Orlov, Vladimír Alekseevič
Aktuální verze stránky ještě nebyla zkontrolována zkušenými přispěvateli a může se výrazně lišit od
verze recenzované 29. prosince 2021; kontroly vyžadují
3 úpravy .
Vladimir Alekseevič Orlov ( bělorusky Uladzimir Alyakseevich Arlow , nar. 25. srpna 1953 , Polotsk ) je běloruský prozaik, básník a historik.
Životopis
Absolvoval Historickou fakultu Běloruské státní univerzity (1975). Působil v Novopolotsku jako učitel dějepisu, dopisovatel , vedoucí oddělení, zástupce redaktora městských novin " Khimik ", po přestěhování do Minsku - redaktor nakladatelství " Mastatskaya Litaratura " (1988-1997). Od roku 1988 v Běloruské lidové frontě byl dvakrát zvolen do Seim Běloruské lidové fronty. Nyní bezpartijní. řeckokatolická. Žije v Minsku.
Kreativita
V poezii debutoval ve studentském samizdatovém časopise "Blakitny Likhtar" (Nopolotsk , 1973). Během studií na Běloruské státní univerzitě se stal jedním z iniciátorů vydání samizdatového literárního almanachu Milavitsa (1974-1976 ) v Minsku , kvůli kterému byl povolán do KGB na „preventivní jednání“. Spolu s V. Mudrovem se v 70. – 80. letech 20. století podílel na kopírování a distribuci řady tehdy zakázaných běloruských publikací, mezi nimiž byl V. Lastovského „Raseyskaja-běloruský (Kryўskі) slounіk“ .
Slávu přinesla próza, díla historických námětů, poté na sebe upozornil jako svébytný esejista a básník.
Autor mnoha knih prózy, poezie, historických esejů a esejů.
Díla V. Orlova byla přeložena do mnoha jazyků, včetně angličtiny , němčiny , polštiny , švédštiny , češtiny , ukrajinštiny , maďarštiny , francouzštiny , rumunštiny , ruštiny , estonštiny , litevštiny , lotyštiny , slovenštiny , gruzínštiny atd. Esej přeložená ve více než 25 jazycích napsaný v roce 1990 "Nezávislost je ...".
Autor scénářů k vědeckým dokumentárním filmům Eufrosyne z Polotsk, Labyrinty z Polotsk, Simeon z Polotsk ad.
Přeložil z ruštiny do běloruštiny knihu „Tam byla taková vesnice“ od Nikolaje Ulasčika (1989), z ukrajinštiny do běloruštiny knihy Valeryho Ševčuka „ Vražda Petra neznámého“ (1993) a Alexandra Irvance „Rivne/Rivne“ ( 2007).
„Vladimir Orlov je mistr historické prózy, ironický esejista. Jeho filigránské mistrovství ve stylu a hrubý humor z něj udělaly jednoho z nejoblíbenějších spisovatelů v zemi.“ (časopis "ARCHE")
Bibliografie
- Hezký den, May Shypshyna. Apoviadanny, apovest. - Mn., 1986
- Den, Kali ўpala strala. Apovests i apovedanny. - Mn., 1988
- Asvetnitsa z rodiny Usyaslav. Ephrasinnia Polatskaya. - Mn., 1989
- Dokud svíčka nezhasla. Vedení a příběhy. - M., 1990
- Tam za dzvyarymou. Vrcholy prózy. - Mn., 1991
- Setkání na manévrech. Apoštol. Apokalypsa. - Mn., 1992
- Eufrasia Polatskaja. Eufrosyne z Polotsku. - Mn., 1992
- Prysud vykanaў nevyadomy. Ignat Gryniavitsky. - Mn., 1992
- „Přísně tajné“, Albo Adzin ve třech tvářích. Literární a veřejné články. Ese. - Mn., 1992
- Milost prince Geranima. Apovesti. Apokalypsa. - Mn., 1992
- Můj radavod a pyataga kalena. Ese. - Mn., 1993
- Pět mužů u lesníka. Apovesti. Apokalypsa. - Mn., 1994
- Tayamnitsy z historie Polatsku. - Mn., 1994, 2000, 2002
- Fauna sněhu. Vrcholy. - Mn., 1995
- Tajemství historie Polotsk. - Mn., 1995
- Adkul je náš druh. Apokalypsa. - Mn., 1996; Vilnia, 2000, 2003
- Requiem za benzín. Apovesti. Apokalypsa. - Mn., 1998
- Boží auto na páté avenue. Ese. - Mn., 1998
- Životodárný symbol Dne otců. Historie Kryže sv. Eufrazina z Polatska. Životodárný symbol vlasti. Historie kříže sv. Eufrosyny z Polotska. - Mn., 1998
- Čtyřicet let běloruské historie. 862-1918. Padzei. Termíny. Ilustrace. (Na suverenitě Genadzem Saganovičů). - Vilnya, 1999, 2000, 2002
- Eufrasia Polatskaja. Zhytssyapіs i dalsevedavanne spadchyna Asvetnitsa. - Mn., 2000
- Requiem dla pily motorowej. — Bialystok, 2000
- Deset století běloruské historie. 862-1918. Vývoj. Termíny. Ilustrace. (Spoluautorem s Genadzem Saganovich). — Vilnya, 2001
- Sny o císaři. Apokalypsa. Apovesti. Ese. - Mn., 2001
- Země Bělorusko. Ilustrovaná historie. — Marcin (Slavakia), 2003, Bratislava, 2012, 2013
- Řád bílé myši. Apovesti. Apokalypsa. - Mn., 2003, 2013
- Adkus galava varone. Ese. - Mn., 2003
- Kahanak yae vyalikastsi. Gіstarychnya pavyadnі. Ese. - Mn., 2004
- Morová hodina. Historickí apoštolové. Apokalypsa. - Mn., 2005
- Requiem za motorovou pilu. — Kyjev, 2005
- Slants of Ganibal. Vybrané eseje. - Mn., 2005
- Polatské peklo, světlo je ztlumené. Historické eseje. - Mn., 2005
- Kochanek jej wysokości. — Vratislav. 2006
- Trajekt přes kanál La Manche. Vrcholy. - Mn., 2006
- Morová hodina. Aўdyeknіga. - Mn., 2006
- Jména svobody. — Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svaboda, 2007, 2009, 2015, 2020
- Adkul je náš druh. Aўdyeknіga. - Mn., 2007
- Tayamnitsy z historie Polatsku. Aўdyeknіga. - Mn., 2008
- Sny o císaři. Aўdyeknіga. - Mn., 2008
- Palestinci. Aўdyeknіga. - Mn., 2008
- Trajekt přes kanál La Manche. Aўdyeknіga. - Mn., 2008
- Řád bílé myši. Aўdyeknіga. - Mn., 2008
- Tayamnitsy z historie Polatsku. - Mn., 2008.
- Prom przez kanál La Manche. — Gdaňsk, 2009
- Přesto se dříve změnila pouze jména. - Mn., 2009
- Pole La Dzikaga. Gіstarychnya pavyadnі. Apoštol. Ese. - Mn., 2010
- Jména svobody. Aўdyeknіga. - Mn., 2011
- Tajemství historie Polotsk. - Mn., 2012
- Pakul lyatsіts strala. — Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svaboda, 2012
- Svetsyatstsa okna dy nikdo pro ně. - Mn., 2012
- Kraіna Bělorusko: Litevské knížectví Vyalіkae. Ilustrovaná historie. — Bratsislava, Slavakia, 2012, 2013
- Země Bělorusko. Ilustrovaná historie. — Bratislava, 2013
- Tato země se jmenuje Bělorusko. Ilustrovaná historie. — Bratislava, 2013
- Země Bělorusko. Ilustrovaná historie — Bratislava, 2012, 2013
- Polatské peklo, světlo je ztlumené. Můj Polačák, kolébka světa - Mn., 2014
- Patria aeterna: apaviadańni — Miensk, 2015
- Aichyn: malá historie. Peklo Ragneda a Kastjushki. Maštěk Pavel Tatarník. —Mn., 2016, 2017, 2019
- Tanec nad městy. Tři apovesci - Mn., 2017
- Země Lv. Vrcholy. — Mn., 2018
- Mohu se stát špiónem. Vybraná próza. Minsk, 2018
- Wustrytsy a pátý ranіtsy. Vybrané eseje. Minsk, 2018
- Archivaryus válka. Historická próza. Minsk, 2018
- Tanec ve městech. Próza aposhnih bastardů. Mn, 2018
- Bělorusko. Epocha litevského velkovévodství. Ilustrovaná historie. — Vilnius, 2018
- Fascinace Běloruska. Illustrierte Geschichte eines unbekannten Landes. — Vilnius, 2018
- Budova Paruchnik Pyatrovich a praparshchyk. Balady - Mn., 2018
- Porucznik Piatrowicz a chorąży Duch. Ballady-Lublin, 2021
- Stejně jako předtím se jména změnila. Virshi – Kyjev, 2021
- Okraj s mentolovým aroma. Krátká próza – Lvov, 2021
Ocenění
- 1986 - Cena Lenina Komsomola Běloruska za knihu "Dobrý den, May Shypshyna."
- 1990 - Medaile Francyska Skaryny " za přínos k rozvoji tématu historické minulosti Běloruska v literatuře ."
- 1993 - Cena za nakladatelství Vladimira Korotkeviče za knihy Euphrasian Polatskaya a Rendezvous at Maneuvers.
- 1996 - Literární cena pojmenovaná po Francisi Bogushevichovi z běloruského centra PEN za knihu "Tayamnitsy Polatskaya history".
- 1998 - Cena Společnosti svobodných spisovatelů "Clay Veles" za knihu "Boží kolotoč na Páté Avenue".
- 2004 - Cena Borise Kita (Německo).
- 2006 - Cena Zlatá Litara za sbírku básní "The Ferry Praz the La Manche".
- 2010 - Mezinárodní cena „Evropský básník svobody“ (Polsko) za knihu „Trajekt přes Lamanšský průliv“.
- 2015 - Cena časopisu "Dzeyaslov" "Zlatý apostrof" za příběh "Tanec nad městy".
- 2015 - Stříbrná medaile „Zasłużony Kulturze Gloria Artis“ (Polsko).
- 2016 - Mezinárodní literární cena "Aleko" (Bulharsko).
- 2016 - Literární cena Aleše Adamoviče běloruského centra PEN za knihu „Jména svobody“.
- 2017 - Cena Tsetka za knihu „Aichyna: malá historie. Peklo Ragneda a Kastjushki.
- 2018 - Literární cena Jerzyho Giedroyce za knihu "Tanec nad městy".
- 2019 - Medaile „100 let Běloruské lidové republiky“ ( Rada Běloruské lidové republiky ) [1]
Poznámky
- ↑ Aleksievich, Antonchyk, Arlow, Haretsky, Shushkevich byli uznáni medailí „100 bastardů BNR“. FOTA (bělorusky) . Rádio Svoboda. Získáno 19. října 2019. Archivováno z originálu dne 23. června 2019.
Odkazy
Slovníky a encyklopedie |
|
---|
V bibliografických katalozích |
---|
|
|