Západní středoruské hraniční dialekty

Západostředoruské dialekty oka  - jedna ze dvou větví západostředoruských dialektů , zabírající severní část jejich území (od jižní větve oddělená izoglosami rozlišovacích a nerozlišujících nevysokých samohlásek v první předzvučné slabice). Okanye v západních centrálních ruských hraničních dialektech je přibližuje k severoruskému dialektu [4] [5] [6] .

Obecná charakteristika a rozsah

Dialekty Okaya netvoří integrální dialektové sdružení a nejsou rozděleny do skupin dialektů kvůli nejednotnému rozložení jazykových jevů v nich. V rámci hraničních dialektů se pouze v jejich západní části nachází dostatečně definovaný lokální jazykový komplex (kombinace více oblastí jazykových rysů), který umožňuje vyčlenit samostatnou gdovskou skupinu (ve skutečnosti přechodnou od dialektů okaja k dialektům okaye ). ). Nářečí zbytku území - Novgorod -, která kombinuje různorodé oblasti malých multidialektních rysů,  nejsou samostatnou skupinou [1] [5] .

Okaya dialekty se nacházejí v severních oblastech západních středoruských dialektů , zabírajících území na severu Pskovské oblasti , jihozápadě Leningradské oblasti a většinu jihozápadní Novgorodské oblasti .

Vlastnosti dialektů

Rozdíl mezi okolními dialekty a ostatními západostředoruskými dialekty spočívá v širším rozšíření nářečních jevů severoruského dialektu (jak jeho společných rysů, tak charakteristických pouze pro ladožsko-tikhvinskou skupinu dialektů ) a severní dialektové zóny , jako stejně jako šíření některých místních jazykových rysů [1] .

Kromě dialektových jevů společných pro všechny západostředoruské dialekty jsou na území okolních dialektů běžné také následující dialekty:

Fonetika

Rozlišení samohlásek a a o v první předpřízvučné slabice po tvrdých souhláskách je okanye , [7] což je jeden z hlavních rysů, který staví proti západostředoruským dialektům severu dialektům jihu (v části tzv. dialekty skupiny Gdovskaya , je také možné, že samohlásky nelze rozlišit). Výslovnost slova , když jako ko [v] ano . Důraz na koncovce přídavného jména je silný : tolstoy atd.

Výslovnost hlásky y podle hlásky o ve druhé předpjaté slabice na začátku slova: [u] topri (otopri), [u] okurky (okurky), [u] město (zahrada), [u] otočit (otočit se) atd. Gdovaod Tento nářeční jev se vyskytuje nepravidelně, chybí v dialektech jižně[6]

Důraz na bázi ve tvarech genitivu - dativ pad. záporná zájmena: nikdo , nic , nikdo , nic . Případy záměny předložky y , jakož i samohlásky y- na začátku slova souhláskou v : v nás (u nás), v sestrách (u sestry), vchitel ' (učitel) atd. (hlavně na území gdovské skupiny dialektů ) [ 6] . Přízvuk na základě v minulých tvarech sloves. ženský čas: bral , volal , tkal , spal atd. (tento jev je běžný i v dialektech oněžské skupiny , ale i některých dalších skupin severoruského dialektu ;

Skloňování podstatného jména borovice s konstantním přízvukem na základě: borovice , borovice , borovice atd. [1] [8]

Morfologie a syntaxe

Koncovka -s je ve tvaru genitivu pada. Jednotky počet ženských podstatných jmen. rod s koncovkou -a a pevným kmenem: u zhon[y] , z práce[y] atd. Skloňování podstatného jména dêdushko a dalších slov typově podobných rodu mužskému - střednímu (tento jev se vyskytuje nepravidelně). Tvoření tvarů pl. počet podstatných jmen mužského rodu. rod, označující stupně příbuzenství, s příponami -ov'y- , -ev'y- : zyatev'yá (zeť), bratov'yá (bratři) atd. Rozdělení stažených tvarů přídavných jmen manželky. rod nominativ - akuzativ pad. Jednotky čísla: mladý [a] , červený [a] , mladý [y] , červený [y] , a také méně důsledně tvary množného čísla. čísla: červená [s] atd. Koncovka -t je plná, pokud je přítomna ve tvarech 3. osoby sloves jednotného čísla. a mnoho dalších. čísla [9] atd.

Přítomnost předložkové podložky. Jednotky čísla končící na -i podstatná jména mají manžel. rod se základem na tvrdých, měkkých souhláskách a q : na dvoře [a] , v záležitostech [a] , s otcem [i] atd., stejně jako tvary dativu - předložkový pad. Jednotky počet osobních a zvratných zájmen: množné číslo [a] , vy [i] , seb [i] . Přítomnost slovních tvarů yeyuʹ  je akuzativní vycpávka. Jednotky počet zájmen 3. osoby žen. rod (v jižní části území) a yei (v severní části) atd.

Distribuce s přízvučnou samohláskou o a příponou -mshi u gerundií od sloves s kořenem -em- : sn'[omsh]i , vz'[omsh] atd. (tento jev se vyskytuje nepravidelně).

Slovní tvar tchyně  je nominativní podložka. Jednotky čísla.  Rozdělení neosobních vět s hlavním členem — trpným příčestím a předmětem ve formě akuzativní podložky . pl. čísla atd.

Rozdělení slovních tvarů v nominativu pl. čísla: synové , dále rukávy  - rukávy , domy  - domy , břeh - starat se, z'ati  - z'ati , boki  - boki , louky  - louky ( hlavně  v jižních oblastech okolních nářečí). Použití tvarů zájmena kdo místo čeho : koho jsi vykopal (co jsi vykopal) (jev je nejpravidelnější na území gdovské skupiny nářečí ).

Přítomnost dvouslabičné (dvojhlásky) zakončené v šikmých pádech pl. počet přídavných jmen: bílý [s] , bílý [yim] atd. [1] [6] [8]

Slovní zásoba

Poznámky

  1. 1 2 3 4 5 6 Zakharova K. F., Orlova V. G. Dialektové rozdělení ruského jazyka. M.: Nauka, 1970. 2. vyd.: M.: Editorial URSS, 2004
  2. Rusové. Monografie Ústavu etnologie a antropologie Ruské akademie věd. M.: Nauka, 1999 . Získáno 22. července 2010. Archivováno z originálu 9. března 2011.
  3. Federální cílový program ruský jazyk. Regionální centrum NIT PetrSU (nedostupný odkaz) . Datum přístupu: 28. října 2010. Archivováno z originálu 10. listopadu 2011. 
  4. Jazyk ruské vesnice. O nářečním rozdělení ruského jazyka . Získáno 22. července 2010. Archivováno z originálu 5. března 2012.
  5. 1 2 Encyklopedie ruského jazyka. Dialekty ruského jazyka . Datum přístupu: 28. října 2010. Archivováno z originálu 6. listopadu 2011.
  6. 1 2 3 4 Pskov region  (nedostupný odkaz)
  7. Jazyk ruské vesnice. Mapa 12 Datum přístupu: 28. října 2010. Archivováno z originálu 20. ledna 2012.
  8. 1 2 Pskovské dialekty. Ed. B. A. Larina, Pskov, 1962 Archivní kopie ze 17. července 2010 na Wayback Machine
  9. Jazyk ruské vesnice. Mapa 22. T - t' v koncovkách sloves ve třetí osobě . Datum přístupu: 28. října 2010. Archivováno z originálu 7. června 2012.
  10. Jazyk ruské vesnice. Mapa 24. Perfektní v ruských dialektech . Datum přístupu: 28. října 2010. Archivováno z originálu 21. ledna 2012.
  11. Jazyk ruské vesnice. Mapa 2. Slovesa s významem pluh . Datum přístupu: 28. října 2010. Archivováno z originálu 21. ledna 2012.
  12. Jazyk ruské vesnice. Mapa 3. Význam slova zhito . Datum přístupu: 28. října 2010. Archivováno z originálu 21. ledna 2012.
  13. Jazyk ruské vesnice. Mapa 7. Název kolektivní pomoci při práci na venkově . Získáno 28. října 2010. Archivováno z originálu 30. června 2012.

Viz také

Literatura