| Rurik | |
|---|---|
| Související články |
|
Rurik (z pragermánského * Hrōþirīks jako „Slavný vládce“ z hrōþ „Sláva“ + rīks „Vládce“, v runách se často píše se zjednodušenou fonetikou ruʀikr ) – jméno, které v této podobě vzniklo nejspíše v 8. stol. a je nejlépe známý pro takové postavy jako princ Rurik a Rorik z Jutska . [1] [2] „Rurik“ je slovanská forma čtení jména s úpravou do zjednodušené podoby germánské fonetiky „ru-rik“, kterou se řídilo v runách a Vikingech.
V současné době je jméno Rurik ve své původní antické podobě v oběhu ve Finsku, Dánsku, Švédsku a na Islandu [3] . Moderní populární španělská forma jména je odvozená forma „ Rodrigo “. Germánské jazyky často používaly odvozenou formu jako Roderick . [čtyři]
Zpočátku mělo jméno mnoho podob. Velké množství odvozených tvarů od jména je způsobeno tím, že germánský kořen hrōþ je tradičním základem pro tvorbu velkého množství germánských jmen v germánských jazycích. [5] Samotný kořen hrōþ je variantou ještě starodávnějšího germánského kořene hrōþiz ve výslovnosti Franků , ve skandinávských jazycích přechází do trochu jiné fonetiky hróðr, což vám umožňuje číst jej v balto- Slovanské jazyky kvůli nedostatku přímého fonetického analogu v hromadných možnostech: "ryu", "ryo", "ro", "ru".
Složené názvy s hrōþ jako prvním kořenem: [6]
Nestor používající hláskování „Ru-rik“ [7] byl tedy docela blízký zjednodušené germánské fonetice, kde zjednodušená verze hrōþ obvykle zní jako „ru-“ v archaické podobě, a protože „r“ je měkčí než ruština , použití "ryu-", zejména s ohledem na algiz na runách (viz níže). Podobné zjednodušené fonetické zkratky ru- nebo hru- (tedy téměř nečitelné h) se používají i na vikingských runových kamenech: ru-Rikr, hru-RikR.
Použití -riks pro tvoření slov na konci složeniny naznačuje charakteristickou etymologii pro protogermánštinu . [8] Podobně jsou utvořeny desítky vikingských jmen s doplněním koncového „r“ podle skandinávské výslovnosti: AlfríkR, AlríkR, EyríkR, FreyríkR aj. Ze v současnosti populárních jmen je tento prastarý kořen dobře slyšet v jméno Eric ( Scand. Eiríkr). U jiných moderních jmen, jako je Richard , není okamžitě možné uhodnout původní podobu jména s tímto kořenem jako „rik-hard“. [9]
V protogermánském jazyce mělo slovo -riks význam „vládce“, ale má sémantickou konotaci, s jejíž pomocí vládne. Současně s tímto slovem se v protogermánštině označovali panovníci slovem kuningaz , z něhož je odvozeno novodobé anglické slovo king (král). V protogermánštině byl mezi těmito termíny sémantický rozdíl. Kuningaz - z kunją + * -ingaz , nebo "člověk z rodu", to znamená, kdo se dostal k moci na základě příslušnosti k nějaké vládnoucí dynastii na základě práva dědictví.
Původní slovo riks je ještě starší než protogermánská koncovka -riks a sahá až do protoindoevropského jazyka a je odvozeno od *rī-, tedy řezat. [10] Všimněte si, že ruské slovo „ cut “ je také odvozeninou od *rī-, které pochází z proto-indoevropštiny prostřednictvím praslovanského jazyka (staroruský cut /rěːʒati/ se shoduje s praslovanským slovem). Riks sám znamenal řezný předmět nebo nástroj, který se používá k řezání. Z tohoto kořene vzniklo litevské slovo rỹkas v původním starověkém významu jako „nástroj“ nebo původní význam dánského riekt jako řezat nožem. [10] Jinými slovy, -riks - v pragermánštině - doslova zní jako "člověk-řezač" (srovnej s " rozparovačem ") nebo "válečník-vládce", který se dostal k moci silou zbraní, popř. spíše vůdce tlupy válečníků a významově je co nejblíže modernímu anglickému slovu náčelník nebo ruskému slovu „ ataman “ [8] [11] Později začalo ztrácet svůj původní význam a začalo být použit ve smyslu vůdce, mocného a bohatého. [8] V budoucnu bude z významu „bohatý“ moderní slovo v germánských jazycích „bohaté“. [12]
V amatérské lingvistice se někdy pokoušejí prostřednictvím konsonance odvodit z nesprávného použití pádů kořene jako -riks a latinského rex , čímž dostanou spojení jména Rurik s Římskou říší . Ale to není pravda, protože rex je utvořen z jiného protoindoevropského slova *reg- , které má jiný význam jako „správně“ nebo „pohybovat se správným směrem“. [13]
Xantenské letopisy, v záznamu pořízeném mnichem v roce 873, ve skutečnosti současníkem jednoho z Ruriků - Rorika z Yutladu , jej podle skutečných událostí popisují pro nájezdy jako "vřed křesťanství". Letopisy se však k nám dostaly až v pozdějších opisech z 15. století, což vedlo k tomu, že písaři zavedli do textu zkreslení. Paleografie ukazuje, že se také jedná o kopii zkompilované s pravopisnou charakteristikou 11. století [14] Pro etymologii jména Rurik to představuje problém, protože nevíme, jaké pravopisné změny byly provedeny dvakrát v 11. a 15. století vzhledem k původnímu textu napsanému současníkem tohoto Rurika.
Písemná zmínka o jméně se nachází na kameni U 413 v kostele Norrsund , pravděpodobně náhrobku, v následujícím záznamu:
ulfr + lit kiara merki eftiʀ iarut sun sin en : biarn : ok ruʀikr eftiʀ broþur sin
Což doslova zní jako "Ulf nařídil udělat pomník Jorundovi, jeho synovi a Bjornovi a Rurikovi jeho bratrovi." [15] [16] [17]
Švédští badatelé run poznamenávají, že není pochyb o tom, že nápis zní jako Rurik, a poznamenávají, že se jedná o velmi vzácnou, ale ne jedinou zmínku o jménu Rurik na runových nápisech. [17] Runový nápis na kameni Ög 153 uvádí, že jej Rurik umístil po svých synech Frodovi a Osbjornovi ( fruþa auk asbaun ). [osmnáct]
Runový nápis Sö 47 hlásí, že Rurik pohřbil svého syna Asmuda ( osmunt ) v kostele a hlásí pravděpodobně o pomníku vysypaném na jeho památku (který byl pravděpodobně používán jako kamenný pomník, zalitý v době bronzové) [19]. . Poslední kámen je nejzáhadnější a vědci poznamenávají, že je obtížné pochopit, o jaké události se jedná [19] . Je třeba poznamenat, že ve švédském archeologickém katalogu je poznamenáno, že ze série „kamenů o Ruriku“ je tento kámen kontroverzní, protože ve zbytku runových kamenů se nápis jména zcela zachoval a první runy se na tomto kameni ztratily a je jen velmi pravděpodobné, že je napsáno „Rurik“ ( ...(ʀ)-kʀ : ), nicméně nápis „podle syna Rurika“ ( at : ryʀ:iks : slunce ) se zachovalo. [dvacet]
První zmínka o jménu Rurik v ruských kronikách se vztahuje k Pohádce o minulých letech podle Šachmatovovy verze , kterou vytvořil Nestor v letech 1110-1112 .
Odvozené významy byly použity v legendách a mýtech různých národů: [3] [21]
Následující nositelé jména Rørik (Hrœrekr) jsou známí ze skandinávského eposu a kronik: