Dahlhaus, Carl
Carl Dahlhaus [5] [6] [7] ( německy: Carl Dahlhaus ; 10. června 1928 , Hannover – 13. března 1989 , Berlín ) byl německý hudební teoretik , historik a filozof . Jeden z nejvýznamnějších německých muzikologů 20. století.
Biografie a vědecká činnost
V letech 1947 - 1952 . studoval u Willibalda Gurlitta a Rudolfa Gerbera na univerzitě v Göttingenu . Mezinárodní věhlas Dahlhausovi přinesla profesorská práce ( Kiel , 1966; kniha z podkladů disertační práce vyšla v roce 1968), v níž hluboce studoval utváření klasické dur-mollové tonality (v jeho terminologii -“ harmonická tonalita“, německá harmonische Tonalität ), demonstroval její vznik na ukázkách polyfonní hudby středověku, zejména renesance a baroka. Od roku 1967 až do konce života byl profesorem na Technické univerzitě v Berlíně . Spolupracoval s H. G. Eggebrechtem při přípravě 12. vydání Riemannova slovníku hudby (1967), v jehož terminologické části ( něm . Sachteil ) napsal řadu cenných statí především z hudební teorie - "Forma", " Formenlehre" , "Harmonie", "Klausel", "Konsonanz und Dissonanz", "Liedform", "Tonalität", "Tonsystem", "Tactus" , "Takt", "Taktstrich" , "Temperatur" atd.
Šéfredaktor nových sebraných děl Richarda Wagnera (vychází od roku 1970; vydávání pokračuje). V letech 1977 až 1979 byl prezidentem Německé muzikologické společnosti. Editor základní řady příruček "Neues Handbuch der Musikwissenschaft" (ve 13 svazcích, 1980-1995) a "Encyklopedie hudebního divadla" ( Pipers Enzyklopädie des Musiktheaters , v 6 svazcích, 1986-97).
Vědec-encyklopedista Dahlhaus v mnoha knihách a článcích zvažoval širokou škálu problémů v historii, teorii a estetice hudby od počátků evropské civilizace až po 20. století. Jeho nejznámější díla (kniha a mnoho článků) o historii harmonie , především "Studie o původu harmonické tonality" ( Untersuchungen über die Entstehung der harmonischen Tonalität . Kassel, 1968). Cenné jsou i jeho články, které odhalují formování rytmického systému (od menzurálního rytmu k rytmu hodin) moderní evropské hudby. V dílech zobecňujícího charakteru, jako jsou „Základy dějin hudby“ ( německy: Grundlagen der Musikgeschichte , 1977), „Myšlenka absolutní hudby “ ( německy: Die Idee der absoluten Musik , 1978), “ Hudební realismus. O dějinách hudby 19. století“ ( německy: Musikalischer Realismus: zur Musikgeschichte des 19. Jahrhunderts , 1982) se Dahlhaus opíral o zkušenost fenomenologie a hermeneutiky (myšlenku intencionality hudebního jazyka, jeho závislost o jazyku verbálních interpretací daných historickými stereotypy chápání hudby).
Dahlhausova díla byla přeložena do mnoha jazyků. Řada drobných článků byla přeložena také do ruštiny.
Kompletní práce
- Carl Dahlhaus. Gesammelte Schriften. Hrsg. proti. Hermann Danuser, Hans-Joachim Hinrichsen a Tobias Plebuch. 11 Bande. Laaber-Verlag 2000-2007. ISBN 3-89007-235-6 .
Knihy a monografie
- Studien zu den Messin Josquins des Pres. Disertační práce. Göttingen, 1953.
- Untersuchungen über die Entstehung der harmonischen Tonalität. sídlištěschrift. Kiel, 1966; disertační práce vydaná jako monografie se stejným názvem v roce 1968 (Kassel: Bärenreiter, 298 SS.); Angličtina překlad 1990; francouzština překlad 1993.
- Johannes Brahms: Klavierkonzert Nr. 1 d-moll op.15. Mnichov, 1965.
- Musikastetika. Kolín, 1967. 152 SS.
- Arnold Schönberg: Variationen für Orchester, op.31. Mnichov, 1968.
- Analyzovat a Werturteil. Mohuč, 1970. 97SS. (= Musikpädagogik, Bd. 8)
- Hudební drama Richard Wagners. Velber, 1971.
- Wagnerova estetika. Bayreuth, 1971.
- Wagnerova Konzepce hudebních dramat. Řezno, 1971.
- (mit Lars Ulrich Abraham) Melodielehre. Kolín, 1972.
- Zwischen Romantik und Moderne: vier Studien zur Musikgeschichte des spateren 19.Jhs. Mnichov, 1974.
- (mit Ernst Apfel ) Studien zur Theorie und Geschichte der musikalischen Rhythmik und Metrik. München, 1974 (2 kapitoly napsal Dahlhaus, zbytek Apfel; v knize nejsou žádné kapitoly psané společně). 561SS.
- Grundlagen der Musikgeschichte. Kolín, 1977. 263 SS.
- Nápad absolutní hudby. Kassel, 1978; 3te Aufl., 1994. 152 SS.
- Ludwig van Beethoven: IV. Symfonie B-Dur. Mnichov, 1979.
- Die Musik des 19. Jahrhunderts. Wiesbaden, 1980. VI, 360 SS. (= Neues Handbuch der Musikwissenschaft, 6).
- Musikalischer Realismus: zur Musikgeschichte des 19. Jhs. Mnichov, 1982. 165 SS.
- (mit J. Deathridge) Wagner. Londýn, 1984.
- (mit Michael Zimmermann) Musik zur Sprache gebracht. Musikästhetische Texte aus drei Jahrhunderten. Mnichov, 1984.
- (mit Hans Heinrich Eggebrecht) Byla to hudba. Wilhelmshaven, 1985. 208 SS.
- Ludwig van Beethoven a Seine Zeit. Laaber, 1987. 320 SS.
- (s Ruth Katz) Prameny v estetice hudby, vybrané, upravené, anotované a představené, s původními překlady. 4 vls. New York: Pendragon Press, 1987-1991. sv. I Substance (1987); sv. II Import (1989); sv. III Esence (1991); sv. IV Komunita diskurzu (1991).
- (mit Norbert Miller) Europäische Romantik in der Musik (posmrtný). Stuttgart, 1999 (Bd.1), Stuttgart, 2008 (Bd.2).
Sborníky článků
- Schönberg und andere: gesammelte Aufsätze zur Neuen Musik. Mainz, 1978.
- Vom Musikdrama zur Literaturoper: Aufsätze zur neueren Operngeschichte. Mnichov, 1983.
- Klassische und romantische Musikästhetik. Laber, 1988.
Články (výběr)
- Die Termini Dur und Moll // Archiv für Musikwissenschaft 12 (1955), SS.280-296.
- War Zarlino Dualist? // Musikforshung X (1957), SS.286-291.
- Harmoník; Kontrapunkt; Melodik; Musikästhetik; Rytmik Metrik; Tonsystem // Das Fischer Lexikon, Band 5, Musik. Hrsg. Rudolf Stephan, říjen 1957, Frankfurt nad Mohanem.
- Zur Geschichte der Synkope // Musikforschung 12 (1959), SS.385-391.
- Zur Theorie des Tactus im 16. Jahrhundert // Archiv für Musikwissenschaft XVII (1960), SS.22-39.
- Zur Entstehung des modernen Taktsystems im 17. Jahrhundert // Archiv für Musikwissenschaft XVIII (1961), SS.223-240.
- Domenico Belli und der chromatische Kontrapunkt um 1600 // Musikforschung (1962, Nr.4), SS. 322-340.
- Notenschrift heute (1965)
- Harmonie, Konsonanz und Dissonanz, Tactus, Takt, Tonalität, Tonartencharakter, Tonsystem atd. // Riemann Musilexikon. 12te Aufl., hrsg. proti. HHEggebrecht. Sachteil. Mohuč, 1967
- Zur chromatischen Technik Carlo Gesualdos // Studien zur Italienisch-Deutschen Musikgeschichte, Bd.4, hrsg. proti. F. Lippmann. Kolín a Štýrský Hradec, 1967, SS. 77-97.
- Formprinzipien ve Wagners "Ring des Nibelungen" (1969)
- Geschichtliche und ästhetische Erfahrung (1969)
- Klassizität, Romantik, Modernität: zur Philosophie der Musikgeschichte des 19. Jahrhunderts (1969)
- Wagner und die programmusik (1970)
- Ästhetische Probleme der elektronischen Musik (1971)
- Je die Zwölftontechnik iluzivní? (1971)
- Zur Kritik des ästhetischen Urteils (1971)
- Adornos Begriff des hudebních materiálů (1972)
- Romantische Musikästhetik und Wiener Klassik (1972)
- Politische und ästhetische Kriterien der Kompositionskritik (1973)
- Traditionszerfall im 19. and 20. Jahrhundert (1973)
- Zur Problematik der musikalischen Gattungen im 19. Jahrhundert (1973)
- Gesualdos manieristische Dissonanztechnik // Convivium musicorum. Festschrift W. Boetticher <…>, hrsg. proti. H. Huschen u. D.-R. Moser. Berlín, 1974, SS. 34-43.
- Liszts "Bergsymphonie" und die Idea der Symphonischen Dichtung (1975)
- Byla loupež improvizací? (1979)
- Musik und Jugendstil (1980)
- Musikalischer Humanismus als Manierismus // Musikforschung (1982, č. 2), SS. 122-129
- Warum ist neue Musik so schwer verständlich? Plädoyer für ein historisches Verständnis (1986)
- Die Tactus- und Proportionslehre des 15. bis 17. Jahrhunderts // Hören, Messen und Rechnen in der frühen Neuzeit. Darmstadt, 1987, SS.333-361 (Geschichte der Musiktheorie, Bd.6).
- Die maskierte Kadenz: Zur Geschichte der Diskant-Tenor-Klausel // Neue Musik und Tradition. Popis: Rudolph Stephan. Laaber, 1990, S. 89-98.
Knihy a noty upravil Dahlhaus
- Johann Theile: Musikalisches Kunstbuch , Kassel 1965.
- Studien zur Trivialmusik des 19. Jahrhunderts , Regensburg 1967.
- Das Drama Richard Wagners als musikalisches Kunstwerk , Regensburg 1970.
- Richard Wagner: Klavierwerke, Sämtliche Werke Bd. 19 , Mainz 1970.
- Einführung in die systematische Musikwissenschaft , Köln 1971.
- Richard Wagner: Werk und Wirkung , Regensburg 1971.
- Riemann Musilexikon. Personenteil , Mainz 1972-1975.
- Das Problem Mendelssohn , Regensburg 1974.
- Beiträge zur musikalischen Hermeneutik , Regensburg 1975.
- Funkkolleg Musik , Weinheim 1977-78.
- mit Hans Heinrich Eggebrecht: Brockhaus-Riemann-Musiklexikon , Wiesbaden 1978/79.
- Studien zur Musikgeschichte Berlins im frühen 19. Jahrhundert , Regensburg 1980.
- mit Hermann Danuser: Neues Handbuch der Musikwissenschaft . Laaber 1980-1995.
- mit Helga de la Motte-Haber: Systematische Musikwissenschaft , Laaber 1982.
- Die Musik der fünfziger Jahre: Versuch einer Revision , Mainz 1985.
- Die Musik des 18. Jahrhunderts , Laaber 1985.
- mit Forschungsinstitut für Musiktheater der Universität Bayreuth unter Leitung von Sieghart Döhring: Pipers Enzyklopädie des Musiktheaters , München 1986-1997.
- mit anderen: Funkkolleg Musikgeschichte: Europäische Musik vom 12. bis 20. Jahrhundert , Weinheim 1987/88.
- mit Norbert Miller: Beziehungszauber: Musik in der modernen Dichtung , München 1988
- mit Albrecht Riethmüller und AL Ringer: Beethoven: Interpretationen seiner Werke , Laaber 1994
Poznámky
- ↑ 1 2 Carl Dahlhaus // Encyklopedie Brockhaus (německy) / Hrsg.: Bibliographisches Institut & FA Brockhaus , Wissen Media Verlag
- ↑ 1 2 Carl Dahlhaus // Proleksis enciklopedija, Opća i nacionalna enciklopedija (chorvatština) - 2009.
- ↑ 1 2 Brozović D. , Ladan T. Carl Dahlhaus // Hrvatska enciklopedija (chorvatsky) - LZMK , 1999. - 9272 s. — ISBN 978-953-6036-31-8
- ↑ Německá národní knihovna , Státní knihovna v Berlíně , Bavorská státní knihovna , Rakouská národní knihovna Záznam #118523341 // Obecná regulační kontrola (GND) - 2012-2016.
- ↑ Hudební encyklopedický slovník . M.: TSB, 1990, str. 160.
- ↑ Grove's Dictionary of Music . 2. vyd. M.: Praxe, 2007, s.275
- ↑ Velká ruská encyklopedie . T.8. M.: BRE, 2007, s.268.
Literatura
- Cherednichenko TV Trendy v moderní západní hudební estetice. Moskva, 1989
- Loesch H. von. Carl Dahlhaus und die geheimnisvolle Überschätzung der musikalischen Form. Warum ich immer noch Ratz lese, obwohl es Dahlhaus gibt // Musica 1 (1996), S.255–261.
- Čechovič D. O. Karl Dahlhaus // Velká ruská encyklopedie . T. 8. Moskva, 2007, ss. 268-269
- Carl Dahlhaus und die Musikwissenschaft: Werk, Wirkung, Aktualität. Hrsg.v. H.Danuser, P.Gülke, N.Miller, T.Plebuch. Schlingen: Argus, 2011.
Odkazy
Tematické stránky |
|
---|
Slovníky a encyklopedie |
|
---|
V bibliografických katalozích |
---|
|
|