Jméno Rakouska

Německý název pro Rakousko , Österreich , pochází ze starohornoněmeckého slova Ostarrichi , které se objevuje v dokumentu z roku 996 . Toto slovo je považováno za překlad latinského Marchia Orientalis (Orientální pochod) v místním dialektu [1] . Současné Rakousko bylo značkou  - hraničním územím Bavorského vévodství , vytvořeným v roce 976 . Reich znamená „království“ nebo „říše“. Ostmark (Ostmark), přeložil Marchia Orientalisdo prosté němčiny, byl oficiálně používán pro pojmenování území poté, co bylo anektováno nacistickým Německem.

Jméno Austria (Rakousko) je latinizace Österreich , poprvé vytvořená ve 12. století. To vedlo ke zmatkům, protože německé Ost znamená „východ“, ale latinské auster znamená „jih“, v tomto případě (Rakousko bylo severně od latinské jazykové oblasti) označující jižní okraj německé jazykové oblasti.

Etymologie

Österreich pochází ze starohornoněmeckého slova Ostarrichi . Tento termín zase pochází z každodenní latiny Marchia Orientalis (orientální značka) [2] . Slovo Ostar pochází ze starohornoněmeckého ōstan („východní“), ale jeho přesný původ zůstává nejasný. Starohornoněmecké rihhi znamenalo „koule, oblast“.

Marchia orientalis , známá také jako Bavorská východní marka ( Ostmark [3] ) a Rakouská marka ( Marchiam Austriae ), byla prefekturou Bavorského vévodství a od roku 976 patřila rodu Babenbergů . Varianta Ostarrichi se v dokumentu z roku 996 vyskytuje pouze jednou . Listinu vydal císař Ota III . dne 1. listopadu 996 v Bruchsalu pro biskupa Freisinga . Nyní je uložen v Bayrisches Hauptstaatsarchiv v Mnichově [4] . Dokument se týká darování „území, které je v místním jazyce známé jako Ostarrichi“ (regione vulgari vocabulo Ostarrichi) opatství Freising.

Pozdější středověké dokumenty používají názvy Osterrîche (úřední) nebo Osterlant (všední a poetické) [5] . Formulace Marcha Osterriche se poprvé objevuje v listině císaře Jindřicha IV. z roku 1058 [6] .

Rakouský historik Friedrich Heer ve své knize Der Kampf um die österreichische Identität („Boj o rakouskou identitu“) uvedl, že název „Rakousko“ má starší historii a sahá až ke keltskému norik , což Heer znamená No- nebo Nor . - ("východní") a -rig ("království"). Počátky moderního Rakouska se podle Heera datují do 9. století: Paul the Deacon v Historia Langobardorum poznamenává, že území Horního a Dolního Rakouska se stále více zalidňuje. Jméno „Ostarrichi“ se poprvé objevuje v oficiálním dokumentu v roce 996 , před Otto I. Od té doby se toto slovo vyvinulo v toponymum „Rakousko“.

Alternativní teorie, navržená slovanským profesorem Otto Kronsteinerem, je založena na skutečnosti, že výraz Ostarrichi by mohl pocházet ze slovanského toponyma " Ostravica " - "kopec". Tuto teorii vyvrátil jako neudržitelnou rakouský lingvista Heinz-Dieter Pohl. Konečně další hypotéza odvozuje jméno Ostarrichi od Ostrogótů, kteří svého času obývali území dnešního Rakouska a severní Itálie.

Latinská a anglická verze

Jméno Rakousko je latinizovaná verze německého Österreich . To vedlo ke zmatkům, protože německé Ost znamená „východ“, ale latinské auster znamená „jih“, v tomto případě (Rakousko bylo severně od latinské jazykové oblasti) označující jižní okraj německé jazykové oblasti. Latinizovaná verze se poprvé vyskytuje jako Austrie marchionibus („Rakouský markrabě“) v dokumentu vydaném Konrádem III. klášteru Klosterneuburg v roce 1147 [7] . V Privilegium Minus z roku 1156 je název země uveden jako marchiam Austriae (rakouská marka) a Austriae ducatum (Rakouské vévodství) [8] . Rakousko se v angličtině používá od počátku 17. století [9] .

Jiné jazyky

Všechny germánské jazyky kromě angličtiny používají jméno Rakousko blízké Österreich : v afrikánštině  - Oostenryk , v dánštině  - Østrig , v holandštině  - Oostenrijk , v západofríštině  - Eastenryk , v islandštině  - Austurríki . Finština Itävalta také pochází z německého názvu: Itä- znamená „východ“ a -valta  – „stát“. Toponymum „Rakousko“ nebo jeho fonetické deriváty (jako „Ausztria“) jsou přijaty ve většině ostatních jazyků, včetně maďarštiny , italštiny , španělštiny , portugalštiny , ruštiny , polštiny , slovinštiny , řečtiny , estonštiny , turečtiny a albánštiny . Francouzština je mezi románskými jazyky výjimkou a používá jméno Autriche blízké němčině .

Čeština a slovenština mají pro Rakousko svérázné jméno. Czech Rakousko a slovenské Rakousko nejsou odvozeny z německého Österreich ani z latinského Austria . České toponymum Rakousko , dříve také Rakúsy a Rakousy , pochází z názvu rakouského hradu a města Rabs an der Thaya poblíž česko-rakouských hranic, dříve známého také jako Ratgoz nebo Ratgos [10] . Stojí za zmínku, že starověký geograf Ptolemaios se zmiňuje o dvou kmenech (neznámého etnika ), jménem Racatae a Racatriae , které obývaly oblasti kolem řeky Dunaje , přibližně severně od moderní Vídně a jihozápadního Slovenska .

Arabský název pro Rakousko je an-Nimsā (النمسا). Toto toponymum je výpůjčkou (přes Turecko nebo persky "نمچه" - "Nemce") od slovanského " Němci ", němьci . Chorvatské Njemačka , srbské Nemačka , české Německo , slovenské Německo atd. mají stejné kořeny – všechna tato toponyma nyní označují Německo.

Poznámky

  1. ↑ Online etymologický slovník, " Rakousko archivováno 22. srpna 2016 na Wayback Machine "
  2. ↑ K. Bosl, Dějiny Bavorska , Darmstadt 1965, 346 poznámka 54 Journal of Bavarian history 18 (1955) 158.
  3. ↑ Pohl, Heinz-Dieter, " Ostarrîchi 996-1996 archivováno 13. května 2011 na Wayback Machine "
  4. ↑ Kaiserselekt 859
  5. ↑ „ Ostarrîchi archivováno 1. září 2021 na Wayback Machine “ AEIOU Encyclopedia .
    Zöllner, Erich, Geschichte Österreichs: von den Anfängen bis zur Gegenwart (1990), str. 63.
  6. ↑ Gall, Franz, Urkundenbuch zur Geschichte der Babenberger in Österreich (1997), s. 19.
  7. ↑ Srov. Kastner (2007:239).
  8. ↑ Reich, Emil, Výběr dokumentů ilustrujících středověké a novověké dějiny (2004), s. 620-621.
  9. ↑ Oxfordský anglický slovník
  10. ↑ Co mají společného raci, rákosí a Rakousko? . Získáno 15. července 2014. Archivováno z originálu 12. srpna 2009.

Literatura