Skutečný ukazatel pokroku

Aktuální verze stránky ještě nebyla zkontrolována zkušenými přispěvateli a může se výrazně lišit od verze recenzované 1. července 2022; ověření vyžaduje 1 úpravu .

Skutečný ukazatel pokroku ( GPI ) je  zobecněný ukazatel, který nahrazuje HDP jako integrální měřítko hospodářského pokroku. GPI, stejně jako HDP, má peněžní hodnotu, ale na rozdíl od HDP, který shrnuje jeho složky, je GPI založen na myšlence rozdělení do kategorií přínosů a nákladů a konečný ukazatel je definován jako rozdíl mezi nimi. GPI se stal jednou z mála alternativ k HDP široce diskutovanými ve vědecké komunitě a využívanými vládami a nevládními organizacemi k přesnějšímu hodnocení udržitelného ekonomického blahobytu (Talberth et al., 2007) [1] . Dynamika GPI ve vyspělých zemích v posledních desetiletích je jedním z hlavních argumentů používaných zastánci konceptu „neziskového růstu“ .

Historie

První pokusy kvantifikovat blahobyt srovnáním přínosů a nákladů ekonomického růstu byly učiněny v 60. letech 20. století (Sametz, 1968). V práci Williama Nordhause a Jamese Tobina (1972) [2] byl navržen indikátor ekonomického blahobytu založený na úpravě HDP tak, aby zohledňoval obvykle nezohledněné ekonomické a sociální faktory. Dalším vývojem této myšlenky byl index ekonomických aspektů blahobytu, který zahrnoval environmentální aspekty a využívání přírodních zdrojů (Zolotas, 1981) [3] . Oba nedávné indexy poskytly první náznaky nesouladu mezi HDP a skutečným bohatstvím a vyčíslily, že v průběhu času se rostoucí podíl ekonomické aktivity může stát z hlediska blahobytu společnosti zbytečným. Herman Daly a John Cobb (1989) [4] v návaznosti na práci svých předchůdců navrhli index udržitelného ekonomického blahobytu ( angl.  ISEW ) jako „způsob hodnocení ekonomiky, který poskytuje nejlepší vodítko pro ti, kteří mají zájem na zvýšení ekonomického blahobytu“ [ 5] . ISEW zahrnoval řadu úprav HDP, které zohledňují sociální a environmentální faktory a také využívání přírodních zdrojů. V roce 1995 Redefining Progress [6] poněkud zlepšila metodiku ISEW a publikovala výsledky této práce pod novým názvem „ ukazatel skutečného pokroku “ .

Metody

Výpočet GPI, stejně jako HDP, začíná výdaji na osobní spotřebu. Jsou upraveny s přihlédnutím k nerovnoměrnému rozdělení příjmů, které odráží dopad sociální spravedlnosti na blahobyt společnosti (stejný absolutní nárůst příjmů je důležitější pro chudé než pro bohaté). Dále se k této hodnotě přidávají (nebo odečítají) peněžní vyjádření různých aspektů ekonomické činnosti ovlivňující veřejné blaho. Tyto zahrnují:

1. Položky, které se počítají jako příjem v HDP , ale ve skutečnosti jsou náklady (například peněžní náklady na kontrolu znečištění )

2. Položky, které jsou v HDP ignorovány, ale přesto jsou náklady (např. vyčerpání neobnovitelných přírodních zdrojů )

3. Položky, které jsou v HDP ignorovány, ale stále jsou příjmem (například hodnota domácí práce)

GPI objasňuje, že samotná kvantita ekonomické aktivity má malou hodnotu při hodnocení jejího příspěvku k blahobytu bez informací o její kvalitě (Venetoulis a Cobb, 2004). [7]

Ve zjednodušené podobě vypadá výpočetní vzorec takto:

GPI = A+B - C - D + I

A - spotřebitelské výdaje upravené o rozdělení příjmů

B je hodnota netržních služeb zvyšujících blahobyt

C - individuální náklady na ochranu před zhoršováním životního prostředí

D - náklady na degradaci přírodního prostředí a vyčerpání neobnovitelných zdrojů

I - navýšení kapitálu a bilance mezinárodního obchodu

Komponenty a metody pro výpočet GPI.
Komponent Dopad na blahobyt Popis Metoda počítání
jeden Individuální spotřebitelské výdaje + Počáteční hodnota pro výpočet GPI a základ pro posouzení blahobytu spojeného se spotřebou zboží a služeb. Příjem na hlavu x poměr spotřebitelských výdajů k příjmům
2 Rozdělení příjmů + nebo - Giniho koeficient odráží rozdíl mezi skutečným rozdělením příjmů a rovným rozdělením, pohybuje se od 0 (rovnoměrné rozdělení) do 1 (jedna domácnost dostává všechny příjmy). (Giniho koeficient pro daný rok/nejnižší hodnota Giniho koeficientu) x 100
3 Spotřeba upravená o rozdělení příjmů + Upravené individuální spotřebitelské výdaje jsou základní hodnotou, ke které se přidávají (nebo od ní odečítají) další složky indexu. (Řádek 1/Řádek 2) x 100
čtyři Cena domácí práce + Domácí práce zahrnují vaření, úklid, hlídání dětí atd. Počet odpracovaných hodin x hodinová mzda za najmutí pracovníka na tuto práci
5 Náklady na dobrovolnou práci + Dobrovolnická práce je důležitým příspěvkem k veřejnému blahu a není zahrnuta do HDP. Počet hodin dobrovolnické práce x hodinová odměna za najmutí pracovníka na tuto práci
6 Využití domácího kapitálu + Zohledňují se náklady na obsluhu vybavení domácnosti a zboží dlouhodobé spotřeby dostupné v domácnosti. Cena stávajícího zboží dlouhodobé spotřeby x odpisová sazba 12,5 %
7 Výdaje za zboží dlouhodobé spotřeby - Aby se předešlo dvojímu započítání, skutečné náklady na zboží dlouhodobé spotřeby se odečítají od GPI. Příjem na hlavu x procento vynaložené na zboží dlouhodobé spotřeby
osm Použití silnic a ulic + Tato státem poskytovaná služba by teoreticky mohla být uvedena na trh, ale stanovení cen pro jednotlivého spotřebitele je obtížné. Hodnota 7,5 % znamená, že 10 % silničních nákladů musí být hrazeno ročně a že 75 % silničního řízení je pro radost. Náklady na stávající silnice x 7,5 %
9 Celková investice do vlastního kapitálu + nebo - Aby se společnost vyhnula spotřebě kapitálu jako příjmu, musí udržovat a zvyšovat investice do kapitálu, aby uspokojila potřeby obyvatelstva. Účelem této kategorie je zohlednit změny v akumulovaném kapitálu na pracovníka. Z národních statistik
deset Celkové zahraniční dluhy/úvěry + nebo - Udržitelnost ekonomiky závisí na tom, do jaké míry závisí na vnějších zdrojích financování podpory současné spotřeby. Z národních statistik
jedenáct Cena zločinu - Kriminalita snižuje veřejné blaho jak přímo (lékařské náklady plus ztráta majetku), tak nepřímo (náklady na prevenci kriminality) Přímé škody z majetkových trestných činů + náklady na prevenci kriminality
12 Cena rozvodů - Rozvody a nadměrný televizní čas představují pro společnost ekonomickou zátěž a vedou k růstu HDP. Přímé náklady na rozvod + společenské náklady na sledování TV
13 Snížení volného času - GPI zohledňuje ztrátu volného času z práce přesčas. Míra zaměstnanosti x ztracený volný čas x průměrná hodinová mzda
čtrnáct Náklady na nezaměstnanost - Chronicky nezaměstnaní, ti, kteří přestali hledat práci a ti, kteří jsou nuceni pracovat na částečný úvazek, snižují blahobyt společnosti, protože kriminalita, duševní poruchy a drogová závislost jsou důsledky nezaměstnanosti. Počet nezaměstnaných x počet neposkytnutých hodin x průměrná hodinová mzda
patnáct Cena denních výletů - Každodenní dojíždění má za následek přímé peněžní náklady na osobní nebo veřejnou dopravu plus nepřímé náklady na plýtvání časem, který by mohl být vynaložen užitečnějším nebo příjemnějším způsobem. Cena auta x procento jeho využití pro každodenní cestování + náklady na použití veřejné dopravy + náklady na čas na každodenní cestování s použitím místních hodinových sazeb
16 Výdaje domácností na snižování znečištění - Výdaje na vzduchové filtry a likvidaci odpadu nezvyšují blahobyt, ale kompenzují externalizaci nákladů na znečištění v průběhu hospodářské činnosti. Jsou pokusem o obnovení základní úrovně ekologických vlastností každodenních biotopů. Cena filtrů a konvertorů + náklady na stočné + náklady na likvidaci odpadu
17 Náklady na dopravní nehody - GPI zohledňuje přímé náklady (ztráty na majetku a léčebné výlohy) plus nepřímé náklady (ztráta mezd). Počet nehod x cena jedné nehody
osmnáct Náklady na znečištění vody - Škody na kvalitě vody představují přímou ztrátu pro veřejný blahobyt a nejsou zahrnuty do HDP. Odhady jsou podhodnoceny kvůli nedostatku údajů o distribuovaných zdrojích znečištění. Procentuální zhoršení kvality vody x prospěch z používání kvalitní vody
19 Náklady na znečištění ovzduší - Přestože poškození kvality ovzduší má negativní dopad na domácnosti, infrastrukturu, životní prostředí a veřejné zdraví, je v HDP ignorováno. Údaje o znečištění x cena za jednotku znečištění
dvacet Náklady na znečištění hlukem - Světová zdravotnická organizace odhaduje škody způsobené hlukem. Index urbanizace x náklady na hlukovou zátěž podle WHO
21 Ztráta mokřadu - Cena ekosystémových služeb poskytovaných mokřady není zahrnuta do HDP. Kumulativní ztráta mokřadů x odhadované náklady na hektar
22 Ztráta zemědělské půdy - Urbanizace vede ke ztrátě zemědělské půdy, což snižuje udržitelnost místního zásobování potravinami, podkopává historické a estetické hodnoty společnosti a vede ke ztrátě stanovišť pro druhy. Ztráta zemědělské půdy x odhadované náklady na hektar
23 Vyčerpávání neobnovitelných zdrojů - Utrácení neobnovitelných zdrojů znemožňuje jejich využití v budoucnu a je neudržitelné. GPI odhaduje náklady jako náklady na nahrazení obnovitelnými zdroji. Spotřeba neobnovitelných zdrojů x reprodukční náklady za obnovitelné zdroje
24 Dlouhodobé poškození životního prostředí - V GPI jsou náklady spojené s dlouhodobou degradací životního prostředí započítány jako důsledky destabilizace klimatu. Spotřeba energie x přírůstek společenských nákladů emisí CO 2 v daném roce
25 Zničení ozónové vrstvy - Úbytek ozonové vrstvy v horních vrstvách atmosféry ohrožuje blaho všech obyvatel planety kvůli nárůstu škodlivého záření ze Slunce. GPI odhaduje očekávané ekonomické náklady tohoto dlouhodobého ekologického problému. Emise látek poškozujících ozonovou vrstvu x cena za kilogram
26 Snížení lesního porostu - Ztráta lesů znamená ztrátu mnoha výhod, které poskytují, včetně prevence před povodněmi, zlepšení kvality ovzduší a vody, zachování biologické rozmanitosti, lesních produktů a estetických a rekreačních hodnot. Plocha ztraceného lesa x cena za hektar

Omezení

GPI je podle jeho zastánců „lepším“ měřítkem pro hodnocení ekonomického pokroku než HDP, ale netvrdí, že je dokonalý. Ukazatel založený na relativně malém souboru výchozích komponent zůstává nevyhnutelně jen velmi zobecněný a „hrubý“, možnost jeho „doladění“ je omezena především dostupností různých typů dat. Navíc mnohé z nákladů na ekonomický proces je v zásadě obtížné vyjádřit v peněžních termínech.

Šíření GPI je také omezeno pokračujícími metodickými rozdíly ve výpočtech prováděných různými výzkumníky, například rozdíly v účtování vlivu klimatu jako kumulativního nebo pouze jako aktuálního faktoru. Významným problémem je také jednotnost v nastavení výchozích okrajových podmínek pro výpočty pro zajištění srovnatelnosti GPI různých zemí a regionů.

Negativním faktorem je podle některých autorů také absence kvantitativního hodnocení nejistot v GPI v jeho současné podobě. Výpočet intervalů spolehlivosti při odhadu hodnot indexu by mohl zvýšit jeho atraktivitu pro praktické použití. [osm]

GPI je ze své podstaty ekonomický, nikoli environmentální ukazatel. Pro hodnocení udržitelnosti životního prostředí je nutné kromě něj využívat i biofyzikální indikátory. [9]

GPI není založen na „silné“ formulaci environmentální udržitelnosti, ve které nelze vyčerpání přírodního kapitálu kompenzovat růstem jinde. Rovnocenně zahrnuje ekonomické, sociální a environmentální složky, takže je možné vyčerpat přírodní nebo sociální kapitál, zvýšit příjem a spotřebu, a zároveň získat zvýšení GPI na hlavu. Tento soubor podmínek je teoreticky znám jako situace „slabé stability“ (Neumayer, 1999) a je v praxi pozorován v některých regionálních výpočtech GPI. Dynamika GPI naopak ostře reaguje na úpadek měst, který se projevuje v problémech jako nezaměstnanost, nízké příjmy a jejich vysoké nerovnoměrné rozložení a vysoká kriminalita. [deset]

Odhady GPI pro různé země a regiony

Seznam národních odhadů GPI pro 21 zemí

Studie Země Doba
Hamilton, 1997 Austrálie 1950-1996
Hamilton, 1999 Austrálie 1950-1996
Hamilton a Dennis, 2000 Austrálie 1950-2000
Trávník, 2008 Austrálie 1967-2006
Stockhammer a kol., 1997 Rakousko 1955-1992
Blays, 2006 Belgie 1970-2000
Blays, 2008 Belgie 1970-2004
Castaneda, 1999 Chile 1965-1995
Wen a kol., 2008 Čína 1970-2005
Časný, 2008 čeština
Nourry, 2008 Francie 1990-2002
Diefenbacher, 1994 Německo 1950-1990
Trávník, 2008 Indie 1987-2003
Guenno a Tiezzi, 1998 Itálie 1960-1991
Makino, 2008 Japonsko 1970-2003
Rosenberg a Oegema, 1995 Holandsko 1950-1992
Blays, 2007 Holandsko 1971-2004
Forgie a kol., 2007 Nový Zéland 1970-2005
Forgie a kol., 2008 Nový Zéland 1970-2005
Gil a Slezynski, 2003 Polsko 1980-1997
Moffatt a Wilson, 1994 Skotsko 1980-1991
Hanley a kol., 1999 Skotsko 1980-1993
Jackson a Stymne, 1996 Skotsko 1970-2005
Jackson a Stymne, 1996 Švédsko 1950-1992
Clarke a islám, 2004 Thajsko 1975-1999
Clarke a Shaw, 2008 Thajsko 1975-2004
Jackson a kol., 2002 Velká Británie 1950-1996
Jackson a Marks, 1994 Velká Británie 1950-1990
Jackson, 2004 Velká Británie 1950-2002
Anielski a Rowe, 1999 USA 1950-1997
Venetoulis a Cobb, 2004 USA 1950-2002
Talberth a kol., 2007 USA 1950-2004
Hong a kol. 2008 Vietnam 1992-2004
Midmore a kol., 2000 Wales 1970-1996
Matthews a kol., 2003 Wales 1990-2000
Jones a kol. 2007 Wales 1990-2005

Seznam regionálních odhadů GPI pro 59 regionů

Studie Region a země Doba
Lawn a Clarke, 2008 Stát Vikloria, Austrálie 1986-2003
Anielski a kol., 2001 Alberta, Kanada 1961-1999
Gustavson a Lonergan, 1994 Provincie Britská Kolumbie, Kanada
Pannozzo a kol., 2009 Provincie Nové Skotsko, Kanada cca 1980-2005
Wen a kol., 2007 Města Suzhou, Yangzhou, Ningbo a Guangzhou, Čína 1991-2001
Jackson a kol., 2008 Všechny regiony Anglie 1994-2005
Pulselli a kol., 2006 Provincie Siena, Itálie 1999
Pulselli a kol., 2008 Provincie Modena, Itálie 1971-2003
Pulselli a kol., 2008 Provincie Rimini, Itálie 1971-2003
Bagstad a Ceroni, 2007 7 severovýchodních hrabství Vermontu, USA 1950-2000
Bagstad a Shammin, 2012 Akron a Cleveland, 17 okresů Northeastern Ohio, USA 1950-2005
Analýza skutečného ukazatele pokroku v zátoce, 2006 San Francisco, 8 okresů Kalifornie, USA 2000
Costanza a kol., 2004 Burlington, Chittenden County, Vermont, Spojené státy americké 1950-2000
Rada pro kvalitu životního prostředí, 2000 Stát Minnesota, USA 1960-1995
Připraveno několika organizacemi Státy Maryland, Massachusetts, Michigan a Utah, USA

Dynamika změn GPI pro šest zemí

GPI v zemích bývalého SSSR

Ruská vědecká komunita nevěnuje příliš pozornosti využití GPI ve vztahu k ruské ekonomice. Ve vědeckých publikacích jsou o tomto ukazateli pouze zmínky, případně jsou o něm uvedeny stručné podklady. Neexistoval ani obecně přijímaný ruskojazyčný název.

Na Ukrajině byl v roce 2009 zveřejněn odhad národního GPI za rok 2006 bez uvedení metodiky výpočtu [11] . V roce 2010 byly provedeny výpočty GPI Ukrajiny za období 2000–2007 podle obecně uznávané metodiky [12] . Zhruba polovina složek GPI přitom nebyla do výsledků zahrnuta kvůli nedostatku statistických údajů.

Oficiální přihláška

GPI se oficiálně používá v americkém státě Maryland (na základě rozhodnutí guvernéra státu), stát Oregon zpracovává desetiletý rozpočtový plán pomocí GPI [13] .

Zákonodárci Vermontu (USA) oznámili jako oficiální cíl 5% zvýšení státního GPI do 5 let [14] .

Kritika

V průběhu historie existence GPI byl kritizován z různých pozic.

Neumayer (1999) zpochybnil koncepční rámec indikátoru a tvrdil, že nesprávně zaměňuje měření současného blahobytu a udržitelnosti, které je nejlépe posuzovat samostatně. Lawn (2005) obhajoval přístup GPI tím, že ukázal, že mnoho aspektů současného blahobytu úzce souvisí s dlouhodobou udržitelností.

Jiní kritici poukázali na to, co považují za rozporuplnou a svévolnou povahu výběru metod peněžního oceňování pro řadu aspektů ekonomické aktivity, přičemž poukazují na to, že subjektivní výběr těchto metod může částečně vysvětlit rozpor mezi GPI a dynamikou HDP. (Neumayer, 2000; Bleys, 2006). V reakci na to popsali Lawn a kol. Zastánci GPI obecně uznávají potřebu zlepšit jeho metody prostřednictvím lepšího odborného úsudku a podrobnějšího statistického rámce.

Častou výtkou GPI je jeho „spojení se subjektivními hodnotami“. Jeho obhájci v reakci obvykle upozorňují, že nakonec všechny ukazatele (včetně HDP) spoléhají na subjektivní volbu toho, jaké informace si zaslouží pozornost a jak přesně by měly být brány v úvahu. V procesu výběru se nevyhnutelně spoléháme na naše hodnoty. Podle jejích zastánců není to, co odlišuje GPI od ostatních ukazatelů, jeho konkrétní „subjektivita“, ale spíše explicitní prezentace předpokladů a hodnot, na kterých je založen.

Kritika GPI se objevuje i z protispotřebitelských pozic, zejména je zpochybňována volba spotřebitelských výdajů jako základní složky, což je podle kritiků skryté ospravedlnění konzumerismu , tedy identifikace veřejného statku. s nárůstem spotřeby materiálu . Zastánci GPI odpovídají, že s ohledem na obtížnost kvantifikace blahobytu a spokojenosti jako duševních jevů lze konzumaci považovat za přijatelnou náhradu za blahobyt „v prvním přiblížení“. [patnáct]

Viz také

Poznámky

  1. The Genuine Progress Indicator 2006 Archived 23. července 2018 na Wayback Machine  
  2. Archivovaná kopie . Získáno 27. srpna 2014. Archivováno z originálu 1. října 2015.
  3. Zolotas, Xenofón. Ekonomický růst a klesající sociální blahobyt. New York: New York University Press, 1981.
  4. Pro obecné dobro od Hermana Dalyho a Johna Cobba Jr. - Recenze knihy od Scotta Londona . Získáno 27. srpna 2014. Archivováno z originálu 20. prosince 2014.
  5. Daly, H. & Cobb, J., 1989. Pro společné dobro . Beacon Press, Boston.
  6. Předefinování pokroku  
  7. Archivovaná kopie (odkaz není dostupný) . Získáno 27. srpna 2014. Archivováno z originálu 1. října 2015. 
  8. Stephen M. Posner. Odhadování ukazatele skutečného pokroku (GPI) pro Baltimore, MD Archivovaná kopie (odkaz není k dispozici) . Získáno 27. srpna 2014. Archivováno z originálu 5. března 2016. 
  9. P. Trávník. Neschopnost ISEW a GPI plně zohlednit změny v lidském zdraví – metodologický nedostatek, nikoli teoretická slabina [1] Archivováno 10. listopadu 2017 na Wayback Machine
  10. Kenneth J. Bagstad, Md Rumi Shammin Může indikátor skutečného pokroku lépe informovat o udržitelném regionálním pokroku?—Případová studie pro severovýchodní Ohio [2] Archivováno 21. dubna 2016 na Wayback Machine
  11. Dushna M.P. Metodický přístup k ospravedlnění podmíněného pokroku v kontextu vývoje Archivováno 2. února 2017 na Wayback Machine // Vědecký bulletin NLTU Ukrajiny. VIP 2009. 19.1.
  12. Danylyshyn B. M., Veklich O. A. Indikátor skutečného pokroku jako adekvátní makroekonomický indikátor sociálního blahobytu Archivováno 18. ledna 2017 na Wayback Machine // Problems of Forecasting. - 2010. - č. 6. - S.103-112.
  13. Implementace GPI ve Vermontu, Marylandu a Oregonu | ukázky . Získáno 27. srpna 2014. Archivováno z originálu 19. srpna 2014.
  14. Archivovaná kopie (odkaz není dostupný) . Získáno 27. srpna 2014. Archivováno z originálu 19. srpna 2014. 
  15. Stephen M. Posner Odhadování ukazatele skutečného pokroku (GPI) str. 31

Odkazy