Himálajský medvěd

Aktuální verze stránky ještě nebyla zkontrolována zkušenými přispěvateli a může se výrazně lišit od verze recenzované 13. listopadu 2021; kontroly vyžadují 12 úprav .
Himálajský medvěd
vědecká klasifikace
Doména:eukaryotaKrálovství:ZvířataPodříše:EumetazoiŽádná hodnost:Oboustranně symetrickéŽádná hodnost:DeuterostomyTyp:strunatciPodtyp:ObratlovciInfratyp:čelistiSupertřída:čtyřnožcePoklad:amniotyTřída:savcůPodtřída:ŠelmyPoklad:EutheriaInfratřída:PlacentárníMagnotorder:Boreoeutheriesuperobjednávka:LaurasiatheriaPoklad:ScrotiferaPoklad:KopytníciVelký tým:Feraečeta:DravýPodřád:psíInfrasquad:ArctoideaSteam tým:Ursida Tedford , 1976Rodina:medvědíPodrodina:UrsinaeRod:MedvědiPohled:Himálajský medvěd
Mezinárodní vědecký název
Ursus thibetanus G. Cuvier , 1823
plocha
stav ochrany
Stav iucn3.1 VU ru.svgZranitelný druh
IUCN 3.1 Zranitelný :  22824

Medvěd himálajský [1] [2] nebo medvěd běloprstý [2] nebo černý himálajský medvěd [2] nebo medvěd ussurijský černý [2] ( lat.  Ursus thibetanus ) je druh savců z řád masožravců . Medvěd běloprsý je někdy izolován v samostatném rodu Selenarctos (z řeckého „měsíčního medvěda“).

Vzhled

Himálajský medvěd je téměř poloviční než medvěd hnědý a liší se od něj štíhlejší postavou, tenkou špičatou tlamou a velkými zakulacenými ušima; přední nohy jsou silnější než zadní. Samci tohoto druhu jsou 150-170 cm dlouzí, asi 80 cm vysocí v kohoutku a váží 120-140 kg. Samice jsou znatelně menší.

Srst je krátká, lesklá, hedvábná; obvykle černá, ale existují jedinci hnědavé nebo načervenalé barvy. Na hrudi je vždy bílá, někdy se nažloutlou skvrnou ve tvaru písmene V; připomíná srpek měsíce a právě kvůli němu se himálajský medvěd nazývá „měsíční“.

Distribuce

Žije v kopcovitých a horských lesích od Íránu přes Afghánistán , Pákistán a Himaláje až po Koreu a Japonsko . Na severu pohoří zachycuje severovýchod Číny ( Mandžusko ), Primorsky a jižní oblasti Chabarovského území Ruska, jižní oblasti Jakutska a na jihu zasahuje sever Vietnamu a ostrovy Hainan a Tchaj-wan . V Himalájích v létě žije v nadmořské výšce 3000-4000 m, v zimě sestupuje do podhůří.

Existuje názor, založený na tibetském názvu pro medvěda běloprsého – „meti“, že otisky jeho stop a uctivý přístup místního obyvatelstva k němu jsou základem pro vytváření legend o „bigfoot“ nebo „ yeti[3] .

V zajetí

Tento druh medvěda je držen a chován na farmách pro extrakci medvědí žluči v Číně, Severní Koreji, Jižní Koreji, Laosu, Vietnamu a Barmě.

Životní styl a výživa

Na rozdíl od medvěda hnědého vede medvěd himálajský polostromový způsob života - shání potravu na stromech a uniká tam před nepřáteli a pakomáry .

Potrava himálajského medvěda je z 85 % rostlinného původu: borovice a jiné ořechy, žaludy, houby, med, různé bobule a ovoce, výhonky bylin a keřů, šťavnaté cibule a oddenky. Dravý zřídka, ale nepohrdne ani mršinami. Z bílkovinné potravy se živí mravenci a jiným hmyzem, měkkýši, žábami. Občas napadá kopytníky. Při setkání s člověkem se chová agresivně. Existuje více případů útoků na lidi, včetně smrtelných [4] [5] [6] [7] [8] [9] [10] .

V zimě se ukládá k zimnímu spánku. Doupata jsou uspořádána v dutinách měkkých dřevin - topolu nebo lípy . Předpokládaná délka života je asi 25 let.

Hlavními přirozenými nepřáteli himálajského medvěda jsou vlk , tygr amurský a medvěd hnědý .

Reprodukce

Stejně jako medvěd hnědý se medvěd běloprsý páří v létě, ale o něco dříve než medvěd hnědý a říje probíhá klidněji.

Samice rodí 1–2 mláďata o hmotnosti pouze 300–400 g. Medvíďata se vyvíjejí pomalu a i ve věku jednoho měsíce jsou zcela bezmocná. Mladá zvířata dosáhnou puberty ve třetím roce.

Medvědice po opuštění doupěte zvláště horlivě chrání svá mláďata, a když vyrostou, začnou je vyhánět na strom, aby odvrátila pozornost nepřítele na sebe.

Poddruh

Stav populace

Himálajský medvěd je stejně jako medvěd hnědý cenným předmětem lovu. V čínském lidovém léčitelství se používá jeho žlučník , při vaření - tlapky.

Běloprsý medvěd v heraldice

Medvěd s bílými prsy je vyobrazen na znacích Chabarovského území a města Chabarovsk .

Poznámky

  1. Kompletní ilustrovaná encyklopedie. Kniha "Savci". 2 = Nová encyklopedie savců / ed. D. Macdonald . - M. : Omega, 2007. - S. 466. - 3000 výtisků.  — ISBN 978-5-465-01346-8 .
  2. 1 2 3 4 Sokolov V. E. Pětijazyčný slovník jmen zvířat. Latina, ruština, angličtina, němčina, francouzština. 5391 titulů Savci. - M . : Ruský jazyk , 1984. - S. 96. - 352 s. — 10 000 výtisků.
  3. Japonský horolezec odhalil tajemství Bigfoota (FOTO) . NEWSru (22. září 2003). Získáno 13. srpna 2010. Archivováno z originálu 22. ledna 2010.
  4. V Primorye zaútočil himálajský medvěd na těhotnou ženu . Archivováno z originálu 1. ledna 2016. Staženo 8. srpna 2017.
  5. Himálajský medvěd zaútočil na muže poblíž řeky poblíž Birobidžanu , NEWSru.com . Archivováno z originálu 8. srpna 2017. Staženo 8. srpna 2017.
  6. V Primorye hladový medvěd napadl děti. Zprávy. První kanál . Získáno 8. 8. 2017. Archivováno z originálu 8. 8. 2017.
  7. ↑ Pozůstatky několika lidí byly nalezeny v útrobách zabitého himálajského medvěda  (rusky ) Life.ru. Archivováno z originálu 8. srpna 2017. Staženo 8. srpna 2017.
  8. ntv.ru. Himálajský medvěd roztrhal ženu v japonském safari parku  (angl.) . NTV. Získáno 8. 8. 2017. Archivováno z originálu 8. 8. 2017.
  9. pravda“, Lyubov KHMELEVSKAYA | Web "Komsomolskaya . Himálajští medvědi útočí na lidi v Primorye  (Rusko) , KP.RU - web Komsomolskaja Pravda  (28. srpna 2015). Archivováno z originálu 8. srpna 2017. Staženo 8. srpna 2017.
  10. Himálajský medvěd útočí na japonské turisty . Staženo 8. srpna 2017.
  11. 1 2 Sokolov V.E. Vzácná a ohrožená zvířata. Savci: Ref. příspěvek. - M .  : Vyšší škola, 1986. - S. 280. - 519 s., [24] f. nemocný. — 100 000 výtisků.
  12. Medvěd (nepřístupný odkaz) . Získáno 30. listopadu 2014. Archivováno z originálu 11. srpna 2014. 
  13. Ze zprávy guvernéra Přímořského kraje ze dne 3. března 2006. (abyste jej mohli zobrazit, musíte povolit kódování "Windows-1251 Cyrillic") Archivováno 5. prosince 2014 na Wayback Machine

Odkazy