Norn

Aktuální verze stránky ještě nebyla zkontrolována zkušenými přispěvateli a může se výrazně lišit od verze recenzované 21. ledna 2022; kontroly vyžadují 2 úpravy .
norn
země Shetlandy , Orkneje
Celkový počet reproduktorů
Postavení vyhynulý
vyhynulý 19. století
Klasifikace
Kategorie Jazyky Evropy

Indoevropská rodina

germánská větev skandinávská skupina Západoskandinávská podskupina
Psaní latina (pravopis přežívajících textů je anglo-skotský)
Jazykové kódy
ISO 639-1 —
ISO 639-2 —
ISO 639-3 nrn
Linguasphere 52-AAA-ac
Seznam LINGVISTŮ nrn
IETF nrn
Glottolog oldn1246

Norn ( angl.  Norn ) je skandinávský jazyk , běžný na Orknejích a Shetlandech a zaniklý v 18. (podle jiných zdrojů v 19. ) století.

Skandinávská kolonizace Orknejí a Shetland začala v 9. století a zůstaly pod vládou norského (později dánského ) krále až do roku 1468 (Orkneje) a 1469 (Shetlandy), kdy je Christian I. zavázal skotskému králi Jakubu III .

Nornský jazyk patřil k západoseverské podskupině severogermánské skupiny . Vzhledem k tomu, že osídlení ostrovů probíhalo převážně z jihozápadu Norska (nyní Vestland ), vykazuje Norn řadu nářečních rysů charakteristických pro tuto oblast, zejména znělost intervokalických /ptk/ a přechod /θ/ a /ð/ k /t/ a /d / příslušně (přechod /θ/ k /t/ je také charakteristický pro faerský jazyk ).

Norn nebyl psaný jazyk, ale přežil v poměrně pozdních starožitných záznamech: v roce 1693 zahrnul kněz James Wallace orknejskou verzi Modlitby Páně do svého popisu Orknejských ostrovů. V roce 1774 zaznamenal George Low na ostrově Fula řadu shetlandských textů , včetně shetlandské verze Modlitby Páně a nejdelšího ze všech nornských textů, balady Hildinakvadet. Loweovy poznámky jsou spíše nespolehlivé, protože on sám nemluvil norštinou a používal anglický pravopis a v roce 1900 Marius Hägstad vydal v Oslu komentovanou verzi balady. Norn lingvisticky studovali také Faerci Jacob Jacobsen a Skot Hugh Marwick.

Norn měla významný vliv na toponymii Orknejí a Shetland, stejně jako místní dialekty Anglo-Skotů , zejména jejich Orknejský dialekt . Norn sám zase prošel výrazným lexikálním vlivem skotštiny (angloskotštiny): anglická slova dokonce pronikla do hlavní slovní zásoby, což je vidět na příkladu modlitby Páně, Hildinovy ​​balady a hádanek. Na konci 18. století , kdy Lowe zapisoval své texty, nezůstali téměř žádní nornští mluvčí. V roce 1850 zemřel Walter Sutherland, který jako poslední znal pár vět v nornu.

Ukázky textů

Shetlandský „guddick“ (hádánka ) v jazyce, který Jacob Jacobsen slyšel a zapsal na Unst , nejsevernějším ostrově souostroví Shetled, v 90. letech 19. století. Stejnou hádanku lze slyšet i na Faerských ostrovech ( viz zde ).

Shetland Norn ( Jacob Jacobsen ) Fira honga, fira gonga, Fira staad upo "skø" Twa veestra vaig včela A een přijde atta driljandi. faerské Fýra hanga, fýra ganga, Fýra standa uppí nebe Tvey visa veg á bø Og ein darlar aftast Anglický překlad Čtyři visí, čtyři chodí čtyři stojí k nebi, Dva ukazují cestu na pole A jeden se třese za sebou islandský Fjorir hanga, fjorir ganga, Fjórir veg vízum, Tveir fyrir hundum verja Einn ftir drallar, saurugur

Odpověď je "kráva". 4 bradavky visí, 4 nohy chodí, 2 rohy a 2 uši stojí až k nebi, dvě oči ukazují cestu v poli a jeden ocas visí za nimi.

Hildinina balada " Hildinakvadet "

Baladu [1] nahrál skotský duchovní George Low během svých cest ve Foula na počátku 70. let 18. století. Low ani trochu neovládal norštinu, takže jeho „přepis“ textu „do ucha“ je zjevně foneticky nepřesný, ačkoli rozdílu mezi jazykem a angličtinou rozuměl například pomocí písmene „J“ několikrát v textu pro označení zvuku "yot", jak je obvyklé ve skandinávských jazycích (viz text). Norský lingvista Marius Hægstad se na základě Loweova textu pokusil rekonstruovat originál s přesnou nornskou nahrávkou textu. Jeho článek byl publikován v novinách [2] publikovaných v roce 1900 .

Zajímavostí je, že jeden ze skandinávských folkových zpěváků Harald Voss předvedl Hildinakvadet s hudebním doprovodem.

Text v Loweově záznamu

Dá se říct Jarlin d'Orkneyar Pro frinda sǐn spur de ro Whirdi a skilde menu Naše glas buryon burtaga. Nebo vanna ro eidnar fuo Tega du meun náš glas buryon Kere friendè min yamna men Eso vrildan stiendi gede min vara to din. Yom keimir cullingin Pro liene buřt Asta Vaar hon fruen Hildina Hemi stu mer stěn. Co je to za rok? Ita kan sadnast wo Scal vara kunde Wo osta tre sin reithin ridna dar fro Kemi do Orkneyar Jarlin Vilda mien sante Maunis I Orknian u bian sian I lian daleko diar. V Kimerin Jarlin U klapasse Hildina Na de kidn quirto Vult doch, fiegan vara mocch nebo mucholapka. Elde vilda fiegan vara Fy min u alt sin Ans namnu wo Takže minyach u ere min heve Orkneyar kingè ro. Nu di skall taga dor yochwo A u ria dor to strandane nir U yilsa fy minu avon Blit an ear ne cumi i dora band. Nu Swaran Konign Takže mege gak honon i muthi Whath ear di ho gane mír I datuji buthe. Trettì merkè vath ru godle Da skall yach ger yo U všech de vara sonna méně Tak linge sin yach liva mo. Nu linge stug an konign U linge wo a swo Wordig vaar dogh muge sone Yacha skier fare moga so minde yach angan u frien Rost wath komand mier do Landa. Nu swara Hiluge Hera geve honon podvod Taga di gild firre Hildina Sin yach skall liga dor fram. Estin, co jsi feur fetign Agonga kadn i sluge Feur fetign sin gonga Kadn i pluge. Nu stienderin Jarlin. U linge wo a wo Dese mo eke Orknear Takže linge san yach láva mo. Nu eke tegaran san Sot Koningn fyrin din U alt Yach an Hilhugin Widn ugare din arar. Nu swarar an frauna Hildina U dem san idne i fro Di slo do a bardagana Dar comme ov sin mo. Nu Jarlin je genger I vadlin fram U kadnar sina mien Geven Skeger a Orkneje. Han u kmínu In u vod lerdin Páka ventilátorů Fronde Vel burne mun. Nu fruna Hildina Na genger i vadlin fram Fy di yera da ov man dum Dora di spidlaikì mire man. Nu přísahal Hiluge Crego gevan podvod Gayer a přítel Jarlin Din an u fadlin in. Nu fac an Jarlin dahuge Dar min de an engine gro Východní a obrovské ei Fong ednar u vaxhedne více neo. Di lava mir gugna Yift bal yagh fur nebo lande Gipt mir nu fruan Hildina Vath godle u fasta bande. Nu bill on heve days Guadne bore u da kadn Sina kloyn a bera do skall Fon fruna Hildina verka wo sino chelsina villya. Hildina liger wo chaldona U o dukrar u grothe Min du buga do bridlevsin Bonlother u duka dogha. Nu Hildina na askar Feyrin Sien di gava mier živě Ou skinka vin Ou průvodce vin. Duska skinka vin, u guida vin Tinka pes eke wo Jarlin a gougha tady večeří. Watha skilde tinka Wo jarlin gouga zde min Hien minde yagh inga forlskona Bera tarif kera fyrin min. Da gerde on fruna Hildina Na baru se mien ot Na suverénním festu Fysin a quarsin seděli. Da gerde un fruna Hildina Na bard im ur Hadlin burt sien on laghde Gloug I osta jatha port. Nu iki visti do Hiluge Ike ov do dělat Eldin var commin i lut U stor u silkè sark ans smo. Nu leveren rám Hiluge du Kereda Fraun Hildina du Gevemir žije u gre Tak mege u gouga gre Skall psí swoo Skall lathì min heran I bardagana fwo. Du tuchtada lide undocht yach Swo et sa ans bugin bleo Dogh casta ans obrovský I mit fung u vexemir mise meo. Nu tachte on heve fwelsko Ans bo vad mild u stien Dogh skall aidè misè Koningnsens Vadna vilda mien.

Poznámky

  1. ↑ Balada . Datum přístupu: 29. února 2012. Archivováno z originálu 24. října 2013.
  2. ↑ Marius Hægstad "Hildinakvadet, med utgreidung um det norske maal paa Shetland i eldre tid" (1900)

Literatura

Odkazy

 skandinávské jazyky
Ostrovní podskupina
Kontinentální podskupina
Západoskandinávské jazyky
Východní skandinávské jazyky
Střední podskupinaElfdalský