Evidence-based computing je účelové počítání na počítači spojené s analytickým výzkumem, které vede k důslednému stanovení nových faktů a důkazu teorémů [1] .
Jednou z často používaných metod výpočtů založených na důkazech jsou spolehlivé výpočty. Spolehlivými výpočty se rozumí numerické metody s automatickým ověřováním správnosti získaných výsledků [2] . Docela často jsou výpočty založené na důkazech založeny na intervalové analýze , kde se místo reálných čísel uvažují intervaly , které určují přesnost hodnot. Intervalová analýza je široce používána pro výpočty se zaručenou přesností z hlediska strojní aritmetiky .
Vzhledem k tomu, že teorie čísel do značné míry operuje s celými čísly, ukazuje se použití demonstrativních výpočtů v teorii čísel jako velmi plodné.
Toto řešení bylo navíc nalezeno pomocí výčtu na počítači [1] .
Jedním z nejznámějších úspěchů v aplikaci výpočtů založených na důkazech v teorii grafů je řešení problému čtyř barev . Tento slavný problém byl položen v roce 1852 a je formulován takto: „zjistěte, zda lze jakoukoli mapu umístěnou na kouli obarvit čtyřmi barvami tak, aby jakékoli dvě oblasti, které mají společnou část hranice, byly obarveny různými barvami. V roce 1976 K. Appel a W. Haken pomocí výpočtů založených na důkazech ukázali, že takto lze vybarvit jakoukoli mapu.
Na Ústavu aplikované matematiky se systematicky zabývalo využití výpočtů založených na důkazech v matematických úlohách hydrodynamiky . M. V. Keldyshe z Ruské akademie věd pod vedením K. I. Babenka . Příkladem je následující věta získaná pomocí důkazních výpočtů [3] .
Věta . For a Orr-Sommerfeldův spektrální problém má vlastní hodnotu ležící v polorovině . Proto je v linearizované formulaci pro tyto parametry Poiseuilleho tok nestabilní.