Nejvyšší soud Moldavska

Nejvyšší soud Moldavské republiky ( Mold. Curtea Supremă de Justiție a Republicii Moldova ), jinak Nejvyšší soud Moldavské republiky  je nejvyšším soudním orgánem Moldavské republiky .

Funkce

Činnost Nejvyššího soudu vychází z obecných právních zásad. Účelem práce je: odstranění faktických chyb výkladem, analýzou a standardizací soudní praxe; zajištění legitimity a jednotnosti aplikace právních předpisů všemi soudy; řešení sporů vyplývajících z aplikace zákonů; záruka odpovědnosti státu vůči občanovi a občana vůči státu.

Aktivity

Nejvyšší soud je organizován a funguje na základě čl. 114-121 Ústavy Moldavské republiky , jakož i na základě zákona „O Nejvyšším soudu“ ze dne 26. března 1996 [1] , dalších zákonů, jakož i ustanovení „O organizaci a fungování Nejvyššího soudu“, schváleno rozhodnutím pléna Nejvyššího soudu ze dne 24. října 2003 č. 34.

Činnost Nejvyššího soudu je dána příslušností a zvláštními funkcemi soudu v hierarchii soudnictví. Funkce soudu je zaměřena na směrování soudů k aplikaci a výkladu zákonů v oblasti soudnictví a judikatury.

Při určování působnosti Nejvyššího soudu se přihlíží k principu dělby moci. V souladu s pravidly organizace a řízení soudního procesu se pravomoci Nejvyššího soudu rozšiřují na občanskoprávní a správní, hospodářské a trestní řízení.

Působnost věcí Nejvyššího soudu

• Projednávání případů spadajících zákonem do její působnosti.
• Projednávání jako kasační instance návrhů na zrušení soudních rozhodnutí za podmínek a ze zákonem stanovených důvodů.
• Řešení sporů mezi nižšími soudy.
• Povolení převádět případy z jednoho soudu na druhý.
• Oznámení Ústavnímu soudu za účelem zjištění ústavnosti právních aktů.
• Zobecnění praxe projednávání případů, přijímání a vyjasňování rozhodnutí týkajících se jednotné aplikace právních norem.
• Studium informací o činnosti nižších soudů při výkonu spravedlnosti jimi.
• Poskytování metodické pomoci soudcům v otázkách vymáhání práva.
• Provádění v mezích své působnosti pravomocí vyplývajících z mezinárodních smluv, jejichž smluvní stranou je Moldavská republika.

Struktura Nejvyššího soudu

Složení

Nejvyšší soud se skládá z předsedy, tří místopředsedů, kteří jsou současně předsedou Kolegia pro věci občanskoprávní, Kolegia pro věci hospodářské a Kolegia pro věci trestní, a 45 soudců (z nichž tři současně vykonávají funkci místopředseda kolegia) působící v kolegiích a v plénu Nejvyššího soudu.

Nejvyšší soud má sedm asistentů soudců. Každému ze soudců Nejvyššího soudu pomáhá referent, který svou činnost vykonává v souladu s ustanovením § 47 zákona o soudnictví č. 514-XIII ze dne 6. července 1995 [2] .

Součástí Nejvyššího soudu je kancelář předsedy Nejvyššího soudu, oddělení pro sumarizaci soudní praxe a analýzy soudní statistiky, oddělení pro účetnictví legislativy a informatiky, oddělení pro soudní evidenci, oddělení pro dokumentaci a správní a ekonomické oddělení.

Nejvyšší soud má Vědeckou poradní radu, která se skládá z vědců a odborníků z praxe v oblasti jurisprudence.

Předseda

Předseda Nejvyššího soudu vykonává tyto pravomoci:

• Svolává zasedání pléna Nejvyššího soudu a předsedá jim, předsedá složení soudu, zajišťuje výkon přijatých rozhodnutí.
• Jmenuje soudce Nejvyššího soudu odpovědné za přípravu zpráv o případech projednávaných plénem.
• Koordinuje práci rozšířeného kolegia Nejvyššího soudu, jmenuje soudce Nejvyššího soudu a asistenty soudců odpovědné za přípravu zpráv o nejsložitějších případech posuzovaných kolegiemi.
• Koordinuje práce na zobecnění soudní praxe a rozboru soudních statistik, předkládá plénu návrhy na vydání vysvětlujících rozhodnutí.
• Zastupuje Nejvyšší soud ve vztazích s jinými orgány veřejné moci a veřejnými organizacemi v tuzemsku i zahraničí.
• Vykonává další pravomoci stanovené zákonem.

Vysoké školy

Nejvyšší soud má Kolegium pro občanské a správní věci, Kolegium pro hospodářské věci, Kolegium pro trestní věci, rozšířené Kolegium a další kolegia vytvořená plénem Nejvyššího soudu pro kategorie věcí. Trvale působí Kolegium pro občanské a správní věci, Kolegium pro hospodářské záležitosti a Kolegium pro trestní věci. Rozšířené kolegium se vytváří podle potřeby v případech stanovených zákonem. Orgány, s výjimkou rozšířeného, ​​řídí předsedové rad a jejich zástupci.

Soudci

Soudce Nejvyššího soudu jmenuje parlament Moldavské republiky na návrh Nejvyšší rady soudců do 30 dnů ode dne registrace podání v parlamentu.

Do funkcí předsedy a místopředsedů Nejvyššího soudu jsou jmenováni soudci Nejvyššího soudu, vybraní na základě výběrového řízení pořádaného Vrchní radou soudců.

Soudci jsou jmenováni do dosažení věkové hranice 65 let.

Plénum

Plénum Nejvyššího soudu je složeno ze všech soudců pod vedením předsedy Nejvyššího soudu. Jednání pléna se může podle předmětu jednání zúčastnit ministr spravedlnosti nebo nejvyšší státní zástupce .

Předsedové Nejvyššího soudu

• Valeria Shterbets (2001 – 2. března 2007)
• neznámý
• Michail Poalelunzh (2012-2018)
• Ion Druta (25. dubna 2018 – 13. prosince 2019)

Poznámky

1. ↑ Zákon Moldavské republiky ze dne 26. března 1996 č. 789-XIII „O Nejvyšším soudu“
2. ↑ Zákon Moldavské republiky ze dne 6. července 1995 č. 514-XIII „O soudnictví“

Odkazy

• Webové stránky Nejvyššího soudu Moldavské republiky Archivovány 19. ledna 2022 na Wayback Machine
• Kišiněvští novináři požadují rezignaci předsedy Nejvyššího soudu Moldavské republiky Archivováno 18. prosince 2019 na Wayback Machine