Ženy v lidovém shromáždění

„Ženy v Národním shromáždění“  ( jiné řecké Ἐκκλησιάζουσαι ) je komedie starověkého řeckého komika Aristofana . Také známý jako zákonodárci.

Umístěn na Leney v roce 392 př.nl. E. - v době krize athénské demokracie (válka, devastace, pokles zájmu občanů o obecné záležitosti města). K tématu participace žen v politice má blízko k „ Lysistratě “. Místo, které komedie v soutěži zaujalo, není známo.

Děj

Athénské ženy v čele s mladou Praxagorou se oblékají jako muži a po příchodu na národní shromáždění přesvědčují všechny, aby předali moc ženám.

Poté, co ženy převzaly otěže moci, socializují majetek a zavádějí nové „komunistické“ řády – částečně komické (jako například předpis, že muži by měli věnovat stejnou pozornost všem ženám – mladým i starým, krásným i ošklivým), ale obecně se ukázalo být pro Atény dobré.

Komedie končí laskominou, kterou ženy zařídí pro všechny obyvatele města.

Nejdelší starověké řecké slovo

Komedie obsahuje nejdelší ze všech známých starověkých řeckých slov [2] , skládající se ze 171 písmen – název bezprecedentního „přežroutého“ jídla z mnoha produktů:

λοπαδοτεμαχοσελαχογαλεο-
κρανιολειψανοδριμυποτριμματο-
σιλφιοκαραβομελιτοκατακεχυμενο-
κιχλεπικοσσυφοφαττοπεριστερα-
λεκτρυονοπτοκεφαλλιοκιγκλοπε-
λειολαγῳοσιραιοβαφητραγα-
νοπτερύγων

V textu zabírá sedm veršů (1169-1175), přičemž jde o jediné podstatné jméno. Tak dlouhá slova, vytvořená spojením několika kořenů, byla charakteristická pro „vysokou“ řeč – zejména pro tragédie; ale v tomto případě je přijetí dovedeno do komediální grotesky.

V ruském překladu název pokrmu volně sdělil A.I. Piotrovsky pomocí následující konstrukce:

Ústřice-platýs-krab
-Sladkokyselý-kardamom-
Máslo-jablko-med-
Celer-okurka
-Holub-tetřev-tetřev-koroptev-
Zajíc-vepř-telecí
Kulebyaka nás již brzy čeká .
Slyšel, tak
to chyť rychleji Lžíce, miska, naběračka!
Na svačinu si
nachystejte želé Wrapper! [3]

Poznámky

1. ↑ 1 2 3 Bibliothèque nationale de France identifikátor BNF  (fr.) : Open Data Platform - 2011.
2. ↑ Guinessovy světové rekordy. - M., 1991. - S. 149.
3. ↑ Aristofanés . Komedie a fragmenty. // Publikaci připravil V. N. Yarkho. — M.: Ladomír; Science, 2000. - S. 771.