Praskající oheň

praskající oheň
vědecká klasifikace
Doména:eukaryotaKrálovství:ZvířataPodříše:EumetazoiŽádná hodnost:Oboustranně symetrickéŽádná hodnost:protostomyŽádná hodnost:LínáníŽádná hodnost:PanarthropodaTyp:členovciPodtyp:Tracheální dýcháníSupertřída:šestinohýTřída:HmyzPodtřída:křídlatý hmyzInfratřída:NovokřídlíPoklad:Polyneopteračeta:OrthopteraPodřád:Orthoptera krátkoroháInfrasquad:AcridideaNadrodina:KobylkyRodina:opravdové kobylkyPodrodina:OedipodinaeKmen:LocustiniPodkmen:LocustinaRod:Psophus Fieber , 1853Pohled:praskající oheň
Mezinárodní vědecký název
Psophus stridulus ( Linné , 1758 )
Synonyma
  • Gryllus stridulus  Linnaeus, 1758
stav ochrany
Stav iucn3.1 LC ru.svgLeast Concern
IUCN 3.1 Least Concern :  16084568/1

Můra práskavá [1] ( lat.  Psophus stridulus ) je hmyz z čeledi sarančat z řádu Orthoptera .

Popis

Délka těla samců je 23-25 ​​mm, samice - 30-40 mm. Zbarvení ochranné, maskovací, hnědošedé. Elytra kožovitá, neprůhledná, u samic kratší než u samců, nepřesahuje kolena zadních končetin. Zadní holenní kosti hnědé nebo černé, se světlým prstencem na bázi. Výrazným znakem jsou rumělkově červená křídla [2] , jasně blikající při letu samce, pro něž můra dostala své jméno. Během letu navíc sameček můry vydává hlasité praskání, připomínající zvuk dřevěného chrastítka . Předpokládá se, že tento zvuk při letu vytvářejí křídla, na kterých je silně zploštělých několik podélných žil [1] . Přestože samci dobře létají, samice můr nelétají vůbec, takže schopnost šířit se na nová území a kolonizovat je je u tohoto druhu nízká [3] .

Samci cvrlikají pomocí stridulačního aparátu, který se skládá z hladkého okraje na stehenní kosti zadní nohy a tuberkul na přední žíle elytronu.

Rozsah a stanoviště

Můra třesavá je rozšířena téměř po celé Evropě, kromě její severní části a nejjižnějších oblastí, na Kavkaze , v jižní Sibiři až po Korejský poloostrov . Žije v lesostepích , listnatých a smíšených lesích, kde se vyskytuje na okrajích lesů . Obývá také pustiny , suché travnaté plochy s řídkou vegetací, s římsami skal a valy štěrku, písečnými dunami , slunnými horskými svahy [3] .

Zabezpečení

Celkový počet můr klesá, na mnoha místech se stal vzácným a je uveden v různých regionálních červených knihách. V Belgii a Nizozemí již třesavka vyhynula. Ohrožený v Německu a Švédsku , zranitelný v Polsku a Švýcarsku a  téměř zranitelný v Rakousku . Je to ohrožený druh v severní Francii . Je zařazen do Červeného seznamu ohrožených druhů Karpat (Karpatský červený seznam lesních biotopů a druhů) jako zranitelný druh v jejich polské části a blízký zranitelným v české , ukrajinské a maďarské části [4] . V některých zemích, jako je Finsko a Německo, jsou přijímána zvláštní opatření na ochranu tohoto druhu. Vyskytuje se také v mnoha chráněných oblastech. Hlavní hrozbou pro molice je ničení biotopů, orba neobdělávané půdy a další přeměna na zemědělskou půdu, dále intenzivní pastva, výsadba lesními plantážemi [3] .

Poznámky

  1. ↑ 1 2 Pravdin F.N. Order Orthoptera (Orthoptera) // Život zvířat . Svazek 3. Členovci: trilobiti, chelicery, tracheální dýchači. Onychophora / ed. M. S. Gilyarová , F. N. Pravdina , kap. vyd. V. E. Sokolov . - 2. vyd. - M. : Vzdělávání, 1984. - S. 185. - 463 s.
  2. ↑ Bei-Bienko, 1964 .
  3. ↑ 1 2 3 Hochkirch, A., Willemse, LPM, Rutschmann, F., Chobanov, DP, Kleukers, R., Kristin, A., Presa, JJ & Szovenyi, G. 2016. Psophus stridulus Archivováno 11. září 2018 na Wayback Machine . Červený seznam ohrožených druhů IUCN 2016.
  4. ↑ Krištín A., Iorgu IS Červený seznam kobylek, cvrčků a cvrčků (Orthoptera) Karpat // Karpatský červený seznam lesních biotopů a druhů / Kadlečík J. (ed.). - Banská Bystrica: Štátna ochrana prírody Slovenskej republiky, 2014. - S. 196-197. — 234 s. - ISBN 978-80-89310-81-4 .

Literatura