Neinvazivní prenatální testování

Neinvazivní prenatální testování ( angl.  Non-Invasive Prenatal Testing, NIPT ) je technika pro analýzu extracelulární DNA plodu cirkulujícího v krvi těhotné ženy pro screening k detekci trizomie na 21. chromozomu ( Downův syndrom ) a některých dalších. aneuploidie [1] . Může se provádět již v 10. týdnu těhotenství (obvykle se provádí mezi 10. a 22. týdnem, s výsledky po týdnu nebo déle) [1] . Technika se nazývá „neinvazivní“, protože pro analýzu stačí tradiční odběr krve ze žíly těhotné ženy, na rozdíl od amniocentézy , kordocentézy a biopsie choriových klků . Někdy se tento test nazývá[ kde? ] (diagnostika velkých trizomií) .

Definované chromozomální patologie :

• Downův syndrom;
• Edwardsův syndrom ;
• Patauův syndrom ;
• Shereshevsky-Turnerův syndrom ;
• Klinefelterův syndrom .

Metoda výzkumu

Technika je založena na kvantitativní analýze DNA, prováděné pomocí masivně paralelního sekvenování celého genomu . Normálně jsou všechny chromozomy zastoupeny stejně. V případě trizomie dochází ke zvýšení zastoupení 21, 18, 13, X nebo Y chromozomů. Množství dat získaných pro každý testovaný vzorek je asi 5–10 milionů sekvencí o délce 50 nukleotidů. Čtení s nízkou kvalitou, stejně jako čtení připadající na opakování a známé oblasti polymorfismu kopií jsou z analýzy vyloučeny. To je nezbytné, aby se zabránilo výskytu lokálních anomálních skoků v zastoupení. Zbývající sekvence jsou mapovány do lidského genomu.

Indikace

Přímou indikací pro testování jsou genetické rizikové faktory [2] :

• věk těhotné ženy je více než 35 let;
• přeprava chromozomální přestavby jedním z manželů;
• přítomnost rodinných případů narození dítěte s chromozomální abnormalitou nebo ukončení těhotenství ze zdravotních důvodů v důsledku prenatálně zjištěné chromozomální abnormality
• údaje z biochemického screeningu.

Praxe prenatální diagnostiky prováděné podle obecně uznávaných indikací (vyšší věk žen, zhoršená genetická anamnéza atd.) však prokázala, že většinu dětí s Downovým syndromem rodí mladé matky [3] , tj. onemocnění se vyskytuje sporadicky v rodinách bez zhoršené anamnézy.

Je důležité vyloučit (nebo potvrdit) abnormality plodu v časném těhotenství, aby rodina mohla učinit informované rozhodnutí o ukončení těhotenství před životaschopností plodu, ale ve většině zemí je přesný závěr učiněn 22 týdnů po invazivní diagnóze . Metody amniocentézy, kordocentézy či biopsie choriových klků přitom nejsou absolutně bezpečné a v některých případech vedou k ukončení těhotenství.

Historie

Prenatální diagnostika  je relativně nové odvětví lékařské genetiky, které se objevilo v 70. letech 20. století na průsečíku klinických a základních věd. Diagnostika byla provedena v případech, kdy pacient měl několik genetických rizikových faktorů. Nebylo tedy dosaženo očekávaného efektu – globálního poklesu počtu narozených dětí s genetickými poruchami.

Postupem času byly přístupy k prevenci aneuploidie revidovány ve prospěch náhodného screeningu všech těhotných žen bezpečnou metodou. Začaly se vyvíjet neinvazivní screeningové testy k identifikaci vysoce rizikové skupiny mezi těhotnými ženami na základě enzymové imunoanalýzy (ELISA) krevního séra těhotných žen. Sérový ELISA test však není diagnostickou metodou a výsledky získané jeho použitím ukazují pouze velikost rizika anomálie.

V důsledku globálního rozvoje genetických technik bylo možné analyzovat fetální DNA volně cirkulující v krvi matky od druhého měsíce těhotenství. V roce 2013 byl vyvinut bezchybný [4] algoritmus pro výpočet fetálních chromozomálních anomálií na základě mateřské krve.

Literatura

• dědičné choroby. Národní vedení / Bochkov N. P., Ginter E. K., Puzyrev V. P. Moskva, Publishing Group "GEOTAR-Media" 2013 - ISBN 978-5-9704-2469-8
• Dědičné syndromy podle Davida Smithe. Referenční kniha Atlasu. / Kenneth L. Jones. Překlad do ruštiny a design. Nakladatelství "Practika" 2011 - ISBN 978-5-89816-086-9
• Neinvazivní prenatální diagnostika fetální chromozomální aneuploidie masivně paralelním genomickým sekvenováním DNA v mateřské plazmě / RWK Chiu, KCA Chan, Y. Gao et al., Proceedings of the National Academy of Sciences of the United States of America, sv. 105, č.p. 51, str. 20458-20463, 2008.
• DNA sekvenování mateřské plazmy k detekci Downova syndromu: mezinárodní klinická validační studie / GE Palomaki, EM Kloza, GM Lambert-Messerlian et al., Genetics in Medicine, sv. 13, č. 11, str. 913-920, 2011
• Neinvazivní prenatální detekce a selektivní analýza bezbuněčné DNA získané z mateřské krve: hodnocení trizomie 21 a trizomie 18 / AB Sparks, CA Struble, ET Wang, K. Song a A. Oliphant, American Journal of Obstetrics & Gynecology, sv. .. 206, č.p. 4, str. 319.e1-319.e9, 2012
• Selektivní analýza bezbuněčné DNA v mateřské krvi pro hodnocení fetální trizomie / AB Sparks, ET Wang, CA Struble et al., Prenatal Diagnosis, sv. 32, č. 1, str. 3-9, 2012
• Detekce aneuploidie plodu v celém genomu sekvenováním mateřské plazmové DNA / DW Bianchi, LD Platt, JD Goldberg, AZ Abuhamad, AJ Sehnert a RP Rava, Obstetrics & Gynecology, sv. 119, č.p. 5, str. 890-901, 2012
• Neinvazivní prenatální aneuploidní testování chromozomů 13, 18, 21, X a Y pomocí cíleného sekvenování polymorfních lokusů / B. Zimmermann, M. Hill, G. Gemelos a kol., Prenatal Diagnosis, sv. 32, č. 13, str. 1233-1241, 2012
• Klinická aplikace prenatálního neinvazivního fetálního trizomického testu na bázi masivně paralelního sekvenování pro trizomie 21 a 18 u 11 105 těhotenství se smíšenými rizikovými faktory / S. Dan, W. Wang, J. Ren, et al., Prenatal Diagnosis, sv. 32, č. 13, str. 1225-1232, 2012
• Počáteční klinické laboratorní zkušenosti s neinvazivním prenatálním testováním fetální aneuploidie ze vzorků DNA mateřské plazmy / T. Futch, J. Spinosa, S. Bhatt, et al., Prenatal Diagnosis, sv. 33, č. 6, str. 569-574, 2013

Odkazy

• Informační list o neinvazivním prenatálním testování (NIPT) – Národní koalice pro vzdělávání zdravotníků v genetice
• Národní centrum pro vzdělávání v oblasti genetiky a genomiky
• Dot test během těhotenství

Poznámky

1. ↑ 12 Informační list .
2. ↑ Bochkov N. P., Ginter E. K., Puzyrev V. P. / Dědičné nemoci. Národní průvodce – str. 798 – ISBN 978-5-9704-2469-8
3. ↑ Kenneth L. Jones. / Dědičné syndromy podle Davida Smithe. Referenční kniha Atlasu. — ISBN 978-5-89816-086-9
4. ↑ Klinická aplikace prenatálního neinvazivního fetálního trizomického testu na bázi masivně paralelního sekvenování pro trizomie 21 a 18 u 11 105 těhotenství se smíšenými rizikovými faktory / S. Dan, W. Wang, J. Ren, et al., Prenatal Diagnosis, sv. 32, č. 13, str. 1225-1232, 2012