Compsognathus

†  Compsognathus

kostra Compsognathus
vědecká klasifikace
Doména:eukaryotaKrálovství:ZvířataPodříše:EumetazoiŽádná hodnost:Oboustranně symetrickéŽádná hodnost:DeuterostomyTyp:strunatciPodtyp:ObratlovciInfratyp:čelistiSupertřída:čtyřnožcePoklad:amniotyPoklad:SauropsidyPoklad:ArchosauřiPoklad:AvemetatarsaliaPoklad:Dinosaurmorfovésuperobjednávka:Dinosauřičeta:ještěrkyPodřád:TeropodiPoklad:tetanuryPoklad:CoelurosauřiPoklad:ManiraptoromorphaRodina:†  ComsognathidyRod:†  Compsognathus
Mezinárodní vědecký název
Compsognathus Wagner , 1859
Jediný pohled

† Compsognathus longipes Wagner, 1859

synonyma [1] :
  • Compsognathus corallestris
    Bidar a kol. , 1972
  • Compsognathus gracilis Wagner, 1859
Geochronologie 157,3–145,0 mil
milionů let Doba Éra Aeon
2,588 Upřímný
Ka F
a
n
e
ro z
o o y
23.03 Neogenní
66,0 paleogén
145,5 Křída M
e
s
o
s
o
y
199,6 Yura
251 triasu
299 permský paleozoikum
_
_
_
_
_
_
_
359,2 Uhlík
416 devonský
443,7 Silurus
488,3 ordovik
542 kambrium
4570 Prekambrium
◄Dnes ◄Křída-
vymírání paleogénu ◄Triasové vymírání ◄Hromadné permské vymírání ◄Devonské vymírání ◄Ordovik-silurské vymírání ◄Kambrická exploze

Compsognathus [2] ( lat.  Compsognathus , z jiného řeckého κομψός γνάθος  - půvabná čelist) je rod dinosaurů , který žil na konci jurského období ( před 157,3-145,0 miliony let [ 3] ). Fosilní pozůstatky byly poprvé nalezeny na jihu Německa , v Bavorsku , ve stejném vápenci jako kostra Archeopteryxe . Vyznačoval se vyvinutými smyslovými orgány a rychlými nohami. Compsognathus měl 68 ostrých, mírně zakřivených zubů.

Historie objevů

Byly objeveny dvě dobře zachované fosílie, jedna v Německu v roce 1850 , druhá ve Francii v roce 1972. Uvnitř jednoho exempláře byly nalezeny kosti malého ještěra Bavarisaura – zbytky poslední potravy dinosaura.

Popis

Soudě podle nalezených koster dosahoval délky 60-100 cm, největší jedinci - 140 cm. Hmotnost dravce vzhledem k jeho velikosti a lehkým kostem byla asi 2,5 kg ..

Compsognathus byl malý bipedální teropod . Dlouhá úzká hlava zvířete byla nasazena na dlouhém zakřiveném krku. Lebka a spodní čelist byly tenké a jemné, a proto spíše křehké. Čelisti obsahovaly malé a ostré zuby. Krk byl zjevně docela pohyblivý a umožňoval mu obratně otáčet hlavou do všech stran, což mu možná pomáhalo chytit kořist.

Compsognathus měl dlouhé zadní končetiny a ještě delší ocas, který používal k vyvažování při pohybu. Na předních končetinách byly tři prsty s ostrými drápy, kterými bylo možné uchopit kořist. Tenká lebka byla úzká a dlouhá, zakončená klínovitou tlamou. V lebce bylo pět různých otvorů, z nichž největší byly očnice.

V kultuře

Compsognathus dostávají významnou roli v románu Jurský park od Michaela Crichtona a ve filmu Jurský park: Ztracený svět . Ve filmu loví ve smečkách a napadají lidi, jednoho z nich dokonce zabijí.

Poznámky

  1. ↑ Compsognathus  longipes _ _ _ (Přístup: 29. dubna 2017) .
  2. ↑ Zhuravlev A. Yu . Artiodactyl velryby, čtyřkřídlí dinosauři, běžící červi ... - M .  : Lomonosov, 2015. - S. 189. - 288 s. - (RAY). — ISBN 978-5-91678-260-8 .
  3. ↑ Informace Compsognathus  (anglicky) na stránkách paleobiologické databáze . (Přístup: 29. dubna 2017) .