Jnana

Jnana , také jnana , gyana ( Skt. ज्ञान , IAST : jñāna ) je sanskrtský výraz, který znamená „znalost“. V hinduistické filozofii se běžně používá k označení „skutečné znalosti“. V monistických školách hinduismu, jako je Advaita Vedanta , je dokonalostí džňány vědomí jednoty jednotlivce, nebo v sanskrtské terminologii átman , s neosobním aspektem absolutní pravdy  - Brahman . Často v indické filozofiik tomu se používá výraz átma -džňána, který se obvykle překládá jako „uvědomění si sebe sama“.

Osoba, která se snaží pochopit absolutní pravdu (v její osobní manifestaci jako Ishvara nebo Bhagavan , nebo v jejím neosobním aspektu jako Brahman), spoléhající pouze na sílu své mysli, se nazývá jnani (nebo gyani ). Cesta džňány, džňána jóga , je jedním z klasických typů jógy v hinduistické filozofii. Dalšími hlavními druhy jógy jsou bhakti a karmajóga .

V Bhagavadgítě

Velká pozornost je věnována popisu hlavních typů jógy v Bhagavadgítě , kde podle výkladu škol bhakti v hinduismu na závěr Krišna prohlašuje cestu bhakti za nejvznešenější, převyšující džňánu a karmu . . Bhagavadgíta (kapitola 13) uvádí různé definice džňány .

Vlivný komentátor Bhagavadgíty ze 16. století , Madhusudana Saraswati , rozdělil 18 kapitol Bhagavadgíty do tří oddílů po šesti kapitolách. V souladu s tímto rozdělením následujících šest kapitol popisuje bhakti jógu neboli jógu láskyplné oddané služby Bohu a posledních šest kapitol (13 až 18) je věnováno především popisu džňána jógy neboli „cesty poznání“.

V buddhismu

Ve vadžrajánovém buddhismu je jedním z titulů pro absolventy buddhistických univerzit džňána (tib. - Ješe). V buddhismu se rozumí, že poznání Buddhova Učení člověka radikálně mění – stává se zosobněním poznání – „džňána“.

Literatura

  Přejděte na položku Wikidata  Slovníky a encyklopedie