Pauls, Raymond Voldemarovič

Aktuální verze stránky ještě nebyla zkontrolována zkušenými přispěvateli a může se výrazně lišit od verze recenzované 12. října 2022; kontroly vyžadují 2 úpravy .
Raymond Pauls
Lotyšský. Raimonds Pauls
základní informace
Jméno při narození Lotyšský. Ojars Raimonds Pauls
Celé jméno Oyar-Raymond Voldemarovich Pauls
Datum narození 12. ledna 1936 (86 let)( 1936-01-12 )
Místo narození
Země
Profese skladatel , filmový skladatel , dirigent , klavírista
Nástroje akordeon , klavír
Žánry jazz , pop music , instrumentální , muzikál , soundtrack
Ocenění
Velký důstojník Řádu tří hvězd Velitel Řádu tří hvězd Kříž vděčnosti lotyšsko BAR.svg
Rytíř 1. třídy Řádu polární hvězdy Řád vycházejícího slunce 3. třídy Kavalír Řádu cti (Gruzie)
Řád cti - 2010 Stuha Řádu cti (Arménie).png
Lidový umělec SSSR - 1985 Státní cena Lotyšské SSR - 1977 Cena Lenina Komsomola - 1981
raimondspauls.lv
 Mediální soubory na Wikimedia Commons
Hlasový záznam R. V. Paulse
Z rozhovoru pro " Echo Moskvy "
8. března 2014
Nápověda k přehrávání

Oyar-Raymond Voldemarovich Pauls ( Lotyšský Ojārs Raimonds Pauls ; narozen 12. ledna 1936 , Riga ) - sovětský a lotyšský skladatel , dirigent , klavírista ; Lidový umělec SSSR (1985). Laureát ceny Lenin Komsomol (1981). Ministr kultury Lotyšska (1989-1993).

Široce známý v Rusku a zemích bývalých republik SSSR jako autor populárních písní v podání Ally Pugačevové , Laimy Vaikule , Valerije Leontieva  a dalších popových zpěváků, kteří se proslavili v sovětské éře .

Životopis

Raimonds Pauls se narodil 12. ledna 1936 v Rize, v mikrodistriktu Ilguciems , v lotyšské rodině Voldemara a Almy-Matildy Paulsových, sklářů a vyšívaček perel . Jeho otec byl amatérský hudebník: hrál na bicí nástroje v amatérském orchestru „Mihavo“.

Pauls vzpomínal na hrůzy války: sovětské válečné zajatce, kteří byli hnáni ulicemi Rigy a jejichž děti se jim snažily dát chléb do rukou, Židy s Davidovými hvězdami na oblečení, bombové útoky. Když byla Riga osvobozena, zůstalo ve městě mnoho nevybuchlých granátů. Raymond a sousední chlapci provedli pokus s takovým projektilem, který položili na otevřený sporák a začali pozorovat. Od jasného záblesku chlapec utrpěl vážnou popáleninu v obličeji. Před deformací ho zachránil major Rudé armády, který si pospíšil namazat jeho popálený obličej jakousi žlutou mastí a poté nechal sklenici masti u chlapcovy matky. „Po několika měsících jsem si sám odstranil odumřelou kůži z obličeje. Všechno šlo dolů. A po dlouhou dobu kůže obličeje zmodrala, jakmile nastoupil chlad, “vzpomněl Pauls [1] .

Již v dětství hrál na klavír . Od tří let navštěvoval mateřskou školu 1. hudebního ústavu, kde začalo jeho hudební vzdělání. Ve věku 10 let vstoupil do hudební školy na lotyšské konzervatoři - Hudební škola v Rize. E. Darzina [2] . Po absolvování školy studoval v letech 1953-1958 na Lotyšské konzervatoři (dnes Lotyšská hudební akademie Jazepse Vitolse ) u profesora G. Brauna v klavírní třídě. V letech 1962 až 1965 opět studoval na Lotyšské konzervatoři, již na katedře skladby pod vedením J. Ivanova .

Již v té době se projevil jako výborný interpret na klavír. Souběžně se studiem působil jako klavírista v estrádních orchestrech odborových klubů silničářů a zdravotníků, jako korepetitor ve Filharmonii [ 2] . Hrál v restauracích, studoval jazzovou klasiku a moderní písně. Svou první hudbu napsal pro Loutkové divadlo Lotyšské SSR a Činoherní divadlo Lotyšské SSR. A. Upita (dnes Lotyšské národní divadlo ).

Po absolvování konzervatoře v roce 1958 působil v Rize Variety Orchestra Lotyšské filharmonie, koncertoval v Gruzii, Arménii, na Ukrajině a v zahraničí. V letech 1964 až 1971 byl uměleckým vedoucím tohoto orchestru. Od roku 1967 je členem Svazu skladatelů Lotyšské SSR. Člen Svazu kameramanů Lotyšské SSR.

Díky ministru kultury Lotyšské SSR Vladimiru Kaupuzhovi jsou Paulsovy písně zařazeny do repertoáru celolotyšského festivalu písní a tance od roku 1970. Pauls na první ministrův návrh napsat esej speciálně pro svátek reagoval vtipem - říkají, že není fanouškem pompézního žánru, ale ministerstvo kultury bez souhlasu skladatele vzalo jeho píseň „Liepaja “ a objednal úpravu pro mužský sbor pod zobecněným názvem „My City“. Pauls přišel na zkoušku a aranžmá a láska, s níž je jeho píseň provedena, se mu natolik zalíbily, že pro oslavu výročí roku 1973 již speciálně napsal slavnostní píseň „My Motherland“ na verše Janis Peters . Mělo velký úspěch a bylo provedeno dvakrát jako přídavek [3] .

Široká sláva měla nejen pozitivní důsledky: v roce 1976 sériový vrah Jurij Krinitsyn hrozil Paulsovi zabitím a vymohl od něj 17 tisíc rublů. Pauls se podílel na zatčení zločince [4] .

Od roku 1973 do roku 1978 - umělecký vedoucí instrumentálního souboru " Modo ".

Od roku 1978 do roku 1982 - dirigent Orchestru světla a jazzové hudby lotyšského rozhlasu a televize. První hudebník, který vystoupil v „Muzikálové přestávce“ televizní hry Co? Kde? Když? v lednu 1979. V letech 1982 až 1988 byl šéfredaktorem hudebních pořadů Lotyšského rozhlasu . Speciálně pro hudební úpravu předpovědi počasí sovětského televizního informačního programu " Vremja " napsal skladatel instrumentální skladbu "Cloudy Weather".

V roce 1986 byla z jeho iniciativy uspořádána Mezinárodní soutěž mladých interpretů populární hudby „ Jurmala “ [5] , která trvala až do roku 1992.

Navzdory skutečnosti, že v sovětských dobách nebyl Pauls členem Komunistické strany Lotyšska, byl na 11. svolání (1985-1989) zvolen poslancem Nejvyšší rady Lotyšské SSR . Později se stal poslancem lidu SSSR (1989-1991) z Lotyšské lidové fronty [6] .

Od roku 1988 - předseda Státního výboru Lotyšské SSR pro kulturu, v letech 1989 až 1991 - ministr kultury Lotyšské SSR v poslední sovětské vládě Lotyšské SSR pod vedením V.-E. Bresis . Od roku 1991 do roku 1993 - ministr kultury Lotyšska v kabinetu Ivarse Godmanise . V roce 1992 bylo na Paulsův rozkaz uzavřeno rižské divadlo pro mladé diváky pod vedením významného režiséra Adolfa Shapira , zlikvidován ruský soubor a poté bylo definitivně uzavřeno Státní operetní divadlo v Rize [7] .

V roce 1993 vstoupil do strany Lotyšská cesta a stal se kulturním poradcem lotyšského prezidenta G. Ulmanise (ve funkci do roku 1998). V letech 1994 až 1995 - umělecký ředitel a šéfdirigent jazzového orchestru ( big band ) Lotyšského rozhlasu a televize .

V roce 1998 se podílel na vytvoření Nové strany , stal se jejím prvním předsedou a na její listině byl zvolen do 7. Seimasu . V roce 1999 byl navržen na post prezidenta Lotyšska , ale svou kandidaturu stáhl [6] . V roce 2000 vystoupil z Nové strany a v letech 2002 a 2006 byl zvolen do 8. a 9. Seimas již z lidové strany . Během působení 8. Seimas promluvil z pódia pouze jednou. Skladatel nepodal svou kandidaturu do voleb do 10. Seimasu a odešel z politické činnosti.

„Byl jsem zástupcem. Viděl jsem, jak politika mění lidi. A dokonce i přístup ke mně byl jiný: když jsem tam byl, tak i poté, co jsem odešel z politiky. Jako bych se stal jiným člověkem. A já byl stejný. Ale seděli jsme v této dietě ve společnosti dvou nebo tří intelektuálů a neměli jsme z toho žádný smysl. Ledaže by plat poslance při všech těch převratech nebyl stabilní. To je takové osobní plus, “připustil Pauls [1] .

V roce 2002 inicioval spolu s Igorem Krutoyem mezinárodní soutěž New Wave pro mladé interprety pop music (Jurmala). V roce 2010 vystupoval především jako klavírista, mimo jiné se symfonickým orchestrem, především v Lotyšsku.

Dne 6. července 2010 podepsal prezident Ruské federace Dmitrij Medveděv dekrety o udělení Řádu cti lotyšským umělcům včetně Raimondse Paulse se zněním „za velký přínos k posílení a rozvoji rusko-lotyšských kulturních vazeb a popularizace ruského jazyka v Lotyšsku“ [8] . Je pozoruhodné, že toto ocenění se shodovalo s pokusem o omezení vysílání v nestátních jazycích (včetně ruštiny) [9] . Pauls sám řekl, že umí rusky jen trochu:

Mluvím trochu rusky a zjevně to bylo zaznamenáno [10] .

Byl členem redakční rady časopisu „Detektiv a politika“.

Rodina

Teprve v dospělosti objevil Raimonds Pauls ruské kořeny: jeho babička z otcovy strany, Alexandra (rozená Chetynnik [11] ), byla Ruska. A otec se před lotyšskou kampaní jmenoval Vladimir, ne Voldemar. Jeden z jeho strýců, Vasilij, odešel v roce 1941 s Rudou armádou a zemřel v bojích [12] u Naro-Fominsku . A další strýc byl mobilizován do Lotyšské legie , sloužil v pomocných jednotkách. Přežil a vrátil se domů. Moje teta, otcova sestra, se jmenovala Olga [1] .

Kreativita

Autor hudby k mnoha popovým hitům, jazzovým skladbám a melodiím k filmům. Své nejznámější písně napsal ve spolupráci s Iljou Reznikem , Andrejem Voznesenským a Janisem Petersem . Jeho písně zahráli:

a další účinkující

Stejně jako:

Diskografie

Písně a melodie

Mnoho skladatelových známých písní v ruštině bylo původně provedeno v lotyštině .

Píseň a autor ruského textu Interpret v ruské verzi Píseň a autor lotyšského textu Umělec v lotyšské verzi
abeceda (G. Rachs) Soubor "Kukushechka" Negribu izcelties ( rus. Nechci vynikat )
(I. Ziedonis) 		Laima Vaikule
Angel ( V. Dozortsev ) Marii Naumovou Sargeņģelis ( ruský anděl strážný )
(M. Samauskis) 		Marii Naumovou
Pilot Angel ( S. Patrushev ) Laima Vaikule Taurenītis ( ruský můra ) (G. Rachs )
 Laima Vaikule
Ach, jaká hudba ( M. Tanich ) Laima Vaikule Neparasta mūzika ( ruská neobvyklá hudba )
(G. Rachs) 		Laima Vaikule
Motýli ve sněhu ( N. Zinoviev ) Valerij Leontiev Elēģija ( ruská elegie )
(J. Peters) 		Nora Bumbiere a Viktor Lapchenok
Sametová sezóna (M. Tanich) Valerij Leontiev Kā senā dziesmā ( ruština jako ve staré písni )
(J. Peters) 		Rodrigo Fomins
Beze mě (I. Řezník) Alla Pugacheva
Aya Kukule 		Ar balsi vien ( rusky pouze hlasem )
(J. Peters) 		Aja Kukule
Bílý kostel (V. Dozortsev) Marii Naumovou Ja vien es spētu ( rusky Kdybych mohl )
(G. Rachs) 		Hariy Spanovskis
Bílé mlhy ( L. Fadeev ) Sestry Bazykiny Laimīte ( ruské štěstí )
(J. Peters) 		Sbor chlapců
Bílý vítr (G. Rachs) Jay Stever ( Janis Stibelis ) Baltā dziesma ( ruská bílá píseň )
(G. Rachs) (z muzikálu "Legenda o zelené panně" ( lotyšsky: Leģenda par Zaļo Jumpravu )) 		Gunars Kalnins
V opuštěné krčmě (M. Tanich) Laima Vaikule Viss nāk un aiziet tālumā ( rusky Všechno přichází a odchází )
(L. Vatsemnieks) 		Nora Bumbiere a Viktor Lapchenok
Dvacáté století (I. Řezník) Alla Pugacheva Odu Romance ( ruští románští komáři )
(E. Adamsons) 		Imants Skrastinsh
Vernisáž (I. Řezník) Laima Vaikule a Valery Leontiev (oba v duetu a každý zvlášť) Jasmīnzars ( rusky: jasmínová větev )
(J. Jurkans) (z muzikálu Ďábel ( lotyšsky : Vella būšana )) 		Dainis Porgants
Verooka (I. Řezník) Valerij Leontiev Verokoko ( rusky Verokoko )
(J. Peters) (z muzikálu Tajemný únos ( lotyšsky Nāc pie puikām! )) 		VIA "Dalderi"
Návrat (I. Řezník) Alla Pugacheva Atgriešanās ( ruský návrat )
(L. Briedis) 		Aja Kukule
To je jedno (V. Serova) Laima Vaikule Tik un tā ( rusky tak a tak )
(G. Rachs) 		Laima Vaikule
Kde jsi, lásko? (I. Řezník) Sofie Rotaru Atceries gan ( rusky Remember me )
(J. Peters) 		Aja Kukule
Fyzická nečinnost (I. Řezník) Valerij Leontiev Pieņem mani, kāda esmu ( rusky Ber mě takového, jaký jsem )
(L. Briedis) 		Aya Kukule a Viktor Lapchenok
Léta toulek (I. Řezník) Valerij Leontiev Brīnumu gaidot ( rusky : Čekání na zázrak )
(L. Briedis) 		Georges Sixna
Hollywoodská samba (V. Dozortsev) Laima Vaikule Tu skumja nāc ( rusky Jsi smutný )
(J. Peters) 		Viktor Lapčenok
Město písní (I. Řezník) Valerij Leontiev Liec pie lūpām kausu ( rusky Přiložte si šálek ke rtům )
(J. Jürkans) (z muzikálu Ďábel ( lotyšsky Vella būšana )) 		Viktor Lapčenok
Pojďme se vzít ( L. Rubalskaya ) Laima Vaikule a Jay Stever (Janis Stibelis) Nīcā ( rusky : v Nice )
(V. Brutane) 		Nora Bumbiere a Viktor Lapchenok
Bůh žehnej! ( E. Evtušenko ) Alexandr Malinin Dod, Dievs ( rusky. Nedej bože )
(M. Chaklais) 		Margarita Vilcaneová
Dej mi štěstí (I. Reznik) Mila Romanidi Laid mani vaļā ( rusky Nech mě jít )
(G. Rachs) 		Hariy Spanovskis a Janis Paukshtello
Dvě minuty (M. Tanich) Laima Vaikule O, Lamara ( rusky О, Lamara )
(J. Peters) 		Nora Bumbiere a Viktor Lapchenok
Dívka z restaurace (V. Dozortsev) Marii Naumovou Trīs lietas ( rusky Tři věci )
(M. Zalite) 		Hariy Spanovskis
Obchodní žena (I. Řezník) Laima Vaikule Brīnums ( rusky Chudo )
(V. Artavs) 		Georges Sixna
Příčina - čas (I. Řezník) Alla Pugacheva Genoveva ( rusky Genoveva )
(J. Peters) 		Georges Sixna
Dialog (N. Zinovjev) Valerij Leontiev Ilgošanās ( rusky: Zmatek )
(L. Briedis) 		Aja Kukule
Déšť v Jurmale (M. Tanich) Marii Naumovou Straujā upīte ( rusky : rychlá řeka )
(G. Rachs) 		Normund Rutulis
Doo-bee-doo ( G. Witke ) Laima Vaikule Meitenei ( rusky Pro dívku )
(G. Rachs) 		Laima Vaikule
Duet ( hudebník ) (A. Voznesensky) Aja Kukule Dzīvotgriba ( rusky. Vůle žít )
(H. Pauksh) 		Aja Kukule
Pokud odejdete ( A. Dementiev ) Valerij Leontiev Jūra, es dziedu tev ( Ruské moře, zpívám ti )
(J. Peters) 		Ingus Petersons
Ještě není večer (I. Řezník) Laima Vaikule Zagļu stundā ( rus. Hodina zlodějů )
(J. Peters)
Hrad v písku (V. Dozortsev) Laima Vaikule Pietiks ( rusky dost )
(I. Ziedonis) 		Viktor Lapčenok
Zatmění srdce (A. Voznesensky) Andrey Mironov
Valery Leontiev 		Es raudāt netaisos ( rusky Nebudu brečet )
(L. Briedis) 		Viktor Lapčenok
Zelené pobřeží ( V. Pelenyagre ) Laima Vaikule Mājās ( rusky. V domě )
(G. Rachs) 		Laima Vaikule
Zelené světlo (N. Zinoviev) Valerij Leontiev Pasaulīte ( rusky Oh, tento svět )
(L. Briedis) 		Georges Sixna
Zrcadlo (V. Dozortsev) Laima Vaikule Sargies vēja ( rusky Pozor na vítr )
(L. Briedis) 		Viktor Lapčenok
Zlatá svatba (I. Řezník) Ensemble "Cuckoo" ( lotyšský : Dzeguzīte ) Nepalaid garām ( rusky Nenechte si ujít )
(V. Artavs) 		Georges Sixna
Slunečné dny zmizely ( R. Gamzatov , přeložila E. Nikolaevskaya) Valerij Leontiev Kad saule aiziet ( rus. Když slunce zapadá )
(R. Gamzatov, přeložil I. Paklone) 		Viktor Lapčenok
Kabaret ( N. Denisov ) Valerij Leontiev Dziesma par gaili ( ruská píseň o kohoutovi )
(J. Peters) 		Aja Kukule
kolotoč (M. Tanich) Valerij Leontiev Karuseļa zirgs ( ruský kolotočářský kůň )
(J. Peters) 		Rodrigo Fomins
Král skládá tango (M. Tanich) Laima Vaikule Es nevēlos dejot tango ( rusky Nechci tančit tango )
(G. Rachs) 		Hariy Spanovskis a Inta Spanovska
Kukačka (I. Řezník) Jay Stever (Janis Stibelis) a Laima Vaikule Kūko, kūko dzeguzīte ( rusky Kukuy, kukuy, kukačka )
(G. Rachs) 		Maria Naumová a Normund Rutulis
Legenda (Anno Domini) (N. Zinoviev) Valerij Leontiev Anno Domini
(J. Peters) (z muzikálu „Tajemný únos“ ( lotyšsky : Nāc pie puikām! )) 		VIA "Dalderi"
Lék na lásku (V. Dozortsev) Laima Vaikule Rudenī vēlu, vēlu ( rusky pozdní podzim )
(J. Peters) 		Nora Bumbiere a Viktor Lapchenok
Stairway to Heaven (V. Dozortsev) Laima Vaikule Tā es tevi mīlēšu ( rusky Budu tě moc milovat )
(I. Ziedonis) 		Nora Bumbiere a Viktor Lapchenok
padající listy Laima Vaikule Lietainā vakarā ( ruský deštivý večer )
(E. Virza) 		Richard Leper
Žluté listy ( I. Shaferan ) Galina Bovina a Vladislav Lynkovsky
Anně Veski 		Par pēdējo lapu ( rusky O posledním listu )
(J. Peters) 		Nora Bumbiere
Margarita Vilcane a Oyar Grinbergs
Moon blues (S. Patrushev) Laima Vaikule Negribas vairāk ( rusky: nechci víc )
(G. Rachs) 		Laima Vaikule
Miluji tě (E. Sigova) Jay Stever (Janis Stibelis) Es vējā saucu ( rusky volám po větru )
(J. Peters)
Láska přišla (R. Rožděstvenskij) Roza Rymbaeva
Renat Ibragimov
Olga Pirags
Lyudmila Senchina

Jay Stever (Janis Stibelis)

Es aiziet nevaru ( rusky nemohu odejít )
(V. Belshevitsa) 		Mirdza Zivere
Maestro (I. Řezník) Alla Pugacheva Tik tā viena ( rusky Pouze ona sama )
(I. Ziedonis) 		Mirdza Zivere
Chvilka je krásná (I. Řezník) Olga Piragsová Mirkli, tu esi skaisté! ( rus. Moment, jsi skvělý! )
(L. Briedis) 		Ženský vokální soubor
Momenty (R. Fomins) Rodrigo Fomins Nepasauc, nepiesauc mani vēl ( rus. Už mi neříkej )
(A. Rantsane) 		Rodrigo Fomins
Melodie letní zahrádky (jiná jména. Tango letní zahrádky )
(I. Řezník) 		Laima Vaikule Nenāciet klāt man rudenī ( Rus. Nechoď ke mně na podzim )
(A. Rantsane) 		Laima Vaikule
Metamorphosis (N. Zinoviev) Sirdspuķīte ( rusky Lyubushka )
(J. Jurkans) (z muzikálu „Ďábel“ ( lotyšsky Vella būšana )) 		Rižský jazzový sextet
Milion šarlatových růží (A. Voznesensky) Alla Pugacheva Dāvāja Māriņa meitenei mūžiņu ( Rus. Marin dal dívce život )
(L. Briedis) 		Aya Kukule
Larisa Mondrus
Líbila by se mi nesmělá (E. Sigová) Jay Stever (Janis Stibelis) Tā ir vīna pasaule ( rusky Toto je svět vína )
(J. Peters) 		Normund Rutulis
Sním o Jurmale (E. Sigova) Jay Stever (Janis Stibelis) Zied ievas Siguldā ( ruská ptačí třešeň v Siguldě )
(A. Smagar) 		Viktor Lapčenok
Stále můžete ušetřit (E. Jevtušenko) Intars Busulis Melnā vārna ( rusky : Černá vrána )
(G. Rachs) 		Anze Krause
Moře lásky (I. Reznik) Skupina "drahokamy" Diena pēc svētkiem ( Ruský den po svátku )
(G. Rachs) 		Ieva Plaviniece
námořník (M. Tanich) Laima Vaikule Kapteinis ( ruský kapitán )
(G. Rachs) 		Laima Vaikule
Múza (A. Voznesenskij) Valerij Leontiev Tālā ( ruská dálka )
(J. Peters) 		Ingus Petersons
Hudebníci (jiná jména. Čtyři dechy )
(V. Serova) 		Laima Vaikule Caur manu sirdi naivu ( rusky Skrz mé naivní srdce )
(J. Peters) 		Nora Bumbiere
Naděje (L. Briedis) Olga Piragsová Cerība ( ruská naděje )
(L. Briedis) 		Aja Kukule
Zakryj mi ramena sakem (M. Tanich) Laima Vaikule Skauj mani cieši, cieši klāt ( rusky Obejmi mě pevně, pevně )
(G. Rachs) 		Laima Vaikule
Bůh nás stvořil jeden pro druhého (E. Jevtušenko) Intars Busulis Dievs citu citam lēmis mūs ( Ruský Bůh nás ustanovil jeden pro druhého )
(J. Peters)
Naše město (jiná jména. To město ) ( O. Gadžikasimov ) Renat Ibragimov Tai pilsētā ( rus. V tom městě )
(J. Peters) 		Mirdza Zivere a Aya Kukule
Nespěchej, drahá (V. Pelenyagre) Laima Vaikule Nesteidzies ( rusky Nespěchejte )
(G. Rachs) 		Laima Vaikule
Neobviňujte lásku ( N. Olev ) Leonid Berger a Larisa Mondrus Nepārmet man ( rusky Nevyčítaj mi )
(A. Kruklis) 		Margarita Vilcane a Oyar Grinbergs
Nebouchej dveřmi (M. Tanich) Laima Vaikule Uz redzēšanos ( ruské sbohem )
(G. Rachs) 		Laima Vaikule
Novoroční atrakce (I. Řezník) Alla Pugacheva Rudens ( ruský podzim )
(L. Briedis) 		Mirdza Zivere
Noc je temná (jiná jména. Na mostě v Rize )
(V. Dozortsev) 		Marii Naumovou

Valerij Leontiev

Laba dziesma par dzīvošanu ( rusky Dobrá píseň o životě )
(G. Rachs) 		Hariy Spanovskis
Noční oheň (I. Řezník) Laima Vaikule Vējputeņos ( Rus Into the Storm )
(L. Briedis) 		Rita Trenzeová
Světla (V. Serova) Laima Vaikule Vienā laivā ( rusky. Na stejné lodi )
(G. Rachs) 		Laima Vaikule
Varhany v noci
( D. Avotynya , překlad L. Azarova) 		PŘES "Ariel" Ērģeles naktī ( ruské varhany v noci )
(D. Avotynya) 		Nora Bumbiere a Viktor Lapchenok
Od úsvitu do úsvitu (jiná jména. Falcon )
(V. Serova) 		Laima Vaikule Zvaigznīte ( ruská hvězdička )
(G. Rachs) 		Laima Vaikule
dopis (V. Dozortsev) Laima Vaikule Rádio Tāls Parīzes ( rusky : vzdálené pařížské rádio )
(J. Peters) 		Margarita Vilcaneová
V novém století (A. Voznesensky) Bēgšana ( rusky: Let )
(H. Pauksh) 		Aja Kukule
Vyberu hudbu (A. Voznesensky) Jaak Yoala Nenes zvaigznes istabā ( rusky Nepřinášejte hvězdy do místnosti )
(I. Ziedonis); původně melodie zněla ve filmu " divadlo " 		Ingus Petersons
Vlaky Laima Vaikule Vilcieni ( ruské vlaky )
(G. Rachs) 		Laima Vaikule
Zamilujte se do pianisty (A. Voznesensky) Andrey Mironov
Valery Leontiev 		Pianisté ( ruský pianista )
(G. Rachs) 		Laima Vaikule
Po čtvrtečním dešti (E. Sigova) Jay Stever (Janis Stibelis) Uz tava pleca ( rusky Na rameni )
(G. Rachs) 		Anze Krause a Normund Rutulis
Po prázdninách (I. Řezník) Valerij Leontiev Rudens mila ( ruská podzimní láska )
(L. Briedis) 		Georges Sixna
Zpívající mim (I. Řezník) Valerij Leontiev Ap Jāņiem Mārtiņos ( rusky Po dešti ve čtvrtek )
(L. Briedis) 		Georges Sixna
Přitažlivost lásky (M. Tanich) Valerij Leontiev Roboti ( ruský robot )
(J. Peters) 		Aja Kukule
Strašák (I. Řezník) Laima Vaikule Vienu vienīgu vārdu ( ruské jediné slovo )
(G. Rachs) 		Hariy Spanovskis
Cesta ke světlu (I. Řezník) Rodrigo Fomins Es sev paņemšu līdz ( rusky vezmu si pro sebe )
(A. Rantsane) 		Rodrigo Fomins
Radujte se (I. Řezník) Alla Pugacheva Atziedi, dvēsele ( Rus. Blossom, soul )
(L. Briedis) 		Mirdza Zivere
Rány (E. Evtushenko) Intars Busulis
Laima Vaikule 		Lietus pļava ( Ruská louka v dešti )
(G. Rachs) 		Laima Vaikule
Římské svátky (I. Řezník) Laima Vaikule a Boris Moiseev Mēs ar tevi dejosim ( rusky Budeme s tebou tančit )
(G. Rachs) 		Laima Vaikule
Petrohrad (I. Reznik) Aziza Tik un tā ( rusky tak a tak )
(G. Rachs) 		Laima Vaikule
Kriket (Aspasia) (z filmu " Dlouhá cesta v dunách ") Valentina Talyzina a chlapecký sbor

Soubor "Kukushechka"

Circenīša Ziemassvētki ( rusky : Vánoční kriket )
(Aspasia) 		Sbor chlapců
Sedmé nebe (M. Tanich) Marii Naumovou Pasaka ( rusky: Skazka )
(P. Stutan) 		Marii Naumovou
Angry song (R. Rožděstvenskij) Sofie Rotaru Nevajag mierināt ( rus. Není třeba ujišťovat )
(L. Briedis) 		Aija Kukule
Group "Credo"
Modré prádlo ( A. Dmokhovsky ) Larisa Mondrusová Zilie lini ( ruské modré prádlo )
(A. Kruklis) 		Margarita Vilcane a Oyar Grinbergs
Sněžení (M. Tanich) Marii Naumovou Rudens Rīga ( rusky : Autumn Riga )
(G. Rachs) 		Hariy Spanovskis
Starožitné hodiny (I. Řezník) Alla Pugacheva Es mīlu tevi tā... ( rusky Miluji tě tak... )
(V. Belshevitsa) 		Imants Skrastinsh
Starý přítel (E. Evtushenko) Intars Busulis Mans draugs ( rusky Můj přítel )
(G. Rachs) 		Martins Ruskis
Starý přítel (V. Serova) Laima Vaikule Zemenes ( ruská jahoda )
(G. Rachs) 		Laima Vaikule
Tango za zdí (V. Dozortsev) Laima Vaikule Atvadas vasarai ( rusky: Vidět léto )
(A. Kruklis) 		Nora Bumbiere
Bubnový tanec (A. Vozněsenský) Nikolay Gnatiuk
Sofia Rotaru 		Muļķe sirds ( ruské pošetilé srdce )
(L. Briedis) 		Georges Sixna
telegram (M. Tanich) Laima Vaikule Laternu stundā ( rusky : V hodině luceren )
(J. Peters) 		Nora Bumbiere
Tři vstupenky (V. Dozortsev) Marii Naumovou Māsa vientulība ( ruská sestra-osamělost )
(G. Rachs) 		Hariy Spanovskis
Tři třešně (V. Dozortsev) Marii Naumovou Māte Marija ( ruská matka Marie )
(J. Stretch) (z filmu " Mlýnské kameny osudu ") 		Arturs Skrastiņš
Ty jsi vítr (E. Sigova) Intars Busulis Rudens klāt ( rusky. Přišel podzim )
(J. Peters) 		Marii Naumovou
Zapomeň na mě (V. Dozortsev) Laima Vaikule Rudensogle ( Rus. Podzimní uhlí )
(J. Peters) 		Mirdza Zivere
Neopouštěj mě (A. Voznesensky) Valentina Legkostupová,
Alla Pugacheva 		Uguntiņa ( rus. Ogonyok )
(L. Briedis) 		Aja Kukule
To jsi nevěděl (I. Reznik) Laima Vaikule Nāc dejot riņķa deju ( rusky Pojďme tančit kruhový tanec )
(J. Peters) 		Laima Vaikule
Budeš mě milovat (R. Rožděstvensky) Andrej Mironov Tu skumja nāc ( rusky Jsi smutný )
(J. Peters) 		Viktor Lapčenok
Pedro odešel do Ameriky (V. Pelenyagre) Laima Vaikule Dzejnieks ( ruský básník )
(G. Rachs) 		Hariy Spanovskis
Barevné sny (M. Tanich) Laima Vaikule Baltā saule ( rusky : Bílé slunce )
(Z. Purvs) 		Margarita Vilcaneová
Charlie (I. Řezník) Laima Vaikule Jel pažēlo ( rusky : I když měj slitování )
( J. Jurkans ) ( z muzikálu Ďábel ( lotyšsky : Vella būšana )) 		Ugis Rose
Mužský magnetofon (A. Vozněsenský) Valerij Leontiev Ēzelītis ( rusky : Balada o oslu )
(J. Peters) (z muzikálu Tajemný únos ( lotyšsky : Nāc pie puikām! )) 		VIA "Dalderi"
Černá perla (E. Sigová) Jay Stever (Janis Stibelis) Melnās pērles ( rusky : Černá perla )
(G. Rachs) 		Marii Naumovou
Co přitahuje ptáka Laima Vaikule Cāļus skaita rudenī ( Rus. Kuřata se počítají na podzim )
(G. Rachs) 		Normund Rutulis
Jen tak dál (I. Řezník) Laima Vaikule Vai tas var būt ( rusky Nebo to může být )
(J. Jurkans) (z muzikálu Ďábel ( lotyšsky Vella būšana )) 		Rižský jazzový sextet
Sherlock Holmes (I. Reznik) Laima Vaikule Šerloks Holmss ( ruský Sherlock Holmes )
(J. Peters) 		Laima Vaikule
Širší okruh (I. Řezník) Renat Ibragimov
VIA "Ariel" 		Trubadūrs ( ruský trubadúr )
(J. Peters) 		Aja Kukule
Věřím (E. Sigová) Jay Stever (Janis Stibelis) Lietus un saule ( ruský déšť a slunce )
(G. Rachs) 		Ensemble "Cuckoo" ( lotyšský : Dzeguzīte )
Šel jsem na Piccadilly (V. Pelenyagre) Laima Vaikule Skumjā dziesma ( ruská smutná píseň )
(G. Rachs) 		Hariy Spanovskis
Ještě nejsem s tebou (V. Dozortsev) Laima Vaikule Dziesmiņa par prieku ( ruská píseň o radosti )
(I. Ziedonis) 		Viktor Lapčenok
Kreslím (A. Dementiev) Jaak Yoala Notici ( Rus Believe )
(L. Briedis) 		Georges Sixna
Neloučím se s tebou (I. Reznik) Valerij Leontiev Debesis, kuras ar mums ( Ruské nebe, které je s námi )
(L. Briedis)
Amber (N. Olev) Larisa Mondrusová Tik dzintars vien ( pouze ruský jantar )
(A. Kruklis) 		Oyar Greenbergs
Taky tě miluji (V. Serova) Laima Vaikule Grieze ( rus. Chřástal polní )
(J. Peters) 		Nora Bumbiere a Viktor Lapchenok

Instrumentální skladby

Balety

Muzikály

Hudba pro divadelní představení

Skladatelova filmografie

  1. 1963  - Tři plus dva (aranžmá a hudba na pozadí)
  2. 1963 - Jste potřeba (krátce)
  3. 1964  - Daleko od podzimu
  4. 1967  - 235 000 000 (dokumentární)
  5. 1969  - Kluci z ostrova Livov
  6. 1970  - Služebníci ďábla
  7. 1970 - Klav - syn Martina
  8. 1971  - Velký jantar
  9. 1971 - Můří tanec
  10. 1972  - Služebníci ďábla na Čertově mlýně
  11. 1973  - Dárek osamělé ženě
  12. 1975  - Ve spárech černé rakoviny
  13. 1975 - Čtyři prameny
  14. 1975 – Můj přítel je frivolní člověk
  15. 1975 - Arrows of Robin Hood (spolu s V. Vysockim a A. Zubovem)
  16. 1976  - Pod převráceným měsícem
  17. 1976 - Smrt pod plachtami
  18. 1977  - Buď mou tchyní!
  19. 1977 - Dary po telefonu
  20. 1978  - Otevřená země
  21. 1978 - Divadlo
  22. 1979  - Za skleněnými dveřmi
  23. 1979 - Nedokončená večeře
  24. 1979 - The Sad Tale of Carrie (televize) (hudba z muzikálu "Sister Carrie")
  25. 1979 - Jo pliks, jo traks (televize)
  26. 1980  - Kde jsi, lásko? (oblíbené hity)
  27. 1980 - Skřivani
  28. 1980 - španělská verze
  29. 1981  - Dlouhá cesta v dunách
  30. 1981 Bílá noční limuzína
  31. 1981 - Dva dny na začátku prosince
  32. 1981 - Postarej se o toto věčné světlo (dokument)
  33. 1982  - Blues v dešti
  34. 1982 – Krátké poučení o lásce
  35. 1982 - Red Crow (animovaný) (animovaný almanach Merry Carousel No. 18)
  36. 1982 - Jeden večer (animovaný)
  37. 1982 – Střílečky Constellation (dokument)
  38. 1983  - Vracím váš portrét (dokument)
  39. 1983 - Sen (animovaný, krátký)
  40. 1984  - The Last Sheet (animovaný, krátký)
  41. 1984 - Nejmenší mezi bratry
  42. 1985  - Dvojitá past
  43. 1986  – Princezna a puma (krátký animovaný film)
  44. 1986 – Soul of Pegasus (animovaný, krátký)
  45. 1986 - Barman z "Golden Anchor" (předehra z muzikálu "Sister Carrey")
  46. 1989  - Kompozice na téma ... Ryzhik (animovaný, krátký) (spolu s L. Weinsteinem)
  47. 1990  - Kompozice na téma ... Brat (animovaný, krátký) (spolu s L. Weinsteinem)
  48. 1991  – deprese
  49. 1991 - Kompozice na téma ... Princezna Mimo (animovaný, krátký) (spolu s L. Weinsteinem)
  50. 1992  - Dublet
  51. 1995  – Riga – Baltská perla (dokument)
  52. 1995 - Apburtais loks (dokumentární film)
  53. 1997  - Mlýnské kameny osudu
  54. 2009  - Bēgums (dokument)
  55. 2010  - Rudolfův odkaz (spolu s U. Prauliņš )
  56. 2012  - Raganu mēnesis (dokument)
  57. 2013  - Tety (spolu s E. Kostyaginou a A. Komissarovem)
  58. 2018  — Homo novus

Filmové role

  1. 1978  - Divadlo  - klavírista
  2. 1986  - Jak se stát hvězdou  - klavíristou

Účast ve filmech

  1. 1972 - A znovu Raymond Pauls (televize)
  2. 1977 - Raymond Pauls: Portrét hudebníka (dokument)
  3. 1980 – Melodie Baltu (dokument)
  4. 1981 - Postarej se o toto věčné světlo (dokument)
  5. 1985 – Raymond Pauls: Práce a úvahy (dokument)
  6. 1985 - Mistr vitráže: Film-koncert na verše A. Voznesenského
  7. 1988 – Raymond Pauls uvádí Laima Vaikule (televize)
  8. 2009 - Valery Leontiev: Ještě jsem nežil (dokument)
  9. 2009 - Nikdo nechtěl zapomenout. Budraitis, Banionis a další (dokumentární)
  10. 2010 - Raymond Pauls: Hraj, mistře, tvůj život... (dokument)
  11. 2011 – Baltic House: Biografie (dokument)
  12. 2011 – Kolo života bliká (dokument)
  13. 2016 – Raymond Pauls. "Milion šarlatových růží" "(" Channel One ", Ph.D.) [19] [20]
  14. 2021 – Raymond Pauls. "Narozen v SSSR" "(" Svět ", televizní pořad) [21]

Cameo

  1. 1995 - Počkej a pamatuj si mě (minisérie) (dokument)
  2. 2007 - Living Legend (televizní seriál) (dokument)

Ocenění a tituly

Státní vyznamenání SSSR a Ruské federace:

Další ocenění, ceny, propagační akce a veřejné uznání:

Poznámky

  1. ↑ 1 2 3 4 Čelyševová, Oksana. Objektiv: Maestro Raymond Pauls . Informační portál gazeta.fi (8. března 2021). Získáno 10. března 2021. Archivováno z originálu dne 8. března 2021.
  2. ↑ 1 2 Videorozhovor . Získáno 14. června 2011. Archivováno z originálu dne 3. listopadu 2012.
  3. ↑ Ilse Grinum. Lai diriģenti mierā un dalībniekiem neapniktu . Aby dirigenti byli v klidu a účastníci nebyli unavení  (lotyšsky) . www.diena.lv _ Diena (7. června 2008) . Datum přístupu: 17. listopadu 2020.
  4. ↑ Ksenia ZAGOROVSKAYA. Jeden na jednoho s vrahem . kp.ru (13. září 2011). Získáno 25. února 2021. Archivováno z originálu dne 26. července 2021.
  5. ↑ Festival mladých interpretů Jurmala-Jalta-Moskva (nepřístupný odkaz) . Získáno 11. prosince 2011. Archivováno z originálu 13. července 2012. 
  6. ↑ 1 2 Latvijas enciklopēdija . 4. sējums. Riga: Valerija Belokoņa izdevniecība. 2007. 699.lpp. ISBN 978-9984-9482-4-9.
  7. ↑ Dmitrij Martak. Primadona z rižské operety . press.lv _ 7 tajenek, týdeník, č. 39 (25. 9. 2014). Datum přístupu: 26. listopadu 2020.
  8. ↑ 1 2 Dekret prezidenta Ruské federace ze dne 6. července 2010 č. 834 „O udělování státních vyznamenání Ruské federace Pauls R. V. a Barshevsky A.“ . Získáno 23. října 2018. Archivováno z originálu dne 23. října 2018.
  9. ↑ Lotyšské kanály proti jazykovým kvótám Archivováno 17. června 2010 na Wayback Machine  (ruština)
  10. ↑ Raymond Pauls: Mluvím trochu rusky... Archivováno 11. července 2010 na Wayback Machine  (ruština)
  11. ↑ Z memoárů Sigmunda Skuina . Získáno 25. září 2021. Archivováno z originálu dne 25. září 2021.
  12. ↑ Paměť lidí . Získáno 25. září 2021. Archivováno z originálu dne 25. září 2021.
  13. ↑ Na plese debutantek se blýskla Butušová a vnučka Paulse . Získáno 23. července 2022. Archivováno z originálu dne 31. března 2019.
  14. ↑ PAVLI v Encyklopedii hudby . Získáno 11. listopadu 2014. Archivováno z originálu 11. listopadu 2014.
  15. ↑ Zataženo . Získáno 30. září 2017. Archivováno z originálu 21. září 2016.
  16. ↑ Staré cembalo . Získáno 30. září 2017. Archivováno z originálu 31. března 2022.
  17. ↑ Neklidný puls . Staženo 30. září 2017. Archivováno z originálu 23. ledna 2020.
  18. ↑ Na památku Nino Rota . Získáno 30. září 2017. Archivováno z originálu dne 4. března 2020.
  19. ↑ Raymond Pauls. Milion šarlatových růží“. Dokumentární film . www.1tv.com . Channel One (2016). Získáno 10. října 2021. Archivováno z originálu dne 10. října 2021.
  20. ↑ Raymond Pauls. Milion šarlatových růží“. Dokumentární film . www.1tv.ru _ Channel One (16. ledna 2016). Získáno 10. října 2021. Archivováno z originálu dne 10. října 2021.
  21. ↑ Raymond Pauls. Narozen v SSSR“. TV show . mirtv.ru _ Svět (12. ledna 2021). Získáno 22. října 2021. Archivováno z originálu dne 22. října 2021.
  22. ↑ Triju Zvaigžņu Ordeņa domes paziņojums . Staženo 24. dubna 2020. Archivováno z originálu 15. října 2019.
  23. ↑ Par Atzinības krusta piešķiršanu un apbalvošanu ar goda zīmi
  24. ↑ Baltic Star Prize převzali v Petrohradě Raymond Pauls, Daniil Granin a Thomas Venclova (literární kritik T. Venclova) (nepřístupný odkaz - historie ) . Rádio Echo Moskvy, Petrohrad (20. října 2008). Staženo: 25. října 2008.   (nedostupný odkaz)
  25. ↑ Slavnostní předání Mezinárodní ceny za rozvoj a posílení humanitárních vazeb v zemích pobaltského regionu "Baltic Star") (nepřístupný odkaz) . Státní muzeum Ermitáž (2005). Datum přístupu: 25. října 2008. Archivováno z originálu 14. března 2012. 
  26. ↑ Dekret prezidenta Arménské republiky ze dne 14. října 2013 „O udělení Řádu cti R. Paulse“ . Získáno 16. července 2019. Archivováno z originálu dne 16. července 2019.
  27. ↑ Prezident Arménie udělil Raymondu Paulsovi archivní kopii Řádu cti ze dne 11. listopadu 2014 na Wayback Machine  (ruština)
  28. ↑ Par Triju Zvaigžņu ordeņa piešķiršanu . Staženo 24. dubna 2020. Archivováno z originálu dne 20. července 2020.
  29. ↑ Skladatel Raimonds Pauls získal nejvyšší státní vyznamenání v Lotyšsku . Získáno 15. 4. 2016. Archivováno z originálu 31. 5. 2016.
  30. ↑ Zdroj . Získáno 13. března 2022. Archivováno z originálu dne 23. října 2021.
  31. ↑ Raymond Pauls obdržel gruzínský řád cti z rukou poradce prezidenta Gruzie (nepřístupný odkaz) . Získáno 10. dubna 2018. Archivováno z originálu 11. dubna 2018. 
  32. ↑ Lotyšský maestro Raimonds Pauls udělil japonská státní  vyznamenání . eng.lsm.lv (3. listopadu 2020). Získáno 4. listopadu 2020. Archivováno z originálu dne 5. listopadu 2020.

Literatura

Odkazy

  Přejděte na položku Wikidata  Foto, video a zvuk
Tematické stránky
Slovníky a encyklopedie