Aglaonica

Aglaonica ( Řek: Ἀγλαονίκη , 2. století př. n. l. ), známá také jako Aganis z Thesálie , je uváděna jako první ženská astronomka starověkého Řecka . V dílech Plutarcha a Apollonia z Rhodu je nazývána dcerou Hegetora z Thesálie [1] . Byla považována za čarodějnici, protože dokázala nechat zmizet Měsíc z oblohy, což zřejmě znamenalo schopnost předpovídat zatmění Měsíce [2] [3] .

Legacy

Mnoho ženských astrologů, o kterých se věří, že jsou čarodějky, kontaktovalo Aglaonicu. Byli známí jako „thesálské čarodějnice“ a působili od 3. do 1. století před naším letopočtem. E. [čtyři]

Jeden z kráterů na Venuši je pojmenován po Aglaonice [4] .

Postava Aglaonica je součástí instalace Dinner Party od Judy Chicago . Její jméno je uvedeno mezi 999 jmény na podlaze dědictví [5] .

Jméno Aglaonica je zmíněno v řeckém přísloví v souvislosti s láskou k vychloubání, které se jí připisuje: „Ano, jako měsíc poslouchá Aglaonicu“ [4] .

Poznámky

  1. Plutarch, de Off. Conjug. p. 145, vada. Orac. p. 417.
  2. Ogilvie, MB 1986. Ženy ve vědě . Tisk MIT. ISBN 0-262-15031-X
  3. Schmitz, Leonhard (1867), Aganice , in Smith, William, Slovník řecké a římské biografie a mytologie , sv. 1, Boston, str. 59 Archivováno 16. června 2010 na Wayback Machine 
  4. 1 2 3 Howard, Sethanne. Skrytí obři, 2. vydání. - Lulu.com, 2008. - S. 31. - ISBN 9781435716520 .
  5. Aglaonice . Elizabeth A. Sackler Centrum pro feministické umění: The Dinner Party: Heritage Floor: Aglaonice . Brooklynské muzeum (2007). Získáno 17. prosince 2011. Archivováno z originálu dne 30. září 2012.