Konfiskace

Konfiskace ( lat.  confiscatio „odvedení do pokladny“ ← con- „dohromady; úplnost“ + fiscus „koš; pokladna, pokladna, finance“) - nucené bezúplatné zabavení celého majetku nebo jeho části, který je majetkem osoby do vlastnictví státu, pod různými záminkami: jako sankce za trestný čin nebo za správní či občanskoprávní delikt atp.

Účely konfiskace

• Nedopustit, aby se pachatelé protiprávního jednání obohatili na úkor trestného činu.
• Nahradit škodu způsobenou poškozenému na úkor zadrženého výnosu z trestné činnosti.
• Zabránit opakování trestného činu zabavením zbraní trestné činnosti [1] .

Typy konfiskace

Legislativa většiny zemí rozlišuje dva typy konfiskace: trestní konfiskace ( lat.  in personam ) a netrestní konfiskace ( lat.  in rem ). Tyto typy konfiskace se liší v postupu zabavení majetku. První zahrnuje trestní řízení a odsouzení ; u druhého to není vyžadováno [1] . V některých zemích se uplatňuje i tzv. správní konfiskace [2] .

Trestní konfiskace

Trestní konfiskace je namířena proti konkrétní osobě, vyžaduje trestní řízení, může být součástí trestu. Tato konfiskace může být skutečná (je nutné prokázat, že zabavovaný majetek je výnosem z trestného činu nebo jeho nástrojem), nebo může být hodnotově orientovaná (hodnota zabaveného je ekvivalentem výnosu z trestného činu, např. není třeba prokazovat, že konkrétní majetek souvisí s trestným činem) [1] .

Konfiskace mimo trestní řízení

Konfiskace mimo trestní řízení (civilní nebo majetková) je stíhání majetku. Tento proces je oddělený od trestního řízení : musí být prokázáno, že zabavený majetek souvisí s trestnou činností nebo byl nástrojem jejího spáchání. Ve většině případů se důkaz provádí porovnáním pravděpodobností.

Netrestní konfiskace umožňuje vymáhání majetku v situacích, kdy není možné uplatnit trestní konfiskaci. Například, když je zločinec uprchlík; zemřel před zahájením řízení nebo před vynesením rozsudku; má právní imunitu; mají takovou moc, že ​​vyšetřování a stíhání trestných činů je nemožné; nedostatek důkazů pro trestní stíhání apod. [1] .

Správní konfiskace

Správní konfiskace nezahrnuje vydání soudního rozhodnutí . Tento typ konfiskace se často používá ke konfiskaci majetku, pokud není zabavení majetku zpochybněno a jsou splněny nezbytné náležitosti (zejména oznámení stran, absence registrovaných námitek atd.). Správní konfiskace je zpravidla spojena s uplatňováním celního práva , bojem proti obchodu s drogami , zákony vyžadujícími hlášení pohybu oběživa v zahraničí [2]

Konfiskace v legislativě Ruské federace

Podle občanského práva Ruské federace je konfiskace považována za jeden z případů nuceného zabavení majetku vlastníkem (část 2 článku 235 občanského zákoníku Ruské federace ). Podle Čl. 243 občanského zákoníku Ruské federace lze bezplatně zabavit majetek vlastníkovi na základě soudního rozhodnutí ve formě sankce za trestný čin (jiný trestný čin). V zákonem stanovených případech se konfiskace provádí správním způsobem. Proti rozhodnutí o takové konfiskaci se lze odvolat u soudu. Konfiskace podle trestního zákona spočívá v tom, že se odsouzenému odeberou konkrétní věci, které jsou nástroji a prostředky trestné činnosti, některé další věci, ale i peníze a jiné cennosti nabyté trestním způsobem (§ 86 tr. RSFSR ). Konfiskace, používaná jako opatření správního trestu, zajišťuje zabavení nikoli obecného majetku pachatele, ale pouze těch věcí, které jsou nástroji nebo předměty správních deliktů.

Ve stávajícím trestním zákoníku bylo propadnutí věci jedním z druhů trestů téměř 7 let - ode dne nabytí účinnosti zákoníku, tedy od 1. ledna 1997 do 11. prosince 2003, kdy byl zrušen. Konfiskace majetku byla stanovena pro těžké a zvláště těžké zločiny spáchané z žoldáckých pohnutek. Konfiskace majetku byla uplatňována pouze jako dodatečný trest a pouze v případech, kdy byl takový trest stanoven v článcích za trestné činy. Také konfiskace majetku nemohla být jmenována s podmíněným odsouzením.

O necelé 3 roky později, 29. července 2006, se konfiskace majetku vrátila do trestního zákona. Ale již jako „jiné opatření trestněprávní povahy“. Dalšími „jinými opatřeními trestní povahy“ jsou nucená lékařská opatření a soudní pokuta.

Konfiskace v mezinárodním právu

V současné době je institut konfiskace v mezinárodním právu upraven řadou univerzálních i regionálních úmluv [3] . Podle Čl. 2 Úmluvy OSN proti korupci , přijaté rezolucí Valného shromáždění 58/4 ze dne 31. října 2003, pojem „konfiskace“ znamená konečné zbavení majetku na základě příkazu soudu nebo jiného příslušného orgánu [4] . Podobná definice konfiskace je obsažena v Úmluvě OSN proti nadnárodnímu organizovanému zločinu, přijaté rezolucí Valného shromáždění 55/25 z 15. listopadu 2000 [5] . V Čl. 1 Úmluvy Rady Evropy o praní, odhalování, zadržování a konfiskaci výnosů z trestné činnosti ze dne 8. listopadu 1990 je konfiskace definována jako trest nebo opatření uložené soudem v důsledku řízení pro jeden nebo více trestných činů, pro případ, že by se jednalo o trest nebo opatření uložené soudem. trest nebo opatření vedoucí k odnětí majetku [6] .

Podle odstavce 1 Čl. 31 Úmluvy OSN proti korupci a čl. 1 odst. 1. 12 Úmluvy OSN proti nadnárodnímu organizovanému zločinu státy, které jsou stranami těchto úmluv, v maximální možné míře v rámci svého vnitrostátního právního řádu přijímají opatření, která mohou být nezbytná k zajištění možnosti konfiskace [4] [5] :

• výnosy z trestné činnosti nebo majetek, jehož hodnota odpovídá hodnotě těchto výnosů;
• majetek, zařízení a jiné prostředky používané nebo určené k použití při páchání trestných činů .

Současně, v souladu s normami výše uvedených úmluv, pokud jsou výnosy z trestné činnosti přeměněny nebo přeměněny (částečně nebo zcela) na jiný majetek , pak se na takový majetek vztahuje konfiskace. Pokud byly naopak výnosy z trestné činnosti smíchány s majetkem získaným ze zákonných zdrojů, pak, aniž by byla dotčena jakákoli pravomoc zmrazit nebo zabavit, bude část majetku odpovídající odhadní hodnotě smíchaných výnosů předmětem ke konfiskaci. Stejná opatření platí pro zisky nebo jiné výhody plynoucí z těchto výnosů z trestné činnosti, z majetku, do kterého byly uvedené výnosy z trestné činnosti přeměněny, nebo z majetku, do kterého byly tyto výnosy z trestné činnosti smíchány [3] [4] [ 5] .

V Čl. 20 Evropské úmluvy o vydávání , uzavřené v Paříži dne 13. prosince 1957, upravuje přípustnost konfiskace majetku , který může být požadován jako materiální důkaz , jakož i majetku, který byl získán v důsledku trestného činu a v době zatčení. byl v držení osoby požadované pro vydání nebo byl objeven později [7] . Úmluva OSN proti nedovolenému obchodu s omamnými a psychotropními látkami z roku 1988 stanoví konfiskaci omamných a psychotropních látek zapojených do nedovoleného obchodování [8] a Úmluva OSN o mořském právu stanoví konfiskaci nelegálně používaných radiokomunikačních zařízení . za neoprávněné vysílání [9] [ 10] .

V odstavci 1 Čl. 4 Úmluvy Rady Evropy o praní, vyhledávání, zabavování a konfiskaci výnosů z trestné činnosti stanoví, že každá země, která je smluvní stranou této úmluvy, přijme legislativní a jiná opatření nezbytná k tomu, aby zmocnila své soudy a další příslušné orgány k tomu, aby nařídily požádat nebo uložit zabavení . bankovních, finančních nebo obchodních spisů ke spuštění konfiskačních opatření. Smluvní strany úmluvy se nemohou spoléhat na bankovní tajemství , aby odmítly splnit tato ustanovení [6] .

V Čl. 8 Mezinárodní úmluvy o potlačování financování terorismu , přijaté rezolucí 54/109 Valného shromáždění OSN ze dne 9. prosince 1999, stanoví pravidlo, které odráží specifika předmětu této úmluvy. Podle ní každý smluvní stát zvažuje možnost zavedení mechanismů, kterými by prostředky získané v důsledku konfiskace byly použity na odškodnění obětí trestných činů teroristické povahy nebo jejich rodin [3] [11] .

Poznámky

1. ↑ 1 2 3 4 Vrácení odcizených aktiv . Pokyny pro nekriminální propadnutí majetku
2. ↑ 1 2 Průvodce obnovou majetku pro odborníky
3. ↑ 1 2 3 Grishechkin Vladimir Vladimirovič. Trestněprávní konfiskace: srovnávací analýza mezinárodních úmluv a trestního zákoníku Ruské federace  // Elektronická příloha ruského právního časopisu. - 2012. - č. 3 .
4. ↑ 1 2 3 Úmluva Organizace spojených národů proti korupci . un.org . Staženo 12. května 2020. Archivováno z originálu dne 12. června 2020. (neurčitý)
5. ↑ 1 2 3 Úmluva Organizace spojených národů proti nadnárodnímu organizovanému zločinu . un.org . Staženo 12. května 2020. Archivováno z originálu dne 19. března 2020. (neurčitý)
6. ↑ 1 2 Úmluva o praní, vyhledávání, zadržování a konfiskaci výnosů z trestné činnosti . coe.int . Získáno 12. května 2020. Archivováno z originálu dne 21. října 2019. (neurčitý)
7. ↑ Evropská úmluva o vydávání . coe.int . Staženo 12. května 2020. Archivováno z originálu dne 28. října 2020. (neurčitý)
8. ↑ Úmluva Organizace spojených národů proti nezákonnému obchodu s omamnými a psychotropními látkami z roku 1988 . unodc.org . Staženo 12. května 2020. Archivováno z originálu dne 26. října 2020. (neurčitý)
9. ↑ Úmluva Organizace spojených národů o mořském právu . un.org . Získáno 12. května 2020. Archivováno z originálu dne 22. června 2021. (neurčitý)
10. ↑ Pilipenko Konstantin Vladimirovič. Trestněprávní úprava konfiskace majetku v mezinárodním právu  // Teorie a praxe společenského vývoje. - 2014. - č. 9 .
11. ↑ Mezinárodní úmluva o potlačování financování terorismu . un.org . Staženo 12. května 2020. Archivováno z originálu dne 4. července 2020. (neurčitý)

Literatura

• Theodore Greenberg, Linda Samuel, Wingate Grant, Larissa Grey. Vrácení odcizeného majetku. Obnova odcizeného majetku: Průvodce osvědčenými postupy pro propadnutí majetku bez odsouzení. - M .: "Alpina Publisher" , 2010. - 360 s. - ISBN 978-5-9614-1205-5 .
• Jean-Pierre Brun, Larissa Grey, Kevin Stevenson, Clive Scott. Asset Recovery Handbook: Průvodce pro odborníky. - M .: "Alpina Publisher" , 2012. - 356 s. — ISBN 978-5-9614-1619-0 .

Odkazy

• Článek 235 občanského zákoníku Ruské federace. Důvody pro ukončení vlastnictví .
• Článek 243 občanského zákoníku Ruské federace. Konfiskace .
• Trestní zákoník Ruské federace. Speciální část .

Slovníky a encyklopedie	Velká dánština Skvělý norský Velký Rus Brockhaus a Efron Vojenská Sytina Malý Brockhaus a Efron V. Dahl Universalis Universalis
V bibliografických katalozích	NDL : 00577563