Morfologie islandštiny

Aktuální verze stránky ještě nebyla zkontrolována zkušenými přispěvateli a může se výrazně lišit od verze recenzované 4. května 2019; ověření vyžaduje 1 úpravu .

Islandština  je flektivní jazyk s prvky aglutinace .

Jména a články

Podstatné jméno má řadu archaických rysů odpovídajících běžnému severskému státu: 3 rody (mužský, ženský, střední rod) a 4 pády ( nominativ , genitiv , dativ , akuzativ ). Podstatné jméno má kategorie čísla (jednotné a množné číslo), stejně jako určitost a neurčitost.

Postpozitivní určitý člen , který se vynořil z ukazovacího zájmena , je nominální enklitika : klesá, duplikuje nominální skloňování . Neurčitý článek chybí. Existuje tzv. dvojí určitost: člen se přidává k podstatným jménům, která již mají syntaktický determinant .

Princip vzniku postpozitivního členu: armurinn = armur + inn << armur hinn („ta ruka“); kinnarinnar = kinnar + innar << kinnar hinnar ("z té tváře"). Samostatně se článek hinn v moderním jazyce používá pouze v knižním stylu a ve slavnostní řeči. Tvoří skupinu „přídavné jméno + podstatné jméno“: hinn gamli maður („ten starý muž“, knižní styl) = gamli maðurinn („starý muž“, neutrální styl).

Je charakteristické, že deklinační systém moderní islandštiny je velmi blízký deklinačnímu systému staré norštiny. Existují však určitá zjednodušení a zarovnání:

Příklad paradigmatu podstatného jména pro následující slova v neurčitých a určitých tvarech:

armur (m. R. silný) "ruka";

afi (m. R. slabý) "dědeček";

sól (f. R. silný) "slunce";

kinn (f. R. silný) "tvář";

rigning (f. R. silný) "déšť";

sága (f. p. slabý) "historie";

stodola (srov. R. silný) „dítě“;

hjarta (srov. p. slabý) „srdce“.

případ Nespecifikováno jednotkový formulář h. Def. jednotkový formulář h. Nespecifikováno množné číslo. h. Def. množné číslo. h.
Nominativní (N.) brnění armurinn brnění armarnir
Genitiv (G.) zbraně armins arma armanna
dativ (D.) armáda arminum ormum ormunum
Akuzativ (A.) paže arminn arma armana
případ Nespecifikováno jednotkový formulář h. Def. jednotkový formulář h. Nespecifikováno množné číslo. h. Def. množné číslo. h.
N. afi afinn daleko afarnir
G. afa afans afa afanna
D. afa afanum ofum ofunum
A. afa afann afa afana
případ Nespecifikováno jednotkový formulář h. Def. jednotkový formulář h. Nespecifikováno množné číslo. h. Def. množné číslo. h.
N. sol solin solir solirnar
G. sluneční solarinnar sola solanna
D. solu solunni solum solunum
A. sol solina solir solirnar
případ Nespecifikováno jednotkový formulář h. Def. jednotkový formulář h. Nespecifikováno množné číslo. h. Def. množné číslo. h.
N. kinn kinnin kinnar kinnarnar
G. kinnar kinnarinnar kinna kinanna
D. kinn kinninni kinnum kinnunum
A. kinn kinnina kinnar kinnarnar
případ Nespecifikováno jednotkový formulář h. Def. jednotkový formulář h. Nespecifikováno množné číslo. h. Def. množné číslo. h.
N. zvonění vyzvánění ringingar ringingarnar
G. ringingar ringingarinnar ringinga ringinganna
D. ringingu ringingunni ringingum ringingunum
A. ringingu ringinguna ringingar ringingarnar
případ Nespecifikováno jednotkový formulář h. Def. jednotkový formulář h. Nespecifikováno množné číslo. h. Def. množné číslo. h.
N. sága sagan sogur sogurnar
G. sogu sogunnar sagna sagnanna
D. sogu sogunni sogum sogunum
A. sogu soguna sogur sogurnar
případ Nespecifikováno jednotkový formulář h. Def. jednotkový formulář h. Nespecifikováno množné číslo. h. Def. množné číslo. h.
N. stodola barnið narozený narozen v
G. bary barnsins barna barnanna
D. barney barninu bornum bornunum
A. stodola barnið narozený narozen v
případ Nespecifikováno jednotkový formulář h. Def. jednotkový formulář h. Nespecifikováno množné číslo. h. Def. množné číslo. h.
N. hjarta hjartai hjortu hjortun
G. hjarta hjartans hjartna hjartnanna
D. hjarta hjartanu hjortum hjortunum
A. hjarta hjartai hjortu hjortun

Abychom ukázali archaismus islandského jazyka, poznamenáváme, že švédské podstatné jméno rameno z těchto 16 forem přežilo pouze 4 a formy genitivu, dativu a akuzativu zmizely: arm  - armen  - armar  - armarna .

Používají se 2 typy skloňování přídavných jmen  - silný a slabý. Příklad skloňování adjektiv v silné (neurčité) a slabé (určité) formě:

langur dagur  "dlouhý den";

löng není  "dlouhá noc";

langt líf  "dlouhý život".

případ Pan. nespecifikováno Pan. def. Zh.r. nespecifikováno Zh.r. def. St nespecifikováno St def.
N. langur dagur langi dagurinn dlouho ne langa nottin dlouhý život langa život
G. langs-dags langa dagsins langrární příroda löngu næturinnar dlouhé životy langa lifesins
D. longum degi langa deginum langri nott longu nottinni dlouhý život langa lifenu
A. langan-dag langa daginn langa nott longu nottina dlouhý život langa život
N. langir dagar longu dagarnir langar nætur löngu næturnar dlouhý život dlouhý život
G. langra daga longu daganna langra notta longu nottanna langra život longu lifanna
D. longum dogum longu dogunum longum nottum longu nottunum longum lifum longu lifenum
N. langa daga longu dagana langar nætur löngu næturnar dlouhý život dlouhý život

Mužský

Silné skloňování První třída silných deklinací podstatných jmen mužského rodu

Podstatná jména mužského rodu, která jsou skloňována jako první třída v množném čísle, dostávají koncovku -ar a v genitivu jednotného čísla -s . Tato třída je nejběžnější, ale je třeba si uvědomit, že všechna pravidla mají výjimky, takže existuje několik typů skloňování, které patří do první třídy.

Typy skloňování samostatně:

První typ

heimur  "země, svět"; fiskur "ryba"; hundur "pes".

Jednotka h Mn. h Jednotka h Mn. h Jednotka h Mn. h
A. heimur heimar fiskur fiskar hundur hundar
R. heims heima fisks fiska sty hunda
D. Heimi heimum fiski fiskum hundi hundum
V. heim heima fisk fiska pes hunda

Podle prvního typu se skloňují zejména tato podstatná jména:

  • bátur  "loď", baugur  "prsten", brunnur  "zdroj, jaro", draumur  "sen", fiskur  "ryba", garður  "zahrada", hattur  "vlasy", hestur  "kůň", hundur  "pes", kálfur  "tele ”, munnur  “ústa”, piltur  “chlap”, pollur  “louže”, prestur  “pastor”.
Druhý typ

Druhý typ zahrnuje podstatná jména s -ll , -nn na konci. Když jsou taková podstatná jména skloňována, jedno l nebo n zmizí a koncovky jsou stejné jako u prvního typu.

Jednotka h Mn. h Jednotka h Mn. h Jednotka h Mn. h
A. aftann aftnar lykill lyklar engill Angličtina
R. aftany aftna lykils lykla engils angličtina
D. aftni oftnum lykli lyklum Angličtina englum
V. aftan aftna lykil lykla Angličtina angličtina

Všimněte si, že při skloňování se samohláska před -ll nebo -nn vynechá . Podle druhého typu se skloňují zejména tato podstatná jména:

aftann  "večer", morgunn  "ráno", lykill  "klíč", fetill  "knot", ketill  "kotel", engill  "anděl", spegill  "zrcadlo", j ökull  "ledovec".

Jednoslabičná slova tohoto typu nemají koncovku -i v dativu jednotného čísla . Takových slov je mnoho: stóll  „židle“, hóll  „kopec“, bill  „auto“, páll  „lopata“.

Třetí typ

Třetí typ zahrnuje jednoslabičná slova bez koncovky. Dostávají stejné koncovky jako slova prvních dvou typů.

Jednotka h Mn. h Jednotka h Mn. h Jednotka h Mn. h
A. karl karlar vagn vagnar fugl fuglar
R. karlů karla vagns vagna fugls fugla
D. karli karlum vagni vagnum fugli fuglum
V. karl karla vagn vagna fugl fugla

Do tohoto typu patří zejména tato slova: fugl  „pták“, karl  „člověk“, vagn  „vůz“, svefn  „spát“.

Čtvrtý typ

Tento typ zahrnuje slova končící na -s , -ss , -x . Tato slova v genitivu jednotného čísla nekončí na -s .

Jednotka h Mn. h Jednotka h Mn. h Jednotka h Mn. h
A. koss kossar laxní laxar hals halsar
R. koss kossa laxní laxa hals halsa
D. kossy kossum laxi laxum halsi halsum
V. koss kossar laxní laxar hals halsar

Do tohoto typu patří následující slova: koss  "polibek", foss  "vodopád", háls  "krk", mars  "březen", dans  "tanec", laxní  "losos".

Druhá třída silných skloňování podstatných jmen mužského rodu První typ

Do druhé třídy patří podstatná jména končící na -ur , která v množném čísle dostávají koncovku -ir .

Jednotka h Mn. h
A. gesto gestir
R. gesta gesta
D. gesti gestum
V. gest gesti

Jediné běžné slovo, které se podle tohoto typu odmítá, je gesto  „host“.

Druhý typ

Druhý typ zahrnuje slova, která nedostávají koncovku -I v dativu jednotného čísla.

Jednotka h Mn. h Jednotka h Mn. h Jednotka h Mn. h
A. svanur svanir hvalur hvalir cenný Valir
R. labutě swana hvals hvala val Vala
D. svan svonum hval hvolum Vali hlasitost
V. svan swani hval hvali val Vali

Nejběžnější slova tohoto typu jsou: svanur  " Svan ", hvalur  "velryba", valur  "sokol", dalur  "údolí", refur  "liška", salur  "síň", lýður  "lidé", smiður  "kovář".

Třetí třída silných deklinací mužských podstatných jmen

Třetí třída zahrnuje slova, která jsou nakloněna jinak než slova předchozích dvou typů. Jsou to velmi běžná slova: faðir  "otec", bróðir  "bratr", maður  "muž", fótur  "noha", fingur  "prst", vetur  "zima".

Jednotka h Mn. h Jednotka h Mn. h Jednotka h Mn. h
A. veletrh feur bróir bræður Maur menn
R. srst fera bróur bræðra mans manna
D. srst ferum bróur bræðrum Manny monnum
V. srst feur bróur bræður muž menn
Jednotka h Mn. h Jednotka h Mn. h Jednotka h Mn. h
A. fotur fætur prst prst vetur vetur
R. fotar fota prsty fingra vetrar vítr
D. fæti fatum prsty prstové prsty vetri vetrum
V. chodidlo fætur prst prst vetur vetur
Slabé skloňování První typ

Slabá deklinační podstatná jména jsou slova s ​​-i na konci. Při slabém skloňování končí podstatné jméno na -a v genitivu, dativu a akuzativu jednotného čísla, -ar v nominativu množného čísla. Podstatná jména končící na -kki , -ggi , -ki , -gi končí na -ja a -jar .

Jednotka h Mn. h Jednotka h Mn. h Jednotka h Mn. h
A. Bolti závorník Russi Russar Grikki Grikkjar
R. bolta bolta Russa Russa Grikkja Grikkja
D. bolta boltum Russa Russum Grikkja Grikkjum
V. bolta bolta Russa Russa Grikkja Grikkja

Obrovské množství slov se skloňuje podle slabého skloňování. Některé příklady jsou: Rússi  „Rus (osoba)“, Grikki  „Řek“, Tyrki  „Turk“, Finni  „Finn“, Spanverji  „Španěl“, afi  „dědeček“, banki  „banka“, bakari  „pekař“, kennari  „učitel “, dómari  „soudce“. Téměř všechna jména národností a povolání patří ke slabému skloňování podstatných jmen mužského rodu.

Druhý typ

Druhý typ zahrnuje slova končící na -andi. Tato slova v nominativu a akuzativu množného čísla dostávají koncovku -ur a v množném čísle a v příponě -andi se mění v e .

Jednotka h Mn. h Jednotka h Mn. h
A. nemandi nemendur lesandi lesendur
R. nemanda nemenda lesanda lesnda
D. nemanda nemendum lesanda lesendum
V. nemanda nemendur lesanda lesendur

Do tohoto typu patří následující slova: lesandi  „čtenář“, leikandi  „hráč“, nemandi  „student“.

Ženský

Silné skloňování První třída První typ

Podle prvního se podstatná jména s koncovkami -ing a -ung skloňují a druhá mají v datech -u . p. jednotky hodiny mohou chybět:

Jednotka h. A.

R.

D.

V.

curling ("stará žena")

curlingar

curlingu

curlingu

Mn. h. A.

R.

D.

V.

curlingar

curlinga

curlingum

curlingar

Druhý typ

Podle druhého typu se odmítají většinou knižní slova a některá vlastní jména s koncovkou -ur , jakož i vlastní jména s koncovkami -dís a -unn (například Þórdís , Þórunn ):

Jednotka h. A.

R.

D.

V.

unnur ("vlna")

unnar

unni

unni

Mn. h. A.

R.

D.

V.

unnir

unna

unnum

unnir

Třetí typ

Podle třetího typu se podstatná jména skloňují a končí na kořenové samohlásky á , ó , ú :

Jednotka h. A.

R.

D.

V.

á ("řeka")

ar

A

A

Mn. h. A.

R.

D.

V.

ar

aa

dopoledne

ar

Zájmena

Skloňování osobních zájmen:

případ 1 l. 2 l. 3 l. m 3 l. a. R. 3 l. srov. R.
N. např zu hann Hun það / hán
G. min zin hans hennar Jess / Hans
D. mer þér honum henni því / háni
A. mig yig hann hana það / hán
N. við þið zeir þær au
G. okkar ykkar þeira þeira þeira
D. okkur ykkur zeim zeim zeim
A. okkur ykkur þá þær au

Sloveso

Sloveso v islandštině má kategorie času , nálady a hlasu . Dokonalý tvar je vytvořen pomocí sloves „mít“ (pro většinu sloves) a „být“ (pouze u nepřechodných limitních sloves). Forma budoucího času není gramatická . Pasivum je tvořeno analyticky. Existuje třída středních sloves se znakem - st , která má zvratný původ. Existuje rozsáhlá třída sloves spojených se silnou kontrolou s podstatnými jmény v dativu a genitivu. Příklad časování na příkladu silných sloves fara ("jít") a vinna ("pracovat, vyhrát") a slabého slovesa kalla ("zavolat"):

Zájmeno Nast. tepl. rev. vč. Nast. tepl. ref. vč. Minulý tepl. rev. vč. Minulý tepl. ref. vč.
např fer fari pro faeri
zu ferð farir forst farir
hann fer fari pro faeri
við Fórum Fórum Fórum furum
þið farið farið zuřivost færuð
zeir fara fari pro tebe faeru
Zájmeno Nast. tepl. rev. vč. Nast. tepl. ref. vč. Minulý tepl. rev. vč. Minulý tepl. ref. vč.
např vyhrát vinnie vann ynni
zu vinnur vítěz Vannst ynnir
hann vinnur vinnie vann ynni
við vinnum vinnum unnum ynnum
þið vinnie vinnie unnuð ynnuð
zeir Vinna vinnie unnu ynnu
Zájmeno Aktuální čas ex.inc. Aktuální čas ref. Minulý čas ex.inc. Minulý čas ref.
např kala calli kallaii kallaii
zu callar callir kalair kalair
hann callar calli kallaii kallaii
við kollum kollum kölluum kölluum
þið callið callið kölluðuð kölluðuð
zeir kala calli kölluu kölluu

Jak je vidět z paradigmat, sloveso v islandštině je aktivně konjugováno pro osoby a čísla, které ostatní skandinávské jazyky (kromě faerštiny ) nezachovaly. Například ve švédštině pro všechny osoby: fara >> far  - ( fare ) - for  - fore ; vinna >> vinner-  ( vinne ) -vann  - vunne ; kalla >> kallar  - ( kalle ) - kallade  - kallade (v závorkách jsou málo používané archaické tvary přítomného konjunktivu).

Příklady analytických forem:

Dokonalé: ég hef kallað þig  "Volal jsem tě";

Výsledek předmětu: þeir eru komnir  „přišli“ (dosl.: „podstata těch, kteří přišli“);

Přítomný čas průběhový: ég er að lesa bókina  "Čtu (teď) tuto knihu."

Sloveso má dva tvary příčestí  – přítomný a minulý čas: að kalla >> kallandi , kallaður .

Minulé příčestí se skloňuje jako běžné přídavné jméno: kallaður  - kallaðir  - kallaðan atd.

 islandský
Obecná informace
vlastní jména
Historie a literatura
Organizace a rozvoj
související témataIslandský znakový jazyk