Aglaonica ( Řek: Ἀγλαονίκη , 2. století př. n. l. ), známá také jako Aganis z Thesálie , je uváděna jako první ženská astronomka starověkého Řecka . V dílech Plutarcha a Apollonia z Rhodu je nazývána dcerou Hegetora z Thesálie [1] . Byla považována za čarodějnici, protože dokázala nechat zmizet Měsíc z oblohy, což zřejmě znamenalo schopnost předpovídat zatmění Měsíce [2] [3] .
Mnoho ženských astrologů, o kterých se věří, že jsou čarodějky, kontaktovalo Aglaonicu. Byli známí jako „thesálské čarodějnice“ a působili od 3. do 1. století před naším letopočtem. E. [čtyři]
Jeden z kráterů na Venuši je pojmenován po Aglaonice [4] .
Postava Aglaonica je součástí instalace Dinner Party od Judy Chicago . Její jméno je uvedeno mezi 999 jmény na podlaze dědictví [5] .
Jméno Aglaonica je zmíněno v řeckém přísloví v souvislosti s láskou k vychloubání, které se jí připisuje: „Ano, jako měsíc poslouchá Aglaonicu“ [4] .
| Starověká řecká astronomie | |
|---|---|
| Astronomové |
|
| Vědecké práce |
|
| Nástroje |
|
| Vědecké koncepty | |
| související témata | |