Paoliid

†  Paoliidae

Rekonstrukce levého křídla Pseudofouquea cambrensis
vědecká klasifikace
Doména:eukaryotaKrálovství:ZvířataPodříše:EumetazoiŽádná hodnost:Oboustranně symetrickéŽádná hodnost:protostomyŽádná hodnost:LínáníŽádná hodnost:PanarthropodaTyp:členovciPodtyp:Tracheální dýcháníSupertřída:šestinohýTřída:HmyzPodtřída:křídlatý hmyzInfratřída:NovokřídlíPoklad:Polyneopteračeta:†  Paoliidae
Mezinárodní vědecký název
Paoliida Handlirsch , 1906
Synonyma
Geochronologie 326-313 Ma
milionů let Doba Éra Aeon
2,588 Upřímný
Ka F
a
n
e
ro z
o o y
23.03 Neogenní
66,0 paleogén
145,5 Křída M
e
s
o
s
o
y
199,6 Yura
251 triasu
299 permský paleozoikum
_
_
_
_
_
_
_
359,2 Uhlík
416 devonský
443,7 Silurus
488,3 ordovik
542 kambrium
4570 Prekambrium
◄Dnes ◄Křída-
vymírání paleogénu ◄Triasové vymírání ◄Hromadné permské vymírání ◄Devonské vymírání ◄Ordovik-silurské vymírání ◄Kambrická exploze

Paoliid [1] , neboli protopteres ( lat.  Paoliida ) , je nejstarším řádem křídlatého hmyzu (Pterygota). Známý od namurského věku z období karbonu (326-313 milionů let) [2] .

Popis

Paoliidní pozůstatky byly nalezeny v Severní Americe (východně od USA ) a v Evropě ( Anglie , Belgie , Německo , Nizozemsko , Wales, Česká republika ) [2] .

Většina druhů je známa pouze z předních křídel , u některých druhů jsou známa i zadní křídla. Dosud nebyly nalezeny žádné zbytky těla, což činí objem a hranice oddělení velmi nejasné. V současné době je oddělení charakterizováno následovně. Křídla jsou zpravidla velká (5-10 cm dlouhá) a široká, mechanicky nespecializovaná, nekostalizovaná, často se špičatým vrcholem a konvexním předním okrajem; přední krajkovitý, zadní úzce trojúhelníkový. Venace je špatně diferencovaná jak z hlediska tloušťky žil, tak jejich polohy v membráně. I radiální kmen, u jiného hmyzu výrazně ztluštělý, se zde často svou tloušťkou téměř neliší od ostatních vrstev. Výrazně konvexní pozici na křídelní desce zaujímá obvykle pouze R a CuA, výrazně konkávní Sc a v menší míře CuP, ostatní žíly jsou víceméně neutrální. Na zadních křídlech paoloidů jsou všechny žíly po R téměř stejně mírně konkávní. Byla zaznamenána nízká stabilita žilnatosti (např. se může výrazně lišit na pravém a levém křídle jednoho páru). Křídla mnoha protoptérů jsou silnější než křídla jiného okřídleného hmyzu, připomínající listy rostlin. Podobnost je umocněna nepravidelnou sítí archediktií.

Na základě polohy křídel na dvou otiscích entomologové předpokládají, že protoptery byly schopny skládání střechy. Může však být chybné, pokud je také interpretováno jako počáteční deformace zbytků hmyzu. Anální oblast paoliidního křídla je nepružná a mírně rozšířená, což také naznačuje absenci mechanismu skládání křídla.

Některé známky žilnatosti oddělení jsou také vysledovány u mnoha dalších skupin hmyzu. To naznačuje, že protoptéři byli rodovou formou všeho ostatního okřídleného hmyzu.

Taxonomie

12 druhů, 9 rodů, 2 čeledi [2] :

Poznámky

  1. ↑ Kaplin V. G. Historické rysy vývoje nadzemních rostlinných orgánů volně žijícím hmyzem (Insecta)  // Journal of General Biology. - 1995. - T. 35 , č. 3 . - S. 346-379 . — ISSN 0044-4596 .
  2. ↑ 1 2 3 Prokop J., Nel A. Enigmatická paleozoická kmenová skupina: Paoliida, označení nových taxonů svrchního karbonu České republiky (Insecta: Paoliidae, Katerinkidae fam. n.)  (anglicky)  // African Invertebrates . - 2007. - Sv. 48, č.p. 1 . - str. 77-86 .