Vidzemské dialekty livonského dialektu

Vidzemské dialekty livonského dialektu (také Livonské tamské dialekty ; lotyšština vidzemes lībiskās izloksnes ) jsou dialekty livzemského dialektu , běžné v severních oblastech Lotyšska na severozápadě Vidzeme [1] [3] [4] . Jako součást livonského dialektu jsou vidzemské dialekty na rozdíl od kurzemských dialektů [5] [6] .

Podle klasifikace A. Gaterse se v oblasti Vidzeme rozlišují livonské tamské dialekty [4] .

Oblast distribuce

Oblast distribuce vidzemských dialektů se nachází v severních oblastech Lotyšska v severozápadní části historické a etnografické oblasti Vidzeme. Zahrnuje dvě oblasti oddělené distribuční oblastí středotyšských dialektů Vidzeme [1] [3] .

Podle moderního administrativně-teritoriálního rozdělení Lotyšska zaujímá západní oblast dialektů Vidzeme území regionů Salacgriva , Aloy a Limbazh , východní ostrovní oblast dialektů Vidzeme zaujímá území Rujiena a Nauksheni regiony [1] .

Západní oblast Vidzeme livonského dialektu je na západě omezena pobřežím Baltského moře , na severu hraničí s oblastí distribuce estonského jazyka , na východě a jihu s oblastí distribuce vidzemských dialektů středotyšského dialektu. Východní oblast Vidzeme v livonském dialektu je enkláva , obklopená ze severu a východu oblastí estonského jazyka, z jihu a západu oblastí vidzemských dialektů středotyšského dialektu [1 ] .

Nářeční rysy

Vidzemské dialekty se vyznačují následujícími dialektovými rysy, které jsou v protikladu k kurzemským dialektům [7] :

  1. Zachování samohlásek , včetně dvojhlásek , vyslovovaných bez sekundárního přízvuku , v příponových slabikách: [dañcotaš] (lat. lit. dancotājs [dañ:cuôtā̃js]) „tanečník“. V kurzémských dialektech se samohlásky v této pozici obvykle ztrácejí: [dañctęs].
  2. Absence nářečních rysů, které mají kurzemské dialekty společné s nelivonskými dialekty kurzeme. Například ve vidzemských dialektech absence samohlásky u předcházející souhlásky b , v a starodávného tatosylabického n , zatímco v kurzemských dialektech jsou zachovány.

Poznámky

  1. ↑ 1 2 3 4 5 Koryakov Yu. B. Dodatek. Karty. 4. Lotyšské a latgalské jazyky // Jazyky světa. Baltské jazyky . — M .: Academia , 2006. — 224 s. — ISBN 5-87444-225-1 .
  2. ↑ Koryakov Yu. B. Mapy baltských jazyků // Jazyky světa. Baltské jazyky . - M .: Academia , 2006. - S.  221 . — 224 s. — ISBN 5-87444-225-1 .
  3. ↑ 1 2 Dubasova A.V. Terminologie baltistiky v ruštině (Projekt terminologického slovníku) . - Petrohrad. : Katedra obecné lingvistiky , Filologická fakulta, St. Petersburg State University , 2006-2007. - S. 22. - 92 s.
  4. ↑ 1 2 Koryakov Yu.B. Registr světových jazyků: Baltské jazyky . Lingvarium. Archivováno z originálu 17. července 2015.  (Přístup: 9. listopadu 2015)
  5. ↑ Staltmane V. E. Lotyšský jazyk // Jazyky světa. Baltské jazyky . - M .: Academia , 2006. - S.  190 . — 224 s. — ISBN 5-87444-225-1 .
  6. ↑ Dubasova A. V. Terminologie baltistiky v ruštině (Projekt terminologického slovníku) . - Petrohrad. : Katedra obecné lingvistiky , Filologická fakulta, St. Petersburg State University , 2006-2007. - S. 39. - 92 s.
  7. ↑ Staltmane V. E. Lotyšský jazyk // Jazyky světa. Baltské jazyky . - M .: Academia , 2006. - S.  190 -191. — 224 s. — ISBN 5-87444-225-1 .

Odkazy