Paralelní

Rovnoběžka  - čárový řez povrchu planety rovinou rovnoběžnou s rovinou rovníku .

Na zeměkouli

Na zeměkouli je rovnoběžka nakreslena jako kruh, jehož všechny body jsou stejně vzdálené od rovníku . Všechny body na stejné rovnoběžce mají stejnou zeměpisnou šířku , ale různé délky . Délky rovnoběžek jsou různé: při přiblížení k rovníku se zvětšují a směrem k pólům zmenšují . Rovník je nejdelší rovnoběžka.

Na Zemi

Délka oblouku 1° rovnoběžky v zeměpisné délce

Chcete-li zjistit délku oblouku 1° pro jakoukoli rovnoběžku, musíte vynásobit 111,3 km (délka oblouku rovníku 1°) kosinusem úhlu, který odpovídá zeměpisné šířce požadované rovnoběžky. Například v zeměpisných šířkách s krokem 15° dostaneme:

15° - 108 km
30° - 96 km
45° - 79 km
60° - 56 km
75° - 29 km
90° - 0 km

Rovník je definován jako nulová rovnoběžka. Severní pól má zeměpisnou šířku plus 90°, jižní pól  mínus 90°. Vzdálenost mezi dvěma rovnoběžkami (ve skutečnosti obloukem poledníku ), které se liší o 1° zeměpisné šířky, je přibližně 111 km.

Rovnoběžky (jiné než rovník) nejsou velké kružnice , tedy nejkratší čáry na povrchu mezi libovolnými dvěma jejich body.

Hlavní zeměpisné šířky

Existuje pět hlavních zeměpisných šířek, které jsou uvedeny níže od severu k jihu. Poloha rovníku je pevná (90 stupňů od osy zemské rotace), ale ostatní zeměpisné šířky závisí na náklonu osy vůči rovině zemské oběžné dráhy, a proto nejsou dokonale fixovány. Níže uvedené hodnoty platí pro 20. září 2020 [1] :

Tyto zeměpisné šířky, s výjimkou rovníku, označují rozdíly mezi pěti hlavními zeměpisnými oblastmi.

Paralely jako státní a administrativní hranice

Paralely lze použít k označení hranic mezi regiony nebo zeměmi.

Viz také

Poznámky

  1. "Trópico en movimiento" (ve španělštině) . groups.google.com. Získáno 13. 5. 2014. Archivováno z originálu 15. 5. 2014.

Odkazy