Problém názvu běloruského státu v ruštině vznikl v první polovině 90. let 20. století kvůli tomu, že Běloruská SSR dne 19. září 1991 zákonem „O názvu Běloruské sovětské socialistické republiky“ změnila svůj název. na "Běloruskou republiku" (zkrácená forma "Bělorusko" ) [1] . Diskuse na toto téma v ruské společnosti pokračují až do současnosti. Podstatou diskuse je, zda by měl být zachován tradiční ruský název „ Bělorusko “ ve vztahu k modernímu běloruskému státu, který zavedl svůj ruskojazyčný název plně v souladu s výslovností a pravopisem v běloruském jazyce.
Název „Bělorusko“, stejně jako „Bělorusko“, pochází ze sousloví Belaya Rus ( lat. Rusko Alba , lat. Ruthenia Alba ), které vstoupilo do západoevropské kartografické a geografické tradice od 16. století, zatímco východoslovanská území byla rozdělena do oblastí s "koloristickými" horonymy : bílé, červené a černé Rusko ; k tomuto barevnému rozdělení bylo přidáno také rozdělení na Velkou a Malou Rus , vypůjčené z byzantské tradice. Územně jednoznačnou lokalizaci v těchto pramenech měla pouze Rubra Russia , nebo Rut (h) enia - Red , nebo Red Russia , ztotožňována s Haličí a někdy i Volyní , zatímco Bílá a Černá Rus byla v různých dílech a mapách označována jako Velkoknížectví Litvy a severovýchodního Ruska .
V moderních východoslovanských jazycích jsou toponyma „Bělorusko“ a „Bělorusko“ exoglossickými kalky – spolu s „koloristickými“ horonymy východoslovanských zemí si je od Poláků vypůjčili běloruští a ukrajinští autoři a prostřednictvím nich se dostali do Ruska, kde se v 17. století začala používat horonyma v úřednické a diplomatické praxi. Například historik Oleg Latyšonok uvádí jako příklad první použití termínu „Bělorusko“ v této podobě v dopise ukrajinského hejtmana Ivana Zolotarenka moskevskému carovi z 29. září 1654 [2] . Ke konečnému přiřazení toponyma „Belaya Rus“ k území současného běloruského státu a zániku synonymního užívání horonyma „Černá Rus“ došlo v 18. století [3] .
Termín "Bělorusko" se v ruštině používá od druhé poloviny 18. století, konkrétně se používá v Novém a úplném zeměpisném slovníku ruského státu (1788) [4] .
Termín Bělorusko je široce používán v Bulgarinově románu Ivan Vyzhigin ( 1829 ), kde je spojován s „bývalým Polskem“.
Ve 20. století se pro různé státní útvary tento název používal ve variantách Běloruská lidová republika [5] [6] , Litevsko-Běloruská sovětská socialistická republika , Běloruská sovětská socialistická republika , Běloruská sovětská socialistická republika . Příjmení se vztahuje k období od 30. prosince 1922 do 19. září 1991 (nepočítáme-li změnu místa druhého a třetího slova v roce 1936).
19. září 1991 Běloruská sovětská socialistická republika informovala OSN o změně svého názvu na „Bělorusko“ [7] . Základem byl zákon č. 1085-XII „O jménu Běloruské sovětské socialistické republiky“ přijatý téhož dne. V tomto zákoně Nejvyšší rada rozhodla: „Běloruská sovětská socialistická republika se bude nadále nazývat Běloruská republika a ve zkrácených a složených názvech - Bělorusko. Prokázat, že tato jména jsou přepsána do jiných jazyků v souladu s běloruským zvukem“ [1] .
Ústava Běloruské republiky z roku 1994 byla oficiálně vydána nejen v běloruštině, ale také v ruštině, která byla spolu s běloruštinou prohlášena za státní jazyk až v roce 1995. Nicméně ještě předtím, než ruština získala status státního jazyka , bylo v oficiálním ruskojazyčném vydání běloruské ústavy použito jméno „Bělorusko“ („Běloruská republika“) . Pojem „Bělorusko“ se již nedochoval ani v tradičních názvech (např. centrální běloruské noviny, které dlouhou dobu nesly název „ Sovětské Bělorusko “, jsou nyní přejmenovány na „ Borlorusko dnes “).
V Rusku se používaly obě verze názvu – jak „Bělorusko“, tak „Bělorusko“. Tradiční název „Bělorusko“ je přitom stále častěji používán v každodenním životě a v médiích . Podle kandidáta filologických věd A. Yu. Musorina se dublet "Bělorusko" - "Bělorusko" pro název běloruského státu na počátku 90. let neobjevil v důsledku přirozeného vývoje slovní zásoby ruský jazyk, ale byl inspirován rodilými mluvčími běloruského jazyka. Do značné míry to bylo způsobeno tím, že ruský jazyk byl a zůstává pro běloruský lid jazykem mezietnické komunikace, důležitým komunikačním prostředkem [8] [9] .
Dne 17. srpna 1995 vydal zástupce vedoucího prezidentské administrativy Ruska Sergej Krasavčenko dekret č. 1495 „O psaní názvů států – bývalých republik SSSR a jejich hlavních měst“. Podle tohoto příkazu bylo nutné „v dokumentech vytvořených v administrativě prezidenta Ruské federace, v úřední korespondenci a oficiálních jednáních“ použít možnosti „Bělorusko“ a „Běloruská republika“. Viktor Černomyrdin zároveň upozornil, že „při podepisování mezinárodních smluv a dalších dokumentů by mělo být umožněno zohlednit v případě potřeby přání protistran ohledně pravopisu zmíněných jmen“ [10] .
Výsledkem bylo pokračující používání obou forem („Bělorusko“ a „Bělorusko“) v oficiálních ruských a mezinárodních dokumentech.
27. prosince 1995 byla schválena Všeruská klasifikace zemí světa (OKSM) , která obsahovala název „Bělorusko (Běloruská republika)“ [11] .
Dne 14. prosince 2001 byla vyhláškou Státní normy Ruska č. 529-st uvedena v platnost nová OKSM, podle které je celý název běloruského státu „Běloruská republika“, zkráceně „Bělorusko“. “ [12] .
Yury Koryakov , vedoucí vědecký pracovník Ústavu lingvistiky Ruské akademie věd , napsal v roce 2002 ve své doktorské formě, „v samotném Bělorusku se v ruském jazyce, psaném i ústním, používá forma „Bělorusko“. " V Rusku se podle Korjakova používají obě formy – jak „Bělorusko“, tak „Bělorusko“. Korjakov ve své disertační práci pro název běloruského státu použil slovo „Bělorusko“, které popsal jako „tradičnější verzi“ [13] .
V roce 2001 byla vydána učebnice pro univerzity „Ruský jazyk a kultura řeči“, kterou redigoval doktor filologie Vladimir Maksimov , která uvedla, že výslovnost a pravopis názvu běloruského státu jako „Bělorusko“ je cizí ruskému jazyku. . Učebnice doporučovala psát v úředních dokumentech „Bělorusko“ a v běžných případech „Bělorusko“ [14] .
V roce 2006 vyšel v Moskvě Slovník sociolingvistických pojmů, schválený k vydání Akademickou radou Ústavu lingvistiky Ruské akademie věd. V tomto slovníku je požadavek vyjádřený běloruskými úřady označovat běloruský stát jako „Bělorusko“ uveden jako příklad strukturální jazykové expanze – „požadavky na rozšíření některých norem pravopisu a výslovnosti vlastních jmen ve státním jazyce na další jazyky“ [15] .
Podle doktora filologie, vedoucího katedry historické lingvistiky Omské státní univerzity B. I. Osipova , vedl důraz na národnostní otázku v postsovětské éře některé státy k tomu, aby trvaly na novém názvu těchto zemí v ruštině. Jako jeden příklad Osipov uvedl požadavek pojmenovat běloruský stát jako „Bělorusko“ místo „Bělorusko“. Podle Osipova nemají nároky tohoto druhu ani jazykové, ani právní důvody a politici v tomto případě zasahují do synonymických řad, které se vyvinuly v ruském jazyce, což lze jen stěží považovat za legitimní pravomoci nebo nutnost politiků [16] [17 ] .
Podle referenční služby webu Gramota.ru je v oficiálním použití správný název "Bělorusko", v neoficiálním - "Bělorusko" [18] [19] [20] [21] . Oblast použití formuláře "Bělorusko" je podle informační služby každodenní (neoficiální) ústní a písemný projev (texty v novinách atd.) [20] [22] .
Doktor filologie, vedoucí oddělení experimentálního výzkumu řeči na Ústavu lingvistiky Ruské akademie věd , Kirill Sigal , se domnívá, že se vyvinula následující praxe: „ve vládních dokumentech a diplomatických dokumentech se používá toponymum „Bělorusko“. , a v médiích a dalších oblastech neformální komunikace „Bělorusko““ [23] .
Při projednávání reformy ve slovnících ruského jazyka od 1. září 2009 doktor filologie, vedoucí katedry moderního ruského jazyka a zástupce ředitele pro vzdělávací projekty Ústavu ruského jazyka Leonid Krysin řekl, že i přes správnější , podle jeho názoru název pro ruský jazyk „Bělorusko“, „Bělorusko“ je vlastní jméno a „pro politickou korektnost je nutné používat“ tento název. Podle Krysina existuje tendence používat názvy států v souladu s požadavky politické korektnosti [24] .
V roce 2009 kandidátka filologie, vedoucí výzkumná pracovnice Institutu ruského jazyka Ruské akademie věd Irina Levontina napsala, že slovo „Bělorusko“ silně odporuje ruskému pravopisu, který nemá spojovací samohlásku „a“, a negativně ohodnotila jednání běloruských a ruských úřadů, které doporučily pojmenovat běloruský stát „Bělorusko“ [25] [26] .
Na setkání členských států CSTO v Moskvě 23. prosince 2014 seděl běloruský prezident Alexandr Lukašenko u stolu s cedulí „Běloruská republika“ [27] . Tuto skutečnost zaznamenal opoziční politik Vladimir Neklyaev v tisku, konkrétně o něm psala Naša Niva [ 28 ] [29] .
Dne 22. srpna 2014 podal Kirill Lapinsky, běloruský občan, rodák z města Bobruisk , který žil a pracoval v Moskvě, žalobu k obvodnímu soudu Simonovského v Moskvě proti ruskému médiu LLC Lenta. Ru “, OJSC „ RBC “, MIA „ Russia Today “ kvůli skutečnosti, že podle žalobce používají nesprávnou formu názvu země „Bělorusko“. Dne 16. prosince 2014 Simonovský okresní soud v Moskvě zamítl žalobu Kirilla Lapinského [30] [31] .
Stejný žalobce podal novou žalobu (s mírně upraveným zněním), soud však žalobu opět zamítl. Právníci, kteří analyzovali argumentaci žalobce, poznamenali, že odvolání obsažené v žalobě k textu běloruské ústavy s použitím pojmu „Běloruská republika“, jakož i k běloruskému zákonu z roku 1991 „O jménu běloruské Běloruská sovětská socialistická republika“, která stanovila název státu „Běloruská republika“ a předepsala povinný přepis názvu státu do jiných jazyků v souladu s běloruským zvukem, nemůže mít u ruského soudu důkazní hodnotu [32] .
Třetí žaloba téhož žalobce a ve stejné věci byla soudem opět zamítnuta [33] . Sám žalobce přitom podle něj uznal právní platnost svého nároku jako „upřímně slabé“ [34] .
V roce 2009 se Ministerstvo spravedlnosti Běloruské republiky obrátilo na ruskou stranu s žádostí o uznání jediné správné podoby jména „Bělorusko“ („Běloruská republika“). Akademický tajemník Ústavu ruského jazyka Ruské akademie věd , specialista [35] na ruskou a slovanskou dialektologii a linguogeografii Vladimir Pykhov se k tomuto požadavku vyjádřil s vysvětlením, že podle jeho názoru je jedinou jednoznačnou jazykovou normou pro název běloruského státu v ruštině je varianta „Bělorusko“, které je třeba se držet zejména v běžné mluvě a médiích [36] [37] . Domnívá se také, že obdržená doporučení „o nahrazení „Běloruska“ „Běloruskem“ jsou politicky motivovaná, a proto sotva stojí za to z toho udělat standard, protože politika by neměla převažovat nad jazykem“ [37] . Přitom v Ožegovském slovníku , vydaném Ústavem ruského jazyka v roce 2002, jsou ve slovníkových heslech „Běloruština“ a „Běloruština“ použity obě možnosti – „Bělorusko“ a „Bělorusko“.
V únoru 2011 však v dopise podepsaném vedoucím oddělení moderního ruského jazyka Ústavu Ruské akademie věd Ústavu ruského jazyka. V. V. Vinogradov RAS, doktor filologie profesor Leonid Krysin , IRL RAS vyjádřil následující oficiální stanovisko [38] :
"Obě jména - Bělorusko a Bělorusko - mají právo existovat a být používány v moderním ruském literárním jazyce." Tato jména však mají odlišný funkční stav:
Bělorusko, spolu s názvem státu, Běloruská republika, je oficiální název státu, zaznamenaný v diplomatických dokumentech v ruštině. Proto se ve všech oficiálních situacích a oficiálních textech doporučuje používat název Bělorusko (nebo Běloruská republika). Týká se to takových funkčních oblastí používání ruského jazyka, jako je tvorba zákonů, ... veřejné vystupování v parlamentu a dalších oficiálních institucích, věda, vzdělávání, média atd.
Bělorusko je neformální název. Používá se především v domácí sféře komunikace ... “
Někteří běloruští filologové veřejně vystoupili na podporu zavedení slova „Bělorusko“ do ruského jazyka. Zejména kandidát filologických věd, vedoucí vědecký pracovník Ústavu lingvistiky. Ya. Kolas Alexander Shablovsky tvrdí:
Zavedení slova „Bělorusko“ do ruskojazyčného oběhu považuji za zcela legitimní a oprávněné. Pokud jde o doporučení Ústavu ruského jazyka, máme v Bělorusku svůj vlastní mezník - lingvistický institut Yakub Kolas. A v této věci se všichni držíme velmi určitého stanoviska: pouze Bělorusko! Přirozeně nemůžeme Rusům diktovat.
- [1]Podobný názor sdílí Adam Maldis , doktor filologie, profesor, čestný předseda Mezinárodní asociace Bělorusů. Odvolává se také na závěr toponymické komise OSN [1] [39] , který uvádí, že běloruská jména na zahraničních mapách musí přepisovat běloruskou formu pravopisu.
V roce 2009 přijala Společná rada ministerstev spravedlnosti Ruské federace a Běloruské republiky doporučení používat název „Bělorusko“. Toto doporučení bylo adresováno ruským médiím, ministerstvům a resortům. Podle ministra spravedlnosti Ruska otázka používání oficiálního názvu Běloruské republiky „není polemická, ale čistě technická“. Dodal, že používání názvu „Bělorusko“ v žádném případě nesouvisí s jakýmsi pohrdáním bratrskou zemí – mluvíme spíše o historickém zvyku, nikoli o formě velmocenského šovinismu [40] . V komunitě novinářů v Rusku toto rozhodnutí vyvolalo smíšené reakce. Ruští novináři však dávají při výběru mezi jmény přednost filologům, protože nevidí důvod řídit se takovými doporučeními společné rady ministerstev spravedlnosti obou zemí [41] . Tajemník ruského svazu novinářů Michail Fedotov komentoval reakci svých kolegů:
„Kdokoli, kdokoli a cokoli může doporučit, ale názvy států musíte vyslovovat tak, jak vyplývá z ruského jazyka. A pokud filologové říkají, že musíte říct Bělorusko, - no, pak Bělorusko. […] V zásadě se zde doporučuje jednotnost, ale opět je to věcí filologů, nikoli ministerstva spravedlnosti.
— [41]V témže roce 2009 ruský prezident Dmitrij Medveděv prohlásil následující: „Bělorusko – a trvám na této výslovnosti [jména] tohoto bratrského státu – je nezávislým suverénním státem se všemi příslušnými atributy“ [42] . Časopis Kommersant-Vlast v komentáři k tomuto prohlášení poznamenal, že dříve v naprosté většině případů Dmitrij Medveděv používal jako název běloruského státu slovo „Bělorusko“ a nikoli „Bělorusko“ [43] .
V roce 2014 byla na Twitteru Ministerstva zahraničních věcí Běloruské republiky zveřejněna výzva vyzývající ty, kdo udržují Twitter OSN v ruštině, aby v oficiálním kontextu používali název „Běloruská republika“ [44] .
V Běloruské republice se široce používá oficiální název státu [1] .
Tento problém se stal také předmětem dlouhých a často vzrušených diskuzí v ruské sekci Wikipedie .
Článek „ Bělorusko “ byl vytvořen 16. ledna 2003, ale v roce 2004 začal v textu článku převládat pravopis „Bělorusko“, přičemž název „Bělorusko“ zůstal zachován. V roce 2005 byl článek nazván „ Bělorusko “. Během diskuse o názvu , která začala v září 2010, byl 30. ledna 2011 článek opět přejmenován na „Bělorusko“. Hlavním argumentem pro toto rozhodnutí byla převaha jména „Bělorusko“ v pramenech, zejména v úřední a diplomatické praxi [45] . 28. května 2011 Arbitrážní výbor ruskojazyčné sekce Wikipedie vrátil článku název „Bělorusko“ a vytvořil pracovní skupinu [46] , která v průběhu roku nepřijala žádné rozhodnutí; další pracovní skupina, vytvořená v roce 2012, popsala situaci s názvem běloruského státu jako „přítomnost dvojí normy“ [47] a rozhodla se upřednostnit „konzervativní variantu“ (Bělorusko), umožňující výjimku pro články o předmětech, které mají v pramenech zaznamenán oficiální název (např. prezident Běloruské republiky ).
V prosinci 2013 inicioval obyvatel Minsku Nikita Romanovskij petici „správě ruské Wikipedie“ na webu change.org , v níž požadoval, aby byl název běloruského článku změněn na „Bělorusko“. Od prosince 2013 do února 2019 petici podepsalo více než 82 tisíc návštěvníků těchto stránek [48] [49] . Petice je v současné době uzavřena.
| Evropské země : Názvy | |
|---|---|
| Nezávislé státy |
|
| Závislosti | |
| Neuznané a částečně uznané státy |
|
| 1 Většinou nebo zcela v Asii, podle toho, kde je nakreslena hranice mezi Evropou a Asií . 2 Hlavně v Asii. | |
