| Boris Michajlovič Skuratov | |
|---|---|
| Datum narození | 6. listopadu 1955 |
| Místo narození |
|
| Datum úmrtí | 13. července 2021 (65 let) |
| Místo smrti | |
Boris Michajlovič Skuratov ( 6. listopadu 1955 , Alma-Ata – 13. července 2021 , Moskva ) je ruský básník a překladatel.
Narozen 6. listopadu 1955 ve městě Alma-Ata . V roce 1978 promoval na Filologické fakultě Moskevské státní univerzity , studoval na římsko-germánském oddělení anglický jazyk a literaturu . V letech 1978 až 1992 pracoval ve Všesvazovém středisku pro překlady vědeckotechnické literatury; zabývající se vývojem systémů strojového překladu a také terminologických slovníků. V této době psal B. M. Skuratov všechny své básně a básnické překlady. Překlady básní Georga Trakla vycházejí v souborné knize: Georg Trakl . „Básně. Próza. Písmena. SPb., "Symposium", 1996. Básně byly recitovány v literárních salonech v Moskvě, například v salonu T. Bauma v 2000.
Od 90. let 20. století začal překládat knihy faktu : filozofickou, sociologickou a politologickou literaturu. Přeloženo z jazyků: francouzština, angličtina a němčina. V 90. letech 20. století přeložil spolu s několika romány pro mládež tři knihy Gastona Bachelarda: „Voda a sny“, „Sny vzduchu“, „Země a sny vůle“. Tyto překlady ukázaly mimořádné schopnosti Borise Michajloviče: dokázal přesně vyjádřit význam přeložené knihy, měl nezaměnitelný smysl pro styl. Boris Michajlovič se setkal s A. T. Ivanovem ( Ivanov, Alexander Terentyevič ), nakladatelství "Ad Marginem"), s I. M. Čubarovem ( Čubarov, Igor Michajlovič ) a O. V. Nikiforovem (nakladatelství "Logos"), s T A. Dmitrievem (Praksis Publishing House) . Od té doby vznikly ve spolupráci s těmito nakladatelstvími a také s nakladatelstvími Ves Mir, Logos Altera a dalšími nejsložitější a nejzajímavější překlady. Boris Michajlovič velmi harmonicky zapadl do prostředí ruské intelektuální elity 90. a 20. let 20. století.
Boris Michajlovič přeložil více než 65 knih pro uvedená nakladatelství. Mezi překládanými autory jsou tak známí evropští autoři jako Gilles Deleuze („Kino“; „The Fold“, „Lectures on Leibniz “, „Lectures on Deleuze “); Jacques Derrida („Duchové Marxe “); Roland Barthes (" Sade . Fourier. Loyola "); Theodor Adorno ("Filozofie nové hudby"; "Úvod do sociologie"), Max Weber ("Politická díla"); Michel Foucault ("Intelektuálové a moc"), Jürgen Habermas ("Politická díla", "Mezi naturalismem a náboženstvím", "Ach, Evropa "). Skuratov pracoval extrémně rychle a knihy často vycházely bez zapojení editora: nakladatelství tehdy neměla dost peněz. Úzcí specialisté na hudbu, filozofii, sociologii si překlady velmi pochvalovali s tím, že význam originálu byl přeložen mimořádně přesně a stylistické rysy textu byly do značné míry zachovány.
V roce 2000 se oženil s lingvistkou E. L. Rudnitskou a v roce 2001 se mu narodila dcera Seraphim. Od konce roku 2013 byl Boris Michajlovič hodně nemocný a málo pracoval. Za 8 let přeložil jen pár drobných knížek, ale tak vážných jako Deleuzeovy Přednášky o Leibnizovi a Přednášky o Spinozovi . Zemřel 13. července 2021 , pohřben na Vvedenském (německém) hřbitově v Moskvě. Přátelé Borise Michajloviče se někdy scházejí a recitují jeho básně.