Michajlova, Irina Michajlovna

Aktuální verze stránky ještě nebyla zkontrolována zkušenými přispěvateli a může se výrazně lišit od verze recenzované 27. srpna 2021; kontroly vyžadují 4 úpravy .
Irina Michajlovna Michajlova

Dr. prof. Mikhailova Irina, SPbU, 2012
Datum narození 26. června 1955 (ve věku 67 let)( 1955-06-26 )
Místo narození Leningrad , SSSR
Státní občanství  SSSR → Rusko 
obsazení překladatel, učitel
Ocenění a ceny

Martinus Nijhoff prijs 2019 RusPrix Award 2011 Nederland Literair Productie- en Vertalingenfonds 2005

Irina Mikhailovna Mikhailova (* 26. června 1955 , Leningrad ) je sovětská a ruská lingvistka , překladatelka nizozemské prózy a poezie, učitelka nizozemštiny a ruštiny. Doktor filologie, profesor katedry skandinávské a nizozemské filologie Filologické fakulty St. Petersburg State University .

Životopis

Mikhailova Irina Mikhailovna absolvovala školu v roce 1972. V témže roce byla otevřena nová katedra nizozemštiny na katedře skandinávské filologie Petrohradské státní univerzity [1] , kam nastoupila I.M.Michajlova. V roce 1977 Irina Mikhailovna obhájila diplomovou práci „Vývoj podmíněných trestů v nizozemštině“ pod vedením Igora Borisoviče Bratuse a získala červený diplom, načež byla pozvána k výuce nizozemského jazyka na pozici tzv. hodinového pracovník. Irina Mikhailova během roku spojila své pedagogické aktivity na univerzitě a práci v Knihovně Akademie věd a poté se plně věnovala pedagogické činnosti. O pět let později, v roce 1982, byla Irina Mikhailova díky pomoci a podpoře Valeryho Pavloviče Berkova přijata jako učitelka nizozemštiny na plný úvazek na katedře skandinávské filologie.

Poté Michajlova požádala o doktorát a zahájila výzkum historie konjunktivu v nizozemštině, nejprve pod vedením Michaila Ivanoviče Steblina-Kamenského a poté, po jeho náhlé smrti, pod vedením Valerije Pavloviče Berkova . Disertační práce „Historie konjunktivu v nizozemštině“ byla úspěšně obhájena v roce 1987.

S počátkem perestrojky v 90. letech a otevřením hranic bylo možné překládat beletrii a žurnalistiku, přijímat zakázky ze zahraničí i od zákazníků z Ruska. Zájem o překlady I.M. Michajlova a postupem času se stala jednou z nejvýznamnějších překladatelek z nizozemštiny v Rusku. Její hlavní oblastí zájmu je překládání poezie, ale také překládá prózu a publicistiku.

Zájem o překlad poezie následně vyústil v doktorskou disertační práci na téma „Jazyk nizozemské poezie a problémy básnického překladu“ [2] , napsanou pod vědeckým vedením Valerije Pavloviče Berkova . Doktorský titul Irina Mikhailovna Mikhailova byla udělena v roce 2009.

V roce 2011 byla oceněna cenou RusPrix [3] v nominaci „Osobní přínos k rozvoji kulturních vztahů mezi Nizozemskem a Ruskem“. Cena RusPrix je každoročně udělována organizacím, společnostem a jednotlivcům, kteří významně přispěli k rozvoji obchodních a kulturních vazeb mezi Nizozemským královstvím a Ruskem.

V současné době je Irina Mikhailovna profesorkou na St. Petersburg State University, kde vyučuje nizozemštinu a mnoho autorských speciálních kurzů, od úvodního fonetického kurzu nizozemštiny po střední nizozemštinu a kurz literatury a nizozemské poezie. V roce 2014 vyšla ve dvou dílech učebnice nizozemské literatury, kterou sestavila a editovala Michajlova [4] . Aktivně se také věnuje překladatelské činnosti [5] , zabývá se výzkumem v oblasti nederlandistiky [6] a je mentorem mnoha začínajících nizozemských studentů . Od roku 2019 se Irina Mikhailova stala vedoucí katedry skandinávské a nizozemské filologie.

V roce 2015 získala Irina Mikhailovna čestný titul [7] Královské akademie nizozemského jazyka a literatury v Belgii ( KANTL ). Akademie byla založena vládou Belgického království v roce 1886 jako autonomní a nezávislý orgán věnovaný studiu a propagaci nizozemského jazyka a literatury. Akademie má 30 řádných členů, 25 zahraničních čestných členů, včetně Iriny Mikhailovny, a několik vlámských čestných členů, jejichž počet se může lišit.

V roce 2020 byla Irina Mikhailova oceněna [8] [9] Překladatelskou cenou Martinuse Neuhofa , udělovanou za nejlepší překlad z nizozemštiny a do nizozemštiny. V rozhovoru poznamenala, že se jí obzvláště líbilo překládat díla Louise Coupera, a zdůraznila, že nizozemská literatura si zaslouží více pozornosti rusky mluvících čtenářů [10] .

Dobře Zo!

Dobře Zo! je učebnice ruštiny, kterou napsali Irina Mikhailova a Hans Boland speciálně pro studenty katedry nizozemštiny. Práce na Goed Zo! začala v roce 1995, kdy byla naléhavá potřeba vytvořit praktickou gramatiku nizozemského jazyka v ruštině. Iniciátorem tohoto projektu byl Nizozemec Hans Boland , který se studenty katedry pracoval jako rodilý mluvčí. Požádal o sponzorství nizozemskou jazykovou komunitu Taal Unie a jako spoluautorku vzal Irinu Mikhailovou. Na oba díly učebnice dostali autoři pouze rok a půl. V těchto napjatých termínech se jim podařilo nejen vytvořit materiály dvoudílné učebnice, ale také je otestovat na svých studentech.

Teoretickou částí se zabývala Irina Mikhailova - představení pravidel gramatiky a fonetiky a Hans Boland - sestavování cvičení a odpovědí na ně a také úvodní texty do lekcí. Úvodní kurz fonetiky (první lekce učebnice) měl být podle Taal Unie [11] stručný, neboť v nizozemské metodologii nemá fonetika prvořadý význam a v první řadě se student musí naučit mluvit . Autoři se snažili věnovat pozornost country studiím Nizozemí a Flander , takže učebnice obsahuje mnoho zajímavých faktů o historii a kultuře těchto zemí. První díl vytisklo ruské nakladatelství „Symposium“ ve španělské tiskárně. Druhý díl nebylo možné vytisknout hned, protože dotace byla okamžitě vydána autorům a peníze se odepisovaly v prodlení . Vyšlo teprve v roce 2004 v holandském nakladatelství Pegasus. Spolu s ním byl znovu vydán první díl a učitelská kniha s odpověďmi. Důležitou součástí tutoriálu je obsáhlý zvukový materiál, který doprovází celý první díl Goed zo!. Jedná se o 6 CD fonetických cvičení a znělých dialogů a textů z lekcí učebnice. Tyto materiály nahrál přítel Hanse Bolanda, holandský režisér a televizní moderátor Rick Saal. Dialogy, texty a některá cvičení namluvili různí nizozemští a vlámští umělci, takže výsledkem je velmi živý a vzrušující doprovod k učebnici. Všechna jména v učebnici, stejně jako interiéry popsané v úkolech, jsou převzaty ze života.

V roce 2005 vyšla učebnice "Goed zo!" získal ocenění Filologické fakulty Petrohradské státní univerzity jako nejlepší vědecká publikace roku [12] .

Publikovaná díla

Monografie
  1. Jazyk nizozemské poezie a problémy básnického překladu. Monografie. Petrohrad: St. Petersburg State University, 2007. 13,5 s.
Vědecké články publikované v předních ruských periodikách doporučených Vyšší atestační komisí Ministerstva školství a vědy Ruské federace
  1. O osudu nizozemské balady // Skandinávská filologie - Philologica Scandinavica. SPb., 2003. S. 162-175.
  2. O významu mimotextové informace ve vnímání básnického díla // Skandinávská filologie - Scandinavica. Problém. VII. SPB., 2004. S. 186-195.
  3. Báseň H.Marsmana "Vzpomínky na Holandsko" a její ruské překlady // Bulletin Petrohradské univerzity. Ser. 9, číslo 2. 2006. S. 3-12.
  4. Vondelova Óda "Rýn" a její ruský překlad // Skandinávská filologie - Scandinavica. Problém. VIII. SPb., 2006. S.161-171.
  5. Holandsko je rovinatá země? Obraz Nizozemska v ruských překladech nizozemské poezie // Skandinávská filologie - Scandinavica. Problém. IX. SPb., 2007. S. 175-188.
  6. O metodách a účelech analýzy básnických překladů // Bulletin Petrohradské univerzity . Řada 9. 2007. Číslo 3. Část II. s. 188-193.
  7. O jednom překladu nizozemského básnického textu v předpetrinovské době. Zkušenosti s lingvistickými analýzami // Bulletin Petrohradské univerzity. Řada 9. Vydání. 1. Část II. 2008, s. 167-171.
  8. K problémům jazyka a formy v překladech nizozemské poezie P. A. Korsakova (1790-1844) A. I. Herzen. Řada "Sociální a humanitní vědy". č. 10 (59). 2008, s. 135-141.
  9. O strategii překladů nizozemské poezie v raném sovětském období Izvestija Ruské státní pedagogické univerzity. I. A. Herzen. Řada "Sociální a humanitní vědy". č. 10 (59). 2008, s. 142-146.
  10. O překladech Josepha Brodského z nizozemského jazyka (zkušenosti lingvistické analýzy) // Bulletin Leningradské státní univerzity pojmenované po A. S. Pushkinovi. Vědecký časopis. č. 2 (12). Řada "Filologie". SPb., 2008. S. 49-60.
  11. O některých zákonitostech v nesrovnalostech mezi originálem a překladem (založeným na ruských překladech nizozemské poezie) // Bulletin of St. Petersburg University. Řada 9. 2008. Číslo 2. I. díl. Z.
  12. K překladatelské strategii E. V. Vitkovského (překlady z nizozemštiny) // Bulletin Petrohradské univerzity. Řada 9. 2008. Číslo 2. Část II. s. 175-180.
Články a výtahy zpráv publikované ve sbornících vědeckých prací a materiálů mezinárodních a celoruských vědeckých a vědecko-praktických konferencí a kongresů
  1. Nizozemská literatura v ruských překladech z konce 19. - počátku 20. století // Jazyky ​​a kultura. Konferenční materiály. M., 1995. S. 255-270.
  2. O způsobech překladu nizozemských substantivizovaných adjektiv a neadjektivních podstatných jmen do ruštiny // Sborník příspěvků z XXVII meziuniverzitní vědecké konference. Problém. 4. Petrohrad, 1998. S. 22-26.
  3. O slovních hříčkách, hádankách a dalších hádankách v poezii Herrita Kauvenara // Jazyk a kultury. Materiály konference "Belgie - Nizozemsko - Rusko". Druhé vydání. M., 1999. S. 75-87.
  4. A co monorimy? (O zkušenosti s překladem básně Martinuse Neuhofa „Avater“ do ruštiny). Materiály XXIII. meziuniverzitní vědecko-metodické konference Filologické fakulty. Číslo 5. Aktuální problémy teorie a praxe překladu. SPb, 1999. s. 43-48.
  5. O slovních hříčkách, hádankách a dalších hádankách v poezii Herrita Kauvenara // Literatura v zrcadle doby. Petrohrad, 1999. S. 138-150.
  6. Louis Cooperus v ruských překladech počátku 20. století // Rusko-Holandsko. Knižní spojení XV-XX století. SPb., 2000. S. 312-326.
  7. Karel van het Reve (1921-1999). Tam. str. 351-355.
  8. Nizozemská literatura v Rusku - proč? // Sborník příspěvků z XXIX. Meziuniverzitní vědecko-metodické konference učitelů a doktorandů. Problém. 8. Petrohrad, 2000, s. 46-48.
  9. Nizozemská literatura v ruských překladech konce 19. — počátku 20. století. Louis Cooperus // Začátek století. SPb., 2000. S. 214-233.
  10. O zkušenostech s autorizovaným překladem // Bulletin Ústavu cizích jazyků. č. 2,2000. SPb., 2001. S. 97-105.
  11. O vnímání nizozemské poezie v Rusku // Bulletin Ústavu cizích jazyků. č. 1. 2001. Petrohrad, 2001. S. 4-20.
  12. Оver Nederlandstalige literatuur in Rusland // Neerlandica extra muros. XXXIX, 1. února 2001. S. 1-14.
  13. Over het beeld van Belgie en Nederland in Rusland // Vertaling en Verbeelding. Gent, 2001. S. 57-60.
  14. Тwee zelfstandigheden aan weerszijden // Vertaling en Verbeelding. Gent, 2001. S. 72-84.
  15. Nizozemská literatura v ruštině: dvě století historie // Scheltyens V. Bibliografie nizozemské literatury v ruštině. Petrohrad: Aleteyya, 2003, s. 23-68.
  16. P. A. Korsakov - průkopník ruské netherlandistiky // Petrohrad a západní Evropa / Sborník článků, ed. Yu. N. Bespyatykh. SPB., 2003. S. 264-273.
  17. O případu Verheil a příběhu „Bouřka v Alpách“ // Komunikace rusko-nizozemské vědecké společnosti. Petrohrad: 2003. S. 292-298.
  18. Holandská poezie a její ruské překlady // Holandské obývací pokoje. Vydání 1 SPb., 2003. S. 112-125.
  19. Naarské Rusko přes Berlín. Over de Russische vertaling van "Allerzielen" // Taal en cultuur in vertaling. Antwerpen-Apeldoorn, 2004, s. 69-79.
  20. K překladu nizozemské poezie v 19. století // Sborník příspěvků z XXXIV. filologické konference. SPb., 2005. S. 41-47.
  21. Národní obraz světa a literární překlad // Aktuální problémy překladu a interkulturní komunikace. Kursk, 2005, s. 50-57.
  22. Vondels Rijnstroom stroomt door Rusland // De taal van Peter de Grote.. Leuven, 2006. S. 161-170.
  23. Over de Russische vertaling van Nederlandse poёzie en het beeld van Nederland v Rusku // Met het oog op Nederland. Amsterdam: Pegasus, 2007. S. 65-92.
  24. Guido Gezelle in het Russisch // Kunsttijdschrift Vlaanderen, 2007, č. 316 (juni). S. 34-38.
  25. Filip De Pillecyn: van de oevers van de Durme naar de oevers van de Neva // Filip De Pillecyn Studia III. Jaarboek van het Filip De Pillecyncomite. Hamme, 2007. S. 250-253.
články
  1. O holandských překladech, překladatelích, nakladatelích a čtenářích ruské literatury // Rusko - Nizozemsko: historie a modernita. Sborník příspěvků z mezinárodní vědecké konference 14. – 15. dubna 2010. Petrohrad, 2010, s. 182-193.
  2. Z dějin rusko-nizozemských literárních vztahů // Rusko a Nizozemsko v 17.-20. století: nové výzkumy a aktuální problémy. Sborník příspěvků z mezinárodní vědecké konference (Ústav obecných dějin Ruské akademie věd, 15. – 16. května 2013). M., 2014. S. 436-448.
  3. Jazyk poezie Hermana Hortera (1864-1927) a problém jejího překladu do ruštiny // Skandinávská filologie = Scandinavica. Problém. XI. SPb., 2011. C. 120-130.
  4. Ke 40. výročí holandské pobočky // Skandinávská filologie = Scandinavica. Problém. XI. SPb., 2012. S. 3-7.
  5. Z historie studia ruského jazyka v Nizozemsku // Skandinávská filologie = Scandinavica. Problém. XII. SPb., 2012. C. 139-147.
  6. "Foggy" obrazy Holandska v ruských překladech nizozemské poezie // Rusko-západ-východ. Literární a kulturní vazby. Mezietnické a mezikonfesní vztahy v ruské literatuře a folklóru. Problém. I. Petrohrad, 2013. S. 273-278.
  7. Hermeneutische Übersetzungsproblemen am Beispiel niederländisch-russische Lyrik Übersetzungen // Russische Übersetzungswissenschaf an der Schwelle zum 21. Jahrhundert. Berlín, 2013. S. 197-218.
  8. Mezi Západem a Východem. Svátek pro Wima Honselaara. Amsterdam 2012. (Pegasus Oost Europese Studies, č. 20.
  9. Michajlova Irina Van hee Miriam (vertaler) Uit liefde voor de kunst 14-20, 2011
  10. Pohled z Ruska: od „oktagonistů“ k „Dům u mešity“, [13] esej o holandské literatuře.
Vzdělávací, učební pomůcky, programy
  1. Boland H., Mikhailova I. M. Goed zo! Učebnice holandštiny. Kniha I. Petrohrad, 1997. 204 s. (autorský příspěvek 50 %).
  2. Boland H., Mikhailova I. M. Goed zo! Učebnice holandštiny. Kniha 1 / Ed.2-e. Amsterdam, 2005. 204 s.; Kniha 2. Amsterdam, 2004. 158 s. Kniha 3. Amsterdam, 2005. 106 s. (autorský příspěvek 50 %).
  3. Dějiny nizozemské literatury. Program kurzu. // Katedra skandinávské filologie. Výukové programy. SPb., 1999. S. 48-52.
  4. Stylistika nizozemského jazyka. Speciální program kurzu. Tam. str. 78-79.
  5. Základy teorie veršování a moderní nizozemská poezie. Speciální program kurzu. Tam. s. 79-81.
  6. Verheel K., Kuttenir P., Mikhaylova I.: Od "Reynarda lišky" k "Snu bohů". Dějiny nizozemské literatury. Ve 3 svazcích, Petrohrad: Alexandrie, 2014
Ruské jazykové příručky
  1. Prisma spreekwijzer Russisch (samen se setkal s Maarten Tengbergen). Utrecht, 1994
  2. Russisch voor zelfstudie (samen se setkal s JLI Fennell & Maarten Tengbergen). 11e Druk: Utrecht, 2012.
Kompilace a editace
  1. Časopis Zvezda, 2013, č. 6. Věnováno holandské kultuře.
  2. Od lišky Reynarda po sen bohů. Dějiny nizozemské literatury. Ve dvou svazcích. Petrohrad: Alexandrie, 2013.

Překlady

Próza

Jednotlivé knihy
  1. Johan Huizinga . O historických životních ideálech a jiné přednášky. Londýn: Overseas Publication Interchange Ltd., 1992. 220 s.
  2. Případ Verheil . Villa Bermond. Petrohrad: Zvezda , 1998. 256 s.
  3. A. F. T. van der Heyden . Bitva o Modrý most. Petrohrad: INA-Press, 1999. 248 s.
  4. Případ Verheil . Tanec po celém světě. Petrohrad, vydavatelství časopisu Zvezda , 2002. 272 ​​​​s.
  5. Mariet Meisterová. Kozí píseň. Petrohrad: Amfora, 2002. 270 s.
  6. Seis Noteboom . Vzpomínkový den. M.: Text, 2004. 400 s
  7. Max Welthuis. Žába a cizinec. M.: "Text", 2005. 24 s.
  8. Shurd Keiper. Kapesní nůž. Petrohrad: Petrohrad XXI století , 2006. 104 s.
  9. Maarten Bisheuvel. Mořské příběhy. Petrohrad: Limbus-press, 2008. 188 s.
  10. Vtip Van Leeuwen . Pipe! Moskva: Samokat, 2010.
  11. Případ Verheil . Sonáta "Bouře". Petrohrad: časopis Zvezda , 2010
  12. Obe Postma yn it Russysk - Obe Postma v ruštině / Uitgave Obe Postma Selskip. Ljouwert, 2011 (spoluautor s A. A. Purinem )
  13. Rudy van Danzig. Vzpomínka na Nurejeva . Kometní stopa. Petrohrad: Helikon Plus, 2011.
  14. Hagen H., Hagen M. Všichni vás milují! M.: KompasGid, 2011. (Spoluautor s M. Yasnovem)
  15. Ducateau F., Peten C. Den v muzeu. M.: Procházka do historie, 2014.
  16. Peter Van Gestel . Zima, když jsem vyrostl. M.: Samokat , 2014.
  17. Dům Schapmana K. Myškina. Sammi a Julia. M.: Procházka do historie, 2014
  18. Louis Cooper . Tajná síla. Petrohrad: Helikon Plus, 2014
  19. Louis Cooper . O starých lidech, o tom, co jde kolem. Petrohrad: Helikon Plus, 2016
  20. Karina Schapmanová. Myší domeček. Sammy a Julia v zábavním parku. M.: Procházka do historie, 2017
  21. Bart Muyart. Bratři. Moskva: Scooter , 2017
  22. Willem F. Hermans . Vzpomínky na anděla strážného. Petrohrad: Helikon Plus, 2018
  23. Karina Schapmanová. Myší domeček. Sammi a Julia v přístavu. M.: Procházka do historie, 2018
  24. Jan Terlau. Zima během války. Moskva: CompassGuide, 2020
Časopisecké publikace a publikace ve sbírkách
  1. Karel van het Reve. Moje vlastní smrt // Rusko-Holandsko. Knižní souvislosti 15.-20. století. Petrohrad: Evropský dům, 2000, s. 351-361.
  2. Seis Noteboom . Dopis (příběh) // "Ural", 2002, září. (asi 20 stran)
  3. Případ Verheil . Tanec kolem vesmíru. Fragmenty z knihy o Josephu Brodském . // "Hvězda". 2000. č. 5. S. 84-92.
  4. On je. Fragment o Josefovi // "Ural", 2001 č. 7. S. 209-218.
  5. On je "Bouřka v Alpách." Fragment // "Ural", září 2002. (asi 15 stran)
  6. On je. Fragment z příběhu "Bouřka v Alpách" // Rusko-Holandsko. Sdělení rusko-nizozemské vědecké společnosti. Petrohrad: Evropský dům, 2003, s. 296-307.
  7. Láska zůstává. (O Boris Ryzhy) // Znamya, 2005, N 1, s. 157-163.
  8. Jan Walkers . Ezauovy ruce (z "Terug naar Oegstgeest") // Zvezda, duben 2007. (asi 15 stran)
  9. Jan Walkers . Na křídlech proroků // Set het oog op Nederland. Lezingenbundel ter gelegenheid van het tienjarig bestaan ​​​​van het Nederlands Instituut v Sint-Petersburgu. Amsterdam: Uitgeverij Pegasus, 2007. S. 45-64.
  10. Jan Walkers . Nádherná třicátá léta. Z knihy. "Zpět k Uhstheistovi // Zahraniční literatura 2013. č. 10. S. 191-212.
  11. Gorter H. Poems (spoluautor s A. Purinem ) // Hvězda 2013 č. 6.
  12. Faveri H. Básně; Tonnus Oosterhof. Poezie. (Tamtéž).
  13. N. Bates, C. van het Reve, L. Kuperus. Próza. (Tamtéž).

Poezie

  1. Kauvenaar, Copland, Esther Jansma. Básně // " Star ", září 1996
  2. Copland. Almanach Urbi 1998. (asi 10 stran)
  3. "Básníci o Repinovi " (Brassinha, Hodein, Yellema, Copland, Oosterhoff, Ravi, De Waard a další) Groningen, 2002. (10 básní)
  4. Případ Awens. Hvězda , září 2003 (asi 7 básní)
Ve spolupráci s A. A. Purinem
  1. M. Neuhof . Pero na papíře. Petrohrad: Nakladatelství Filol. f-ta, 2003. 208 s.
  2. J. H. Leopold. Poezie. Petrohrad: Nakladatelství Filol. f-ta, 2005. 136 s.
  3. G. Geselle . Pokud srdce slyší Petrohrad: Nakladatelství Filol. f-ta, 2006. 176 s.
  4. G. Akhterberg . Óda na Haag. Petrohrad, nakladatelství Filol. f-ta, 2007. 148 s.

(Překlady obsažené v těchto knihách vyšly po částech také v časopisech Zvezda , Arion , Zaruzhnye zapiski a vyšly v tenkých bílých knihách, celkem bylo asi sedm časopiseckých publikací, asi pět bílých knih.)

Literatura faktu

knihy
  1. J. Driessen. Car Petr a jeho nizozemští přátelé. (1/2 dílu celé knihy, druhý díl přeložil D. Liverv). Petrohrad: Vzdělávání-kultura, 1996. 172 s.
  2. Kooymans L. Umělec smrti. Anatomické lekce Frederica Ruysche : Per. z holandštiny. Petrohrad: Nauka, 2008.
články
  1. J. P. Hinrichs. Ruská poezie o Nizozemí / Rusko-Holandsko. Knižní spojení XV-XX století. Petrohrad, Evropský dům, 1999, s. 44-68, 312-326
  2. J. Driessen. Byly nizozemské knihy 17. století o Rusku bestsellery? Tam. s. 186-196.
  3. J. van Heel. Putovní bibliofil. Johan Meerman v Petrohradě a Moskvě (1798-1800). Tam. s. 295-305.
  4. J. Driessen. Korespondence amsterodamského lékárníka Alberta Seby s chovateli Petrohradské Kunstkamery // Petr I. a Holandsko. Petrohrad: Evropský dům, 1997. S. 72-89.
  5. René Kistemaker. "Tady v očích vlnky z malých člunů" // Rusko-Holandsko. Sdělení rusko-nizozemské vědecké společnosti. Petrohrad: Evropský dům, 2003, s. 24-35.
  6. J. Driessen. Proč při prodeji nové kolekce Albert Seba v Amsterdamu…. / Tamtéž. s. 223-236.
Recenze knih
  1. Boulogne P. HET TEMMEN VAN DE SCYTH: DE VROEGE NEDERLANDSE RECEPTIE VAN FM DOSTOEVSKIJ. - Amsterdam: Pegasus, 2011. - 770 s. - (Pegasus Oost-Europese Studies. Vol. 17). // NOVÁ LITERÁRNÍ REVIZE 2012, č. 3.
  2. 1979: Jan Renkema. Schrijfwijzer // Internationale Neerlandistiek. 2012. Augustus. S. 55-57.

Poznámky

  1. ↑ Výročí: ​​40 let holandské pobočky St. Petersburg State University . Získáno 16. července 2022. Archivováno z originálu dne 16. listopadu 2017.
  2. ↑ I. M. Michajlova. Jazyk nizozemské poezie a problémy básnického překladu (abstrakt). Vědecká elektronická knihovna disserCat. Získáno 16. června 2017. Archivováno z originálu 18. března 2017.
  3. ↑ Cena RusPrix. Laureáti . rusprixaward.nl. Staženo: 6. října 2019.
  4. ↑ Symposium Publishing: Historie nizozemské literatury  (nepřístupný odkaz)
  5. ↑ Osobní profil I. Mikhailové na stránkách Nizozemského literárního fondu . Získáno 26. června 2015. Archivováno z originálu 5. března 2016.
  6. ↑ Mikhailova Irina Mikhailovna - Skandinávská filologie . Získáno 6. října 2019. Archivováno z originálu dne 3. listopadu 2019.
  7. ↑ Michajlová, Irina  (n.d.) . Koninklijke Academie voor Nederlandse Taal en Letteren . Koninklijke Academie voor Nederlandse Taal-en Letterkunde. Získáno 29. března 2022. Archivováno z originálu dne 28. října 2020.
  8. ↑ Profesorka Petrohradské státní univerzity Irina Michajlová byla oceněna čestnou cenou za překlad  (ruština)  ? (17.12.2019). Získáno 23. října 2020. Archivováno z originálu dne 27. října 2020.
  9. ↑ Překladatelka Irina Mikhailova získala prestižní Neuhofovu cenu . samokatbook.ru _ Získáno 23. října 2020. Archivováno z originálu dne 27. října 2020.
  10. ↑ Překladatelka Irina Mikhailova: „Tyto knihy pomáhají vidět zevnitř, co je válka“  (ruština)  ? (14. 8. 2020). Získáno 23. října 2020. Archivováno z originálu dne 26. října 2020.
  11. ↑ Taalunie, jazyková unie Nizozemska, Flander a Surinamu . Získáno 26. června 2015. Archivováno z originálu 30. června 2015.
  12. ↑ Jde to! Deel 1 . Nakladatelství Pegasus. Datum přístupu: 16. června 2017.
  13. ↑ časopis ZVEZDA . zvezdaspb.ru. Získáno 6. října 2019. Archivováno z originálu dne 28. září 2020.

Odkazy

  Přejděte na položku Wikidata