Dukha
Dukkha , duhkha ( skt . दुःख , IAST : duḥkha ; dosl. „bolest, potíže“) je termín obvykle překládaný z pálštiny a sanskrtu jako „utrpení“ . Hraje ústřední roli v buddhismu , kde jsou čtyři vznešené pravdy utrpení vyučovány jako klíč ke konečnému cíli osvícení , osvobození od utrpení. Spolu s anitya a anatman tvoří tři znamení existence .
Vlastnosti překladu
Výraz „dukkha“ lze jen stěží přeložit jako vlastní „utrpení“. Dukha znamená netrpělivost, nestálost, nesnášenlivost. Mnoho badatelů ( FI Shcherbatskaya , VN Toporov ) protestuje proti doslovnému překladu . Shcherbatskoy si všímá nesmyslnosti výrazů jako „prvkem vize je utrpení“ a navrhuje překládat „dukhkha“ jako „úzkost“ nebo „vzrušení“. Toporov při analýze pálijského „dukkha“ podobného sanskrtskému „dukhkha“ poznamenává, že toto slovo v pálijských textech ( například Samyuta-Nikaya ) charakterizuje „příjemný“, „nepříjemný“, „neutrální“ a navrhuje přeložit termín „ dukkha“ jako „neklidná nespokojenost“. V. I. Rudoy poznamenává, že každá samsárická slast zahrnuje tyto prvky: nedostatečnou intenzitu slasti ve srovnání s očekávanou, její pomíjivost, bolest z její ztráty, bolestivou touhu po jejím opakování. Základem těchto prvků je nespokojenost. .
Je-li podstatou samsáry utrpení, pak podstatou nirvány je blaženost a buddhismus se takovému výkladu pojmu nirvána vyhýbá (alespoň v théravádě ) a nabízí, že ji bude považovat za věčný odpočinek. Podstatou samsáry je tedy neklid, nikoli utrpení. Lze připomenout, že Tibeťané přeložili slovo „ jóga “ (spojení, spojení) do svého jazyka slovem „naljor“, což znamená „uklidnění“.
Klasifikace
- Utrpení utrpení je vlastně utrpení samo o sobě, jak je chápeme v běžném smyslu: fyzická a duševní bolest každodenního života, strach , deprese atd.
- Utrpení změn se objevuje kvůli proměnlivosti světa, jeho pomíjivosti. Obvykle tento druh utrpení vnímáme jako potěšení, ale ve skutečnosti jde pouze o snížení bolesti. Například poté, co je nám zima, usilujeme o teplo a zpočátku, když jsou utrpení chladem a utrpením horka přibližně stejné, zažíváme utrpení změny, ale později utrpení horka zesílí a vede nás k hledání chladu. Stejně tak hledáme nového životního partnera, novou práci, novou zemi pobytu atd. To znamená, že vnitřní povaha takových prožitků slasti je bolestivá.
- Všudypřítomné utrpení vzniká z neznalosti nebo zmatku ohledně povahy reality. Toto je hlubší úroveň utrpení – utrpení všeprostupujícího podmiňování. Naše mysl a tělo jsou ovlivněny karmou (sklony generovanými našimi minulými činy) a také škodlivými, neplodnými emocemi, jako je připoutanost a nenávist. Do běžného života přicházíme ze všeobjímající sféry vlivu karmy a destruktivních emocí, abychom se v ní znovu ocitli. Ani neutrální emoční stavy nejsou osvobozeny od vlivu příčin a okolností, které člověk nemůže ovlivnit. Člověk je zapojen do procesu, který zahrnuje utrpení.
V hinduismu
Slovo duḥkha je použito v jednom ze Shivových epitetonů – dāridrya-duḥkha-dahana – „ničitel chudoby a neštěstí“. Toto jméno se používá v dāridrya-duḥkha-dahana śiva stotra Vasishtha Muni (Shivastotra Vasishtha Muni , který ničí chudobu neštěstí ).
Viz také
Literatura
- Burmistrov S. L. Kategorie utrpení v buddhismu a bráhmanské filozofii // Písemné památky východu. — M .: Nauka , 2019. — V. 16 , no. 38 , č. 3 . - S. 70-84 . — ISSN 1811-8062 .
Odkazy
- Paribok A. V. Metodologické aspekty buddhismu Archivní kopie ze dne 13. ledna 2017 na Wayback Machine // Vzdělávací profilový program „Indická kultura“ na Katedře filozofie a kulturních studií Východu, St. Petersburg State University
 Slovníky a encyklopedie | |
|---|---|
| V bibliografických katalozích |