| Pradávné město | |
| Buchen | |
|---|---|
| 21°55′ severní šířky. sh. 31°17′ východní délky e. | |
| Země | |
| Mediální soubory na Wikimedia Commons | |
Buhen ( Buhan, Boon ) je staroegyptská pevnost a osada nacházející se v severní Núbii (Wawat) v oblasti druhého nilského prahu . Nedaleko, na druhé straně řeky, se nacházela starověká osada Wadi Halfa .
Buhen mohl být založen již v období II. dynastie (2840-2686 př.nl) [1] [2] . Osada se rozvinula v době faraona Sneferu , c. 2590 před naším letopočtem E. který napadl Núbii; graffiti a nápisy nalezené v Buchenu to potvrzují.
V Buchenu se tavila měď. Bylo zde nalezeno množství měděné rudy a kamenných malt na její drcení.
Podle dostupných informací mohlo první egyptské osídlení v oblasti Buhenu existovat dvě století, dokud Egypťané místo neopustili v období konce 5. dynastie .
Pevnost Buhena byla postavena během Říše středu za Senusret III ( XII dynastie ) c. 1860 před naším letopočtem E. chránit před núbijskými útoky a zajistit další postup Egypta na jih. Pevnost Buhen byla svého času vrcholem inženýrství. Dosahoval délky 150 m a jeho rozloha byla 13 000 m². Obrovské hradby obklopovaly nejen pevnost, ale i město, které u ní vzniklo. Ve zbytcích pevnosti objevili archeologové pozůstatky koně z období Střední říše, což vyvrací ustálený názor, že koně do Egypta přivezli Hyksósové . Núbijci dobyli Buhen po pádu Říše středu a drželi jej až do tažení Ahmose I. v Núbii. Královna Hatšepsut postavila v Buhenu chrám Hora, který byl po výstavbě Asuánské přehrady v roce 1964 přesunut do Chartúmu , aby nebyl zaplaven vodami Násirova jezera .