Znak Ázerbájdžánské republiky | |
---|---|
Podrobnosti | |
Schválený | 19. ledna 1993 |
Štít | Východní štít |
Držáky štítů | Oblouk upletený z dubových větví a pšeničných klasů |
Další prvky | Na štítě je na pozadí barev státní vlajky Ázerbájdžánu vyobrazena osmicípá hvězda, uprostřed níž hoří oheň |
Mediální soubory na Wikimedia Commons |
Státní znak Ázerbájdžánské republiky ( azerb. Azərbaycan Respublikasının Dövlət gerbi ) je jedním z oficiálních státních symbolů Ázerbájdžánské republiky (společně s vlajkou a hymnou ). [1] Státní znak Ázerbájdžánské republiky je symbolem nezávislosti Ázerbájdžánského státu. [2]
Praxe poskytování státních znaků na štítech je ve světě heraldického umění rozšířená. Štít byl používán lidmi po tisíce let k vlastní ochraně a také k předvádění národních symbolů. Je zřejmé, že jde o jeden z nejdůležitějších národních bojových nástrojů ve východních zemích, symbol hrdinství. Na rozdíl od Západu je východní štít kulatý. Vyobrazení státního znaku na tomto štítu slouží jako důkaz, že Ázerbájdžán patří k východní civilizaci. Osmicípá hvězda ve středu štítu je symbolem slunce. Slunce (a také Měsíc) je ve světě heraldického umění „věčný, trvalý, život“. Slunce je znázorněno bílou barvou, což znamená „klid, mír“. [2] [3]
Ve středu erbu jsou vyobrazeny plameny, které symbolizují „Země ohně“ . Tvar plamene připomíná hláskování slova " Alláh " v arabštině . Barvy použité na erbu jsou barvy státní vlajky Ázerbájdžánské republiky . Dole je věnec z klasů pšenice a dubových větví. Věnec z uší symbolizuje bohatství, plodnost. Dubové větve symbolizují sílu a moc [4] .
Dne 30. ledna 1920 přijala vláda Ázerbájdžánské demokratické republiky usnesení o vypsání soutěže na předložení návrhů státní hymny, státního znaku a pečeti:
„Uložit ministru školství, aby vyhlásil soutěž na předložení návrhů státní hymny, státního znaku a pečeti s cenou 50 tisíc rublů. do prvního a 25 000 [rublů] do druhého“ [5] .
Soutěž měla skončit 1. května 1920 . V důsledku pádu Ázerbájdžánské demokratické republiky 28. dubna 1920 však státní znak přijat nebyl. Je třeba poznamenat, že se dochoval návrh erbu, který sestavil abcházský princ Šervašidze , který žil v Baku [6] .
Po získání nezávislosti Ázerbájdžánu v roce 1991 byla vyhlášena soutěž na předložení návrhu státního znaku Ázerbájdžánské republiky. Za tímto účelem byla vytvořena speciální komise. Ani jeden předložený náčrt však nebyl schválen poslanci parlamentu a pozornost se pak obrátila na dochovaný návrh erbu ADR. Původní kompozice tohoto erbu byla zachována, pouze drobné detaily (plamen, dubové listí a klasy pšenice) vylepšil výtvarník R. Mammadov [6] .
Podle zákona o ústavě ze dne 19. ledna 1993 byly schváleny barevné a černobílé obrázky Státního znaku Ázerbájdžánské republiky. 23. února 1993 prezident Ázerbájdžánu , Abulfaz Elchibey , schválil „Předpisy o státním znaku Ázerbájdžánské republiky“ [6] .
Vyvěšen konvexní obrázek státního znaku:
– do sídla a kanceláře prezidenta Ázerbájdžánské republiky ;
– v budově parlamentu Ázerbájdžánské republiky, v salonku pro jednání a v kanceláři předsedy parlamentu;
– V budovách všech soudů Ázerbájdžánské republiky, vojenských soudů, v saloncích soudních zasedání, v kancelářích předsedů Ústavního soudu nebo Nejvyššího soudu Ázerbájdžánské republiky;
– v případech stanovených právními předpisy Ázerbájdžánské republiky do budov státních orgánů;
– v budovách diplomatických a obchodních misí, konzulárních oddělení Ázerbájdžánské republiky; [jeden]
Je použit popis státního znaku Ázerbájdžánské republiky:
• v tisku všech státních orgánů Ázerbájdžánské republiky ;
• ve formě zákonů Ázerbájdžánské republiky, rozhodnutí parlamentu, dekretů a příkazů prezidenta;
• ve formulářích dokumentů státních orgánů;
• v papírových a kovových mincích vydaných Národní bankou Ázerbájdžánské republiky ;
• v cenných papírech Ázerbájdžánské republiky, ve státních dluhopisech;
• v cestovním pasu občana Ázerbájdžánské republiky; diplomatické a jiné zahraniční pasy;
• v oficiálních publikacích parlamentu Ázerbájdžánské republiky atd. [2]
Muzeum státní vlajky je otevřeno pro veřejnost od 17. listopadu 2014
Poštovní známka Ázerbájdžánu v roce 1993
Poštovní známka Ázerbájdžánu v roce 2006 , věnovaná 15. výročí nezávislosti Ázerbájdžánu
Poštovní známka Ázerbájdžánu v roce 2011 věnovaná 20. výročí nezávislosti Ázerbájdžánu
Evropské země : Erby | |
---|---|
Nezávislé státy |
|
Závislosti | |
Neuznané a částečně uznané státy | |
1 Většinou nebo zcela v Asii, podle toho, kde je nakreslena hranice mezi Evropou a Asií . 2 Hlavně v Asii. |
Asijské země : Erby | |
---|---|
Nezávislé státy |
|
Závislosti | Akrotiri a Dhekelia Britské indickooceánské území Hongkong Macao |
Neuznané a částečně uznané státy | |
|
Ázerbájdžán v tématech | ||
---|---|---|
Státní symboly | ||
Zeměpis | ||
Politika |
| |
Ozbrojené síly | ||
Počet obyvatel | ||
Náboženství | ||
Příběh | ||
Ekonomika | ||
kultura | ||
Portál "Ázerbájdžán" |