Kurultai krymských Tatarů | |
---|---|
krymské. Qırımtatar Milliy Qurultayı, Qırımtatar Milliy Qurultayı Ukr. Kurultai krymských Tatarů | |
5. svolání | |
Typ | |
Typ | národní úmluva |
Řízení | |
Předseda Mejlis |
Refat Chubarov od 27.10.2013 |
Struktura | |
členové | 250 |
Konferenční hala | |
qtmm.org | |
Mediální soubory na Wikimedia Commons |
Kurultai lidu Krymských Tatarů ( Krymskotat . Qırımtatar Milliy Qurultayı, Kyrymtatar Milliy Kurultayi - doslova „Krymskotatarský národní kongres“, ukrajinský Kurultai lidu Krymských Tatarů ) je forma národní sociálně-politické organizace krymských Tatarů, tvrdí být zplnomocněným zastoupením „Krymskotatarského lidu“ (podle regulátora krymskotatarského lidu) krymskotatarského lidu je Kurultai „národním kongresem, nejvyšším zastupitelským orgánem krymskotatarského lidu “ [1 ] ).
Podle současných „Předpisů Kurultaje lidu Krymských Tatarů“ jsou kurultajští delegáti voleni Krymskými Tatary a jejich rodinnými příslušníky, bez ohledu na národnost, trvale žijícími na území Ukrajiny, a Krymskými Tatary a členy jejich rodin – občané Ukrajiny bez ohledu na místo pobytu. Funkční období složení Kurultai je 5 let. Kurultai sestává z 250 delegátů volených ve dvou fázích smíšeným většinovým poměrným systémem z kandidátů nominovaných na seznamy veřejných organizací a jejich bloků [1] .
Oficiálním jazykem Kurultai je krymská tatarština [1] .
Podle současných „Předpisů Kurultai lidu Krymských Tatarů“ je Kurultai oprávněn rozhodovat o všech významných otázkách sociálně-politických, sociálně-ekonomických, kulturních a dalších aspektů života lidu. Rozhodnutí Kurultai jsou závazná pro celý systém národní reprezentace a samosprávy lidu Krymských Tatarů, včetně Mejlisů Krymských Tatarů , regionálních a místních Mejlisů, výborů na podporu návratu Krymských Tatarů [1] .
Zasedání Kurultai se svolává nejméně jednou za 2,5 roku.
Kurultai tvoří Mejlis krymských Tatarů - nejvyšší zmocněný představitel a výkonný orgán krymských Tatarů v období mezi zasedáními Kurultaje [1] .
V současné době platí Kurultai pátého shromáždění, zvoleného v roce 2007 [2] .
Činnost Kurultai a jeho orgánů je financována z dobrovolných darů a příjmů od právnických a fyzických osob [1] .
Únorová revoluce roku 1917 v Rusku vedla k aktivaci národních hnutí v celé zemi. 25. března 1917 byl do Simferopolu svolán celokrymský muslimský kongres . Na kongresu byl zvolen Prozatímní krymsko-muslimský výkonný výbor (Musispolkom, VKMIK), v jehož čele stojí Noman Chelebidzhikhan (Chelebi Chelebiev).
Ve dnech 1. – 2. října 1917 (podle starého stylu) bylo na sjezdu zástupců krymskotatarských organizací, svolaném Musispolkom, rozhodnuto, že za současné politické situace by měla být otázka budoucího osudu Krymu rozhodnout Kurultai krymských Tatarů. Dne 17. (30. listopadu) se konaly volby delegátů. Kurultai se otevřel 26. listopadu ( 9. prosince ) v Khanově paláci ( Bakhchisarai ). Převzal všechny pravomoci muslimského výkonného výboru, vyhlásil vznik Krymské lidové republiky , přijal její ústavu a státní symboly, načež se prohlásil parlamentem Krymské lidové republiky. V čele vlády stál Noman Chelebidzhikhan.
Článek 1 - Kurultai uznává vůli každého národa po samosprávě.
Článek 2 - Vůle tatarského národa řídit svůj život uznává další činnost Kurultai, zvolených na základě tajného, svobodného, otevřeného, přímého hlasování žen a mužů.
Článek 3 – Členové Kurultai jsou voleni jednou za tři roky.
Článek 4 – Schůze Parlamentu svolává Parlament sám. Ke svolání mimořádné (mimořádné) schůze je zapotřebí žádost alespoň jedné třetiny členů prezidia.
Článek 5 - Poslanec tatarského parlamentu je nedotknutelnou osobou a je osvobozen od povinné vojenské služby.
Článek 6 - Parlament je povinen vypracovat zákony, které zapojí tatarský národ k účasti na vědeckých, náboženských, právních, vojenských, finančních, politických aktivitách, v případě potřeby k účasti na práci obchodu, zemědělství, průmyslu. Parlament vytváří samostatné (zvláštní) komise pro každý z těchto aspektů činnosti.
Článek 7 - Kurultai, uznávající úplnou nezávislost moci zákonodárné, moci výkonné, moci právní, uznává nezávislost každého odboru (odboru) Národní rady v rámci její činnosti.
Článek 8 - Pro systematické řízení národních záležitostí tatarského lidu jsou nutné nejen samostatné zákony pro každé oddělení, ale také samostatné výkonné orgány. Tatarská národní rada se skládá z ministerstva školství, náboženství, financí, zemědělství, spravedlnosti, zahraničních vztahů a hlavního odboru.
a) Ministerstvo školství: má na starosti všechny národní vzdělávací instituce (mekteby, madrasy), určuje vztah mezi Tatarem a všemi kulturními a vzdělávacími institucemi v Krymské lidové republice a společně s volitelnými vzdělávacími institucemi.
b) Náboženský odbor: zabývá se dodržováním práva šaría, otázkami víry a náboženství tatarského lidu.
c) Odbor financí a zemědělství se zabývá výběrem daní, přípravou státního rozpočtu s následným předložením Parlamentu. Finanční odbor by měl mít oddělení pro pozemkovou reformu, pro zařizování hospodářského života Tatarů žijících na pozemcích vaqf, tedy náboženské správy.
d) Ministerstvo spravedlnosti: provádí občanskoprávní řízení na základě šaríe, národních zvyklostí a společenského života Tatarů. Na základě toho je muftiyat zrušen a místo něj je zřízeno ministerstvo spravedlnosti.
e) řízení vnějších a vnitřních vztahů: otevírá zvláštní oddělení k posílení vztahu tatarského lidu s organizacemi měst a zemstva, vojenskými záležitostmi a také k posílení politických, kulturních, ekonomických a sociálních vztahů s jinými národy.
f) Národní rada: dohlíží na dodržování a provádění přijatých zákonů, které jsou zásadní pro práci všech resortů, přináší je celému národu.
Článek 9 - Každý odbor Národní rady je povinen předkládat Parlamentu ke schválení připravené vlastní návrhy zákonů předepsaným způsobem.
Článek 10 - Předsedy odborů, t.j. výkonný výbor, volí z řad poslanců předseda Národní rady s podporou většiny hlasů poslanců. Zodpovídá se pouze parlamentu.
Článek 11 - Parlament má právo na žádost jedné čtvrtiny poslanců a frakcí skládajících se nejméně z deseti osob požádat Národní radu a Výkonný výbor.
Článek 12 – Kurultai, uznávající vládní struktury každého regionu, podporovaného absolutní většinou hlasů tamního obyvatelstva, shledává, že formu vlády na Krymu může určit Ústavodárné shromáždění Krymu.
Článek 13 – Přijímání opatření pro svolání krymského ústavodárného shromáždění, Kurultai uznává, že otázky související se životem v regionu, jako jsou finanční, politické a pozemkové záležitosti, mohou být vyřešeny pouze krymským ústavodárným shromážděním po jeho svolání.
Článek 14 - Kurultai považuje za nutné při projednávání politických otázek v krymském ústavodárném shromáždění vyslat tam zástupce tatarského parlamentu.
Článek 15 - Kurultai uznává ve vztahu k diplomacii prioritu práva lidu Krymu rozhodovat o svém osudu a otázkách mírového soužití z vůle lidu samotného prostřednictvím svých zástupců na konferencích různých úrovní.
Článek 16 - Svoboda jednotlivce, svoboda volby pobytu, svoboda projevu, svědomí, odborů, tisku, shromažďování, stávek a pojištění, jakož i národní právo a politika malých národů jsou dány základním zákonem života a činnosti krymskotatarského národa - Ústava, která tvoří základ lidové republiky vyhlášené Kurultai.
Článek 17 - Kurultai odstraňuje takové tituly, které se odehrávají na Krymu mezi Tatary, jako jsou: murza, beystvo, chelebiystvo, duchovenstvo, šlechta, knížectví, osada, jakož i výhody jim poskytované.
Článek 18 – Kurultai uznává rovnost lidí, potvrzuje rovnost žen a mužů a ukládá parlamentu, aby na základě této rovnosti přijal příslušné zákony.
Druhý kurultai byl svolán již v roce 1991 [3] , dva roky po zahájení hromadného návratu krymských Tatarů z míst, kde žili po deportaci v roce 1944 .
Ve dnech 31. července až 2. srpna 2015 se v Ankaře (Turecko) konalo druhé zasedání Světového kongresu krymských Tatarů [4] .
Krymští Tataři | |
---|---|
kultura |
|
Jazyk | |
Symbolismus | |
diaspora | |
etnické skupiny |
|
Příběh |
|
Společnost a politika | |
Média |