Poznámky u čela postele (film)

The Pillow Book je britský film režiséra Petera Greenawaye .  Další překlady názvu filmu jsou Bedtime Reading, The Pillow Book, The Pillow Book, Bedtime Romance, Bed Reading, Čínská kaligrafie a běžnější Intimní deník [3] . Jediný možný překlad je však „ Notes at the Headboard “, protože právě v tomto překladu známe dílo japonského spisovatele Sei-Syonagona „Makura no suck“ z konce 10. - počátku 11. století. Původní název filmu je anglický překlad názvu knihy Sei-Shonagon.

Film vypráví o dvaceti osmi letech života moderní japonské dívky Nagiko, fascinované starověkým uměním kaligrafie , která odešla od svého násilnického manžela do Hongkongu , kde zažila milostný příběh s anglickým překladatelem. Děj filmu je proložen přílohami se skicami ze dvora a osobního života Sei-Shonagona, založenými na fragmentech Zápisků u polštáře.

"Notes by the Pillow" je film obsahující úvahy o kaligrafii a hieroglyfech - ideální jazyk, ve kterém obraz a text tvoří jedno. Greenaway vytvořil své dílo spojením dvou tisíc let kaligrafických znaků, sta let filmového jazyka a deseti let počítačových vizuálních inovací [4] .

Podle Greenwaye je Japonsko ve filmu „ jen výplodem představivosti Evropanů – jako Kafkova Amerika : Kafka psal o zemi, kde nikdy nebyl“ [4] .

Film je unikátní svou estetikou: černobílý obraz se střídá s barevným, hlavní videosekvenci doplňují vložky s paralelní akcí či obrazy, posilující význam scén. Film je ojedinělý i tvorbou výtvarníků a kostýmních výtvarníků. Na kaligrafii pracovali Brody Neunschwander a Jukki Jaura.

Děj

Otec spisovatel Nagiko každý rok umístí na její tvář kaligrafický narozeninový pozdrav. Večer, když jí teta čte pasáže z Polštářových poznámek, Nagiko vidí, jak její otec prováděl sexuální laskavosti pro svého vydavatele, a pak předal rukopis vydavateli a přijal od něj peníze.

Situace se opakuje o dalších narozeninách Nagiko. Jak Nagiko dospívá, vydavatel navrhne, aby se Nagiko provdala za mladého specialistu na luky, který začínal jako učeň v továrně na knihy vydavatele.

V den narozenin Nagiko, která zdědila vášeň pro kaligrafii po svém otci, její hrubý manžel odmítne dát na její obličej blahopřání. Nagiko nachází útěchu ve čtení a vede si deník, ve kterém její manžel najde úderné záznamy o sobě a záznamy v jazycích, které nezná. Pohádají se, manžel vzdorovitě spálí Nagikovy knihy. Opouští domov a stěhuje se do Hong Kongu.

V Hong Kongu Nagiko zpočátku pracuje jako kuchařská asistentka a také se snaží zvládnout psaní na stroji. Láká ji však psát na vlastní tělo. Nagiko se stane sekretářkou v domě haute couture, kde ji pravidelně zkouší nové šaty. Nagiko je známá svým modelovým vzhledem a nyní pracuje na přehlídkovém molu. Díky novým známostem se jí daří dělat milence mezi talentovanými kaligrafy, kteří jí malují tělo.

1997 Nagiko je slavná, jdou po ní novináři. Spřátelí se s jedním z nich, otravným fotografem Hokim, který je jí fascinován. Jednou v klubu se setká s Angličanem Jeromem [poznámka 1] , tlumočníkem se znalostí několika jazyků a ubohým rukopisem. Po tomto setkání se v Nagiko probouzí touha psát sama sebe. Maluje tělo jednoho ze svých milenců, a když usne, pustí Hokiho do domu, aby vyfotil text, který napsala. Hoki navrhuje vydat text jako knihu. Nagiko přepíše text z fotografií na papír a Hoki jej odnese do známého nakladatelství. Když Nagiko dostane dopis s odmítnutím publikovat, jde sama do nakladatelství a pozná nakladatele svého otce. Jeho novým milencem je Jerome. Ve snaze ovlivnit vydavatele se Nagiko rozhodne Jeroma svést a zamiluje se do něj.

Jerome souhlasí s Nagikovou nabídkou napsat knihu o jeho těle a ukázat ji vydavateli. Tak vzniká první ze třinácti knih. Nakladatel je spokojený, jeho asistenti přepisují text k vydání. V následujících dnech vydavatel Jeroma nepustí. Žárlivá Nagiko se v noci vplíží do vydavatelova domu a vidí ho při sexu s Jeromem. Nagiko najde v klubu mužské dobrovolníky a jednoho po druhém pošle vydavateli Knihu nevinnosti, Knihu idiota, Knihu bezmoci a Knihu exhibicionisty. Jerome si všimne, že nakladatel už o něj nemá zájem a s výčitkami jde za Nagiko. Neodpovídá na klepání na dveře a Jeromův křik, zavře okna a pláče.

Hockey navrhne, aby Jerome předstíral sebevraždu v duchu „Romea a Julie“, a dá mu pilulky, po jejichž spolknutí musí Jerome předstírat pokus o sebevraždu. Opilý Jerome přijde k Nagiko domů, když není doma, spolkne prášky, omylem vypije sklenici inkoustu a lehne si na postel. Když se Nagiko vrátí domů a najde Jeroma, myslí si, že spí, a začne na něj psát „The Lover's Book“. Ale Jeromeovi z úst vytéká inkoust a Nagiko si uvědomuje, že je mrtvý. Jerome je pohřben. Nagiko spálí své rukopisy.

Nakladatel, když se dozvěděl o Jeronýmově smrti, provede tajnou exhumaci těla, ze které odstraní kůži pokrytou „Knihou milence“ a sešijí ji do skládací knihy. Nagiko píše a střídavě posílá vydavateli Kniha svůdce, Kniha mládí, Kniha tajemství, Kniha ticha, Kniha zrádce a Kniha falešných začátků, z nichž každá obsahuje něco, co vyvolává obavy. vydavateli. Poslední, třináctá, sebeodhalující „Kniha mrtvých“, píše Nagiko na tělo profesionálního zabijáka. Po přečtení knihy se vydavatel zabalí do stránek Milenecké knihy a ochotně se postaví před vraha, který mu podřízne hrdlo břitvou.

Nagiko, zpátky v Japonsku, vloží Milencovu knihu na dno květináče, do kterého zasadí bonsaj. V den svých 28. narozenin a roku 1000. výročí Pillow Notes vezme Nagiko své dítě od Jeroma do náruče a nasadí mu na obličej kaligrafický nápis, který pro ni vytvořil její otec.

Obsazení

• Nagiko Kiyohara no Motosuke Sei Shonagon  - Vivian Wu
• Vydavatel / Vydavatel  - Yoshi Oida / Yoshi Oida
• Otec / Otec  - Ken Ogata / Ken Ogata
• Teta a služebná / Teta a služebná  - Hideko Yoshida / Hideko Yoshida
• Jerome  - Ewan McGregor
• Matka / Matka  - Judy Ongg / Judy Ongg
• Manžel / Manžel  - Ken Mitsuishi / Ken Mitsuishi
• Hoki / Hoki  - Yutaka Honda / Yutaka Honda
• Jeromeova matka  - Barbara Lott
• Sister Jerome / Jerome's Sister  - Lynne Langdon / Lynne Langdon

Filmový štáb

• Scénář a režie Peter Greenaway
• Producent – ​​Kes Kasander
• Kameraman - Sasha Verny
• Ilustrátoři — André Patmen, Wilbert van Dorp, Amy Wada
• Střih - Peter Greenaway a Chris Wyatt

Ocenění

• Cena Mezinárodního filmového festivalu v Seattlu 1997
  • Nejlepší režie - Peter Greenaway
• 1997 Cena Společnosti filmových kritiků v Londýně
  • Herec roku - Ewan McGregor
• 1996 Cena Katalánského mezinárodního filmového festivalu
  • Nejlepší film - Peter Greenaway
  • Nejlepší kamera - Sasha Verny

Odkazy

• Jekatěrina Glodová. Opozice mezi jazykem a tělem ve filmu Petera Greenawaye "Notes at the Pillow"  (nepřístupný odkaz)
• Recenze filmu  (anglicky)
• "Poznámky k hlavě"  v internetové filmové databázi
•  Intimní deník v AllMovie

Poznámky

1. ↑ Jméno Jeroným je narážkou na svatého Jeronýma ze Stridonu ( angl.  Saint Jerome ), překladatele Bible .

Zdroje

1. ↑ 1 2 3 https://web.archive.org/web/20200421151004/https://europeanfilmawards.eu/en_EN/film/the-pillow-book.5442
2. ↑ 1 2 3 4 Stažení dat Freebase – Google .
3. ↑ Kuzněcov, Sergej. Poznámky k čelu postele. The Art of Cinema , 1997, č. 9, s. 24.
4. ↑ 1 2 Greenaway, Petere. Ideální filmový model. The Art of Cinema , 1997, č. 9, s. 27.