Aerobee ( / ˈ æ r ə b iː / , čti. „ Erobi “, z angličtiny – „ aero bee “) [1] je americká meteorologická raketa .
První stupeň byl práškový booster s tahem 8 tf. Druhý stupeň využíval objemový proudový motor na kapalné palivo o síle 1,8 tuny , který běžel na kyselinu dusičnou a anilin . Etapy byly uspořádány v tandemu, ale motory byly spuštěny současně při startu.
Dvoustupňová raketa Aerobee byla schopna zvednout užitečné zatížení 68 kg do výšky 130 km.
Vytvoření tekutého Aerobee začalo v roce 1946 společností Aerojet Engineering Corporation (dále jen Aerojet-General Corporation) na základě smlouvy s námořnictvem Spojených států . Laboratoř aplikované fyziky Univerzity Johnse Hopkinse poskytla technické pokyny pro projekt. James Van Allen , v té době vědecký ředitel projektu pro uvedenou laboratoř, navrhl název „Aerobee“. Vzal „Aero“ od Aerojet Engineering a „bee“ od Bumblebee („Bumblebee“), projekt na vytvoření raket pro americké námořnictvo, na jehož vytvoření se laboratoř podílela ještě nedávno (obecně se laboratoř podílela na ve více než polovině projektů realizovaných v rámci všech tří raketových programů složek ozbrojených sil USA ).
Byl provozován v různých modifikacích od roku 1947 do roku 1985.
V roce 1952 vyvinul Aerojet na příkaz amerického námořnictva a letectva Aerobee-Hi, vylepšenou verzi Aerobee pro průzkum horních vrstev atmosféry .
Modernizovaný Aerobee-Hi se stal známým jako Aerobee 150.
Dalším vývojem Aerobee 150 byla pevná raketa Astrobee . Aerojet používal předponu „Aero“ pro rakety na tekuté počasí a předponu „Astro“ pro rakety na pevná paliva.
| Základní informace a technické charakteristiky zahraničních raket s kapalnými raketovými motory | |||||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Název rakety a země výroby |
Motor | Hmotnost a celková charakteristika |
Letový výkon |
jiný | |||||||||||||
| Originál | ruština | Země | kroky | Pohonné hmoty | Systém krmení | Tah na zem, kgc | Pracovní doba, s | Délka, m | Průměr, m | Hrubá hmotnost, kg | Hmotnost paliva, kg | Užitečná hmotnost, kg | Maximální rychlost, m/s | Výška max. nebo podél trajektorie, km | Dojezd, km | Masová produkce | Poznámka |
| rakety země-země dlouhého doletu | |||||||||||||||||
| V-2 (A-4) | "V-2" | Kapalný kyslík + 75% ethylalkohol | čerpací dům | 25 000 | 65 | čtrnáct | 1,65 | 3000 | 9000 | 1000 | 1500 | 80 | až 300 | Ano | Zastaralý design. Sloužil jako prototyp pro mnoho raket | ||
| Desátník W.A.C | "Desátník" | Kyselina dusičná + anilin | přemístění | 9070 | — | 12.2 | 0,762 | 5440 | — | 600 ÷ 800 | 1000 ÷ 14501 | 80 | 120 ÷ 240 | Ano | Náběhu dosahů a rychlostí je dosaženo instalací hlavice různé hmotnosti | ||
| PGM-11 Redstone | "Červený kámen" | Kapalný kyslík + alkohol | čerpací dům | 31880 | — | 18.3 | 1.52 | 20 000 | — | — | 1800 | — | 320 (800) | Ano | Stal se prototypem pro vývoj střel s doletem až 2400 km | ||
| SM-65 Atlas | "Atlas" | První etapa | Kapalný kyslík + dimethylhydrazin | čerpací dům | 2×45360 (2×54000) | — | — | — | 100 000 ÷ 110 000 | — | — | 6700 | 1280 | 8000 | Ano | Při startu běží všechny tři motory. | |
| Druhý krok | Kapalný kyslík | — | 61 000 | — | 24:30 | 2,4 ÷ 3 | 225 000 | — | |||||||||
| Rakety s horní atmosférou | |||||||||||||||||
| Nárazník General Electric RTV-G-4 | "Nárazník" | První stupeň typu A-4 | (viz data rakety A-4) | 26 kg (váha nástrojů) | 3000 | 420 | — | Vytvořeno několik kopií ↓ |
Používá se pro výzkumné účely | ||||||||
| Desátník WAC druhý stupeň | Kyselina dusičná + anilin | přemístění | 680 | 45 | 5.8 | 0,3 | 300 | — | |||||||||
| RTV-N-12 Viking | "Viking" | č. 11 | Kapalný kyslík + alkohol | čerpací dům | 9070 | — | 12.7 | 1.2 | 7500 | — | 320 | 1920 | 254 | — | Vydáno 12 ks. v různých variantách | Speciální výzkumná raketa. Má odnímatelnou hlavu | |
| č. 12 | čerpací dům | 9225 | 105 | 12.7 | 1.14 | 6800 | 2950 ÷ 2500 | 450 | 1800 | 232 | — | ||||||
| Aerobee | "Aerobi" | První etapa | Prášek | — | — | 2.5 | 1.9 | — | 265 | 117 | 68,4 | 1380 | 100 ÷ 145 | — | Vyšlo cca 100 kusů. různé možnosti | ||
| Druhý krok | Kyselina dusičná + anilin | balón | 1140 | 45 | 6.1 | 0,38 | 485 | 283 | |||||||||
| Aerobee 150 | "Aerobi" | První etapa | Prášek | — | — | — | — | — | 265 | — | 55-91 | 2150 | 325 ÷ 270 | — | Ano | ||
| Druhý krok | Kyselina dusičná + (anilin + alkohol) | JAD | 800 | 53 | 6.37 | 0,38 | — | 500 | |||||||||
| Veronika AGI | "Rozrazil" | Kyselina dusičná + petrolej | JAD | 4000 | 32 ÷ 35 | 6.0 | 0,55 | 1000 | 700 | 57 | 1400 | 120 | 240 | Prototypy | |||
| Protiletadlové řízené střely | |||||||||||||||||
| vodopád | "Wasserfall" | Kyselina dusičná + vizol | balón | 8000 | 40 | 7,835 | 0,88 | 3800 | 1815 | 600 ÷ 100 | 750 | dvacet | 40 | Nebylo dokončeno | |||
| MIM-3 Nike Ajax | Nike | První etapa | Prášek | — | — | — | 3.9 | — | 550 | — | do 140 kg | 670 | osmnáct | třicet | Ano | Byl ve výzbroji amerického systému protivzdušné obrany | |
| Druhý krok | Kyselina dusičná + anilin | balón | 1180 (na 3000 m) | 35 | 6.1 | 0,300 | 450 | 136 | |||||||||
| Matra SE 4100 | "Matra" | — | balón | 1250 | čtrnáct | 4.6 | 0,400 | 400 | 110 | — | 500 | 4,0 | — | Prototypy | |||
| Oerlikon RSC-51 | "Oerlikon" | Kyselina dusičná + petrolej | balón | 500 | 52 | 4,88 | 0,37 | 250 | 130 | dvacet | 750 | patnáct | dvacet | Ano | |||
| Zdroj informací: Sinyarev G. B., Dobrovolsky M. V. Kapalinové raketové motory. Teorie a design. - 2. vyd. revidováno a doplňkové - M .: Stát. Nakladatelství obranného průmyslu, 1957. - S. 60-63 - 580 s. | |||||||||||||||||