| Dulgar Dorzhieva | |
|---|---|
| Datum narození | 1. ledna 1943 (79 let) |
| Místo narození | Khilgan ulus , okres Barguzinsky , Burjatsko-mongolská autonomní sovětská socialistická republika |
| Státní občanství |
SSSR Rusko |
| obsazení | Básník, překladatel, novinář, dramatik |
| Žánr | Text |
| Jazyk děl | Burjatský jazyk |
| Ceny | Cena Isaie Kalašnikova |
| Ocenění |
Lidový básník Burjatska Ctěný pracovník kultury Burjatska |
Dulgar Rinchinovna Dorzhieva - ruská burjatská básnířka, lidová básnířka Burjatska, vážená pracovnice kultury Burjatska [1] .
Dulgar Dorzhieva se narodil 1. ledna 1943 v Khilgan ulus v okrese Barguzinsky Burjatsko -mongolské ASSR .
Předčasně ztratila matku a byla vychována svým otcem a starší sestrou. Od dětství Dulgar pracovala na JZD ve svém rodném kraji. Po absolvování střední školy v Ulunu pracovala v továrně, v knihovně a ve státním archivu.
V roce 1967 začal pracovat jako překladatel v regionálních novinách Barguzinskaja Pravda. V roce 1981 se přestěhovala do vesnice Kurumkan, kde získala práci novinářky v regionálních novinách Ogni Kurumkan. Zde se projevil její talent novinářky a básnířky. Dulgar se aktivně účastnila všech akcí a akcí pro oživení lidových tradic a zvyků, kultury a života svého lidu.
Byla jednou z organizátorů konference „Genealogie Barguzinských Burjatů“. Ve spolupráci se svými krajany-vědci připravila a vedla sérii pořadů o vynikající burjatské společensko-politické, státní a vojenské osobnosti, jednom z vůdců revolučního a národního hnutí burjatského lidu Elbeg-Dorji Rinchino [2]. .
Aktivně se účastnila rozhlasového maratonu za oživení Barguzinského datsanu, pracovala na pořádání výročí 150. výročí Tsydena Soodoeva a rozšíření Barguzinského datsanu. Po mnoho let byl Dulgar Dorzhieva hostitelem literárního a uměleckého programu Altargan.
V její poezii se snoubí lyrika a filozofické vidění světa v celé jeho komplexnosti, rozmanitosti a nejednotnosti. Napsala taková poetická díla v burjatštině a ruštině jako: "Bargazhanai Dolgin" (Vlny Barguzinu) (1978), "Erzhen tobsho" (Matka perleťového knoflíku) (1988), "Ezhydee beleg" (Dar pro matku) (1995), "Altan һabagsha" (Zlatá nit) (1997), "Soyombyn elshe" (Zářící soyomba) (2001), "Nүүdel tүүdeguүүd" (Putující ohně) (2004) a další, které byly publikovány v Ulan-Ude .
Dvě z jejích sbírek New Moon (1996) a Chiaroscuro (1999) vyšly v ruštině v překladu básnířky Baira Dugarova.
Napsala řadu sbírek pro děti – „Mungen khutaga“ (Stříbrný nůž) (2001), „Kharaasgay, haraasgay, khaana үbeldoo amarbash?“ (Vlaštovko, vlaštovko, kde jsi přezimoval?) (2005).
Kromě poezie a žurnalistiky je Dorzhieva známá také jako dramatička. V roce 1991 byla její hra „Mungen Khutaga“ (Stříbrný nůž) (1991) uvedena na scéně Burjatského státního akademického činoherního divadla pojmenovaného po Hots Namsaraev [1] .
Za příběh „Na prostorných březích Barguzinu“ v burjatském jazyce byl Dulgar Dorzhieva v roce 2011 oceněn cenou Isaie Kalašnikova .