| Sharoi dialekt | |
|---|---|
| Taxon | dialekt |
| Domov předků | hory Čečenska |
| Postavení | mizející |
| plocha | RF (Čečensko) |
| Klasifikace | |
| Kategorie | Jazyky Eurasie |
|
Severokavkazská nadčeleď (není obecně uznávána) Nakh-Dagestanská rodina Pobočka Nakh Čečenský jazyk |
|
| Sloučenina | |
|
|
|
| Kódy jazykových skupin | |
| ISO 639-2 | — |
| ISO 639-5 | — |
Sharoi dialekt je dialekt čečenského jazyka . Přenašeči žijí v jihovýchodní části Čečenské republiky v oblasti Sharoi. A v s. New Sharoy Achkhoy z okresu Martanovsky a okresu Sernovodsky z Čečenské republiky v regionu republiky.
Vědci odhalili rozdíly v gramatickém ukazateli třídy u některých osobních zájmen šarojského dialektu od gramatického ukazatele třídy srovnatelných osobních zájmen ve spisovném čečenském jazyce [1] .
Srovnávací příklady:
kheliy (Čech.) - khail (krávy)
gezariy - gaizar (kozy, kozy)
vezhariy - vazhar (bratři)
kov - kau (brána)
bӏov - bӏau ( bojová věž)
yizhariy - yazhar ( sestry
)
khayshas hosté)
hiChash - hikhakash (švestky)
tӏekamash - tӏaamash / tӏaamish (
)podzimu
(Guyri)hory
(lamanish -lajamnash)
jezero
(ӏaamash -ӏaamnash)poháry
(kadaš -kepash)křídla
Guyri ( podzim )
Guyri ( podzim ) číst)
dohu - dieha (prosím)
hyohu - hyeha (učím)
latsna - lasna (chycen)
devdira - bovdira
(uprchl)
ořechy - novts (zeť)
sainig, hyeha, sainash - sayar, khaidar, saibarsh / saibarish (moje, tvoje, moje)
mukha - miha (jak, co) uggar - oggar /
oggur ( velmi )
khӏintsa - khӏunza (teď, teď)
bie - mie kortali - kurtillar (šátek)
yilbaz - ilbiz (démon)
eshap - yashab (čarodějnice)
khyazh - khyag (čelo)
stargҏa - sorogӀ (býk)
ohyahaa - Ӏakha (sedni)
dohka - dirk (pás, pás)
shovda - inz, inzi (pružina)
irchmat - joggur, tsöormat (ošklivý, ošklivý)
Urs - urts
Nairs - narts
gďirs - gďirts
phyars - pkhyarts
ars - umění
V poloze po sonantě r odpovídá čečenskému spisovnému neslyšícímu spirantovi sh v šarojevském dialektu hluchá stop afrikace h (podobně jako kist):
bo'rsha - buorcha (muž)
huorsha - huorcha (malárie)
Ӏarsh - Ӏarch (nebe)
maršo - marcho (svoboda)
některá srovnání šarojského dialektu se spisovným jazykem
baba - babay / bab (babička)
buo - buobier (sirotek)
jelen - sag (samec)
kano - konuo (starší)
qorshkali - qashkuri (mummery)
obarg - obburg / aburg (abrek)
turakh - turakh (herald)
khochar - khochurhuo (blízký příbuzný)
kanant - kanat (syn, dobře)
Maira - Mar (manžel)
thamda - thamad (vůdce)
hyakam - hyakim (náčelník)
hunhuo - hunhehuo (lesník)
tvoje je veš (bratr)
yisha - yosha (sestra)
gaki - gakai (dítě)
dozal - dizul (rodina)
mehkariy - markar / markariy (dívky)
emgar - engir (soupeř)
stunda - sunda (tchán)
stunnana - sunana (tchyně)
stunvasha - suvash (švagr)
stunyisha - suyosh (švagrová)
tӀakhie - tӀikhie (potomek)
belhaluo - balhiluo (dělník)
Ibragim Yunusovich Aliroev , čečenský učenec.