Camo přichází (román)

Coming Soon  je historický román polského spisovatele Henryka Sienkiewicze . V ruských překladech se tomu říkalo jak „Quo vadis“ , tak „Kam jdeš“ (v originále: lat.  Quo vadis  – „Kam jdeš“).

Tvorba románu a jeho překlady

Román vznikal v letech 1894 až 1896 , po dokončení byly jednotlivé díly publikovány v periodikách ( Gazeta Polska , Czas a Dziennik Poznański ). V roce 1896 vyšel román jako samostatné vydání [1] .

V co nejkratší době byl přeložen do všech hlavních evropských jazyků a přinesl spisovateli celosvětovou slávu. Ohromný úspěch románu velmi přispěl k Sienkiewiczově Nobelově ceně za literaturu z roku 1905 [2] (nominaci švédského archeologa Hanse Hildebranda ) [3] . Celkově byl román přeložen do více než 50 jazyků, včetně arabštiny a japonštiny . Pro mnoho jazyků zůstává román „Quo vadis“ jediným přeloženým dílem Sienkiewicze.

V ruštině byl román vydán ve stejném roce 1896 pod názvem „Quo vadis“ . Vzhledem k tomu, že název románu používá jazyk katolické církve – latinu, někteří ruští překladatelé jej nazvali církevní slovanštinou – „ Kamo Gryadeshi “ (z  církevní slovanštiny  –  „Kam jdeš“).

Úpravy obrazovky

Román byl mnohokrát zfilmován. První filmová adaptace vznikla již v roce 1901 . V letech 1913 a 1924 se objevily i němé adaptace románu Tři nejznámější filmy jsou:

• 1951 filmová adaptace, USA . Režie Mervyn Leroy . Hrají: Robert Taylor (Vinicius), Deborah Kerr (Lygia), Leo Genn (Petronius), Peter Ustinov (Nero).
• 1985 filmová adaptace, Itálie-Francie-Jugoslávie . Režie Franco Rossi . Hrají: Klaus Maria Brandauer (Nero), Frederic Forrest (Petronius).
• 2001 filmová adaptace, Polsko . Režie Jerzy Kavalerowicz . V hlavních rolích Pavel Delong (Vinicius), Magdalena Meltsazh (Lygia), Boguslav Linda (Petrony).

Obsah

„Kamo Gryadeshi“ je jediný historický román od Sienkiewicze, který se nevěnuje konkrétně historii Polska. Ale i v tomto románu, jehož děj se datuje do 1. století našeho letopočtu. e. existuje kmen Lygiů nebo Lugiů, kteří žili na území moderního (západního) Polska, stejně jako zástupci tohoto kmene - Lygia a Urs. Děj románu se rozvíjí v římské říši za vlády císaře Nera a pokrývá období 64 - 68 let.

Hlavním tématem díla je život prvních křesťanů římské komunity a první pronásledování křesťanů v Římské říši .

Autor románu napsal:

Při čtení Letopisů jsem často cítil, že ve mně dozrává myšlenka dát uměleckou opozici těmto dvěma světům, z nichž jedním byla všemocná vládnoucí moc administrativního stroje a druhým byla výlučně duchovní moc.

Henryku Sienkiewiczovi se podařilo znovu vytvořit obraz Říma v 60. letech 1. století našeho letopočtu. E. s velkou historickou přesností. Kromě Tacitových „letopisů“ mu jako zdroje posloužila díla jiných starověkých autorů a také díla historiků. Spisovatel podle svých slov při psaní žádného jiného románu tolik nepracoval s historickými dokumenty.

Téměř celá akce románu se odehrává v Římě a jeho okolí. Detailně je zobrazen slavný římský oheň , který podle legendy zorganizoval sám Nero, aby způsobil poetickou inspiraci. Za vlády Nerona byli křesťané nejprve vystaveni rozsáhlému pronásledování a císař je obvinil z požáru.

Během tohoto pronásledování se apoštolové Petr a Pavel stali mučedníky , jejich smrt je také popsána v knize. Název románu navrhla spisovateli stará legenda : po zničení téměř všech křesťanů v Římě apoštol Petr tajně opouští město, mimo město se setkává s Kristem a ptá se ho: „Kam jdeš, Pane ?“. Kristus odpovídá: "Protože opouštíš můj lid, jdu do Říma na nové ukřižování." Poté se Petr vrátil do Říma a byl umučen. Této události je zasvěcena bazilika Petra na vatikánském kopci , stejně jako kaplový kostel „Quo vadis“ , který se dodnes dochoval na Via Appia v Římě (poblíž starověké Capenské brány ). V chrámové kapli se nachází busta Sienkiewicze, postavená polskými emigranty.

Zvláštní pozornost si zaslouží osobnost Gaia Petronia Arbitra , jehož tragický osud je v knize rovněž popsán. Protože byl přítelem budoucího císaře Nera a jeho vrstevníka z dětství, nedokázal si ani představit, co v budoucnu povede vláda tohoto šíleného císaře-komika. Nero se považoval za vynikajícího zpěváka, hudebníka a spisovatele, často vystupoval v cirkusové aréně a na četných orgiích, aniž by byl tak talentovaný, jak si myslel. Petronius, muž s výbornou duševní organizací, skutečný znalec skutečného umění, se nedokázal dívat na to, jak se tento mizerný komik vysmívá krásce. Už to, že byl mladý, bylo děsivé a ještě řadu let bude muset předstírat, že obdivuje „talenty“ svého přítele. Když viděl pravou tvář toho, koho v dětství miloval, raději spáchá sebevraždu, aby neviděl, jak se vše krásné znesvětí a poplivá, a nedokázal snést zklamání a dostal od Nervy informace o přípravě rozkaz sebevraždy, Petronius kolem sebe shromáždí své přátele a uspořádá pro ně hostinu na rozloučenou, na které si za zvuku zpěvu hudebníků otevře žíly. Senkevič píše, že s ním zemřela i jeho milovaná otrokyně Evnika. Petronius před svou smrtí přečetl hostům dopis na rozloučenou Neronovi, ve kterém uvádí důvody svého odchodu ze života:

"Ó, prosím tě, nemysli si, že se mi hnusí, že jsi zabil svou matku , manželku a bratra , že jsi vypálil Řím a poslal všechny slušné lidi ve svém státě do Erebusu." Ne, drahý pravnuku Chronose! Smrt je údělem lidského stáda a nic jiného se od vás čekat nedalo. Ale ještě mnoho a mnoho let trýznit mé uši tvým zpěvem, vidět tvé domitiánské hubené nohy škubat v pyrrhoském tanci, poslouchat tvou hru, tvou recitaci a tvé verše, ó mizerný provinční básníku – to bylo nesnesitelné pro mě a vzbudil touhu zemřít. Brzy Petronius a Evnika zemřou na ztrátu krve.

Hlavní postavy

Historické

• Gaius Petronius  - spisovatel, dvořan Neronův
• Nero  - římský císař
• Gaius Zephanius Tigellinus  - pretoriánský prefekt , poradce Nera
• Apoštol Petr  – biblická postava
• Apoštol Pavel  – biblická postava
• Poppaea Sabina  - Neronova druhá manželka
• Aulus Plautius  - ctěný vojevůdce
• Pomponia Gretsina  - manželka Aula Plautia, je v románu představena jako křesťanka (historicky to není potvrzeno)

Fiktivní

• Mark Vinicius - mladý římský patricij, synovec Petronia
• Lygie je miláčkem Vinicia, dcery krále kmene Lygů , který žil na území moderního Polska.
• Urs - válečník Lygie, fenomenální silák a obr, osobní strážce Lygie
• Chilo - Potulný řecký filozof
• Croton - vedoucí gladiátorské školy

Zajímavosti

Pod vlivem románu napsal skladatel Julius Fučík slavný pochod „ Výstup gladiátorů “. V souladu s názvem první část pochodu popisuje vstup gladiátorů do arény, druhá popisuje jejich boj a třetí popisuje procesí a odchod vítězů.

Poznámky

1. ↑ [https://web.archive.org/web/20190404115847/https://www.biogramy.pl/a/biografia/henryk-adam-aleksander-pius-sienkiewicz Archivováno 4. dubna 2019 na Wayback Machine Henryk Adam Alexander Pius Sienkiewicz. Polský biografický slovník ]
2. ↑ Muž stojící za Quo Vadis . Získáno 3. září 2019. Archivováno z originálu dne 3. září 2019. (neurčitý)
3. ↑ Archiv nominací byl archivován 10. listopadu 2020 na Wayback Machine NobelPrize.org

Odkazy

• Text románu Archivováno 2. září 2013 na Wayback Machine
• Původní román v polštině na pl.wikisource Archivováno 12. října 2007 na Wayback Machine
• Pamětní stránka Henryka Sienkiewicze "Kamo Gryadeshi" Archivní kopie ze dne 10. února 2011 na Wayback Machine

Texty děl	Projekt Gutenberg
Slovníky a encyklopedie	Britannica (online) Treccani
V bibliografických katalozích BNF : 124043614 GND : 4262106-9 J9U : 987007399384405171 LCCN : n98040176 NKC : aun2008481625 SUDOC : 033147353 VIAF : 176319711 WorldCat VIAF : 176319711