Arat ze Sol | |
---|---|
Datum narození | kolem roku 315 před naším letopočtem E. [1] [2] |
Místo narození | |
Datum úmrtí | kolem roku 240 před naším letopočtem E. |
obsazení | básník , astronom , spisovatel |
Jazyk děl | starověké řečtiny |
![]() | |
Mediální soubory na Wikimedia Commons |
Arat ze Sol ( jině řecky Ἄρατος ὁ Σολεύς , Sola , asi 315 př. n. l. - Pella , 240 př. n. l.) je starořecký didaktický básník. Narodil se v Kilikii kolem roku 276 před naším letopočtem. E. byl pozván ke dvoru makedonského vládce Antigona II. Gonaty , zemřel v Makedonii .
Arat vlastní astronomickou báseň „Fenomény“ ( φαινόμενα ) v 732 verších a báseň „Znamení počasí“ ( διοσημεία ) ve 422 verších (často kombinovány pod obecným názvem „Jevy“). Báseň je napsána v homérském dialektu a lze ji považovat za příklad vytříbeného helénistického stylu. Měla obrovský vliv na následnou literární tradici.
Aratova „Zjevení“ je založena na prozaickém díle Eudoxa z Knidu . Úvodní část básně popisuje geocentrický systém světa s pevnou Zemí a kolem ní obíhající kulovou nebeskou klenbou, uvádí hlavní nebeské kruhy, popisuje pohyb Slunce po ekliptice mezi znameními zvěrokruhu. Následují souhvězdí, která lze pozorovat ze zeměpisné šířky Knidos , a pořadí, ve kterém se točí. Arat nebyl astronom-pozorovatel, proto podle Hipparcha obsahuje jeho báseň řadu astronomických chyb, které vznikly z nepřesností v pozorováních.
Řada moderních badatelů však nezávisle na sobě dospěla k podobným závěrům: podle jejich výpočtů vypadala hvězdná obloha popsaná Aratem přesně takto kolem 3. tisíciletí před naším letopočtem. E. v oblasti 36° severní šířky na paralelním přechodu Kréta, Kypr a severní Írán. Precese zemské osy mění viditelnost souhvězdí z epochy na epochu a Eudoxovy informace mohly být převzaty z dřívějších rukopisů popisujících ještě starší ústní tradici [3] . Maunder (1909) tedy datoval původní zdroj do roku 2500 před naším letopočtem. e., Cromellin (1923) - 2460 př. Kr. e., kanadský astronom M. Ovenden (1966) - cca. 2600 před naším letopočtem e., A. Roy (1984) - cca. 2000 před naším letopočtem e., S. V. Žytomyr - cca. 1800 před naším letopočtem E. [4] [5]
„Znamení počasí“ je založeno částečně na Aristotelově Meteorologii , částečně na Theophrastovi a částečně na Hesiodových dílech a dnech .
Apoštol Pavel , hovořící na aténském Areopagu , citoval Arata („Zjevení“, 5), který stejně jako Pavel pocházel z Kilikie [6] :
... někteří vaši básníci říkali: "jsme jeho a jeho generace."
— Akty. 17:28„Podle Žitomirského měl Arat zdroj datovaný do druhého tisíciletí před naším letopočtem a patřící k minojské kultuře“
Starověká řecká astronomie | |
---|---|
Astronomové |
|
Vědecké práce |
|
Nástroje |
|
Vědecké koncepty | |
související témata |
![]() | ||||
---|---|---|---|---|
Slovníky a encyklopedie |
| |||
|