Tato stránka nebo sekce obsahuje text v asijských jazycích. Pokud nemáte požadovaná písma , některé znaky se nemusí zobrazit správně. |
Systém vyhledávání čtyřhranných hieroglyfů ( čínské trad. 四角號碼, cvičení 四角号码, pinyin sìjiǎo hàomǎ , pall. si jiao haoma , jap .四角号碼(しかくごうま) shikakugo: ma , angl. Four-Corner Method (Four-corner Kanji Character Stroke Classification System) je systém pro registraci a vyhledávání znaku ve slovnících a katalozích podle grafických prvků, nazývaný také "by four corners", "Four-corn system", "Rosenberg". kód".
Systém je nadále používán v některých slovnících, kartotékách a knihovních indexech v Japonsku a Číně. A také se v současné době používá v mírně pozměněné podobě jako jeden ze způsobů počítačového zadávání hieroglyfů: Čínský hieroglyfový vstupní systém CKC [1] .
Čtyři číslice kódují prvky nacházející se ve čtyřech rozích znaku, zleva doprava a shora dolů. Metoda sice nejednoznačně identifikuje čínský znak, přesto je univerzálně používána. V případě potřeby může být přidána pátá číslice pro popis další sekce nad pravou spodní částí. Například: 3413 1 .
Systém byl vyvinut ve 20. letech 20. století Wang Yun-wu[2] [3] , šéfredaktor Shangwu Yingshuguan [4] , jednoho z nejstarších čínských vydavatelství. Vychází ze systému formulovaného v roce 1916 ruským orientalistou Otto Rosenbergem [5] [6] [7] , který byl zase pokračováním tzv. „ ruského grafického systému “ hledání hieroglyfů v dolním pravý roh, vytvořil V. P. Vasiliev [ 8] [9] a byl také doplňkem tradičního čínského systému vyhledávání vzorů [ 10] .
Jeho vývoj se opíral především o příspěvky ruského orientalisty Otty Rosenberga ve 20. století [11] [12] , dále o experimenty Lin Yutanga [13] [14] a dalších. Jeho původním účelem bylo pomoci telegrafním operátorům najít čísla čínského telegrafního kódu (CST), která se v té době používala, z dlouhých seznamů znaků. To bylo zmíněno Wang Yun v úvodní brožuře nazvané „Sijiaohaoma Jianzifa“ v roce 1926. Úvodní eseje pro tuto brožuru napsali Cai Yuanpei [15] a Hu Shi [16] .
Používal se od 20. let 20. století až do roku 1949 ve slovnících nakladatelství „Shang'u Yinshuguan“, dále v katalozích knihoven a různých kartotékách v Číně a v pozdějších slovnících v Japonsku.
Popularita metody začala mizet se začátkem kampaně na šíření standardní mluvené mandarínštiny [17] [18] čínštiny a na ní založené transkripce pchin -jin [19].
Pro zjednodušení zapamatování kódů Hu Shi bylo vynalezeno mnemotechnické čtyřverší:
Tradiční čínština |
Zjednodušená čínština |
---|---|
一橫二垂三點捺 |
一横二垂三点捺 |
Pinyin transkripce | |
Yī héng, èr chuí, sān diǎn, nà, |
V 50. letech 20. století, zejména kvůli tomu, že v ČLR byla zmínka o autorovi bývalého čtyřverší Hu Shi z politických důvodů nežádoucí, vznikla nová:
Tradiční čínština |
Zjednodušená čínština |
Překlad do ruštiny |
---|---|---|
横一垂二三點捺 |
横一垂二三点捺 |
1 - vodorovně, |
Pinyin transkripce | ||
Héng yī, chuí èr, sān diǎn, nà, |
Index „ve čtyřech rozích“ je obsažen ve Velkém čínsko-ruském slovníku Oshanina I. M. 1984, v slovníku Xinhua [20] (alespoň 10. vydání).
V současné době je jako jedna z metod pro počítačové zadávání hieroglyfů zachována čtyřrohá metoda v mírně pozměněné podobě (rozdíl v hodnotě čísla nula "0") (např. systém SKSIS ).
Navzdory kompaktnosti prezentace vyžaduje tento systém neméně úsilí k asimilaci než jiné systémy, a proto byl nahrazen hlavně fonetickými indikátory, které jsou pro rodilé mluvčí čínštiny a japonštiny intuitivnější.
Hieroglyfový kód se skládá ze čtyř (ve vzácných případech pěti) jednociferných číslic, z nichž každá charakterizuje konfiguraci jednoho z rohů hieroglyfu (pátá číslice je prostřední prvek nad prvkem čtvrtého rohu, nezahrnuje ve svém složení).
Prvky tvořící rohy hieroglyfu jsou zakódovány v sekvenci ve tvaru Z: vlevo nahoře, vpravo nahoře, vlevo dole a vpravo dole:
jeden | 2 | 5 |
3 | čtyři |
Následující typy konfigurace vlastností jsou kódovány čísly od 0 do 9:
Kód | Konfigurace | Příklady | Vysvětlivky | |
---|---|---|---|---|
Jednoduché prvky | ||||
jeden | 一 | "vodorovná čára" |
天 (1043 0 ), 土 (4010 0 ), 決 (3513 0 ), 培 (4016 1 ), 兄 (6021 0 ) |
psáno shora dolů nebo zprava doleva |
2 | 丿 | "svislý pruh" |
旧 (2600 0 ), 山 (2277 0 ), 千 (2040 0 ), 順 (2108 6 ), 力 (4002 7 ), 則 (6280 0 ) |
tečka nebo překlopení doprava |
3 | 丶 | "tečka" |
宝 (3010 3 ), 社 (3421 0 ), 軍 (3750 6 ), 社 (3421 0 ), 去 (4073 1 ), 亦 (0023 0 ), 長 (7173 2 ), 之 ( 3 ) |
krátký zdvih |
Komplexní prvky | ||||
čtyři | 十 | "přechod" |
古 (4060 0 ), 草 (4440 6 ), 寸 (4030 0 ), 式 (4310 0 ), 皮 (4024 7 ), 猪 (4426 0 ) |
čára překračující jinou čáru |
5 | キ | "dvojitý přechod" |
青 (5022 7 ), 本 (5023 0 ), 打 (5102 0 ), 戈 (5300 0 ), 申 (5000 6 ), 史 (5004 6 ) |
čára, která protíná dvě nebo více dalších čar |
6 | 囗 | "náměstí" |
男 (6042 7 ), 扣 (5600 0 ), 国 (6010 3 ), 甲 (6050 0 ), 由 (5060 0 ), 曲 (5560 0 ), 目 (6010 1 ), 四0 (6 ) |
uzavřený obdélník |
7 | 厂 | "roh" |
区 (7171 4 ), 斤 (7222 1 ), 句 (2762 0 ), 反 (7124 7 ) |
konvexní úhel tvořený přerušovanou čárou nebo spojením dvou čar |
osm | 八 | "osm" |
美 (8043 1 ), 関 (7743 0 ), 大 (4003 0 ), 失 (8043 0 ), 衡 (2143 0 ), 尖 (9043 0 ) |
dva sbíhající se tahy; podobný znaku 八 "osm" |
9 | 小 | "malý" |
尖 (9043 0 ), 木 (4090 0 ), 慕 (4433 3 ), 業 (3290 4 ), 叢 (3214 7 ) |
tři sbíhající se tahy; podobný znaku 小 "malý" |
0 | 亠 | "horní" |
隹 (2021 4 ), 主 (0010 4 ), 症 (0011 1 ), 言 (0060 1 ) |
psáno zleva doprava |
Někdy lze pro rozlišení znaků s odpovídajícím pětimístným kódem přidat šestou číslici vyjadřující počet prvků prvního typu (tj. vodorovné tahy), po níž následuje sedmá číslice vyjadřující počet prvků druhý typ (svislé tahy) atd. Například: 市 ( 0022 7.2 ), 帝 (0022 7.3 ).
Poznámka : Systém přijatý v elektronickém anglicko-japonském slovníku ZKanji je považován za .
Při kódování byste se měli řídit následujícími pravidly:
Tato tabulka ukazuje kódy všech hieroglyfických klíčů slovníku Kangxi [21] [22] .
Číslo klíče |
Hieroglyfový klíč |
Kód klíče kangxi |
---|---|---|
jeden | 一 | 10**, **10 |
2 | 丨 | 2*0* |
3 | 丶 | 3000 |
čtyři | 丿 | 2000 |
5 | 乛 (乙, ⺄, 乚) | **71, 1*71 |
6 | 亅 | 2000 |
7 | 二 | *1*1 |
osm | 亠 | 00** |
9 | 人 (亻) | 2*2* |
deset | 儿 | 2201, **21 |
jedenáct | 入 | 8000 |
12 | 八 | 8000, 80** |
13 | 冂 | 7722 |
čtrnáct | 冖 | 3700 |
patnáct | 冫 | 3*1* |
16 | 几 | 7721*7*1 |
17 | 凵 | 2277 |
osmnáct | 刀 (刂) | 1722, 刀 - *7*2, 刂 - 2*0*, *2*0 |
19 | 力 | 4002 |
dvacet | 勹 | 2702 |
21 | 匕 | 2271 |
22 | 匚 | 7171 |
23 | 匸 | 1070 |
24 | 十 | 4*0*, *4*0 |
25 | 卜 | 2300, 2*0*, *3*0 |
26 | 卩 | *7*2 |
27 | 厂 | 712* |
28 | 厶 | 2370, **73 |
29 | 又 | 7740 *7*4 |
třicet | 口 | 6*0* |
31 | 囗 | 6000 |
32 | 土 | 4*1*, 40** |
33 | 士 | 4010 |
34 | 夂 | 2740, 27** |
35 | 夊 | **22 |
36 | 夕 | 2720 |
37 | 大 | 40** |
38 | 女 | 4*4*, 40** |
39 | 子 | 1*4*, *7*4, 17**, **40 |
40 | 宀 | třicet** |
41 | 寸 | **34, *4*0 |
42 | 小 | 9000 |
43 | 尢, 尣 | 4*0* |
44 | 尸 | 7720, 772*, *7** |
45 | 屮 | 2240 |
46 | 山 | 2*7*, 22**, *2*7, **77 |
47 | 巛 (川, 巜) | 2200, 22** |
48 | 工 | *1*1 |
49 | 己, 巳, 已, 㔾 | *7*1 |
padesáti | 巾 | 4*2* |
51 | 干 | 1040 |
52 | 幺 | 2***, *2**, **7*, ***3 |
53 | 广 | 002*, *0** |
54 | 廴 | 1*40 |
55 | 廾 | 4400 |
56 | 弋 | *3*4, 43*0 |
57 | 弓 | 1*2*, *7*2, **02, ***2 |
58 | 彐 (彑) | *7*7, **17 |
59 | 彡 | 2*2*, 2***, *2**, *2*2 |
60 | 彳 | 2*2* |
61 | 心 (忄,⺗) | **33,9*0* |
62 | 戈 | *3*5 |
63 | 戶, 户, 戸 | 302* |
64 | 手 (扌, 龵) | 5*0* |
65 | 支 | 4040 |
66 | 攴 (攵) | 2140 |
67 | 文 | 00**, *0*4 |
68 | 斗 | *4*0, ***4 |
69 | 斤 | 7222 |
70 | 方 | *0*2, **22, ***2 |
71 | 无 | 1041 |
72 | 日 | 6010, 6*0*, *6*0 |
73 | 曰 | 6010 |
74 | 月 | 7722, *7*2, 7*2* |
75 | 木 | **90, *4*9, ***9, 40** |
76 | 欠 | *7*8 |
77 | 止 | 2110 |
78 | 歹 (歺) | 1*2* |
79 | 殳 | 7740 *7*4 |
80 | 毋 (母, ⺟) | *7*5 |
81 | 比 | *2*1 |
82 | 毛 | 2071, 2*71, **71 |
83 | 氏 | *2*4 |
84 | 气 | *8*1, 80*1 |
85 | 水 (氵, 氺) | 3*1*, **1* |
86 | 火 (灬) | 9080, **80, **33, 9*8*, *9*8 |
87 | 爪 (爫) | dvacet** |
88 | 父 | 8040 |
89 | 爻 | 4040 |
90 | 爿 | 2220, 2*2* |
91 | 片 | 2202, 2*0* |
92 | 牙 | **24, *1*4, *1** |
93 | 牛 (牜) | 2*5*, *8*4 |
94 | 犬 (犭) | 4*2* |
95 | 玄 | 0073 |
96 | 玉 (王) | 1*1* |
97 | 瓜 | **23, *2*3 |
98 | 瓦 | 1*11, **71 |
99 | 甘 | 4477, 4*7*, *4** |
100 | 生 | 2510 |
101 | 用 (甩) | *7*2 |
102 | 田 | 6*0* |
103 | 疋 (⺪) | 1780 |
104 | 疒 | 001*, 301* |
105 | 癶 | *2** |
106 | 白 | 2600, 2*6*, *6*0 |
107 | 皮 | *4*4 |
108 | 皿 | **deset |
109 | 目 | 6010, 6*0*, *6*0 |
110 | 矛 | 17**, *7*2 |
111 | 矢 | 8*8* |
112 | 石 | 1*6*, *1*6 |
113 | 示 (礻) | 3*2* |
114 | 禸 | 4022 |
115 | 禾 | 2*9* |
116 | 穴 | třicet** |
117 | 立 | 0010, 0*1*, *0*1, 00** |
118 | 竹 (⺮) | 88** |
119 | 米 | 9090, 9*9* |
120 | 糸 (糹) | 2*9*, ***9 |
121 | 缶 | 8077 |
122 | 网 (罒,⺲,罓,⺳) | 60** |
123 | 羊 (⺶) | 80**, 8*5*, *8*5 |
124 | 羽 | *7*2, ***2 |
125 | 老 (耂) | 44**, 4** |
126 | 而 | **22, *1*2 |
127 | 耒 | 5*9* |
128 | 耳 | 1*1*, **14 |
129 | 聿 (⺻) | 5000 |
130 | 肉 (⺼) | *7*2, **22 |
131 | 臣 | 7*7* |
132 | 自 | 2600 |
133 | 至 | 1010 |
134 | 臼 | 7777 |
135 | 舌 | 2060 |
136 | 舛 | 2520 |
137 | 舟 | 27**, 2*4* |
138 | 艮 | **73 |
139 | 色 | 2771 |
140 | 艸 (艹) | 44** |
141 | 虍 | 212* |
142 | 虫 | 5*1* |
143 | 血 | 2*1*, **10 |
144 | 行 | 2122 |
145 | 衣 (衤) | **73, 3*2* |
146 | 西 (襾, 覀) | *1*6 |
147 | 見 | 7*8* |
148 | 角 | 2722 |
149 | 言 (訁) | 0060, 0*6*, **60, 3*7* |
150 | 谷 | 8060 |
151 | 豆 | **10, *1**, ***1 |
152 | 豕 | 1023 |
153 | 廌 (豸) | 2*2*, ***3 |
154 | 貝 | 6080, 6*8* |
155 | 赤 | 4*3* |
156 | 走 (赱) | 4*80 |
157 | 足 (⻊) | 6*1*, **80 |
158 | 身 | 2740, 2*2* |
159 | 車 | 4*5*, **50 |
160 | 辛 | 0040, 0*4*, *0*4 |
161 | 辰 | 7123 |
162 | 辵 (辶,⻌,⻍) | 3*30 |
163 | 邑 (阝) | *7*2 |
164 | 酉 | 1*6* |
165 | 釆 | 2090 |
166 | 里 | **deset |
167 | 金 (釒) | 8*7*, **10, *8*1, 8*1* |
168 | 長, 镸 | *1*3 |
169 | 門 | 77**, *7*2 |
170 | 阜 (阝) | 7*2* |
171 | 隶 | 5090 |
172 | 隹 | *0*1, 2***, *0** |
173 | 雨 | deset** |
174 | 青, 靑 | 5022 |
175 | 非 | 11**, *1*1 |
176 | 面 (靣) | 1060 |
177 | 革 | 4450 |
178 | 韋 | 4050 |
179 | 韭 | 1110, **10 |
180 | 音 | 0060 |
181 | 頁 | 1080*1*8 |
182 | 風 | 7*2* |
183 | 飛 | 飞-1201 |
184 | 食 (飠) | 8*7* |
185 | 首 | 8060 |
186 | 香 | 2060 |
187 | 馬 | 7*3*, *7*2, *1*2, **32, 7*1* |
188 | 骨 | 7*2* |
189 | 高 (髙) | 0022 |
190 | 髟 | 72** |
191 | 鬥 | 7700, 7722 |
192 | 鬯 | 2271 |
193 | 鬲 | 1022 |
194 | 鬼 | *6*1, **21 |
195 | 魚 | 2*3*, 2*1* |
196 | 鳥 | 2732, 2712 |
197 | 鹵 | 2160 |
198 | 鹿 | 0*2* |
199 | 麥 | 5040 |
200 | 麻 | 0029 |
201 | 黃 | 4480 |
202 | 黍 | 2090 |
203 | 黑 | 6033, **33 |
204 | 黹 | 6*3* |
205 | 黽 | 7771. **71, *7*1 |
206 | 鼎 | **22 |
207 | 鼓 | 4414 |
208 | 鼠 | 7*71, 7*7* |
209 | 鼻 | 2*2*, *6*2 |
210 | 齊 | 0022, 0*2*, 00** |
211 | 齒 | 2*7* |
212 | 龍 | 01** |
213 | 龜 | 2711 |
214 | 龠 | 8*2* |
Hieroglyfické kódy na příkladu fragmentu vzdělávacího seznamu sta příjmení [23] .
百(bai) 家(chia) 姓(syn) | |||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|
趙(Zhao-4980) | 錢(Qian-8315) | 孫(Ne-1249) | 李(Li-4040) | 周(Zhou-7722) | 吳(U-6080) | 鄭(Zheng-8782) | 王(Van-1010) |
馮(Feng-3712) | 陳(Chen-7529) | 褚(Chu-3426) | 衛(Wei-2122) | 蔣(Jiang-4424) | 沈(Shen-3411) | 韓(Han-4445) | 楊(ledna-4692) |
朱(Zhu-2590) | 秦(Qin-5090) | 尤(Yu-4301) | 許(Xu-0864) | 何(On-2122) | 呂(Lu-6060) | 施(Shi-0821) | 張(Zhang-1123) |
孔(Kun-1241) | 曹(Cao-5560) | 嚴(Jang-6624) | 華(Hua-4450) | 金(Jin-8010) | 魏(Wei-2641) | 陶(Tao-7722) | 姜(Jiang-8040) |
戚(Qi-5320) | 謝(CE-0460) | 鄒(Zou-2742) | 喻(Yu-6802) | 柏(Bai-4690) | 水(Shui-1290) | 竇(Dow-3080) | 章(Zhang-0040) |
雲(Yun-1073) | 蘇(Su-4439) | 潘(Pan-3216) | 葛(Ge-4472) | 奚(Si-2080) | 范(Fan-4411) | 彭(Pan-4212) | 郎(Lan-3772) |
魯(Lu-2760) | 韋(Wei-4050) | 昌(Chan-6060) | 馬(Ma-7132) | 苗(Miao-4460) | 鳳(Feng-7721) | 花(Hua-4421) | 方(Fan-0021) |
俞(Yu-8022) | 任(Ren-2221) | 袁(Yuan-4073) | 柳(Liu-4792) | 酆(Feng-2712) | 鮑(Bao-2731) | 史(Shi-5000) | 唐(Tan-0026) |
費(Fay-5580) | 廉(Lian-0023) | 岑(Tsen-2220) | 薛(Xue-4474) | 雷(Lay-1060) | 賀(He-4680) | 倪(Ni-2721) | 湯(Tan-3612) |
滕(Deset-7929) | 殷(Jin-2724) | 羅(Lo-6091) | 畢(Bi-6050) | 郝(Hao-4732) | 鄔(U-2732) | 安(An-3040) | 常(Chan-9022) |
樂(Yue-2290) | 于(Yu-1040) | 時(Shi-6404) | 傅(Fu-2324) | 皮(Pi-4024) | 卞(Bian-0023) | 齊(Qi-0022) | 康(Kan-0029) |
伍(U-2121) | 余(Yu-8090) | 元(Yuan-1021) | 卜(Bu-2300) | 顧(Gu-1128) | 孟(Maine-1710) | 平(Pin-1040) | 黃(Juan-4480) |
和(On-2690) | 穆(Mu-2692) | 蕭(Xiao-4422) | 尹(Jin-1750) | 姚(Yao-4241) | 邵(Shao-1762) | 湛(Zhan-3411) | 汪(Van-3111) |
祁(Qi-3722) | 毛(Mao-2071) | 禹(Yui-2022) | 狄(Di-4928) | 米(Mi-9090) | 貝(Bay-6080) | 明(Min-6702) | 臧(Zang-2325) |
計(Ji-0460) | 伏(Fu-2328) | 成(Cheng-5320) | 戴(Dai-4385) | 談(Tan-0968) | 宋(Ne-3090) | 茅(Mao-4422) | 龐(Pan-0021) |