Ázerbájdžán (toponymum)

Ázerbájdžán  je toponymum , které bylo aplikováno na různá území v různých dobách, stejně jako název moderního kavkazského státu .

Etymologie

Toponymum „Ázerbájdžán“ pochází z parthského a středního perského [1] Aturpatakan (Āturpātakān) – název starověkého státu Atropatena nebo Media Atropatena. Media Atropatena ( persky Mad-i-Aturpatkan ‎, Media Atropatova), nebo jednoduše Atropatena, po invazi Alexandra Velikého začali nazývat severní část Media , kde poslední achajmenovský satrapa Media Atropat (Aturpatak) vytvořil království pro sebe. Jméno Atropat je vytvořeno ze starověkého perského „Āturpāt“ – kněz uctívající oheň (rozsvícený „strážce ohně“) [1] .

Jeho další jméno mezi starověkými autory je slávka malá. Od názvu „Aturpatkan“ přes středoperštinu „Aderbadgan“ ( persky Âzarâbâdagân ‎) pochází moderní název Ázerbájdžán [2] . Země byla obývána íránsky mluvícími kmeny Médů . Geograficky se historická Media Atropatene nacházela převážně na území dnešního íránského Ázerbájdžánu v Íránu a v jihovýchodních oblastech Ázerbájdžánské republiky a byla omezena na Araky [3] [4] . Středověcí arabští geografové si toto jméno vykládali jinak a v důsledku lidové etymologie jej vytvořili z osobního jména Adarbador – „chrám ohně“ nebo „strážce ohně“ (ze slov „adar“ – oheň a „baykan“ – strážce ) [5] , tím spíše, že v Atropatene bylo skutečně mnoho zoroastrijských chrámů s neuhasitelnými plameny. Tak například Yakut al-Hamawi napsal: „ Někteří věří, že Azar znamená „oheň“ v jazyce Pahlavi a baygan znamená „hlídač“ nebo „strážce ohně“, a tedy slovo znamená „chrám ohně“ nebo „strážce“. ohně “, což je blíže pravdě, protože v těchto končinách bylo mnoho chrámů ohně “ [6] .

Ázerbájdžánský historik 19. století Abbas Kuli Agha Bakikhanov spojil původ slova „Ázerbájdžán“ se jménem slavného velitele Babeka [7] , který v této oblasti vedl povstání íránských Khurramitů proti arabskému chalífátu. Bakikhanov ve svém díle „ Gulistan-Iram “ napsal: „ Zdá se, že jméno Ázerbájdžán pochází ze slova Ázerbájdžán, které Arabové vyslovují Ázerbájdžánbabejan, což znamená: „Babekův oheň“. Ať je to jakkoli, uctívání ohně, pokud víme, začalo v oblasti, která se nyní nazývá Ázerbájdžán “ [7] .

Distribuce jmen

Až do roku 1918 (vyhlášení Ázerbájdžánské demokratické republiky na území východní a jižní Zakavkazska) znamenalo Ázerbájdžán především území kolem Urmijského jezera , kdysi obsazeného Atropatenou, jižně od řeky Araks [8] .

Středověk

Arabský historik, geograf a cestovatel z 10. století Al-Masudi ve středověku poznamenal, že území, na které se vztahovalo toponymum Ázerbájdžán, se také rozšiřovalo severně od Araků. Muganská step na severovýchodě byla také zahrnuta do Ázerbájdžánu Ibn Khordadbehem , ale nebyla zahrnuta jinými geografy [5] . Ten popisuje Arran a Ázerbájdžán odděleně. Historickým centrem Ázerbájdžánu byla vždy [5] hornatá oblast na východ od jezera Urmia . V období rané arabské geografie tak Ázerbájdžán pokrýval především severozápadní část íránské náhorní plošiny a její hranice se příliš nelišily od současných severních hranic Íránu [5] . V každém případě ze strany nížin Zakavkazska region sotva přesáhl kanál Araks. Slavný ruský orientalista Vl. Bartold poznamenává, že Araks byl hranicí mezi Ázerbájdžánem a Arranem [9] . Podle britského antropologa Richarda Tuppera se region Mugan nachází v historickém Ázerbájdžánu [10] .

V díle „Nuzhat al-Kulub“ od Hamdallaha Kazviniho (XIV. století) jsou Nakhichevan a Ordubad na levém břehu řeky Araks uvedeny v Ázerbájdžánu [11] .

Nový čas

Za Safavidů byly na nějakou dobu za účelem získání daňových příjmů připojeny některé země severně od Araků k provincii Ázerbájdžán [12] . Podle encyklopedie „Iranica“ se výraz „Ázerbájdžán“ za Safavidů (XVI.–XVII. století) používal k označení některých území severně od Araku, administrativně podřízených guvernérům provincie Ázerbájdžán, ale po pádu r. Safavids, postupně vypadl z použití v tomto smyslu; Ázerbájdžánští autoři 19. století z Ruska ( Mirza Adigozal-bek a Mirza Jamal Jevanshir ) jej používají pouze ve vztahu k zemím jižně od Araku [12] [5] . Během safavidského období bylo podle M. Atkina jméno „Ázerbájdžán“ aplikováno na všechny muslimské chanáty východního Kavkazu a také na oblast jižně od řeky Araks [13] .

Oficiální kronika Agha Muhammada Qajar od Sarawi naznačuje, že Qajarové byli původně z „rajské provincie Sýrie“ (Velayat-e eram-neshan-e Sham), než se „ perla (kmene) zastavila, usadila a vzala kořen v pokladnici Ganja v Ázerbájdžánu “ (v javaher ra ganjineh-ye Ganjeh-ye Ázarbaijan tavaqqof va tamakkon va tavatton etefaq oftad) [14] .

Za císaře Alexandra III . (1881-1894) začali evropští vědci a novináři postupně používat termín „Ázerbájdžán“ k označení zemí Shirvan a Arran, přidělených provinciím Baku a Elisavetpol. V Rusku byl tento příklad následován až po roce 1917 kvůli tomu, že na těchto územích žili ázerbájdžánští Turci, spříznění s Peršany [15] .

Britský generální konzul v Persii Keith Abbott v roce 1863 uvedl, že „ země, kterou Peršané znali jako Ázerbájdžán, je rozdělena mezi ně a Rusko, které vlastní asi pět osmin celkové rozlohy, která podle hrubých odhadů pokrývá oblast o rozloze přibližně 80 000 čtverečních mil nebo zhruba o velikosti Spojeného království; tedy 50 000 čtverečních mil je rozsah části patřící Rusku a 30 000 zbývá pro Persii .“ [17]

Moderní doba

Termín „Ázerbájdžán“ byl poprvé použit jako oficiální název státu 28. května 1918 [18]  – tehdy byla vyhlášena Ázerbájdžánská demokratická republika , jejíž většina území odpovídá historickým oblastem Arran a Shirvan [19]. [8] . Na začátku dvacátých let však nebyl název „Ázerbájdžán“ v Zakavkazsku dobře zaveden [20] .

Přední odborníci na dějiny regionu I. M. Djakovov a V. F. Minorskij poznamenávají, že až do 20. století se termín „Ázerbájdžán“ používal pouze ve vztahu k turkicky mluvící oblasti severozápadního Íránu [8] [21] . Podle V. V. Bartolda „ pokud by bylo nutné vymyslet termín pro všechny regiony, které nyní Ázerbájdžánská republika sjednocuje, pak by s největší pravděpodobností bylo možné přijmout název Arran “ [19] .

dubna 1917 se v Baku konalo setkání kavkazského kongresu muslimů , kde byl učiněn první pokus určit ázerbájdžánské aspirace v podmínkách nového revolučního převratu. Během jednání Kongresu zazněly upřímné požadavky na autonomní status Ázerbájdžánu. Ale na návrh Hadžiho Zeynalabdina Tagijeva byl samotný název „Ázerbájdžán“ z konečného textu rezoluce odstraněn [22] .

28. května 1918 se muslimská frakce Zakavkazského Seimu na svém zasedání rozhodla vyhlásit nezávislost kavkazského státu Ázerbájdžán a prohlásila se za Prozatímní národní radu Ázerbájdžánu . V radiogramu ministrům zahraničí řady států o vyhlášení nezávislosti Ázerbájdžánu považoval premiér Fatali Khan-Khoisky za nutné podat následující vysvětlení: "Ázerbájdžán, sestávající z východní a jižní Zakavkazska." Írán však na toto prohlášení reagoval protestem a podezříval novou republiku ze zásahu do své severozápadní provincie. Vláda Ázerbájdžánské demokratické republiky používala [23] termín „Kavkazský Ázerbájdžán“ ve svých zahraničních adresních dokumentech, aby zmírnila íránské obavy [24] . Název „Ázerbájdžán“ byl tedy také použit pro Arran , jeden z historických regionů Velkého Íránu , protiruskými separatisty a zahrnoval území chanátů , které zde dříve existovaly [23] .

Podle V. V. Bartolda, I. M. Dyakonova a V. A. Shnirelmana mělo podezření íránských úřadů skutečné důvody, protože při vytváření Ázerbájdžánu musavatisté věřili, že bude tvořit jeden celek s íránským Ázerbájdžánem [19] [8] [18] . Rakouský íránista Bert Fragner poznamenává, že již v SSSR, v souladu s principy sovětského nacionalismu, byla historická oblast Ázerbájdžánu přehodnocena jako „Jižní Ázerbájdžán“, aby byla osvobozena a znovu sjednocena s Ázerbájdžánskou republikou. jako „severní Ázerbájdžán“, který Fragner charakterizuje predátorskou manipulaci [25] .

Poznámky

  1. ↑ 1 2 Atropates - článek z Encyclopædia Iranica . ML Chaumont
  2. ↑ Světové dějiny. - T. 3. - M. , 1957. - S. 132.
  3. ↑ Atropatenes // Encyklopedický slovník Brockhaus a Efron  : v 86 svazcích (82 svazcích a 4 dodatečné). - Petrohrad. , 1890-1907.
  4. ↑ Rastorguyeva V.S. , Edelman D.I. Etymologický slovník íránských jazyků ​​/ Ústav lingvistiky RAS . - M . : Nakladatelství "Východní literatura" RAS, 2000. - T. 1 (a—ā). — 328 s. - 1000 výtisků.  — ISBN 5-02-018124-2 , ISBN 5-02-018125-0 . (v jízdním pruhu). - S. 320Původní text  (ruština)[ zobrazitskrýt] *ātr̥-pati- 'kněz uctívající oheň', lit. 'mistr ohně'; bactr. atarobido i.s., lit. 'master of fires', kde -bido < *-pati- [Dv. Baktr., 167]; viz též tvar pl. h., často používané k tvoření toponym a odrážející se v *ātu/ar-patkān- 'země uctívačů ohně, "mistrů ohně"' při změně první části s přeměnou mezislovního *t > δ na *āδar- > āzar- v moderním názvu Ázerbájdžán .
  5. ↑ 1 2 3 4 5 Ázerbájdžán. i. Geografie je článek z Encyclopædia Iranica . Xavier de Planol
  6. ↑ Jakut-al-Hamawi. Mu'jam al-Buldan. (Informace o Ázerbájdžánu). Hamdalláh Qazvini. Nuzhat-al-Kulub. (Materiály o Ázerbájdžánu). — Baku. Jilm. 1983
  7. ↑ 1 2 Huseynov G. Z dějin sociálního a filozofického myšlení v Ázerbájdžánu v 19. století. - Baku: Nakladatelství Akademie věd Ázerbájdžánské SSR, 1949. - S. 107.
  8. ↑ 1 2 3 4 Cesty historie - Igor M. Diakonoff , Přispěvatel Geoffery Alan Hosking, Vydáno v roce 1999, Cambridge University Press, str. 100.Původní text  (anglicky)[ zobrazitskrýt] Až do dvacátého století se výraz Ázerbájdžán (pozdní forma výrazu Atropatene odvozený od jména Atropates, satrap a pozdější král západních médií na konci čtvrtého století př. n. l.) používal výhradně pro turkicky mluvící oblasti Severoatlantické republiky. Západní Írán. Když v letech 1918-1920 převzala moc ve východní Zakavkazsku (Širvan atd.) strana musavatistů, dali svému státu název „Ázerbájdžán“ v naději, že jej sjednotí s íránským Ázerbájdžánem nebo Ázerbájdžánem. původní význam termínu; toto území mělo mnohem větší turkickou populaci; Musavatisté se v té době spoléhali na stav úplného politického rozkladu Íránu a doufali, že snadno připojí íránský Ázerbájdžán ke svému státu. Předkové dnešních Ázerbájdžánců si až do dvacátého století říkali Turci, zatímco Rusové je nazývali Tatary, nerozlišujíce je od Volžských Tatarů. Ázerbájdžánština patří k oghuzské větvi turkštiny; volžský tatarský jazyk patří do kipčakovské větve turečtiny.
  9. ↑ VV Barthold . Historická geografie Íránu. — Princeton University Press, 2014. — S. 227.Původní text  (anglicky)[ zobrazitskrýt] Řeka Araxes, která mívala ústí oddělené od ústí Kur, také tvořila hranici mezi Ázerbájdžánem a Arranem, starověkou Albánií. Současné provincie Elisavetpol' a část provincie Baku bývaly součástí Arranu; Arran v úzkém slova smyslu byl chápán tak, že zahrnuje oblast mezi Araxy a Kury.
  10. ↑ MOḠĀN – článek z Encyclopædia Iranica . Richard Tapper
  11. ↑ ADHARBAYDJAN  //  The Encyclopaedia of Islam / Editovali C. E. Bosworth, E. van Donzel a W. P. Heinrichs a G. Lecomte. - Leiden , 1986. - Sv. I. _ — S. 191 .Původní text  (anglicky)[ zobrazitskrýt] Podle Yakut (13. století) Adharbaydjan sahal až k Bardha'a (Parthav). V Nuzhat al-Kulub (730/1340), 89, Nakhicewan a Ordubad, na levém břehu Araxes, jsou zmíněny pod Adharbaydjan.
  12. ↑ 1 2 A History of Qarabagh: Annotated Translation Mirza Jamal Javanshir Qarabaghi's Tarikh-e Qarabagh. Nakladatelství Mazda, 1994, ISBN 1-56859-011-3 str. XV:Původní text  (anglicky)[ zobrazitskrýt] Ačkoli byl Ázerbájdžán v osmnáctém a devatenáctém století geografickou entitou, tento termín byl používán pouze k identifikaci provincie v severozápadní Persii. Safavidové kdysi pro účely příjmu zahrnovali některé země severně od řeky Arax jako součást provincie Ázerbájdžán. Tato praxe se po pádu Safavidů postupně přestala používat. Mirzovi Jamalovi a Mirzovi Adigozalovi Begovi a dalším autorům z osmnáctého a devatenáctého století odkazoval Ázerbájdžán na oblast ležící jižně od řeky Arax.
  13. ↑ Muriel Atkin, Rusko a Írán, 1780-1828. 2. vyd. Minneapolis: University of Minnesota Press. 1980. ISBN 0-8166-0924-1 , 9780816609246.Původní text  (anglicky)[ zobrazitskrýt] V dobách Safavi byl Ázerbájdžán aplikován na všechny muslimy ovládané chanáty východního Kavkazu a také na oblast jižně od řeky Aras až po řeku Qezel Uzan, přičemž tato oblast byla přibližně stejná jako moderní íránské ostany. Východní a Západní Ázerbájdžán.
  14. ↑ K. Gledhill. Kaspický stát: Regionální autonomie, mezinárodní obchod a vzestup Qajar Írán, 1722-1797. — S. 49-50.
  15. ↑ V. A. Shnirelman. Války paměti: Mýty, identita a politika v Zakavkazsku. - M .: Akademikniga, 2003. - S. 33. - ISBN 5-94628-118-6 .Původní text  (ruština)[ zobrazitskrýt] A na severu byly země Shirvan a Arran. Za císaře Alexandra III. byly tyto přiděleny provinciím Baku a Elisavetpol a od té doby pro ně evropští vědci a novináři postupně používali termín „Ázerbájdžán“. V Rusku byl tento příklad následován až po roce 1917 kvůli skutečnosti, že tyto země byly osídleny „Ázerbájdžánskými Turky“, spřízněnými s Peršany.
  16. ↑ Sbírka historických map Davida Rumseyho . Získáno 17. března 2022. Archivováno z originálu dne 25. listopadu 2016.
  17. ↑ Původní text  (anglicky)[ zobrazitskrýt] Země, kterou Peršané znají jako Ázerbájdžán, je rozdělena mezi ně a Rusko, přičemž posledně jmenovaná mocnost vlastní asi pět osmin celku, což lze zhruba říci, že pokrývá plochu asi 80 000 čtverečních mil, neboli velikost Velkého Británie; 50 000 čtverečních mil tedy odpovídá rozsahu rozdělení náležejícímu Rusku a z toho 30 000 zbývá Persii. Výňatky z Memoranda o zemi Ázerbájdžánu archivované 23. září 2016 na Wayback Machine . Keith E. Abbott, EsQ., HM generální konzul v Persii . Sdělilo ministerstvo zahraničí.
  18. ↑ 1 2 Shnirelman V. A. Války paměti: mýty, identita a politika v Zakavkazsku / Recenzent: L. B. Alaev . - M .: Akademikniga , 2003. - S. 33-34. — 592 s. - 2000 výtisků.  — ISBN 5-94628-118-6 .Původní text  (ruština)[ zobrazitskrýt] Poprvé byl termín „Ázerbájdžán“ jako oficiální název státu vyhlášen Národní radou Ázerbájdžánu 28. května 1918. Írán proti tomu okamžitě protestoval a podezříval novou republiku ze zásahu do své severozápadní provincie. Toto podezření nebylo v žádném případě neopodstatněné, protože při vzniku Ázerbájdžánu se předpokládalo, že bude tvořit s íránským Ázerbájdžánem jeden celek.
  19. ↑ 1 2 3 Bartold V. V. Works. Svazek 2/1, str. 703:Původní text  (ruština)[ zobrazitskrýt] Shirvan nebyl nikdy použit v tom smyslu, že by pokrýval území současné Ázerbájdžánské republiky. Shirvan je malá část s hlavním městem Shemakha a města jako Ganja a další nikdy nebyla součástí Shirvan, a pokud byste měli vymyslet termín pro všechny regiony, které nyní Ázerbájdžánská republika spojuje, pak většina pravděpodobně můžete jméno Arran bylo přijato, ale termín Ázerbájdžán byl zvolen proto, že při vzniku Ázerbájdžánské republiky se předpokládalo, že perština a tento Ázerbájdžán budou tvořit jeden celek, protože jsou si složením populace velmi podobné. Na tomto základě byl přijat název Ázerbájdžán, ale samozřejmě nyní, když se slovo Ázerbájdžán používá ve dvou významech - jako perský Ázerbájdžán a jako zvláštní republika, je třeba se zmást a ptát se, který Ázerbájdžán je myšlen: Perský Ázerbájdžán nebo tento Ázerbájdžán?
  20. ↑ Shnirelman V. A. Wars of memory: mýty, identita a politika v Zakavkazsku / Recenzent: L. B. Alaev . - M . : Akademikniga , 2003. - S. 34. - 592 s. - 2000 výtisků.  — ISBN 5-94628-118-6 .
  21. ↑ Minorsky , V. "Adharbaydjān (Azarbāydjān)." Encyklopedie islámu. Střih: P. Bearman, Th. Bianquis, C. E. Bosworth, E. van Donzel a W. P. Heinrichs. Brill, 2007:Původní text  (anglicky)[ zobrazitskrýt] Historicky území republiky odpovídá Albánii klasických autorů (Strabo, xi, 4; Ptolemaios, v, 11), nebo v arménštině Alvan-k a v arabštině Arran. Část republiky ležící severně od Kur (Kura) tvořila království Sharwan (později Shirwan). Po zhroucení imperiální ruské armády bylo Baku jménem Ruska defenzivně obsazeno spojenci (generál Dunsterville, 17. srpna – 14. září 1918). Turecká vojska pod vedením Nuri Paši obsadila Baku 15. září 1918 a reorganizovala bývalou provincii pod názvem Azarbayān – jak bylo vysvětleno, vzhledem k podobnosti jejího turecky mluvícího obyvatelstva s turecky mluvícím obyvatelstvem perské provincie Adharbaydjan.
  22. ↑ Swietochowski T. Ruský Ázerbájdžán, 1905-1920. - Cambridge University Press, 2004. - S. 90. - ISBN 0521263107 .Původní text  (anglicky)[ zobrazitskrýt]

    První pokus definovat ázerbájdžánské aspirace v podmínkách nového revolučního převratu byl učiněn na zasedáních muslimského kongresu Kavkazu v Baku ve dnech 15.-20. dubna. Tato událost zahrnovala zejména účast delegátů z Dagestanu, jejichž přítomnost měla potvrdit

    historické vazby zakavkazských muslimů s jejich souvěrci na severu. Setkání vyústilo v triumf Adami-i Markaziyyat, který podnítil většinu účastníků – zejména musavatisty – ve prospěch jeho programu. Konečné usnesení obsahovalo prohlášení, že „zájmům muslimských národností by nejlépe posloužila forma ruské vládní struktury založené na demokratické republice organizované na teritoriálně-federativních principech“. 16 Kongres vyslechl ještě otevřenější požadavky na autonomní status Ázerbájdžánu, ale nedal jim žádnou podporu. Na návrh Taghijeva byl z konečného usnesení vyškrtnut samotný název Ázerbájdžán .
  23. ↑ 1 2 Ázerbájdžán – článek z Encyclopædia Iranica . Více autorů
  24. ↑ Tadeusz Swietochowski. Rusko a Ázerbájdžán: Pohraničí v přechodu (New York: Columbia University Press, 1995). str. 69.Původní text  (anglicky)[ zobrazitskrýt] Ačkoli proklamace omezila její nárok na území severně od řeky Araz, použití názvu Ázerbájdžán by brzy vyvolalo námitky ze strany Íránu. V Teheránu vzbudilo podezření, že Ázerbájdžánská republika sloužila jako osmanské zařízení k odtržení provincie Tabríz od Íránu. Stejně tak národní revoluční hnutí Jangali v Gilan, přestože vítalo nezávislost každého muslimského státu jako „zdroj radosti“, ve svých novinách se zeptalo, zda volba názvu Ázerbájdžán implikuje touhu nové republiky připojit se k Íránu. Pokud ano, řekli, mělo by to být jasně uvedeno, jinak by Íránci byli proti tomu, aby se tato republika nazývala Ázerbájdžánem. v důsledku toho by ázerbájdžánská vláda, aby rozptýlila íránské obavy, ve svých dokumentech určených k oběhu v zahraničí vstřícně používala termín kavkazský Ázerbájdžán.
  25. ↑ Bert G. Fragner . „Sovětský nacionalismus“: Ideologické dědictví nezávislých republik Střední Asie. // Willem van Schendel (ed.), Erik J. Zurcher (ed.). Politika identity ve střední Asii a muslimském světě, 2001 - ISBN 1-86064-080-X , 9781860640803. Pp. 23-26Původní text  (anglicky)[ zobrazitskrýt] Pod sovětskou záštitou a v souladu se sovětským nacionalismem byl vlastní historický Ázerbájdžán reinterpretován jako „jižní Ázerbájdžán“ s požadavky na osvobození a nakonec „znovu“ sjednocení se severním (sovětským) Ázerbájdžánem – dechberoucí manipulace. Není třeba poukazovat na konkrétní sovětské politické aktivity v tomto směru, jako v letech 1945-46 atd.