Země a voda ( starořecky γῆ καί ὕδωρ , ge kai hudor ) – podle pozorování historika Hérodota ultimátum předložené perskými úřady všem městům a spočívající v požadavku úplného podrobení.
V knize IV historie jsou slova „země a voda“ zmíněna v odpovědi skytského krále Idanfirse perskému králi Dareiovi I. [1] . Kniha V se zmiňuje o požadavku Dareia I. na „země a vodu“ makedonskému králi Amyntasovi I. , který Makedonci přijali [2] . Podobné požadavky byly vzneseny také na Athéňany v roce 507 př.n.l. E. vyslanci Artaferna , které Athéňané přijali [1] . V knize VI poslal Darius posly do Řecka požadující, aby všechna města představovala „země a vodu“ [1] , a jen velmi málo měst odmítlo vyhovět [1] .
V knize VII se Herodotos zmiňuje o tom, že Sparťané vyčnívali z těch, kteří odmítli prezentovat „země a vodu“ , kteří hodili perské velvyslance do studny a prohlásili, že Peršané sami vykopou zemi a najdou dostatek vody [3] .
Požadavek na půdu a vodu ve vztahu k nepříteli znamenal, že nepřítel musel nejen složit zbraně a vzdát se, ale také dát Peršanům do vlastnictví veškerou půdu a vše, co se na ní vyrábí; Peršané získali absolutní moc nad všemi obyvateli dobytých zemí a životy poddaných byly nyní vydány na milost a nemilost Peršanů. V průběhu dalších jednání Peršané určili, jaká práva budou mít poražení. Dokonce i v moderní řečtině je „země a voda“ synonymem naprostého podrobení.
Moderní historik Jack Martin Balser poznamenává, že země a voda byly nejdůležitějšími symboly zoroastrismu a ztělesněné podřízenosti mezi Peršany [4] .
| Bitva u Thermopyl (480 př.nl) | |||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Kontext |
| ||||||||
| členové |
| ||||||||
| V kultuře |
| ||||||||