| pískoví kapitáni | |
|---|---|
| Capitaes da Areia | |
| Žánr | román |
| Autor | Jorge Amado |
| Původní jazyk | portugalština |
| datum psaní | 1937 |
| Datum prvního zveřejnění | 1937 |
Kapitáni písku (také Kapitáni písku, Kapitáni pískovny [ 1] , port. Capitães da Areia ) je román z roku 1937 od brazilského spisovatele Jorge Amada . Jedná se o jeden z prvních spisovatelových románů, které napsal, když mu bylo 25 let, a zároveň jedno z jeho nejslavnějších (a v Brazílii nejmilovanějších ) děl. Zařazeno do „bahijského cyklu“ románů, které vyprávějí o životě chudých v brazilském státě Bahia ve 30.–40. letech 20. století.
Děj se odehrává v Bahia ve 30. letech 20. století. Román je o gangu dětí z ulice , kterým se přezdívá „Kapitáni písku“, protože písčité pláže v přístavu se staly jejich sídlem:
co měli? - Pouze neomezená svoboda, pouze ulice a pláže tohoto města, kde vedli ne vždy snadný život, získávali jídlo a oblečení všemi možnými způsoby: přinášení kufrů, krádeže peněženek a klobouků. Někdy loupili, někdy žádali o almužnu.
Celkem gang tvořila více než stovka lidí ve věku od 8 do 16 let. Hlavními postavami románu jsou chlapci Pedro Bullet (15letý vůdce gangu), Joan Long, profesor, Kulhavý, Net, Cat, Deadwood, Wick, Buzoter a jejich dospělí přátelé kněz Jose Pedro, přístavní dělník- strike Joan de Adam, Boží capoeirista Candomblé don'Aninha.
První část, Under the Moon, ve starém opuštěném skladišti, vypráví o tom, co vedlo hlavní postavy do řad „Kapitánů písku“ a o různých epizodách ze života gangu: o odvážných loupežích a pomoci přátelům v boji. policie.
Ve druhém díle "The Night of the Great Peace of Your Eyes" spadne do gangu 13letá Dora a její mladší bratr, kterému zemřeli rodiče. Dora se stává sestrou a matkou "kapitánů písku" a pro Pedra Puliho také nevěstou. Při jedné z loupeží ji však i Pedro Bullet chytne policie. Pedrovi se podaří uprchnout z trestanecké kolonie, "kapitáni" unesou Doru ze sirotčince, ale tam Dora onemocní horečkou a brzy zemře v úkrytu "kapitánů písku".
Třetí část „Song of Bahia, Song of Freedom“ vypráví o osudu členů gangu několik let po smrti Dory. Profesor se stává umělcem, jehož obrazy ze života chudých šokovaly celou zemi. Wick se stává mnichem, o čemž snil po setkání s Padre José Pedrem. Kulhavý umírá při jednom z útoků, Net se stává městským tulákem, Cat velkým spekulantem, Deadwood se přidává ke gangu „ušlechtilého lupiče“ Lampiana a bojuje s policií, Joan Long se vydává na loď. Žádná z těchto cest ale Pedru Pulovi nevyhovuje - je „volán revolucí“, chce změnit osud všech chudých a vstoupí do komunistické strany a z „pískových kapitánů“ vytvoří militantní skupinu, která pomáhá dělníkům stávky a stávky.
Kapitáni písku (1937) znamenali novou etapu v Amadouově uměleckém hledání. Zdálo by se, že ve srovnání s "Mrtvým mořem" zde folklorní motivy poněkud ustupují do pozadí, jdou do podtextu. Na druhé straně blízkost a nemilosrdná pravdivost, s níž je v románu posuzován osud skupiny bahianských bezdomovců, připomíná sociologický protokol prvních Amadouových knih – „Kakao“ a „Pot“. Život těchto zbídačených teenagerů se před námi objevuje v každém detailu, někdy vtipný, jindy hrubě odpudivý. Amadou jasně označuje rasové a sociální charakteristiky každého člena skupiny. Snaží se o maximální přesnost při předávání řeči postav, nebojí se čtenáře šokovat. Přesto je tento prvek tvrdého dokumentarismu v románu pevně srostlý s dalším prvkem – folklórem a poezií. Poezie je vždy přítomna v bídném životě Amadoových hrdinů. "Kapitáni písku", "oblečení v hadrech, špinaví, hladoví, agresivní, házeli sprostosti a lovili nedopalky cigaret, byli skutečnými pány města: znali ho až do konce, milovali ho až do konce, byli jeho básníci“ – takový je autorův komentář, hraje důležitou roli v uměleckém celku románu.
— Terteryan I. A. Mir J. Amadou // Amadou J. Sebraná díla ve 3 svazcích. - M. , 1986. - T. 1. - S. 5-26.V roce 1951 byly sociální aktivity Jorge Amada oceněny Mezinárodní Stalinovou cenou „Za vynikající služby v boji za posílení a zachování míru“. S touto událostí zřejmě souvisel i první překlad úryvku z románu do ruštiny, který se v roce 1952 objevil v časopise In Defense of the World pod názvem „Pískoví kapitáni“ (jméno překladatele není uvedeno a překlad byl pravděpodobně proveden se španělskou verzí).
Nový překlad Y. Kalugina vyšel v Mladé gardě v roce 1976 (časopisecká verze zredukovaná asi na polovinu), zřejmě byl způsoben obrovským úspěchem filmu Halla Bartletta Generálové pískovny , který vyšel v r. SSSR v roce 1974. Román nevzbudil velký zájem.
K 75. výročí Jorge Amada v roce 1987 vyšla v ruštině třísvazková spisovatelská kniha, která obsahovala „Kapitáni písku“ v překladu A. Bogdanovského .
V roce 2000 vyšel nový úplný překlad románu E. Belyakova.
Počínaje devadesátými léty začal román (v různých překladech) vycházet pod názvem „Sandpit Generals“, zřejmě proto, aby si jej čtenář snáze spojil s filmem.
V roce 1971 byl ve Spojených státech podle románu natočen film „ Generálové pískovny “ , který se stal kultovním filmem v SSSR. Na počest tohoto filmu je román hovorově někdy nazýván stejně.
Román byl dvakrát zfilmován v Brazílii . V roce 1989 byl propuštěn televizní seriál z 10 epizod v režii Waltera Limy [2] . V roce 2011, ke stému výročí narození Jorgeho Amada, byla natočena další filmová adaptace románu – „ Kapitáni písku “, v režii Cecilie Amado (vnučka Jorge Amada) a kameramana Guye Goncalvese [3] [4] .
Román byl inscenován v Rusku Moskevským divadlem mládeže pod vedením Vjačeslava Spesivceva [5] a Altajským činoherním divadlem pojmenovaným po Shukshinovi .
| Díla Jorge Amado | ||
|---|---|---|
| Romány |
| |
| Romány |
| |
| literární pohádka |
| |
| Paměti |
| |