Gadžiev, Rasim Gadžievič
Aktuální verze stránky ještě nebyla zkontrolována zkušenými přispěvateli a může se výrazně lišit od verze recenzované 25. května 2020; kontroly vyžadují 7 úprav .| Rasim Gadžievič Gadžiev | |
|---|---|
| lezg. Rasim Ghadzhidin hva Gadzhiev | |
| Datum narození | 10. června 1941 |
| Místo narození | Vesnice Urva, oblast Kusar, Ázerbájdžán ASSR, SSSR. |
| Datum úmrtí | 7. ledna 2008 (66 let) |
| Místo smrti | Machačkala , Rusko |
| Státní občanství | SSSR → Rusko |
| obsazení | romanopisec |
| Roky kreativity | 1965 - 2008 |
| Směr | socialistický realismus |
| Žánr | román , povídka |
| Jazyk děl | Lezgi , Rus |
| Debut | 1965 (první příběh) |
| Ocenění |
 |
Rasim Gadzhievich Gadzhiev nebo Rasim Hadzhi ( Lezg. Rasim Gadzhidin hva Gadzhiev ; 10. června 1941 – 7. ledna 2008 ) je sovětský a ruský spisovatel, v jehož dílech je láskyplně popsána povaha a charaktery obyvatel hornatého Dagestánu . Lidový básník Dagestánské ASSR (1974) [1] .
Životopis
Rasim Hajiyev se narodil v roce 1941 ve vesnici Vurvar v oblasti Kusar v Ázerbájdžánu. Lezgin podle národnosti.
Od mládí pracoval jako operátor-vrtač na ropných polích. Sloužil v řadách sovětské armády. Přestěhoval se do Machačkaly, pracoval jako dělník v přístavu, betonář na stavbě závodu na separační zařízení, poté jako korektor pro knižní nakladatelství Dagestán. Byl publikován v republikových novinách „Communist“ a Lezginově vydání almanachu „Friendship“. Vystudoval Literární institut. M. Gorkij v Moskvě, pracoval jako redaktor Lezghinského čísla časopisu Sokolyonok (Kard).
Člen Svazu spisovatelů SSSR od roku 1974 .
Laureát Republikánské literární ceny. S. Stalsky v roce 1992 za knihu "The Legend of Shah Abbas" [2] .
Byl oceněn jubilejní pamětní medailí „ 100 let od narození Šolochova “ ( 2004 ).
Kreativní činnost
První příběh „Matka a hory“ vyšel v roce 1965 v lezginské edici almanachu „Přátelství“, samostatná kniha vyšla v roce 1967 v knižním nakladatelství Dagestán. V následujících letech byly vydány romány „V Katramakanu“ (1971), „Dýmka našich hor“ (1975), román „Píseň dalekých let“ (1980) a sbírka povídek „Pod jasnou oblohou“ (1986 ) byly publikovány v jazyce Lezgin.
V ruštině v Moskvě v roce 1976 vyšla kniha příběhů Rasima Hadjiho „Děti Samuru“, kterou do ruštiny přeložil Bulat Okudžava . V roce 1977 vyšla povídka „Noční rande bratří“ z této sbírky v čísle „Střelby“ v „ římských novinách “. Poté, v roce 1978, byl přeložen do finštiny a publikován v Petrozavodsku v časopise „Punallippa“ a v časopise „ Sovětská literatura “ v angličtině, němčině, francouzštině, polštině a dalších jazycích. V roce 1981 vyšel v Daguchpedgiz v jazyce Lezgi příběh „A Night Date of the Brothers“.
V roce 1991 vyšla v Dagestánském knižním nakladatelství kniha Rasima Hadžiho „The Legend of Shah Abbas“.
Talentovaný dagestánský básník Alirza Saidov a dagestánský literární kritik Kamal Abukov, stejně jako slavní ruští spisovatelé Bulat Okudžava a Sergej Zalygin vysoce ocenili dílo Rasima Khadzhiho .
Poznámky
- ↑ Rasim Hajiyev, biografie, tvůrčí činnost . www.cultin.ru _ Získáno 20. srpna 2020. Archivováno z originálu dne 12. srpna 2020.
- ↑ Laureáti Republikánské ceny. S. Stalsky: (nepřístupný odkaz) // dagknigoizdat.ru
- ↑ Slavný dagestánský spisovatel Rasim Gadzhiev zemřel Archivní kopie ze 4. března 2016 na Wayback Machine // ikunak.ru