Hymna lotyšské SSR

Aktuální verze stránky ještě nebyla zkontrolována zkušenými přispěvateli a může se výrazně lišit od verze recenzované 11. ledna 2021; kontroly vyžadují 8 úprav .
Hymna lotyšské SSR
lotyšský PSR himna

Plakát se slovy textu
z hymny lotyšské SSR
Textař Fritsis Rokpelnis ,
Julius Vanags
Skladatel Anatolij Lepin
Země Lotyšská SSR
Země
Schválený 5. srpna 1945
Zrušeno 1990 , nyní zakázáno
Státní hymna Lotyšské SSR (1945-1990)

Hymna lotyšské SSR ( lotyšsky : Latvijas PSR himna ) je jedním z oficiálních symbolů bývalé lotyšské SSR .

O hymně

Autory textů jsou Fritsis Rokpelnis a Julius Vanags , hudba patří Anatoly Lepinovi . Hymna byla napsána již v roce 1943 [1] a schválena 19. července 1945 rozhodnutím Prezidia Nejvyššího sovětu Lotyšské SSR . První provedení hymny v republice se uskutečnilo 5. srpna 1945 [2] .

Původní text hymny obsahoval odkaz na Stalina , který byl později odstraněn. Po dlouhou dobu existovala hymna v podobě instrumentálního orchestrálního díla beze slov. Teprve v roce 1977 byl přijat nový text, který trval až do roku 1990. Kromě toho byl zveřejněn oficiální překlad textu hymny do ruštiny.

Hymna lotyšské SSR ztratila svůj status v roce 1990, poté bylo její veřejné účinkování na shromážděních, pochodech nebo demonstracích zakázáno [3] . To bylo nahrazeno národní hymnou Lotyšska , napsaný Karlis Baumanis a hrál od 1873 k 1940 [4] . V dnešním Lotyšsku může mít provedení hymny Lotyšské SSR za následek trestní odpovědnost [5] .

Lotyšský text

Šai zemē visdārgā mēs brīvību guvām, Te paaudžu paaudzēm laimīgam dzimt, Te šalc mūsu jūra, te zied mūsu druvas, Te skan mūsu pilsētas, Riga te dimd. Padomju Latvija mūžos lai dzīvo, Spoža lai Padomju vainaga mirdz! Mēs cēlāmies, verdzības važas lai rautu, Par gadsimtu cīņām ik veto vēl teic. Vien biedros ar diženās Krievzemes tautu Mēs kļuvām par spēku, kas pretvaru veic. [6] Padomju Latvija mūžos lai dzīvo, Spoža lai Padomju vainaga mirdz! Pa Ļenina ceļu uz laimi un slavu Ar Oktobra karogu iesim mūždien. [7] Mēs sargāsim Padomju Tēvzemi savu Līdz pēdējai asiņu lāsei ikviens. Padomju Latvija mūžos lai dzīvo, Spoža lai Padomju vainaga mirdz! Padomju Latvija mūžos lai dzīvo, Spoža lai Padomju vainaga mirdz!

Ruský text

1945–1956

Naši šťastní lidé jsou navždy svobodní, Cesta ke štěstí je otevřena všem generacím, Naše moře je hlučné, naše pole kvetou, V rodině měst naše Riga hřmí. Sláva našemu sovětskému Lotyšsku, Jasně zazářite v souhvězdí republik! Nepřítel více než jednou ustoupil v kampani, Nejednou jsme se pokusili prolomit okovy. Pouze s Ruskem Velikým a s ruským lidem Mohli bychom navždy porazit nepřítele. Sláva našemu sovětskému Lotyšsku, Jasně zazářite v souhvězdí republik! Leninova cesta ke štěstí a slávě, Se Stalinem v srdci jdeme k vítězství. Jsme věrni velkému sovětskému státu, Pro její čest prolijeme svou krev v bitvách! Sláva našemu sovětskému Lotyšsku, Jasně zazářite v souhvězdí republik! Sláva našemu sovětskému Lotyšsku, Jasně zazářite v souhvězdí republik!

1977–1990

Naši šťastní lidé jsou navždy svobodní, Cesta světla je otevřena všem generacím. Naše moře je hlučné, naše pole kvetou, V rodině měst naše Riga hřmí. Sláva našemu sovětskému Lotyšsku, Jasně zazářite v souhvězdí republik! Nejednou jsme šli na kampaň za vůli, Snažili se zlomit řetězy bezpráví. Pouze v neotřesitelném přátelství s ruským lidem Dokázali jsme porazit nepravdu a zlo. Sláva našemu sovětskému Lotyšsku, Jasně zazářite v souhvězdí republik! Pod praporem Lenina ke štěstí a slávě, V říjnu jdeme k vítězství! Jsme věrni velkému sovětskému státu A v případě potřeby za ni prolijeme krev! Sláva našemu sovětskému Lotyšsku, Jasně zazářite v souhvězdí republik! Sláva našemu sovětskému Lotyšsku, Jasně zazářite v souhvězdí republik!

Poznámky

  1. ↑ Valodas un literatūras institūts (Latvijas PSR Zinātn̦u akadēmija). Esej o dějinách lotyšské sovětské literatury . — lotyšský stát. nakladatelství, 1957. - 564 s.
  2. ↑ Dekret o státní hymně Lotyšské SSR
  3. ↑ Zákon o schůzích, průvodech a hlídkách - Čl. 11 Archivováno 28. září 2007 na Wayback Machine  (lotyšský)
  4. ↑ Irina Galinskaya. kulturologie. Digest No3 / 2016 . — Litry, 2019-04-23. — 444 s. - ISBN 978-5-04-141421-4 .
  5. ↑ G. V. Nágorničnykh. "Ach, mé Lotyšsko, ... ty ... pochodeň ... hoříte neuhasitelně ..." (Dokumenty KOGKU "GASPI KO" o evakuaci lotyšských spisovatelů do oblasti Kirov během Velké vlastenecké války v roce 1941- 1945)  // TsGAKO (Ústřední státní archiv Kirovské oblasti). — 2020.
  6. ↑ V původním znění - "...kas naidnieku veic"
  7. ↑ V původní verzi - "Ar Staļinu sirdī mēs iesim mūždien"

Viz také

Externí odkazy

 Hymny republik Sovětského svazu