Lingala

lingala
vlastní jméno lingala
země Republika Kongo , Demokratická republika Kongo , Středoafrická republika , Angola
Celkový počet reproduktorů 2 139 202 (2000, odhad)
Klasifikace
Kategorie Africké jazyky

Makrorodina Niger-Kongo

Benue-konžská rodina Bantoidní větev Bantuská skupina Zóna C skupina Bangi-ntomba
Psaní latina , mandombe
Jazykové kódy
GOST 7.75–97 řádek 395
ISO 639-1 ln
ISO 639-2 lin
ISO 639-3 lin
WALS lin
Etnolog lin
Linguasphere 99-AUI-f
Guthrie C36d
IETF ln
Glottolog ling1263
Wikipedie v tomto jazyce

Lingala (zřídka Ngala ) je bantuský jazyk používaný v Demokratické republice Kongo (hlavně na severozápadě) a v Republice Kongo . Celkově jí mluví více než 10 milionů lidí (ačkoli lingala zdaleka není pro všechny původní). Podle klasifikace Malcolma Gasriho je lingale přiřazen kód C.36D, podle klasifikace SIL  - C40.

Historie

Základem lingalštiny je dialekt Bobanga , kterým se dříve mluvilo podél Konga od Lisaly po Kinshasu a používal se jako jazyk obchodu před vytvořením Svobodného státu Kongo . S příchodem Evropanů se bobangi rozšířilo, částečně proto, že je používali Evropané a překladatelé přivezení z kolonií ve východní Africe. Bobangi, nazývaná Bangala , se stala jazykem správy a misionářské práce . Počátkem 20. století začali misionáři z Kongregace Neposkvrněného Srdce Panny Marie „očišťovat“ jazyk a snažili se jej přiblížit jiným místním dialektům. V procesu tohoto „očištění“ se název Bangala změnil na Lingala ( předpona li- byla vypůjčena z jednoho ze sousedních jazyků). Tento termín byl poprvé použit v roce 1903 .

Slovní zásobu lingalštiny výrazně ovlivnily evropské jazyky, především francouzština a portugalština , ale také angličtina a holandština .

Abeceda

V jazykové abecedě lingala je 35 písmen a digrafů . Písmena r a h se používají v přejatých slovech.

Tóny jsou označeny superalfabetickou diakritikou .

Možnosti Příklad
A A á ǎ nyama, matata, sâmbóle, libwǎ
b B biso
C C ciluba
d D madɛsu
E E é ê ě komeka, mesa, kobênga
ɛ Ɛ ɛ́ ɛ̂ ɛ̌ lɛlɔ́, lɛ́ki, tɛ̂
F F lifuta
G G koganga
gb GB gbagba
h H bo h lu (bohrium)
i já n o ǐ wápi, zíko, tî, esǐ
k K kokoma
l L kolala
m M kokoma
mb Mb kolamba
t.t MP limpa
n N linoleum
nd Nd ndeko
ng Ng ndengé
nk Nk nkama
ns Ns nsɔmi
nt Nt ntaba
ny Ny nyama
nz Nz nzala
Ó Ó ó ô ǒ moto, songóló, seko
ɔ Ɔ ɔ́ ɔ̂ ɔ̌ sɔsɔ, yɔ́, sɔ̂lɔ, tɔ̌
p p pɛnɛpɛnɛ
r R Mala Riya _
s S kopeša
t T tata
u U u butu, kouma
proti PROTI kovanda
w W kawa
y Y koyeba
z Z kozala

Literatura

Odkazy

  Přejděte na položku Wikidata  Slovníky a encyklopedie
V bibliografických katalozích