěšně vedla příznivce Jakuba I., kteří toužili potrestat vraha krále hraběte z Athollu , ale kvůli svému anglickému původu se musela vzdát další moci. Skotský parlament svěřil péči o šestiletého krále královně vdově, ale regentem země se stal Archibald Douglas [2] .
Smrt Jakuba I. odstartovala ve Skotsku dlouhé období anarchie. Ani vdova po králi, ani regent nedokázali udržet barony v poslušnosti. Válčící frakce Livingstonů a Crichtonů opakovaně navzájem zajaly malého krále a pomocí kontroly nad dítětem ospravedlnily své nároky na moc v zemi. Joan se pokusila zvrátit příliv a ke konci července 1439 se provdala za Jamese Stewarta , „Černého rytíře z Lorne“ (asi 1399 – asi 1451), jehož otec byl velvyslancem v Anglii a matka byla potomkem skotský král Robert I. a dědička domu Ergadia ; v mužské linii byl James přímým potomkem Alexandra Stewarta, 4. lorda správce Skotska . Spolu s Black Douglasovými, jejichž podporovatelem byl královnin nový manžel, plánoval izolovat nevlastního syna od vlivu Livingstoneových a tím je zbavit moci. Síly však nebyly stejné: královna byla zatčena v srpnu 1439 a byla nucena vzdát se opatrovnictví svého syna-krále. V roce 1443 byla moc v zemi konečně soustředěna do rukou Livingstonů. V roce 1445 se Joan, podporovaná Crichtony a biskupem ze St. Andrews, pokusila svrhnout vládu Livingston-Douglase. Královna selhala a byla nucena se uchýlit na hrad Dunbar kde 15. července zemřela. Joan Beaufortová byla pohřbena v perthském kartuziánském převorství [2] [5] .
Předci Joan Beaufort [9] [10] [11] | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
|
![]() | |
---|---|
Slovníky a encyklopedie |
|
Genealogie a nekropole | |
V bibliografických katalozích |