| "kuzari" | |
|---|---|
| Arab. كتاب الحجة والدليل في نصر الدين الذليل " Kniha důkazů a argumentů na obranu ponížené víry" | |
| Varšavské vydání, 1880 . Klasický překlad do hebrejštiny Yehuda ibn Tibon | |
| Žánr | filozofický dialog |
| Autor | Jehuda HaLevi |
| Původní jazyk | Arab |
| datum psaní | 1140 |
| Mediální soubory na Wikimedia Commons | |
" Kuzary " ( arab. كالخزship , kitsab al-Khazari ; celé jméno-كالج واليل في názory ور الدليل , al-ghuja důkazy a důkazy o důkazech a argumentech ad-d-azdalil ad- obrana ponížené víry") - filozofické dílo v arabštině od lékaře, básníka, filozofa, rabína Jehudy ha-Leviho . Téměř celá kniha je dialogem mezi chazarským králem a židovským mudrcem. Kniha byla napsána kolem roku 1140 a již ve 12. století byla přeložena do hebrejštiny slavným překladatelem Jehudou ibn Tibonem pod názvemséfer ha-hohaha ve-ha-réaya le-haganat ha-dat ha-bezuya ( heb. ספר ההוכחה והראיה להגנת הדת הבז― kniha byla založena na obranu náboženství), „ pravdivé“ הבז׀ ha-kuzari ( ספר הכוזרי – „Chazarinova kniha“).
Je historicky známo, že část Chazarů konvertovala na židovskou víru . Na základě toho Yehuda Halevi staví následující spiknutí. Král Chazarů měl mnohokrát sen, ve kterém mu anděl řekl: „Tvoje úmysly se líbí Bohu, ale tvé činy se mu nelíbí. Navzdory pečlivému dodržování předpisů chazarského náboženství se sen opakuje. Pak si král uvědomil, že musí přestoupit na jinou víru. Pozval zástupce různých vyznání [1] : filozofa , křesťana a muslima , ale ne Žida, protože ponížené postavení Židů je příliš známé.
Expozice knihy popisuje rozhovory pozvaných mudrců s králem a všichni od něj odcházeli nespokojeni. Muslim a křesťan se přitom odvolávali na exodus Židů z Egypta a další zázraky, které se staly starým Židům. To vše vedlo chazarského krále k myšlence pozvat židovského mudrce, zvaného v knize „ havr “ ( talmudský výraz pro učeného a spolehlivého Žida v dodržování přikázání).
Dialog se Židem je navázán s obtížemi a nejednou je na pokraji zhroucení. Král si však postupem času uvědomuje pravdivost židovského náboženství. Na začátku druhé kapitoly je stručně řečeno, jak král spolu se svým vezírem tajně obřezává a konvertuje k judaismu, pak to prozradí pár vyvoleným a pak dalším. Jak celý národ konvertoval k judaismu, jak získávali moudrost a sílu, jak poráželi své nepřátele. Dialog pokračuje dalšími čtyřmi kapitolami, přičemž rabín odpovídá na otázky nového Žida. Na konci knihy židovský mudrc, který vysvětlil mnoho jemných pasáží Tóry a židovské filozofie, žádá krále o svolení splnit svůj sen a vstoupit do Země Izrael . Král laskavě povoluje.
Na začátku knihy filozof vykládá aristotelsko-novoplatónskou doktrínu, která podle jeho názoru vede k poznání Boha, proroctví a svatosti. Ale požadavek krále uvést příklad filozofa, který dosáhl úrovně proroctví, se ukazuje jako neúnosný. Poprvé tak vyvstává leitmotiv knihy, že není možné pochopit Vůli Boží pouhým rozumem, což naznačoval i králův sen.
V hlavních dialozích mezi králem a rabínem je náboženství přirovnáváno k lékárně. V lékárně je mnoho léků, ale jen lékárník a lékař ví, které a kdy použít. Podobně všechna náboženství obsahují podobné předpisy pro rituály, oběti, modlitby a podobně, ale lidská mysl bez pomoci shora nedokáže pochopit, co a jak má dělat.
Rozum má podle Haleviho své meze a náboženství není služebníkem filozofie [2] .
Již v expozici knihy se muslim a křesťan odvolávají na důkazy o zázracích se starými Židy. V budoucnu jsou rozvíjeny důkazy ze skupiny historických důkazů, z nichž hlavní je svědectví předané Židy o dávání Tóry na hoře Sinaj . Podle Haleviho by žádný podvodník nemohl přesvědčit celý lid, že k takové události, jako je Darování Tóry na hoře Sinaj , došlo, kdyby se tak nestalo. Tak to opravdu bylo [3] [4] .
Halevi polemizuje s racionalistickým názorem, že hodnota lidí je určena jejich rozumem a hodnotou pochopených pravd, což později našlo vyjádření v Maimonidesovi . Kuzari rozvíjí názor, že lidstvo bylo vždy rozděleno na dvě části, různé v hodnotě, jako jádro ořechu a jeho skořápka. Takže potomci Abrahama jsou jádrem a všichni ostatní jsou skořápkou. Pak se Izák také stane jádrem a Izmael a ostatní děti Abrahamovy se stanou skořápkou. Toto pokračuje až do vzniku lidu Izraele, který jediný je jádrem [5] . Dalším přirovnáním, které používá Halévy, je srdce v těle [6] .
Proroctví může být pouze v lidu Izraele a ani židovští proselyté toho nejsou schopni [7] . To potvrzuje zvláštní roli vyvoleného lidu. To, že je ve skromném stavu, nejenže nevyvrací jeho názory, jak si král původně myslel. Navíc všechna náboženství jsou hrdá právě na období ponižování a pronásledování, zvláště Izrael, který trpěl nejvíce.
Země Izrael je lepší než všechny země a i proroctví může být pouze v zemi Izrael, nebo alespoň v souvislosti s ní. Všichni Židé se modlí, aby se vrátili na Zemi. Když se král zeptal, proč tam tehdy nešli, rabín odpovídá, že se styděl, protože „všechny naše modlitby jsou jako cvrlikání špačka“, žádáme je, aby sesbírali, ale nechodíme [8 ] . Příběh končí odchodem židovského mudrce do Země Izrael, jak to udělal sám autor [9] .
Halevi důrazně odmítá Aristotelův názor , že svět byl vždy. Navíc odmítá jako nespolehlivé důkazy z Indie, že svět je starší, než vypočítali mudrci z Talmudu . Halevi interpretuje knihu „ Sefer Yetzirah “ jako starou knihu židovské moudrosti o struktuře přírody, a ne jako kabalisty, kteří ji považují za počátek kabaly .
Halevi podává řadu výkladů přikázání, včetně stavby svatyně. Porovnává Chrám s tělem, které podporuje duši, takže Chrám obsahoval Božskou Přítomnost. Kadidlový oltář odpovídá srdci, zvířecí oltář žaludku, levité svalům.
Kniha obsahuje mnoho zajímavých myšlenek, ovlivnila další směřování židovského myšlení a také poskytla Židům útěchu a podporu, takže není divu, že se stala jednou z oblíbených filozofických knih Židů [3] . Byl také přeložen do angličtiny , němčiny , francouzštiny [3] , stejně jako do ruštiny a samozřejmě do hebrejštiny . Kniha byla oceněna odpůrci aristotelismu , mnozí věřili, že právě tato kniha autenticky vyjadřuje zvláštní charakter judaismu [9] .
"Kuzari" je přirozeně zmíněn ve vynikajícím díle moderní literatury "The Khazar Dictionary " srbského spisovatele Milorada Paviće (vydáno v roce 1984).