Methyl

Methyl  je jednovazný radikál metanu . Je nutné oddělit částici - volný radikál CH 3 (částici s nepárovým elektronem ve vnějším orbitalu) a skupinu atomů - methylovou skupinu -CH 3 (označovanou také jako -Me), která je součástí chemická sloučenina.

Methylový radikál

Životnost je 0,0084 sekund (v proudu vodíku a při řídkosti 1-2 mm Hg) [1] , ale lze ji snížit nebo prodloužit pomocí katalyzátorů nebo inhibitorů.

Chemicky extrémně aktivní, snadno dimerizuje za vzniku ethanu

CH3 + CH3 → CH3 - CH3 _

Tvoří se ve volné formě v některých reakcích:

Pb(CH3 ) 4 ->(t) Pb + 4CH3 CH 3 COO -  - e - → CH 3 COO· CH 3 COO → CH 3 + CO 2 ↑ Cl2 ( hν nebo) -> 2Cl Cl + CH4 → HCl + CH3

Používá se v chemickém průmyslu při syntéze metanolu, formaldehydu, používá se k výrobě některých léků, jedů (formaldehyd), polymerních tkanin (dehydrogenace, polymethylen)

Methylová skupina

Je to substituent v mnoha organických sloučeninách. Také koncový substituent v uhlovodících . Zavedení methylové skupiny lze provést:

Et2NH + Mel -> Et2NMe *HI Me2CO + MeMgCl -> Me3C - O-MgCl RCOOH + CH2N2 → RCOOCH3 + N2 _

Zavedení methylové skupiny do sloučeniny zvyšuje lipofilitu látky.

Aktivita methylové skupiny je určena skupinou atomů, ke kterým je připojena. V alkanech je extrémně neaktivní.

Poznámky

  1. Berberova N. T. Ze života volných radikálů, CHEMISTRY 2000 . Získáno 1. února 2009. Archivováno z originálu 23. dubna 2006.
  2. Chlorace metanu  (nedostupný odkaz)
  3. S-ADENOSYLMETHIONIN . Získáno 1. února 2009. Archivováno z originálu 3. ledna 2010.

Viz také