Přechodné systémy z Okanye do Akanyu

Přechodné systémy z Okanye do Akanyu  jsou systémy předdůrazného vokalismu , zaznamenané v řadě ruských dialektů , které kombinují rozlišování a nerozlišování nevysokých samohlásek v první předzvučné slabice po tvrdých a měkkých souhláskách [1] . V těchto systémech vokalismu dochází k přechodu od okanya v širokém smyslu (rozlišování v nepřízvučných slabikách alespoň části nevysokohláskových fonémů ) [~ 1] [2] k akanya v širokém smyslu (nerozlišování nevýškových samohláskových fonémů v nepřízvučných slabikách) [~ 2] [3] .

Přechodné systémy vokalismu zahrnují Polnovskaya Okane , Gdovskaya Okanye , Okanye s asimilativním Okanye a Akanye s asimilativním Okanye [4] [5] . Rozlišení v těchto systémech nepřízvučných samohlásek / o /, / a / po tvrdých souhláskách a nepřízvučných samohlásek / o /, / e /, / a / po měkkých souhláskách [~ 3] nebo jejich shoda ve hlásce [a] závisí na samohlásky umístěné ve slově pod přízvukem, a proto poměr pokrytí slovní zásoby rozlišitelnými a nerozlišitelnými nepřízvučnými samohláskami není pro každý z přechodných systémů stejný [1] [6] .

Polnovskoe Okane

Polnovskaya okane se vyznačuje nerozlišitelností / o / a / a / po pevných souhláskách, jejich shodou v samohlásce [a] , před přízvučnými samohláskami horního vzestupu a rozlišením / o / a / a / před zbytkem přízvučné samohlásky: v [a] dy , k [a] sy  - tr [a] you ; v [a] divoké  - tr [a] víno ; k [a] su  - tr [a] vu ; ale v [o] doy , k[o] sója  - tr [a] vytí ; in [o] de  - tr [a] ve ; v [o] ano , k [o] sa  - tr [a] va atd. [4] [7]

Po měkkých souhláskách, stejně jako po tvrdých, v první předpjaté slabice podle /o/, /e/, /a/:

• před tvrdými souhláskami se samohláskové fonémy bez vysokého vzestupu nerozlišují před přízvučnými samohláskami s vysokým vzestupem (před / a /, / y /) a samohlásky se rozlišují [o] , [e] , [a] před zbytkem přízvučné samohlásky (před / o /, / a /); v souladu s / o / - at s'[a] stry ; s′ [a] stru , n′ [a] su ; ale s'[o] systémem ; s'[o]stra ; v souladu s / e / - l′[a]snye ; v l′ [a] su ; ale l[e]coy , pro r[e]koy ; za l [e] sebe , r [e] ka ; v souladu s / a / - p' [a] dyʹ ; v r′[a] duʹ ; ale také p′[a]doc , p′[a]aktuální ; p′ [a] dami , p′ [a] so , atd.
• před měkkými souhláskami se nerozlišují samohlásky s nevysokým vzestupem před přízvučnými samohláskami s vysokým vzestupem (před / a /, / y /) a samohlásky se rozlišují [e] , [e] , [a] před zbytek přízvučných samohlásek (před / o /, / e /, / a /); v souladu s / o / - l' [a] tít ; l′[a]h′u ; ale n[e] sʹosh ; v s[e]lế ; l[e]t'at ; v souladu s / e / - l′[a]sina , z p′[a]kiʹ ; b'[a]l'u ; ale b [e] l′ jedna ( b [i] l′ jedna ); b[e]lết ( b[i]lết ); v souladu s / a / - g' [a] di , p' [a] ti ; ale také p′[a]t′orka ; ch′ [a] det ; ch′[a]d′atʹ atd. [6]

Po měkkých souhláskách je rozlišení nepřízvučných samohlásek před přízvučným / a / méně konzistentní než dříve / o /. Téměř ve všech dialektech s polnovským systémem vokalismu je zaznamenána koexistence hlásky [a] s různými hláskami před přízvučnými / o /, / e /, (/ a /) [8] .

Polnovskoe okanye je běžné ve středoruských dialektech severní části Pskovské oblasti [6] [9] [10] . Tento typ předpjatého vokalismu je spolu s gdovštinou zahrnut do jazykového komplexu gdovské skupiny západních středoruských dialektů okanyya [11] , jeho jméno je spojeno s oblastí, kde byl tento typ okanya poprvé objeven a studován - podle názvu obce Polna , Polnovskaya volost , okres Gdov , oblast Pskov.

T. G. Stroganova spojuje polnovský typ vokalismu, stejně jako gdovský, s rozvojem disimilativní akany [12] (přesto, že dialekty s disimilativní akanyou nekoexistují s gdovskými a polnovskými dialekty). Současně byla Polnovskaja primárním systémem vokalismu, na jehož základě se vyvinulo gdovské okane. Podle V. N. Chekmonas vznikl polnovský typ vokalismu jako výsledek interakce okanya a vokalismu gdovského typu, vzniklého pod vlivem ugrofinských jazyků s harmonií samohlásek [13] [14] .

Gdovskoe Okane

V přechodném systému gdovianské okanya se / o / a / a / po tvrdých souhláskách neliší před přízvučnými samohláskami horní a dolní vzestupně a liší se před samohláskami horního středního a středního stoupání : v [a ] dyʹ , k[a] syʹ  - tr [ a] vy ; v [a] divoké  - tr [a] víno ; k [a] su  - tr [a] vu ; v [a] ano , k [a] sa  - tr [a] va ; ale v [o] doy , k[o] sója  - tr [a] vytí ; v[o]de  - tr[a]ve atd. [4] [7]

Po měkkých souhláskách, stejně jako po tvrdých, v první předpjaté slabice podle / o /, / e /, / a /:

• před tvrdými souhláskami se nerozlišují samohláskové fonémy s nehorním vzestupem před přízvučnými samohláskami horních a dolních vzestupů (před / a /, / y /, / a /), které se shodují ve zvuku [a] a samohlásky jsou rozlišovány [o] , [e] , [ a] před přízvučnými samohláskami horního středního a středního stoupá (před / o /); v souladu s / o / - at s'[a] stry ; s′ [a] lu , n′ [a] su ; s′[a]stra , od s′[a]la ; ale s ′ [o] build , s′ [o] lố ; v souladu s / e / - l′[a]snye ; v l′ [a] su ; pro l′ [a] sebe , p′ [a] ka ; ale l[e]coy , pro r[e]koy ; v souladu s / a / - p' [a] dyʹ ; v r′[a] duʹ ; p′ [a] dami , p′ [a] so ; ale také p′[a]doc , p′[a]tok atd.
• před měkkými souhláskami se nerozlišují samohláskové fonémy bez horního stoupání před přízvučnými samohláskami horního a dolního stoupání (před / a /, / y /, / a /), které se shodují ve zvuku [a] a samohlásky se rozlišují [e] , [e] , [ a] před přízvučnými samohláskami horního středního a středního stoupá (před / o /, / e /); v souladu s / o / - l' [a] tít ; s' [a] nalít ; l′[a]h′u ; l'[a]t'at ; ale n[e] sʹosh ; v s [e] lế , l [e] teta ; v souladu s / e / - l′[a]sina , z p′[a]kiʹ ; b'[a]l'u ; ale b [e] l′ jedna ( b [i] l′ jedna ); b[e]lết ( b[i]lết ); v souladu s / a / - g' [a] di , p' [a] ti ; gl'[a]d'at ; ale také p′[a]t′orka ; ch′[a]det atd. [6]

Gdovskoe okanye je běžné ve středoruských dialektech oblasti Pskov [6] [9] [10] . Tento typ předpjatého vokalismu je spolu s Polnovským zahrnut do jazykového komplexu gdovské skupiny západostředoruských kulatých dialektů [11] .

T. G. Stroganova spojuje gdovský typ vokalismu, stejně jako polnovský, s disimilativními okany [12] , zatímco gdovské okany se vyvinuly později na základě polnovských okany. Podle V. N. Chekmonase vznikl gdovský typ vokalismu v důsledku vlivu ugrofinských jazyků s harmonií samohlásek na ruské dialekty [13] [14] .

Z hlediska těch gdovských dialektů, ve kterých je běžné rozlišování nepřízvučných samohlásek po tvrdých souhláskách před přízvučnými samohláskami horního středního a středního stoupání, spolu s rozlišením nepřízvučných samohlásek před měkkými souhláskami ve stejných pozicích, je jejich nerozlišitelnost po měkkých souhláskách je také zaznamenán, bez ohledu na samohlásky ve slově pod přízvukem, nazývaný Gdov yakan , nebo Gdov typ yakan [15] [16] , ve kterém v první předpjaté slabice v souladu s / o /, / e /, / a /:

• před tvrdými souhláskami se nehorní samohlásky před přízvučnými samohláskami vysokých a nízkých zdvihů (před / a /, / y /, / a /) shodují ve zvuku [a] a před přízvučnou samohláskou / o / se shodují ve zvuk [a] ; v souladu s / o / - at s'[a] stry ; s′ [a] lu , n′ [a] su ; s′[a]stra , od s′[a]la ; s [a] stavět , s [a] lố ; v souladu s / e / - l′[a]snye ; v l′ [a] su ; pro l′ [a] sebe , p′ [a] ka ; l [i] sochek , pro r [i] koi ; v souladu s / a / - p' [a] dyʹ ; v r′[a] duʹ ; p′ [a] dami , p′ [a] so ; p [i] doc , p [i] aktuální atd.
• před měkkými souhláskami se fonémy nevysokého vzestupu před přízvučnými samohláskami vysokých a nízkých vzestupů (před / a /, / y /, / a /) shodují ve zvuku [a] a před přízvučnými samohláskami / o /, / e / shodují se ve zvuku [ a] ; v souladu s / o / - l' [a] tít ; s' [a] nalít ; l′[a]h′u ; l'[a]t'at ; n [i] sʹosh ; v s [a] lế , l [a] teta ; v souladu s / e / - l′[a]sina , z p′[a]kiʹ ; b'[a]l'u ; b [i] lʹony ; b[i]lết ; v souladu s / a / - g' [a] di , p' [a] ti ; gl'[a]d'at ; p[i] t′orka ; ch[i]dítě atd. [17]

Téměř ve všech dialektech s Gdov yak před přízvučným / o /, / e /, spolu se shodou nepřízvučných samohlásek [o] , [e] , [a] v samohlásce [i] , je také jejich shoda v [a ] poznamenal . Gdovský typ jakanya je součástí akanya v širokém slova smyslu a nepatří k přechodným systémům vokalismu.

Název Gdov Okanya a Yakanya je spojen s názvem jazykové oblasti, kde se tento jazykový fenomén vyskytuje - Gdov District of Pskov Region.

Okanye s asimilací akanye

V tomto typu okanya se / o / a / a / po tvrdých souhláskách rozlišují před všemi přízvučnými samohláskami, kromě [а́] (v předpřízvučné slabice, před kterou se [a] vyslovuje na místě / a / a na místě / o /): v [o ] dy , k [o] sy  - tr [a] vy ; in [o] wild  - tr [a] víno ; to [o] su  - tr [a] vu ; v [o] doy , k [o] sója  - tr [a] vytí ; in [o] de  - tr [a] ve ; ale v [a] ano , k [a] ca  - tr [a] va atd. [1] [4] [7]

Po měkkých souhláskách v první předpjaté slabice podle /o/, /e/, /a/:

• před tvrdými souhláskami se rozlišují samohláskové fonémy nehorního stoupání [o] , [e] , [a] před všemi přízvučnými samohláskami, kromě [а?] ; v souladu s / o / - at s′[o] stry ; s′[o]stru , n′[o]su ; c'[o] systém ; ale s ′ [a] stra ; v souladu s / e / - l [e] snye ; v l[e]su ; l [e] sochek , pro r [e] koy ; ale pro l′ [a] sebe , p′ [a] ka ; v souladu s / a / - p' [a] dyʹ ; v r′[a] duʹ ; p′[a]doc , p′[a]aktuální ; ale také p′[a]dami , p′[ a]tak atp.
• před měkkými souhláskami se rozlišují samohláskové fonémy nevrcholového vzestupu [e] , [e] , [a] před všemi přízvučnými samohláskami, kromě [а?] ; v souladu s / o / - s [e] nalít ; l [e] h′u ; n [e] sʹosh ; v s[e]le ; ale s′[a]l′ane , l′[a]t′at ; v souladu s / e / - l [e] cina , z p [e] ki ; b[e]l′u ; b[e] l′ony ; b[e] létat ; ale zajíc-b′[a]l′ak ; v souladu s / a / - g' [a] di , p' [a] ti ; p′[a]t′orka ; ch′ [a] det ; ale také ch′[a]d′atʹ atd. [8]

Území distribuce okanya s asimilační akany je oblast středoruských dialektů na hranici oblastí okanya a akanya. Patří mezi ně oblasti severně od Tveru , jižně od Muromu na řece Oka a některé další oblasti [15] [16] . Podobný jev, nazývaný asimilační akanye, je zaznamenán v přechodných dialektech z jihozápadního dialektu běloruského jazyka do dialektů Polissja, ve kterých se v první předpřízvučné slabice [o] a [a] rozlišují před přízvučným [i] , [ y] , [o] , [s] , [e] , a neliší se před rázem [a] [18] .

Akanye s asimilační ploutví

V tomto přechodném systému předpřízvučného vokalismu se / o / a / a / po tvrdých souhláskách neliší, shodují se v samohlásce [a] , před všemi přízvučnými samohláskami, kromě [o] (v předpjaté slabice, před kterou [o] se vyslovuje na místě / o / a [a] na místě / a /): v [a] dy , k [a] sy  - tr [a] you ; v [a] divoké  - tr [a] víno ; k [a] su  - tr [a] vu ; in [a] de  - tr [a] ve ; v [a] ano , k [a] sa  - tr [a] va ; ale v [o] doi , k[o] soy  - tr [a] vytí atd. [1] [4] [7]

Po měkkých souhláskách v první předpjaté slabice podle /o/, /e/, /a/:

• před tvrdými souhláskami se nerozlišují samohláskové fonémy bez horního stoupání před všemi přízvučnými samohláskami, kromě [oʹ] , před kterým se rozlišují [o] , [e] , [a] ; v souladu s / o / - at s'[a] stry ; s′ [a] stru , n′ [a] su ; s' [a] stra ; ale s'[o] systémem ; v souladu s / e / - l′[a]snye ; v l′ [a] su ; pro l′ [a] sebe , p′ [a] ka ; ale l[e]coy , pro r[e]koy ; v souladu s / a / - p' [a] dyʹ ; v r′[a] duʹ ; p′ [a] dami , p′ [a] so ; ale také p′[a]docʹ ; p′ [a] proud atd.
• před měkkými souhláskami se nerozlišují samohláskové fonémy s nehorním stoupáním před všemi přízvučnými samohláskami, kromě [oʹ] , před kterým se rozlišují [e] , [e] , [a] ; v souladu s / o / - l' [a] tít ; l′[a]h′u ; l'[a]t'at ; v s′ [a] le , l′ [a] tel ; ale n[e] sʹosh ; v souladu s / e / - l′[a]sina , z p′[a]kiʹ ; b'[a]l'u ; zajíc-b′[a]l′ak ; b'[a]lelʹ ; ale b[e] l′ony ; v souladu s / a / - g' [a] di , p' [a] ti ; gl'[a]d'at ; ch′ [a] det ; ale také p′[a]t′orka atd.

Akanye s asimilativním okanye, stejně jako okanye s asimilativním okanye, je běžné ve středoruských dialektech v pohraničních oblastech okanya a okanya, včetně dialektů Plyusského okresu Pskovské oblasti . V dialektech okayucha-akayuchyya ( bělorusky okayucha-akayuchyya gavorki ), běžných na pomezí jihozápadního dialektu běloruského jazyka a dialektů Polissya, existuje jev zvaný asimilativní okanie, ve kterém v první předpřízvučné slabice [o ] a [a] se rozlišují před namáhaným [o] , a neliší se před bubny [i] , [y] , [a] , [s] , [e] [18] .

Viz také

• dobře
• Akanye
• Yakanye
• Středoruské dialekty
• Gdovskaja skupina dialektů

Poznámky

1. ↑ Okane v užším slova smyslu je rozlišení mezi fonémy / o / a / a / v nepřízvučné poloze po tvrdých souhláskách - výslovnost nepřízvučné samohlásky [o] v souladu s / o / (a ​​/ ô /) a [ a] v souladu s / a /.
2. ↑ Termín akanye , používaný v úzkém smyslu, označuje nerozlišitelnost fonémů / o / a / a / v nepřízvučné poloze po pevných souhláskách, pokud se shodují z hlediska pozic ve zvuku samohlásky [a] .
3. ↑ Ve všech přechodných systémech předpjatého vokalismu lze po měkkých souhláskách spolu s [o] nebo místo něj vyslovit zvuk [e] a spolu s [e] nebo místo něj - [a] .

1. ↑ 1 2 3 4 Ruská dialektologie, 1989 , s. 46.
2. ↑ Ruská dialektologie, 1989 , s. 43.
3. ↑ Ruská dialektologie, 1989 , s. 44-45.
4. ↑ 1 2 3 4 5 Knyazev S. V. Ruská nářeční fonetika. Studijní příručka . - M. , 2008. - S. 21.  (Přístup: 15. února 2012)
5. ↑ Vzdělávací materiály na webu Filologické fakulty Moskevské státní univerzity . - Neodolatelný vokalismus. Samohlásky bez stresu. Algoritmus pro analýzu nepřízvučného vokalismu po spárovaných tvrdých souhláskách aka řeči.  (neurčitý) (nedostupný odkaz)  (Datum přístupu: 15. února 2012)
6. ↑ 1 2 3 4 5 Ruská dialektologie, 1989 , s. 52.
7. ↑ 1 2 3 4 DARIA, 1986 , str. 86.
8. ↑ 1 2 DARIA, 1986 , s. 91.
9. ↑ 1 2 Výukové materiály na webu Filologické fakulty Moskevské státní univerzity . — Mapa. Rozlišení nebo shoda samohlásek na místě o a a v první předpjaté slabice po tvrdých souhláskách. Archivováno z originálu 18. června 2012. (neurčitý)
10. ↑ 1 2 Výukové materiály na webu Filologické fakulty Moskevské státní univerzity . — Legenda mapy. Rozlišení nebo shoda samohlásek na místě o a a v první předpjaté slabice po tvrdých souhláskách. Archivováno z originálu 1. února 2012. (neurčitý)
11. ↑ 1 2 Zacharova, Orlová, 2004 , str. 146.
12. ↑ 1 2 Zakharova K. F. , Orlova V. G. , Sologub A. I., Stroganova T. Yu. Formování severoruského dialektu a středoruských dialektů. — M .: Nauka , 1970. — S. 451.
13. ↑ 1 2 Chekmonas V.N. Akanye a okanye v severní části Pskovské oblasti (polnovské dialekty) // Kalbotyra. Č. 47(2). Slavistica Vilnesis. - Vilnius, 1998. - S. 125-130.
14. ↑ 1 2 Knyazev S. V. K otázce mechanismu vzniku akanya v ruském jazyce // Otázky lingvistiky. č. 1. - M .: Nauka , 2000. - S. 16.  (Přístup: 15. února 2012)
15. ↑ 1 2 Výukové materiály na webu Filologické fakulty Moskevské státní univerzity . — Mapa. Typy rozlišování nebo shody nevysokých samohlásek v první předpjaté slabice po měkkých souhláskách. Archivováno z originálu 18. června 2012. (neurčitý)
16. ↑ 1 2 Výukové materiály na webu Filologické fakulty Moskevské státní univerzity . — Legenda mapy. Typy rozlišování nebo shody nevysokých samohlásek v první předpjaté slabice po měkkých souhláskách. Archivováno z originálu 18. června 2012. (neurčitý)
17. ↑ DARIA, 1986 , s. 92-94.
18. ↑ 1 2 Běloruská státní univerzita. Filologická fakulta. Katedra dějin běloruského jazyka. Běloruská dialektologie  (běloruština)  (nepřístupný odkaz) . - Informační zdroje. Tabulky, str. 165. Archivováno z originálu 16. května 2012.  (Přístup: 15. února 2012)

Odkazy

• Vzdělávací materiály na stránkách Filologické fakulty Moskevské státní univerzity . — Fonetika ruských nářečí. Archivováno z originálu 1. února 2012.  (neurčitý) (Přístup: 15. února 2012)
• Zprávy o místní historii Pskova . — Pskovská nářečí. Archivováno z originálu 18. května 2012.  (neurčitý) (Přístup: 15. února 2012)
• Pskovská oblast . - Gdovské dialekty. Archivováno z originálu 18. května 2012.  (neurčitý) (Přístup: 15. února 2012)

Literatura

1. Zakharova K. F. , Orlova V. G. Dialektové oddělení ruského jazyka. - 2. vyd. - M. : Editorial URSS, 2004. - ISBN 5-354-00917-0 .
2. Dialektologický atlas ruského jazyka. Střed evropské části SSSR . Vydání I: Fonetika / Ed. R. I. Avanesová a S. V. Bromley. — M .: Nauka , 1986.
3. Bromley S. V., Bulatova L. N., Zakharova K. F. a další Ruská dialektologie / Ed. L. L. Kasatkina . - 2. vyd., přepracováno. - M . : Vzdělávání , 1989. - ISBN 5-09-000870-1 .