Sjednocená teorie růstu

 Teorie sjednoceného růstu je směr v teorii ekonomického růstu .  Teorie sjednoceného růstu byla vyvinuta, aby překonala nedostatky teorie endogenního růstu , její neschopnost vysvětlit řadu empirických vzorců ekonomického růstu; zejména vysvětlit, proč ekonomický růst vedl v posledních dvou stoletích ke zvýšení nerovnosti mezi zeměmi [1] . Na rozdíl od dřívějších teorií růstu, které se zaměřují výhradně na současný způsob růstu, teorie sjednoceného růstu analyzuje proces růstu v celé historii lidstva a zdůrazňuje kritickou roli, kterou hraje nesouběžná transformace různých zemí odMalthusiánská stagnace k udržitelnému ekonomickému růstu pro vznik globální nerovnosti .

Vývoj a obsah teorie

Sjednocenou teorii růstu poprvé předložil Oded Galor a jeho spoluautoři, kteří dokázali popsat fázový přechod z éry malthusovské stagnace do éry udržitelného ekonomického růstu v rámci jednoho dynamického systému . Vlivem evoluce latentních stavových proměnných v malthusiánské éře nakonec stabilní malthusiánská rovnováha mizí a systém se postupně přibližuje stacionární rovnováze současného růstu [2] [3] . Malthusiánská stacionární rovnováha je charakterizována pomalým tempem technologického pokroku a populačního růstu , kde potenciální dopad technologického pokroku na životní úroveň je v dlouhodobém horizontu kompenzován populačním růstem [4] . Naopak, během moderního růstového režimu technologický pokrok stimuluje investice do lidského kapitálu spolu s klesající porodností, dále zrychluje technologický pokrok a zajišťuje udržitelný růst životní úrovně [1] [5] .

Teorie pokrývá hlavní fáze vývojového procesu:

• Malthusiánská éra, která ovládla většinu lidských dějin,
• výstup z malthusijské pasti [6] ,
• vznik lidského kapitálu jako ústředního prvku v procesu růstu,
• začátek poklesu porodnosti,
• počátky moderní éry udržitelného hospodářského růstu a
• kořeny rozdílů v příjmu na hlavu napříč zeměmi za poslední dvě století.

Teorie sjednoceného růstu naznačuje, že po většinu lidské existence byl technologický pokrok kompenzován růstem populace a životní úroveň se blížila fyzickému přežití. Rostoucí interakce mezi rychlostí technologického pokroku a velikostí a složením populace však postupně zvyšovala rychlost technologických změn a zvyšovala význam vzdělání pro schopnost lidí přizpůsobit se měnícímu se technologickému prostředí. Zvýšení zdrojů vyčleněných na vzdělávání vyvolalo pokles porodnosti, což ekonomikám umožnilo přidělit větší podíl plodů technologického pokroku na stálý růst příjmu na hlavu spíše než na růst populace, což připravilo půdu pro začátek udržitelného hospodářského růstu. . Teorie dále naznačuje, že rozdíly v biogeografických charakteristikách, stejně jako kulturních a institucionálních charakteristikách, vedly v různých zemích k různým rychlostem přechodu od stagnace k růstu, a tudíž k rozdílům v příjmu na hlavu během posledních dvou století.

Testování teorie

Ověřitelné předpovědi teorie a jejích základních mechanismů byly ověřeny v empirickém a kvantitativním výzkumu v posledním desetiletí a inspirovaly intenzivní studium vlivu historických a prehistorických sil na komparativní ekonomický rozvoj a nerovnosti mezi zeměmi :

• na základě údajů z jednotlivých zemí byl potvrzen pozitivní dlouhodobý dopad technologického pokroku na populační růst, nikoli však na příjem na hlavu , během Malthusianovy éry [7] ;
• pozitivní vliv technologického pokroku na formování lidského kapitálu v raných fázích industrializace byl potvrzen na základě dat z Anglie a Francie [8] ;
• vliv růstu poptávky po lidském kapitálu na pokles porodnosti byl potvrzen na základě demografických změn v Číně, Anglii, Francii, Irsku a Prusku [9] ;
• teorie jako celek byla zkoumána na základě kvantitativních metod [10] .

Teorie sjednoceného růstu navíc zkoumá interakci mezi vývojem složení lidských vlastností a procesem růstu [11] . Zejména předpokládá, že evoluční síly hrály významnou roli v přechodu světové ekonomiky od stagnace k růstu. Teorie naznačuje, že malthusovský tlak prostřednictvím sil přírodního výběru formoval složení populace. Ty vlastnosti lidí, které doplňovaly technologické prostředí, generovaly vyšší příjmy, a tedy i vyšší reprodukční úspěšnost, a postupné šíření těchto vlastností mezi populaci přispělo k procesu růstu a v konečném důsledku k přechodu z éry stagnace do moderní éra udržitelného růstu. Ověřitelné předpovědi této evoluční teorie a jejích základních mechanismů byly empiricky a kvantitativně ověřeny [12] [13] .

Vliv

Unified Growth Theory přispívá k rozvoji makrohistorie , osvětluje rozdíly v příjmech na hlavu po celém světě během posledních dvou století [14] , identifikuje faktory, které regulovaly přechod od stagnace k růstu a přispěly tak k pozorovaným celosvětovým rozdílům v ekonomickém vývoji [15] . The Unified Growth Theory zdůrazňuje pokračující dopad, který rozdíly v historických a prehistorických podmínkách měly a mají na složení lidského kapitálu a ekonomický rozvoj napříč zeměmi. Nakonec odhaluje ekonomické síly, které vedly ke vzniku konvergenčních klubů [16] .

Kritika

Při hledání důvodů rozdílů (včetně institucionálních) mezi zeměmi dospěli Oded Galor a Kvamrul Ashraf k závěru, že příliš mnoho nebo naopak příliš málo genetické diverzity je příčinou neúspěchů států Černé Afriky a domorodých obyvatel. obyvatel Severní Ameriky, respektive [17] . To vyvolalo protest skupiny 18 antropologů vedených Garym Urtonem.a Carl Lamberg-Karlovsky, kteří se domnívají, že „jejich práce má vážné chyby jak v prezentovaných faktech, tak v použitých metodách“. Varují, že „prohlášení učiněná negenetickými odborníky na základě slabých dat a metod mohou mít negativní sociální a politické důsledky“ [18] . Andrew Gelmankritizuje Ashrafa a Galor za neetickou povahu jejich prohlášení, nazývá kauzální vztahy uvedené v jejich článku „špatně definované a nepravděpodobné“ a vyzývá k „důkladnému promyšlení před zveřejněním prohlášení, která jsou mimo rozsah jejich kompetencí, která mohou mít široký ohlas “ [19] .

Poznámky

1. ↑ 12 Galor , 2011 .
2. ↑ Galor, 2005 .
3. ↑ Galor, Oded; Weil, David N. Population, Technology, and Growth  : From Malthusian Stagnace to the Demographic Transition and Beyond  // American Economic Review : deník. - 2000. - Sv. 90 , č. 4 . - str. 806-828 . - doi : 10.1257/aer.90.4.806 .
4. ↑ Ašraf, Quamrul; Galor, Oded.  Dynamika a stagnace v malthusijské epoše  // American Economic Review : deník. - 2011. - Sv. 101 , č. 5 . - str. 2003-2041 . - doi : 10.1257/aer.101.5.2003 . — PMID 25506082 .
5. ↑ Palgrave (Galor), 2018 .
6. ↑ Komlos, John; Artzrouni, Marc. Mathematical Investigations of the Escape from the Malthusian Trap  (anglicky)  // Mathematical Population Studies : journal. - 1990. - Sv. 2 , ne. 4 . - str. 269-287 . doi : 10.1080 / 08898489009525313 . — PMID 12283330 .
7. ↑ Ašraf, Quamrul; Galor, Oded.  Dynamika a stagnace v malthusijské epoše  // American Economic Review : deník. - 2011. - Sv. 101 , č. 5 . - str. 2003-2041 . - doi : 10.1257/aer.101.5.2003 . — PMID 25506082 .
8. ↑ Franck, Raphaël; Galor, Oded. Komplementarita technologií a dovedností v rané fázi industrializace  (anglicky)  // Diskusní příspěvky IZA 9758 - Institut pro studium práce (IZA) : časopis. — 2016.
   de Pleijt, Alexandra; Nuvolari, Alessandro; Weisdorf, Jacob. Formace lidského kapitálu během první průmyslové revoluce: Důkazy z použití parních strojů  //  Diskusní dokumenty CEPR 12987: časopis. — 2018.
9. ↑ Becker, Sascha; Cinnirella, Francesco; Woessmann, Luger. Kompromis mezi plodností a vzděláním: důkazy z doby před demografickým přechodem  //  Journal of Economic Growth : deník. - 2010. - Sv. 15 , č. 3 . - S. 177-204 . - doi : 10.1007/s10887-010-9054-x .
   Murphy, Tommy. Staré zvyky těžce umírají (někdy  )  // Journal of Economic Growth : deník. - 2015. - Sv. 20 , č. 2 . - str. 177-222 . - doi : 10.1007/s10887-015-9111-6 .
   Fernihough, Alane. Lidský kapitál a kompromis mezi kvantitou a kvalitou během demografického přechodu  //  Journal of Economic Growth : deník. - 2017. - Sv. 22 , č. 1 . - str. 35-65 . - doi : 10.1007/s10887-016-9138-3 .
   Klemp, Marc; Weisdorf, Jacob. Plodnost, plodnost a formování lidského kapitálu  // Economic  Journal : deník. - 2018. - Sv. (nadcházející) .
   Shiue, Carol H. Lidský kapitál a plodnost v čínských klanech před moderním růstem  (anglicky)  // Journal of Economic Growth : deník. - 2017. - Sv. 22 , č. 4 . - str. 351-396 . - doi : 10.1007/s10887-017-9148-9 .
10. ↑ Lagerlof, Nils-Petter. The Galor-Weil Model Revisited: A Quantitative Exercise  //  Review of Economic Dynamics  : journal. - 2006. - Sv. 9 , č. 1 . - S. 116-142 . - doi : 10.1016/j.red.2005.07.002 .
11. ↑ Galor, Oded; Moav, Omer. Natural Selection and the Origin of Economic Growth  (anglicky)  // The Quarterly Journal of Economics  : journal. - 2002. - Sv. 117 , č. 4 . - S. 1133-1191 . - doi : 10.1162/003355302320935007 .
12. ↑ Galor, Oded; Klemp, Mark. Lidská genealogie zavádí selektivní výhodu pro mírnou plodnost  (anglicky)  : journal. — 2018.
13. ↑ Collins, Jason; Baer, ​​Boris; Weber, Ernst Juerg. Ekonomický růst a evoluce: Rodičovská preference kvality a množství potomků  //  Makroekonomická dynamika : deník. - 2014. - Sv. 18 , č. 8 . - S. 1773-1796 . - doi : 10.1017/s1365100513000163 .
14. ↑ Galor, Oded; Mountford, Andrew. Trading Population for Productivity: Theory and Evidence   // Review of Economic Studies : deník. - 2008. - Sv. 75 , č. 4 . - S. 1143-1179 . - doi : 10.1111/j.1467-937x.2008.00501.x .
15. ↑ Galor, Oded. Přednáška Lawrence R. Kleina z roku 2008 – Srovnávací ekonomický rozvoj: Pohledy z teorie jednotného růstu   // Mezinárodní ekonomický přehled : deník. - 2010. - Sv. 51 , č. 1 . - str. 1-44 . - doi : 10.1111/j.1468-2354.2009.00569.x .
16. ↑ Galor, Oded. Konvergence? Inference from Theoretical Models  (neopr.)  // Economic Journal - Royal Economic Society. - 1996. - T. 106 , č. 437 . - S. 1056-1069 . - doi : 10.2307/2235378 .
17. ↑ Ashraf, Galor, 2013 .
18. ↑ d'Alpoim Guedes J. et al., 2013 .
19. ↑ Gelman, 2013 .

Literatura

• Galor O. Human Capital, Fertility and Growth // The New Palgrave Dictionary of Economics / Macmillan Publishers Ltd. - L. : Palgrave Macmillan UK, 2018. - S. 6006-6011. — ISBN 978-1-349-95188-8 .
• Galor O. Unified Growth Theory. - Princeton: Princeton University Press , 2011. - S. 344. - ISBN 978-0691130026 .
• Galor O. From Stagnace to Growth: Unified Growth Theory  // Handbook of Economic Growt / Aghion PM , Durlauf SN. — Elsevier , 2005. — Sv. 1. - S. 171-293. - doi : 10.1016/S1574-0684(05)01004-X .
• Ashraf QH, Galor O. Hypotéza „mimo Afriku“, lidská genetická diverzita a komparativní ekonomický rozvoj  // The American Economic Review. - 2013. - Sv. 103, č. 1 . - S. 1-46 . - doi : 10.1257/aer.103.1.1 .
• d'Alpoim Guedes J. a kol. Je chudoba v našich genech?  // Současná antropologie. - 2013. - Sv. 54, č. 1 . - S. 71-79 . - doi : 10.1086/669034 .
• Gelman A. Etika a statistika: Raději budou přísní než správně  // ŠANCE. - 2013. - Sv. 26, č. 2 . - S. 45-49 . - doi : 10.1080/09332480.2013.794616 .